14 C 141/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Frumarem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně trvale bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o 300 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku ve výši 300 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 300 000 Kč ode dne datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku ve výši 42 410,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Jméno advokátky B.

1. Řízení bylo zahájeno dne datum a žalobkyně se domáhala zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním: Účastníci řízení jsou bývalými manželi, jejichž manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka, s nabytím právní moci ke dni datum. V souvislosti s rozvodem manželství účastníci uzavřeli dne datum „Smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových poměrů, práv a povinností společného bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu“, v rámci které se účastníci mimo jiné dohodli, že žalobkyně se stane výlučným vlastníkem následujících nemovitých věcí, které náleželi do společného jmění manželů účastníků řízení, a to: pozemku parc. č. hodnota, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba č. p. Anonymizováno, rodinný dům, stavba stojí na pozemku parc. č. St. Anonymizováno, pozemku parc. č. hodnota, druh pozemku zahrada, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec a část obce adresa, katastrální území adresa, a to na listu vlastnictví č. hodnota a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba č. p. Anonymizováno, rodinný dům, stavba stojí na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, druh pozemku zahrada, pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, druh pozemku zahrada, pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž, stavba stojí na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č. p./č. e., jiná stavba, stavba stojí na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec a část obce adresa, katastrální území adresa, a to na listu vlastnictví č. hodnota. Následně bylo mezi účastníky řízení opětovně dne datum uzavřeno manželství (tj. po téměř 10 měsících od právní moci shora specifikovaného rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka), přičemž toto manželství bylo opětovně ukončeno rozvodem manželství rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka, s nabytím právní moci ke dni datum. S ohledem na opětovné uzavření manželství mezi účastníky řízení a dalšímu trvání manželství mezi účastníky řízení nebyl ze strany účastníků řízení podán návrh na vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem dle uzavřené smlouvy, přičemž na základě podaného návrhu žalovaného s argumentací o uplynutí lhůty 3 let od právní moci rozvodu původního manželství mělo podle názoru žalovaného dojít k nástupu právní domněnky dle ust. § 741 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na základě čehož podal žalovaný bez dohody s žalobkyní návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem do katastru nemovitostí a následně na základě tohoto návrhu došlo ke vkladu práv účastníků řízení do katastru nemovitostí k předmětným nemovitostem tak, že v rozporu s obsahem smlouvy jsou účastníci řízení podílovými spoluvlastníky nemovitostí s tím, že každý je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši id. ½ vzhledem k celku na nemovitostech. K návrhu na vklad vlastnického práva přiložil žalovaný potvrzení Okresního soudu v Olomouci ze dne datum, že k datu vydání potvrzení nebyla podána žaloba na soudní vypořádání společného jmění manželů a rovněž neprobíhá žádné řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů mezi účastníky. Dle čl. II. odst. II.1.8. smlouvy se dále účastníci dohodli na povinnosti žalobkyně uhradit dle smlouvy žalovanému vypořádací podíl ve výši 300 000 Kč, přičemž v rámci čl. II. odst. II.1.8. smlouvy účastníci řízení výslovně prohlásili, že vypořádací podíl ve výši 300 000 Kč byl v plném rozsahu uhrazen žalovanému ze strany žalobkyně před uzavřením smlouvy. S ohledem na skutečnost, že čl. II. odst. II.1.3. smlouvy byl sjednán s ohledem na uzavřenou smlouvu včetně dohody účastníků, že žalobkyně se stane výlučným vlastníkem shora specifikovaných nemovitostí, přičemž však žalovaný přes nesouhlas žalobkyně argumentací o nástupu právní domněnky dle ust. § 741 písm. b) OZ bez ohledu na obsah uzavřené smlouvy podal návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem ve svůj prospěch tak, že aktuálně jsou účastníci řízení v rozporu s uzavřenou smlouvou spoluvlastníky nemovitostí (tj. každý ze spoluvlastníků je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši id. ½ vzhledem k celku na nemovitostech, podává žalobkyně tuto žalobu na úhradu finančního plnění ve výši 300 000 Kč. Aktuálně poté žalovaný ze své právní argumentace pouze „těží“ ve formě nabytí vlastnického práva k nemovitostem v rozporu s obsahem uzavřené dohody, přičemž však má k dispozici vypořádací podíl, nehodlá se podílet v budoucnu na splátkách hypotečního úvěru a současně ani není ochoten nahradit žalobkyni finanční plnění, která již byla v souvislosti s hypotečním úvěrem ze strany žalobkyně uhrazena, přičemž tento hypoteční úvěr byl převzat dle smlouvy ze strany žalobkyně rovněž s ohledem na celý obsah smlouvy včetně dohodnutého vypořádání nemovitostí. Dle ust. § 2991 odst. 2 OZ „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Vzhledem k tomu, že vypořádací podíl ve výši 300 000 Kč dle čl. II. odst. II.1.3. smlouvy byl sjednán s ohledem na uzavřenou smlouvu včetně dohody účastníků, že žalobkyně se stane výlučným vlastníkem shora specifikovaných nemovitostí, přičemž byl v rozporu s obsahem smlouvy zapsán do katastru nemovitostí jako výlučný vlastník spoluvlastnického podílu ve výši id. ½ vzhledem k celku na nemovitostech (právní účinky vkladu práva ke dni datum), žalobkyně podává tuto žalobu na zaplacení částky ve výši 300 000 Kč jako finančního plnění poskytnuté žalovanému z právního důvodu (tj. dle obsahu smlouvy) ze strany žalobkyně, který ovšem na základě právní argumentace žalovaného nastoupením právní domněnky dle ust. § 741 písm. b) OZ ve vztahu k obsahu smlouvy odpadl.

2. Žalovaný v rámci svého vyjádření navrhl zamítnutí žaloby s následující argumentací: Pohledávku žalobkyně neuznal, a to ani částečně, a to ani co do důvodu ani co do výše. Žalobkyně se žalobami vedenými u OS v Olomouci č. j. spisová značka a u OS v Kroměříži č. j. spisová značka a dále žalobami vedenými u KS v adresa sp. zn. spisová značka a u KS v Brně sp. zn. spisová značka domáhá určení svého výlučného vlastnictví na základě smlouvy o vypořádání zaniklého SJM, na jejímž základě mu tato zcela neadekvátní částka vzhledem k celému objemu majetku byla vyplacena. Měl tedy za to, že buď je žalobkyní nárok žalován po právu, a tudíž nemá ze samé podstaty nárok na vrácení vypořádacího podílu, který navíc je pouhým vyplacením mého vnosu, nikoliv faktickým vypořádání majetku, které samo o sobě bylo zcela nemravné a v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný vznesl námitku promlčení, když bylo plněno již v roce 2016.

3. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

4. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci č. j. spisová značka ze dne datum soud zjistil, že první manželství účastníků uzavřené dne datum bylo dne datum pravomocně rozvedeno, a to s právní mocí dne datum.

5. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci č. j. spisová značka ze dne datum soud zjistil, že druhé manželství účastníků uzavřené dne datum bylo dne datum pravomocně rozvedeno, a to s právní mocí datum.

6. Soud dále z potvrzení Okresního soudu v Olomouci ze dne datum, výpisů u katastru nemovitostí pro k. ú. adresa a pro k. ú. adresa zjistil, že k návrhu žalovaného ze datum zapsal katastr nemovitostí účastníkům spoluvlastnické právo každému id. ½ předmětných nemovitých věcí (zapsaných LV Anonymizováno k. ú. adresa a pro LV Anonymizováno k. ú. adresa) s odkazem na naplnění zákonné domněnky podle § 741 písm. b) o. z. Tyto katastrální zápisy byly ke dni rozhodnutí soudu stále aktuální. Výlučné vlastnické právo žalobkyně k předmětným nemovitým věcem podle dohody ze datum nebylo tedy do katastru nemovitostí zapsáno.

7. Soud dále z prohlášení o zániku SJM a převedení věcí do podílového spoluvlastnictví ze dne datum adresovaného jméno FO Katastrálnímu úřadu pro Olomoucký kraj, k. p. adresa zjistil, že jmenovaný prohlásil, že zaniklo SJM s bývalou manželkou, 3letá lhůta pro vypořádání SJM uplynula a v této době SJM nebylo vypořádáno, což doložil potvrzením Okresního soudu v Olomouci ze dne datum a navrhl přepis nemovitých věcí do podílového spoluvlastnictví, když se jednalo m. j. o nemovité věci zapsané na LV č. hodnota pro k. ú. adresa.

8. Z listin založených ve spise obstaraných soudem od příslušných soudů soud zjistil že žalobkyně vyvolala v této souvislosti celkem další čtyři soudní řízení, neboť jde o dvoje nemovitosti nacházející se ve dvou okresech (k. ú. adresa a k. ú. adresa) a zapsanému stavu se brání jednak v linii řízení podle části V. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, proti rozhodnutím katastrálních úřadů o zamítnutí jejích návrhů na vklad z datum (u Krajského soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka a u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka) a současně podala žaloby o určení vlastnického práva k nim (u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. spisová značka a u Okresního soud v Kroměříži pod sp. zn. spisová značka). U Okresního soud v Kroměříži byla žaloba pod sp. zn spisová značka nepravomocně zamítnuta, žaloba u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. spisová značka prozatím není rozhodnuta, žaloba u Krajského soudu v adresa o vklad vlastnického práva žalobkyně byla nepravomocně zamítnuta, žaloba u Krajského soudu v Brně o vklad vlastnického práva žalobkyně prozatím není rozhodnuta.

9. Soud dále zjistil, že dne datum podepsali účastníci s úředně ověřenými podpisy smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových poměrů, práv a povinností společného bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu. V čl. II je sjednáno, že se žalobkyně ke dni rozvodu manželství stane výlučnou vlastnicí obou souborů nemovitých věcí nacházejících se ve společném jmění manželů (rodinný dům se zahradou v k. ú. adresa vše zapsané na LV adresa a rodinný dům se zahradou v k. ú. adresa vše zapsané na LV Anonymizováno). V čl. II.1.8 si účastníci ujednali vypořádací podíl ze SJM, když smluvní strany prohlásily, že před podpisem smlouvy vyplatila žalobkyně žalovanému vypořádací podíl ze SJM ve výši 300 000 Kč. V čl. VI je sjednáno, že smlouva je platná dnem podpisu, účinná dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství a že vlastnické právo na žalobkyni přejde dnem, kdy nastanou právní účinky jeho vkladu do katastru nemovitostí s tím, že návrh podá žalobkyně do 30 dnů od právní moci rozsudku o rozvodu.

10. Z vyjádření právnická osoba pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa ze dne datum ve věci Krajského soud v adresa sp. zn. spisová značka soud zjistil, že katastrální úřad dne datum obdržel návrh na vklad změny vlastnického práva na základě dohody o úpravě majetkových poměrů pro dobu po rozvodu manželství ze dne datum uzavřené mezi účastníky, vedený pod sp. zn. Anonymizováno-č. účtu-Anonymizováno, který nelze povolit, neboť nenavazuje na dosavadní zápisy v katastru [§ 17 odst. 1 písm. g) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí]. právnická osoba dospěl k závěru, že návrh na vklad na základě smlouvy o vypořádání společného jmění manželů musí být doručen nejpozději do tří let od zániku SJM. Nebyl-li návrh na vklad v zákonné lhůtě podán, uplatní se ve vztahu k nemovitostem podléhajícím katastrálnímu zápisu domněnka jeho vypořádání podle zákona (§ 741 ve spojení s § 738 odst. 1 větou druhou o. z.). Jelikož se tak nestalo, jsou nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví bývalých manželů.

11. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

12. Účastníci řízení jsou dvakrát bývalými manželi. První manželství bylo pravomocně rozvedeno dne datum, k čemuž účastníci uzavřeli dne datum písemnou smlouvu o vypořádání společného jmění s úředně ověřenými podpisy. Podle této smlouvy měla všechny nemovité věci ze SJM (dva rodinné domy se zahradou v k. ú. adresa a k. ú. adresa) nabýt výlučně žalobkyně; smlouva byla podle ujednání platná dnem podpisu, účinná dnem rozvodu a vlastnické právo mělo přejít ke dni zápisu do katastru nemovitostí, návrh měla žalobkyně podat do 30 dnů od rozvodu. Dne datum se účastníci řízení znovu vzali, dne datum se znovu rozvedli. Po celou tuto dobu zůstal v katastru nemovitostí nezměněn původní zápis vlastnického práva znějící na SJM. Poté podal dne datum (prohlášením ze dne datum) žalovaný návrh na zápis podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem (jak pro k. ú. adresa, tak pro k. ú. adresa) pro naplnění zákonné domněnky podle § 741 o. z., kterému katastr nemovitostí (v obou případech) vyhověl. Návrh žalobkyně na zápis jejího výlučného vlastnictví z datum katastr nemovitostí v obou případech zamítl s odkazem na návaznost katastrálních zápisů, zmíněnou zákonnou domněnku a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka. Žalobkyně se ochrany svých práv domáhá pro nemovité věci ve dvou okresech paralelně ve dvou liniích, tedy celkem ve čtyřech soudních řízeních, a sice žalobou proti zamítavým rozhodnutím katastrálních úřadů podle části V. o. s. ř. u Krajského soudu v adresa – pobočky v Olomouci pod sp. zn. spisová značka a u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka, žalobou na určení vlastnického práva u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. spisová značka a u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. spisová značka, když o žalobách žalobkyně buď nebylo doposud rozhodnuto, či byly zamítnuty.

13. Soud neprovedl pro nadbytečnost důkazní návrhy žalovaného, a to připojením spisů sp. zn. spisová značka vedeného u Krajského soudu v adresa, sp. zn. spisová značka vedeného u Okresního soudu v Olomouci, sp. zn. spisová značka vedeného u Krajského soudu v Brně a sp. zn. spisová značka vedeného u Okresního soudu v Kroměříži, když podstatné listiny z uvedených spisů soud provedl a provedení kompletních spisů bylo s ohledem na jiný předmět uvedených řízení a tohoto řízení nadbytečné.

14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 646 o. z. mezi manžely nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud manželství trvá.

16. Podle § 741 písm. b) o. z. nedojde-li do tří let od zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné.

17. Podle § 738 odst. 1 o. z. dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu.

18. Podle § 1105 o. z. převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

19. Podle § 560 o. z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

20. Podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

21. Podle § 575 o. z. má-li neplatné právní jednání náležitosti jiného právního jednání, které je platné, platí toto jiné právní jednání, pokud je z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby.

22. Pokud se týká právního hodnocení, soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

23. Dne datum podepsali účastníci s úředně ověřenými podpisy smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových poměrů, práv a povinností společného bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu. V čl. II je sjednáno, že se žalobkyně ke dni rozvodu manželství stane výlučnou vlastnicí obou souborů nemovitých věcí nacházejících se ve společném jmění manželů (rodinný dům se zahradou v k. ú. adresa vše zapsané na LV adresa a rodinný dům se zahradou v k. ú. adresa vše zapsané na LV Anonymizováno). V čl. II.1.8 si účastníci ujednali vypořádací podíl ze SJM, když smluvní strany prohlásily, že před podpisem smlouvy vyplatila žalobkyně žalovanému vypořádací podíl ze SJM ve výši 300 000 Kč. V čl. VI je sjednáno, že smlouva je platná dnem podpisu, účinná dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství a že vlastnické právo na žalobkyni přejde dnem, kdy nastanou právní účinky jeho vkladu do katastru nemovitostí s tím, že návrh podá žalobkyně do 30 dnů od právní moci rozsudku o rozvodu. Jak vyplývá ze smlouvy, smlouva se stala platnou dnem jejího podpisu (datum) a nabyla účinnosti právní moci rozsudku o rozvodu prvního manželství účastníků (rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne datum č. j. spisová značka), tj. dnem datum. Tímto dnem nastala obligační vázanost účastníků obsahem smlouvy. Zcela jinou věcí, že vlastnické právo ke sporným nemovitostem mělo na žalobkyni přejít dnem, kdy nastanou právní účinky jeho vkladu do katastru nemovitostí s tím, že návrh měla žalobkyně podat do 30 dnů od právní moci rozsudku o rozvodu. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla stižena absolutní neplatnosti, nedošlo k jejímu zániku, resp. zániku závazkového vztahu, smlouva nebyla písemně nikterak změněna, soudu nezbývá než uzavřít, že uzavřená smlouva ze dne datum je i nadále platná a účinná, obligačně závazná, pokud se jedná o vypořádací podíl vyplacený žalovanému ve výši 300 000 Kč, na straně žalovaného pak tedy nedošlo k tvrzenému bezdůvodnému obohacení, neboť plnění přijal na základě platné a účinné smlouvy (v rozsahu vypořádacího podílu ve výši 300 000 Kč). Žaloba tedy musela být tudíž zamítnuta, když příslušenství stíhá osud jistiny.

24. Pokud se týká vznesené námitky promlčení, pak nebylo nutné se jí zabývat s ohledem na to, že žaloba byla zamítnuta, nicméně nad rámec soud uvádí, že námitka promlčení by nebyla důvodná, neboť dle citovaného ust. § 646 o. z. promlčecí doba mezi manželi neběží a vzhledem k tomu, že první manželství účastníků bylo rozvedeno s právní mocí datum a účastníci uzavřeli dne datum druhé manželství, které bylo rozvedeno s právní mocí dne datum, je pak zřejmé, že 3letá promlčecí doba do dne podání žaloby (datum) nemohla uplynout.

25. Soud se – vyjma shora právně podstatného – zabýval i širšími souvislostmi uzavřené smlouvy ze dne datum a nutno uzavřít, že se v zásadě ztotožnil s právními závěry právnická osoba pro Olomoucký kraj, k. p. adresa ze dne datum ve věci Krajského soudu v adresa sp. zn. spisová značka a závěrem Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. spisová značka. Předesílá se, že vznik druhého SJM je možné ponechat zcela stranou, neboť jde o nové majetkové společenství, jehož součástí se sporné nemovité věci mohly či nemusely stát a právně je to nevýznamné k vypořádání prvního SJM účastníků. První SJM se uzavřením druhého manželství neobnovilo, uzavřením druhého sňatku účastníkům vzniklo druhé SJM, do kterého účastníci mohli nabývat další majetek. Ve vztahu k vypořádání prvního SJM nastala zákonná domněnka, že se bývalí manželé nezavkladováním výlučného vlastnického práva žalobkyně podle uzavřené smlouvy v tříleté lhůtě stali podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí podle § 741 písm. b) o. z. ve spojení s § 738 odst. 1 větou druhou o. z., když poslední den pro podáním návrhu na vklad vlastnického práva dle Smlouvy o vypořádání SJM ze dne datum byl den datum (navazující na stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 38/98 ze dne 28. 6. 2000 a kupř. rozsudek sp. zn. 22 Cdo 2201/2005). Jiný výklad by znamenal, že společné jmění manželů může do doby zavkladování dohody přežívat bez omezení, což zákonodárce nepochybně nezamýšlel, neboť by to mělo nežádoucí vliv nejen na práva třetích osob, ale i na způsob spravování společného majetku (rozhodování, užívání a případné nároky z bezdůvodného obohacení). Uzavřením nového manželství se lhůta k vypořádání prvního společného jmění účastníků nepřerušila, neboť se nestaví obecně všechny lhůty mezi manželi a takovou zvláštní úpravu příslušná část občanského zákoníku neobsahuje (na rozdíl od promlčecí lhůty v § 646 o. z. a vydržecí doby v § 1098 o. z.); smyslem a účelem § 741 o. z. je kromě jiného také ochrana práv třetích osob. Nyní smlouvu o vypořádání SJM ze dne datum již zavkladovat nelze, neboť by příslušný navrhovaný vklad nenavazoval na dosavadní zápisy v katastru nemovitostí (od datum jsou sporné nemovitosti na základě prohlášení o zániku SJM a vzniku podílové spoluvlastnictví ze dne datum v podílové spoluvlastnictví účastníků). Tyto úvahy však soud činil jen nad rámec projednávané věci, neboť obligační závaznost (a vázanost) smlouvou o vypořádání SJM ze dne datum co do vypořádacího podílu je daná dnem datum (právní moc rozsudku o rozvodu prvního manželství účastníků – rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne datum č. j. spisová značka).

26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyně byla zavázána zaplatit žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 42 410,50 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám advokátky žalovaného dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

27. Náklady řízení představují sazbu mimosmluvní odměny ve výši 3,5 x 9 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis odporu včetně vyjádření, vyjádření žalovaného k odvolání do procesního rozhodnutí – půl úkon, účast u jednání dne datum), náhradu hotových výdajů ve výši 1 800 Kč za 3,5 úkonů právní pomoci po 450 Kč. Všechny částky byly zvýšeny o 21 % DPH, když soudu je známo z úřední činnosti, že právní zástupkyně žalovaného je plátce DPH. Další náklady řízení žalovaný neuplatnil a ani nevyšly najevo, a tudíž je soud nemohl přiznat. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci, dvojmo. Podat odvolání si však s úspěchem nemůže ten, kdo se tohoto práva po vyhlášení rozhodnutí výslovně vzdal. Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.