13 C 84/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Zoratto ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 10 338,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 338,83 Kč- se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 338,83 Kč ve výši 12,75 % p. a. od , datum, do zaplacení,- s úrokem z částky 10 338,83 Kč ve výši 12,75 % p. a. od , datum, do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 024 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .

1. Žalobou podanou u podepsaného soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 338,83 Kč s příslušenstvím jako nároku ze smlouvy o bankovních službách ze dne , datum, , jejíž podmínky žalovaný řádně neplnil.

2. Okresním soudem v Olomouci byl dne , datum, vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl zrušen usnesením ze dne , datum, .

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o.s.ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlas vyjádřila. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o.s.ř. a bez jednání ve věci rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.

5. Z předložených listinných důkazů, kterými jsou Smlouva o bankovních službách, Smlouva o povoleném debetu, Dodatek ke Smlouvě o povoleném debetu, Standardní informace o spotřebitelském úvěru, Všeobecné obchodní podmínky, Oznámení o úrokových sazbách, Oznámení o odstoupení od Smlouvy vč. dodejky; Výpis z účtu, Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, Předžalobní výzva a Podací arch k předžalobní výzvě, učinil následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu:Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, elektronicky Smlouvu o bankovních službách, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně jakožto banky zřídit a vést běžný účet č. , č. účtu, . Téhož dne uzavřela žalobkyně a žalovaný Smlouvu o povoleném debetu, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku (povolený nezajištěný debet) ve výši 5 000 Kč na běžném účtu č. , č. účtu, . Dodatkem ke smlouvě o povoleném debetu ze dne , datum, se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku (povolený nezajištěný debet) ve výši 10 000 Kč na běžném účtu č. , č. účtu, , za podmínek stanovených Smlouvou a dodatkem, přičemž žalovaný se zavázal úvěr způsobem a za podmínek stanovených ve Smlouvě splatit. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný závažně porušil své smluvní povinnosti, a tak žalobkyně odstoupila od Smlouvy. Odstoupení od Smlouvy bylo dne , datum, zasláno žalovanému. Žalobkyně byla oprávněna po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu zřídit zvláštní (vnitřní) účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. V této souvislosti bylo žalovanému dne , datum, zasláno Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, jímž byl žalovaný informován o zrušení běžného účtu ke dni , datum, v důsledku předchozího odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně. Konečný zůstatek na účtu -10 338,83 Kč byl ke dni , datum, převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu číslo , č. účtu, . Žalovanému byla dne , datum, zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění ve lhůtě do , datum, , avšak ničeho neuhradil.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které jí byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

8. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

9. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na její žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

10. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník – žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela se žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, tedy poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu včetně požadovaného úroku a zákonného úroku z prodlení. Lhůtu k plnění ve výroku I. určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 027 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze 3 úkonů (převzetí věci s přípravou, předžalobní výzva, podání žaloby) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Lhůtu k plnění ve výroku II. opět určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. , adresa, plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.