14 C 155/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Frumarem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 11 836 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 836 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 836 Kč od 22. 10. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 9. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 11 836 Kč s poplatky a příslušenstvím se zdůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 21. 9. 2020 s žalobcem smlouvu o zápůjčce. Na základě Smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne 21. 9. 2020. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3 900 Kč. Jistina a Poplatek byly splatné dne 21. 10. 2020, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu žalovaný na svůj dluh uhradil 12 564 Kč Touto částkou byla umořena smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky a ponížen poplatek. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobci. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, a to tak, že klient je povinen žalobci v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobce zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Tento PIN je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Smlouva o zápůjčce včetně Všeobecných obchodních podmínek žalobce byla neprodleně po potvrzení žalovaným žalovanému odeslána e-mailem na jím zadanou e-mailovou adresu, kdy tento způsob splňuje definici trvalého nosiče dat dle § 3 odst. 2 písm. k) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů) a žalobkyně tedy splnila svou povinnost dle § 105 odst. 1 ZSÚ. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobcem vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně tedy splnila svou povinnost dle § 86 ZSÚ, když řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Na základě tohoto prověření žalobce dospěl k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce.

2. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též: -) úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. -) účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2 Smlouvy), (písemné výzvy odeslány dne: 28. 10. 2020, 4. 11. 2020, 11. 11. 2020, 20. 11. 2020, 5. 12. 2020).

3. Soud učinil na základě listinných důkazů obsažených ve spise ke dni vydání rozhodnutí (smlouva o zápůjčce a všeobecné obchodní podmínky, výpis z účtu žalobce dokládající poskytnutí jistiny, kopie upomínek zaslané žalovanému jako náklad spojený s uplatněním pohledávky) následující skutková zjištění a z nich vyvodil následující závěr o skutkovém stavu:

4. Žalovaný uzavřel dne 21. 9. 2020 s žalobcem smlouvu o zápůjčce. Na základě Smlouvy poskytl žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne 21. 9. 2020. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3.900 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 21. 10. 2020, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu žalovaný na svůj dluh uhradil 12 564 Kč Touto částkou byla umořena smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky a ponížen poplatek. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřil totožnost klienta, a to tak, že klient je povinen žalobkyni v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Tento PIN je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Smlouva o zápůjčce včetně Všeobecných obchodních podmínek žalobce byla neprodleně po potvrzení žalovaným žalovanému odeslána e-mailem na jím zadanou e-mailovou adresu, kdy tento způsob splňuje definici trvalého nosiče dat dle § 3 odst. 2 písm. k) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů) a žalobce tedy splnil svou povinnost dle § 105 odst. 1 ZSÚ. Před uzavřením smlouvy si žalobce od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobcem vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně tedy splnila svou povinnost dle § 86 ZSÚ, když řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Na základě tohoto prověření žalobce dospěl k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce.

5. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též: -) úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. -) účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2 Smlouvy), (písemné výzvy odeslány dne: 28. 10. 2020, 4. 11. 2020, 11. 11. 2020, 20. 11. 2020, 5. 12. 2020).

6. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

8. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru.

12. Jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. o. z., neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem a poplatky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dle zák. č. 89/2012 Sb., měl žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o zápůjčce, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyně břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázal, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 21. 9. 2020 platnou smlouvu o zápůjčce a poskytl žalovanému finanční prostředky ve sjednané výši bezhotovostně, a to částku 12 000 Kč. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté finanční prostředky žalobci zcela splatil, resp. že dluh zcela zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou co do částky ve výši 11 836 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 836 Kč od 22. 10. 2020 do zaplacení. Lhůtu k plnění určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 000 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci s přípravou, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci a podání žaloby), 3 x režijní paušál po 100 Kč O lhůtě plnění ve výroku II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.