14 C 198/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Frumarem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o 15 091,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 091,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 091,25 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u podepsaného soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 091,25 Kč jako náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie s tím, žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů a je držitelem licence č. hodnota na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona, jak rovněž vyplývá z vyhledávače licencí dostupného na webových stránkách Energetického regulačního úřadu - www.eru.cz, když je vlastníkem zařízení distribuční soustavy. Pracovníky společnosti právnická osoba., IČ: IČO zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne datum kontrolou č. hodnota zjištěno, že žalovaný v odběrném místě č. hodnota na adrese adresa, neoprávněně odebírá elektřinu z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona, což je patrno z Protokolu o kontrole odběrného místa ze dne datum a Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne datum, které žalovaný osobně převzal. Kontrolou uvedeného odběrného místa bylo v elektroměrovém rozvaděči bylo zjištěno, že na odvodní svorku hlavního jističe 3 x 20 A byl navíc ve fázi L1 připojen vodič Cu 1,5 mm2, jenž byl součástí kabelu CGSG 3 x 1,5 mm2. Kabel vedl mimo měřící zařízení do horní části elektroměrového rozvaděče, kde byl zakončen jednofázovou zásuvkou. Zásuvka sloužila pro napájení kamery. Hlavní jistič byl v zapnuté poloze. Kamera s hodnotami příkonu 8 W, rok výroby 2017, tak byla napájena neměřenu elektřinou, jak bylo prokázáno kontrolním měřením napětí a průtoků proudů. Neměřené napojení bylo techniky zdokumentováno a ukončeno. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu § 16, § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů.

2. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno podle ustanovení § 51 energetického zákona a ustanovení § 16, § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. vyhlášky v platném znění tak, aby její výše co nejvíce odpovídala škodě skutečné. Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny se provede vynásobením množství odebrané elektrické energie dle příkonu kamery za období 36 měsíců (1096 dnů), tedy 210,432 kWh a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru, plus platba za příkon nebo vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu následovně: (8 W x 24,0 hod.) x 1096 dní x 10,53476 Kč/kWh / 1000 = 2 216,85 Kč.

3. Dle vyhlášky č. 359/2020 Sb. má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru žalobkyně uhradila, což dokládá čestným prohlášením ze dne datum. Celkovou částku nákladů ve výši 12 874,40 Kč představuje suma následujících položek: práci kontrolních techniků, doby strávené kontrolou v souvislosti s přerušením a zamezením neoprávněného odběru. Přesný rozpis je obsažen v důkazu Výpočet náhrady škody v souvislosti s neoprávněným odběrem, kde je uvedena i ekologická daň ve výši 5,96 Kč. Neoprávněným odběrem elektřiny byla tedy žalobci způsobena škoda v celkové výši 15 091,25 Kč. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 2 216,85 Kč a z nákladů za zjištění a zamezení neoprávněného odběru ve výši 12 874,40 Kč.

4. Dopisem ze dne datum žalobkyně podrobně informovala žalovaného o neoprávněném odběru spolu s poučením o vzniklé situaci a výpočtem náhrady škody. Z doručenky je patrno, že si žalovaný dopis v úložní době nevyzvedl a byl mu vhozen do schránky datum.

5. Neoprávněně odebranou elektřinu žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou č. hodnota ze dne datum, se splatností dne datum, znějící na částku ve výši 15 091,25 Kč.

6. Dopisem, upomínkou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 15 091,25 Kč. Žalovaný tak neučinil, proto žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne datum k úhradě dlužné částky, když z dodejky je patrno, že žalovaný si předžalobní výzvu převzal dne datum. Žalovaný dlužnou částku do dnešního dne neuhradil.

7. Protože je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, o kterém věděl a který do dnešního dne neuhradil, požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení, který je požadován ode dne následujícího po splatnosti faktury č. hodnota, tj. od datum z dlužné částky 15 091,25 Kč do zaplacení.

8. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. žalovaný na výzvu soudu nevyjádřil s takovým postupem nesouhlas.

9. Po provedeném dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní (Plná moc právnická osoba., Protokol o neoprávněném odběru elektřiny ze dne datum, Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne datum, Výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, Cenové rozhodnutí Anonymizováno Anonymizováno/2024, Cenové rozhodnutí Anonymizováno Anonymizováno/2024, Čestné prohlášení o úhradě nákladů ze dne datum, Dopis o neoprávněném odběru ze dne datum vč. doručenky o vhození do schránky, Faktura žalobkyně č. hodnota, Upomínka, dopis žalovanému ze dne datum, Předžalobní výzvy žalovanému ze dne datum vč. dodejky)učinil soud následující skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu:

10. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů a je držitelem licence č. hodnota na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona, jak rovněž vyplývá z vyhledávače licencí dostupného na webových stránkách Energetického regulačního úřadu - www.eru.cz, když je vlastníkem zařízení distribuční soustavy. Pracovníky společnosti právnická osoba., IČ: IČO zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne datum kontrolou č. hodnota zjištěno, že žalovaný v odběrném místě č. hodnota na adrese adresa , neoprávněně odebírá elektřinu z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona, což je patrno z Protokolu o kontrole odběrného místa ze dne datum a Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne datum, které žalovaný osobně převzal. Kontrolou uvedeného odběrného místa bylo v elektroměrovém rozvaděči bylo zjištěno, že na odvodní svorku hlavního jističe 3 x 20 A byl navíc ve fázi L1 připojen vodič Cu 1,5 mm2, jenž byl součástí kabelu CGSG 3 x 1,5 mm2. Kabel vedl mimo měřící zařízení do horní části elektroměrového rozvaděče, kde byl zakončen jednofázovou zásuvkou. Zásuvka sloužila pro napájení kamery. Hlavní jistič byl v zapnuté poloze. Kamera s hodnotami příkonu 8 W, rok výroby 2017, tak byla napájena neměřenu elektřinou, jak bylo prokázáno kontrolním měřením napětí a průtoků proudů. Neměřené napojení bylo techniky zdokumentováno a ukončeno. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu § 16, § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů.

11. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno podle ustanovení § 51 energetického zákona a ustanovení § 16, § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. vyhlášky v platném znění tak, aby její výše co nejvíce odpovídala škodě skutečné. Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny se provede vynásobením množství odebrané elektrické energie dle příkonu kamery za období 36 měsíců (1096 dnů), tedy 210,432 kWh a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru, plus platba za příkon nebo vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu následovně: ( 8 W x 24,0 hod.) x 1096 dní x 10,53476 Kč/kWh / 1000 = 2 216,85 Kč.

12. Dle vyhlášky č. 359/2020 Sb. má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru žalobce uhradil, což dokládá čestným prohlášením ze dne datum. Celkovou částku nákladů ve výši 12 874,40 Kč představuje suma následujících položek: práci kontrolních techniků, doby strávené kontrolou v souvislosti s přerušením a zamezením neoprávněného odběru. Přesný rozpis je obsažen v důkazu Výpočet náhrady škody v souvislosti s neoprávněným odběrem, kde je uvedena i ekologická daň ve výši 5,96 Kč. Neoprávněným odběrem elektřiny byla tedy žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 15 091,25 Kč. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 2 216,85 Kč a z nákladů za zjištění a zamezení neoprávněného odběru ve výši 12 874,40 Kč.

13. Dopisem ze dne datum žalobce podrobně informoval žalovaného o neoprávněném odběru spolu s poučením o vzniklé situaci a výpočtem náhrady škody. Z doručenky je patrno, že si žalovaný dopis v úložní době nevyzvedl a byl mu vhozen do schránky datum.

14. Neoprávněně odebranou elektřinu žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou č. hodnota ze dne datum, se splatností dne datum, znějící na částku ve výši 15 091,25 Kč.

15. Dopisem, upomínkou ze dne datum vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky 15 091,25 Kč. Žalovaný tak neučinil, proto žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne datum k úhradě dlužné částky, když z dodejky je patrno, že žalovaný si předžalobní výzvu převzal dne datum. Žalovaný dlužnou částku do dnešního dne neuhradil.

16. Protože je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, o kterém věděl a který do dnešního dne neuhradil, požaduje žalobce i zákonný úrok z prodlení, který je požadován ode dne následujícího po splatnosti faktury č. hodnota, tj. od datum z dlužné částky 15 091,25 Kč do zaplacení.

17. Podle § 51 odst. 1 písm. a), odst. 2, 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, (1) neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je (a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. (2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. (3) Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

18. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně a včas splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.

19. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná. Žalobkyně v řízení prokázala, že bylo dne datum kontrolou č. hodnota zjištěno, že žalovaný v odběrném místě č. hodnota na adrese adresa, neoprávněně odebírá elektřinu z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona, což je patrno z Protokolu o kontrole odběrného místa ze dne datum a Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne datum, které žalovaný osobně převzal. Kontrolou uvedeného odběrného místa bylo v elektroměrovém rozvaděči bylo zjištěno, že na odvodní svorku hlavního jističe 3 x 20 A byl navíc ve fázi L1 připojen vodič Cu 1,5 mm2, jenž byl součástí kabelu CGSG 3 x 1,5 mm2. Kabel vedl mimo měřící zařízení do horní části elektroměrového rozvaděče, kde byl zakončen jednofázovou zásuvkou. Zásuvka sloužila pro napájení kamery. Hlavní jistič byl v zapnuté poloze. Kamera s hodnotami příkonu 8 W, rok výroby 2017, tak byla napájena neměřenu elektřinou, jak bylo prokázáno kontrolním měřením napětí a průtoků proudů. Neměřené napojení bylo techniky zdokumentováno a ukončeno. Žalovaný odebíral elektřinu z elektrizační soustavy neoprávněně, tedy se jednalo o odběr žalovaným bez právního důvodu ve smyslu ust. § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Dle ust. § 51 odst. 3 energetického zákona tak vznikla žalovanému povinnost nahradit v penězích vzniklou škodu žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy, kdy této svým jednáním způsobil škodu ve výši 15 091,25 Kč. Tato škoda je tvořena částkou za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 2 216,85 Kč a náklady za zjištění a zamezení neoprávněného odběru ve výši 12 874,40 Kč, jejichž vynaložení žalobkyně doložila. Způsobenou škodu a nárok na tyto náklady žalobkyně vyúčtovala žalovanému v souladu s vyhl. č.359/2020 Sb. (o měření elektřiny) dne datum fakturou č. hodnota, splatnou dne datum, a následně ho o zaplacení opakovaně upomínala, žalovaný však na dlužnou částku neuhradil ničeho, přičemž žádné okolnosti na svou obranu v řízení netvrdil a neprokazoval.

20. Soud tak s ohledem na shora uvedené má za prokázané, že dluh žalovaného trvá a zavázal ho zaplatit žalobkyni částku 15 091,25 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z této částky ode dne datum do zaplacení, když požadavek na zaplacení zákonného úroku ode dne následujícího po splatnosti faktury, je zcela legitimní.

21. Lhůtu k plnění stanovil soud jako třídenní s tím, že počíná dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 1 400 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a v paušální náhradě 2 x po 300 Kč za úkony účastníka, který v řízení nebyl zastoupen advokátem (výzva k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor, sepis žaloby) v souladu s ust. § 1 odst. 1, 2, 3, § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.