14 C 201/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Frumarem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 24 272,23 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 272,23 Kč s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 24 272,23 Kč od 30. 6. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 272,23 Kč od 30. 6. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 144,05 Kč za období od 30. 11. 2022 do 29. 6. 2023, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 123,42 Kč za období od 30. 11. 2022 do 29. 6. 2023, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 424 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 4. 7. 2023 domáhala zaplacení částky 24 272,23 Kč s příslušenstvím s odůvodněním: Žalobkyně uzavřela se žalovaným Smlouvu o bankovních službách, na základě, které vedla žalobkyně žalovanému běžný účet [číslo] [bankovní účet], přičemž nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Oznámení o úrokových sazbách a Sazebník poplatků. Následně žalobkyně umožnila žalovanému čerpat finanční prostředky na běžném účtu do povoleného debetu v poskytnutém limitu za podmínek stanovených Smlouvou o povoleném debetu, či dodatkem ke Smlouvě ze dne 2. 5. 2022 Smlouva o povoleném debetu byla uzavřena elektronicky a je podepsána stranami ověřeným elektronickým podpisem. Žalovaný přečerpal prostředky na běžném účtu do nepovoleného debetu, který řádně neuhradil, ač k tomu byl povinen a žalobkyní vyzván. Žalobkyně proto v souladu s čl. 13 bod 13.2 VOP ve spojení s čl. 10 bod 10.1 VOP odstoupil od Smlouvy a běžný účet žalovaného ke dni 29. 11. 2022 zrušil. Žalobkyně zároveň v souladu s čl. 13 bod 13.2 VOP vyrovnala debetní zůstatek žalovaného a dlužnou částku nadále vede na zvláštním účtu pohledávek. Žalobkyně prostředky z účtu žalovaného odepisovala do nepovoleného debetu v souladu s čl. 14 bod 14.6 VOP a čl. 14 bod 14.7 VOP, dle kterých je žalobkyně oprávněna odepsat z prostředků na účtu splatné pohledávky, a to i v případě, že na účtu vznikne debetní zůstatek. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou jeho dluhu vznikl žalobkyni dle § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení z výše nepovoleného debetu, a to ode dne převodu pohledávky na zvláštní účet pohledávek do dne zaplacení dlužné částky. Dle čl. 13 bod 13.3 VOP byl žalobce oprávněn úročit nepovolený debet jak smluvním úrokem z nepovoleného debetu stanoveného v Oznámení, tak i úrokem z prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do nepovoleného debetu, byl žalobce oprávněn požadovat po žalovaném smluvní úrok z nepovoleného debetu dle Oznámení ve výši 25 % p. a. ode dne převodu pohledávky na zvláštní účet pohledávek do dne zaplacení dlužné částky. Žalobkyně však po žalovaném požaduje smluvní úrok jen ve výši 15 % p. a. K počítání úroků se při jejich výpočtu vychází z čl. 16 bod 16.4 VOP, tedy že předpokládá, že kalendářní rok má 360 dnů.

2. Ke dni 29. 6. 2023 činí dlužná částka 28 539,70 Kč v tomto složení: -) jistina 24 272,23 Kč, -) smluvní úrok 2 144,05 Kč -) úrok z prodlení 2 123,42 Kč.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Soud se souhlasem účastníků postupoval dle § 115a) o. s. ř.

4. Z listinných důkazů: Smlouva o bankovních službách, Smlouva o povoleném debetu, Odstoupení od smlouvy, Oznámení o zrušení účtu a zřízení účtu pohledávek, Výzva k úhradě ze dne 15. 6. 2023 s dodejkou, Historický výpis zvláštního účtu pohledávek, Všeobecné obchodní podmínky, Oznámení o úrokových sazbách soud učinil skutková zjištění:

5. Žalobkyně uzavřela se žalovaným Smlouvu o bankovních službách, na základě, které vedla žalobkyně žalovanému běžný účet [číslo] [bankovní účet], přičemž nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Oznámení o úrokových sazbách a Sazebník poplatků. Následně žalobkyně umožnila žalovanému čerpat finanční prostředky na běžném účtu do povoleného debetu v poskytnutém limitu za podmínek stanovených Smlouvou o povoleném debetu, či dodatkem ke Smlouvě ze dne 2. 5. 2022 Smlouva o povoleném debetu byla uzavřena elektronicky a je podepsána stranami ověřeným elektronickým podpisem. Žalovaný přečerpal prostředky na běžném účtu do nepovoleného debetu, který řádně neuhradil, ač k tomu byl povinen a žalobcem vyzván. Žalobkyně proto v souladu s čl. 13 bod 13.2 VOP ve spojení s čl. 10 bod 10.1 VOP odstoupil od Smlouvy a běžný účet žalovaného ke dni 29. 11. 2022 zrušila. Žalobkyně zároveň v souladu s čl. 13 bod 13.2 VOP vyrovnala debetní zůstatek žalovaného a dlužnou částku nadále vede na zvláštním účtu pohledávek. Žalobkyně prostředky z účtu žalovaného odepisoval do nepovoleného debetu v souladu s čl. 14 bod 14.6 VOP a čl. 14 bod 14.7 VOP, dle kterých je žalobkyně oprávněna odepsat z prostředků na účtu splatné pohledávky, a to i v případě, že na účtu vznikne debetní zůstatek. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou jeho dluhu vznikl žalobkyni dle § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení z výše nepovoleného debetu, a to ode dne převodu pohledávky na zvláštní účet pohledávek do dne zaplacení dlužné částky. Dle čl. 13 bod 13.3 VOP byla žalobkyně oprávněna úročit nepovolený debet jak smluvním úrokem z nepovoleného debetu stanoveného v Oznámení, tak i úrokem z prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do nepovoleného debetu, byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném smluvní úrok z nepovoleného debetu dle Oznámení ve výši 25,00 % p. a. ode dne převodu pohledávky na zvláštní účet pohledávek do dne zaplacení dlužné částky. Žalobkyně však po žalovaném požaduje smluvní úrok jen ve výši 15 % p. a. K počítání úroků se při jejich výpočtu vychází z čl. 16 bod 16.4 VOP, tedy že předpokládá, že kalendářní rok má 360 dnů.

6. Ke dni 29.6.2023 činí dlužná částka 28 539,70 Kč v tomto složení: -) jistina 24 272,23 Kč, -) smluvní úrok 2 144,05 Kč -) úrok z prodlení 2 123,42 Kč. <b>7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:</b> 8. Žalobkyně uzavřela se žalovaným Smlouvu o bankovních službách, na základě, které vedla žalobkyně žalovanému běžný účet [číslo] [bankovní účet], přičemž nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Oznámení o úrokových sazbách a Sazebník poplatků. Následně žalobkyně umožnila žalovanému čerpat finanční prostředky na běžném účtu do povoleného debetu v poskytnutém limitu za podmínek stanovených Smlouvou o povoleném debetu, či dodatkem ke Smlouvě ze dne 2. 5. 2022 Smlouva o povoleném debetu byla uzavřena elektronicky a je podepsána stranami ověřeným elektronickým podpisem. Žalovaný přečerpal prostředky na běžném účtu do nepovoleného debetu, který řádně neuhradil, ač k tomu byl povinen a žalobkyní vyzván. Žalobkyně proto v souladu s čl. 13 bod 13.2 VOP ve spojení s čl. 10 bod 10.1 VOP odstoupila od Smlouvy a běžný účet žalovaného ke dni 29.11.2022 zrušil. Žalobkyně zároveň v souladu s čl. 13 bod 13.2 VOP vyrovnala debetní zůstatek žalovaného a dlužnou částku nadále vede na zvláštním účtu pohledávek. Žalobkyně prostředky z účtu žalovaného odepisovala do nepovoleného debetu v souladu s čl. 14 bod 14.6 VOP a čl. 14 bod 14.7 VOP, dle kterých je žalobkyně oprávněna odepsat z prostředků na účtu splatné pohledávky, a to i v případě, že na účtu vznikne debetní zůstatek. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou jeho dluhu vznikla žalobkyni dle § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení z výše nepovoleného debetu, a to ode dne převodu pohledávky na zvláštní účet pohledávek do dne zaplacení dlužné částky. Dle čl. 13 bod 13.3 VOP byla žalobkyně oprávněna úročit nepovolený debet jak smluvním úrokem z nepovoleného debetu stanoveného v Oznámení, tak i úrokem z prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do nepovoleného debetu, byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném smluvní úrok z nepovoleného debetu dle Oznámení ve výši 25 % p. a. ode dne převodu pohledávky na zvláštní účet pohledávek do dne zaplacení dlužné částky. Žalobkyně však po žalovaném požaduje smluvní úrok jen ve výši 15 % p. a. K počítání úroků se při jejich výpočtu vychází z čl. 16 bod 16.4 VOP, tedy že předpokládá, že kalendářní rok má 360 dnů.

9. Ke dni 29. 6. 2023 činí dlužná částka 28 539,70 Kč v tomto složení: -) jistina 24 272,23 Kč, -) smluvní úrok 2 144,05 Kč -) úrok z prodlení 2 123,42 Kč.

10. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ust. § 2398 odst.1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

12. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

13. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

14. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru.

17. Soud dospěl k závěru, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy (smlouva o povoleném debetu na účtu) dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši, což poté splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. V rámci úvěrové smlouvy se také zavázal hradit úrok, a poplatky za služby spojené s vedením povoleného debetu dle aktuálního ceníku. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému povolený debet na účtu, který žalovaný přečerpal, ale řádně nesplácel. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o povoleném debetu, byť částečně nad rámce plateb tvrzených žalobkyní, plnil, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky 24 272,23 Kč na jistině dluhu, kapitalizovaného úroku ve výši 2 144,05 Kč za období od 30. 11. 2022 do 29. 6. 2023, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 123,42 Kč za období od 30. 11. 2022 do 29. 6. 2023, úroku 15 % ročně z částky 24 272,23 Kč od 30. 6. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 24 272,23 Kč od 30. 6. 2023 do zaplacení, tak soud shledal důvodným.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 2424 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. zmocněnci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

19. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 972 Kč, sazbu mimosmluvní odměny ve výši 3x 300 Kč za 3 úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a DPH 21 % ve výši 252 Kč z odměny a náhrady, neboť zmocněnec žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, proto mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. vzniklo právo na zaplacení daně z přidané hodnoty.