14 C 28/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr Alešem Frumarem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 88 079 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 88 079 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 88 079 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 28 568,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 14. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 88 079 Kč spolu s úrokem z prodlení s odůvodněním, že dne 26. prosince 2017 okolo 18:10 hod. řídil žalovaný osobní automobil [anonymizována dvě slova], [registrační značka], po parkovišti mezi domem [adresa] na ulici [ulice] a domem [adresa] na ulici [ulice] v [obec], přičemž žalovaný při couvání neodhadl vzdálenost od zaparkovaného osobního motorového vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], společnosti [právnická osoba], čímž došlo ke střetu vozidla žalovaného a vozidla [příjmení] [jméno]. Z místa nehody žalovaný odjel, aniž by učinil opatření, která mu ukládá zákon č. 361/2000 Sb. Dále žalovaný jel po ulici [ulice] v [obec], ve směru od ulice [ulice] na ulici [anonymizováno]. V levotočivé zatáčce žalovaný nezvládl řízení, z důvodu ovlivnění alkoholem, a došlo tak k vyjetí vozidla vpravo mimo komunikaci na travnatý povrch, kde došlo ke střetu pravých kol vozidla [anonymizováno] s betonovým patníkem, směrovým sloupkem a dopravním značením, kde se vozidlo [anonymizováno] zastavilo. Následně žalovaný místo dopravní nehody opustil, aniž by učinil opatření, které mu ukládá zákon č. 361/2000 Sb. Policejní hlídkou byl následně zajištěn v ulici [ulice]. Poté se žalovaný podrobil dechové zkoušce přístrojem DRÄGER, která byla pozitivní, celkově mu bylo naměřeno po přepočtu dechovým analyzátorem 2,03 g alkoholu v krvi u prvního měření, 2,29 g alkoholu v krvi u druhého měření a 2,07 g alkoholu v krvi u třetího měření. Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Shora uvedeným jednáním žalovaný spáchal přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2, písm. a) a c) trestního zákoníku, přičemž o jeho vině bylo rozhodnuto pravomocným a vykonatelným trestním příkazem č. j. [číslo jednací], jež vydal [název soudu] dne 12. 11. 2018. Vzhledem k tomu, že vozidlo [anonymizována dvě slova], bylo u žalobkyně v době dopravní nehody pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a škoda byla způsobena provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě [číslo] uhradila žalobkyně z titulu pojištění odpovědnosti z jeho provozu (povinného ručení) v rámci pojistné události [číslo] dne 11. 4. 2018 [právnická osoba] částku ve výši 19 420 Kč, odpovídající pojistnému plnění, které tato pojišťovna vyplatila z havarijního pojištění poškozené společnosti [právnická osoba], za opravu vozidla [anonymizováno], a v rámci pojistné události [číslo] dne 29. 11. 2019 Statutárnímu městu [obec] částku ve výši 68 659 Kč za opravu poškozeného značení. Celkem tak žalobkyně vyplatila poškozeným plnění ve výši 88 079 Kč.

2. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. i) téhož zákona, má žalobkyně právo proti žalovanému na náhradu toho, co za něj vyplatila, protože žalovaný řídil předmětné vozidlo [anonymizováno] pod vlivem alkoholu.

3. V důsledku výše uvedeného vznikl žalobkyni nárok na vyplacení toho, co za žalovaného uhradila, tedy na vyplacené pojistné plnění ve výši 88 079 Kč. K úhradě této částky byla žalobkyní písemně vyzvána dopisem ze dne 26. 2. 2020, avšak neuhradil ničeho.

4. Žalovaný byl písemně vyzván k úhradě výše uvedené částky ve lhůtě sedmi dnů také prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzvou dne 10. 9. 2020. Žalovaný si výzvu převzal dne 15. 9. 2020, do dnešního dne však ničeho neuhradil.

5. Soud učinil na základě listinných důkazů obsažených ve spise ke dni vydání rozhodnutí (Detail relace o dopravní nehodě, Fotodokumentace, Potvrzení o účasti na dopravní nehodě, Vyrozumění o podání obžaloby, Trestní příkaz OS v [obec] ze dne 12. 11. 2018, č. j. [číslo jednací], Pojistná smlouva [číslo] Uplatnění nároku – povinné ručení, Výpis ze systému žalobkyně o vyplacení pojistných plnění, Sdělení výše pojistného plnění, Soupis provedených dodávek a prací – oprava dopravního značení, Předávací protokol – dopravní značení, Faktura č. [anonymizováno], Čestné prohlášení o stáří dopravního značení, Smlouva o dílo, Zápis o poškození motorového vozidla, Faktura [číslo] – oprava vozidla [anonymizováno], Uplatnění práva na náhradu škody, Výpočet plnění – oprava vozidla [anonymizováno], Uplatnění práva na úhradu vyplaceného pojistného plnění ze dne ze dne 26. 2. 2020, Předžalobní výzva ze dne 10. 9. 2020 s dodejkou) následující skutková zjištění a z nich vyvodil následující závěr o skutkovém stavu:

6. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 14. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 88 079 Kč spolu s úrokem z prodlení s odůvodněním, že dne 26. prosince 2017 okolo 18:10 hod. řídil žalovaný osobní automobil [anonymizována dvě slova], [registrační značka], po parkovišti mezi domem [adresa] na ulici [ulice] a domem [adresa] na ulici [ulice] v [obec], přičemž žalovaný při couvání neodhadl vzdálenost od zaparkovaného osobního motorového vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], společnosti [právnická osoba], čímž došlo ke střetu vozidla žalovaného a vozidla [příjmení] [jméno]. Z místa nehody žalovaný odjel, aniž by učinil opatření, která mu ukládá zákon č. 361/2000 Sb. Dále žalovaný jel po ulici [ulice] v [obec], ve směru od ulice [ulice] na ulici [anonymizováno]. V levotočivé zatáčce žalovaný nezvládl řízení, z důvodu ovlivnění alkoholem, a došlo tak k vyjetí vozidla vpravo mimo komunikaci na travnatý povrch, kde došlo ke střetu pravých kol vozidla [anonymizováno] s betonovým patníkem, směrovým sloupkem a dopravním značením, kde se vozidlo [anonymizováno] zastavilo. Následně žalovaný místo dopravní nehody opustil, aniž by učinil opatření, které mu ukládá zákon č. 361/2000 Sb. Policejní hlídkou byl následně zajištěn v ulici [ulice]. Poté se žalovaný podrobil dechové zkoušce přístrojem DRÄGER, která byla pozitivní, celkově mu bylo naměřeno po přepočtu dechovým analyzátorem 2,03 g alkoholu v krvi u prvního měření, 2,29 g alkoholu v krvi u druhého měření a 2,07 g alkoholu v krvi u třetího měření. Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Shora uvedeným jednáním žalovaný spáchal přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2, písm. a) a c) trestního zákoníku, přičemž o jeho vině bylo rozhodnuto pravomocným a vykonatelným trestním příkazem č. j. [číslo jednací], jež vydal [název soudu] dne 12. 11. 2018. Vzhledem k tomu, že vozidlo [anonymizována dvě slova], bylo u žalobkyně v době dopravní nehody pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a škoda byla způsobena provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě [číslo] uhradila žalobkyně z titulu pojištění odpovědnosti z jeho provozu (povinného ručení) v rámci pojistné události [číslo] dne 11. 4. 2018 [právnická osoba] částku ve výši 19 420 Kč, odpovídající pojistnému plnění, které tato pojišťovna vyplatila z havarijního pojištění poškozené společnosti [právnická osoba], za opravu vozidla [anonymizováno], a v rámci pojistné události [číslo] dne 29. 11. 2019 Statutárnímu městu [obec] částku ve výši 68 659 Kč za opravu poškozeného značení. Celkem tak žalobkyně vyplatila poškozeným plnění ve výši 88 079 Kč.

7. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. i) téhož zákona, má žalobkyně právo proti žalovanému na náhradu toho, co za něj vyplatila, protože žalovaný řídil předmětné vozidlo [anonymizováno] pod vlivem alkoholu.

8. V důsledku výše uvedeného vznikl žalobkyni nárok na vyplacení toho, co za žalovaného uhradila, tedy na vyplacené pojistné plnění ve výši 88 079 Kč. K úhradě této částky byl žalobkyní písemně vyzván dopisem ze dne 26. 2. 2020, avšak neuhradil ničeho.

9. Žalovaný byl písemně vyzván k úhradě výše uvedené částky ve lhůtě sedmi dnů také prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzvou dne 10. 9. 2020. Žalovaný si výzvu převzal dne 15. 9. 2020, do dnešního dne však ničeho neuhradil.

10. Podle § 10 odst. 1 písm. i) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vzpp., pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

11. Podle ust. § 1968 o. z., je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně a včas splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.

13. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V řízení bylo provedenými důkazy prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Bylo v řízení nepochybně prokázáno, že žalovaný dne 26. 12. 2017 způsobil dopravní nehody, kdy pojišťovna za žalovaného plnila poškozeným na náhradě škody částku 88 079 Kč. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, a tudíž žalobkyně - pojišťovna má právo na zaplacení toho, co za žalovaného - pojištěného plnila (regres). Žalovaný nerozporoval (resp. toto vůbec netvrdil) splnění povinnosti nad rámec tvrzeným žalobkyní a za této situace soud dovozuje porušení povinnosti žalovaného plynoucí ze shora citovaného zákonného ustanovení. Za této situace soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku. Soud současně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, když výši a počátek prodlení soud shledává zákonu neodporující a odpovídající skutkovým zjištěním. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční lhůtu v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

15. Výrok ohledně náhrady nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly. Náhrada nákladů řízení pak činí zaplacený soudní poplatek v částce 3 524 Kč, dále náhrada nákladů právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 4 x 4 660 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění se skutkovým a právním rozborem věci, účast u jednání), dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále hotové výdaje advokáta v podobě čtyř režijních paušálů po 300 Kč za provedené úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dále jsou náklady řízení tvořeny jízdným advokáta vlakem z [obec] do [obec] a zpět 2 x 519 Kč. Všechny shora uvedené částky, vyjma SOP, byly zvýšeny o 21 % DPH. Celkem tedy uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 28 568,40 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně, v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Pouze soud doplňuje, že nebyly shledány podmínky pro aplikaci § 14b) cit. vyhlášky, když regresní nárok nevykazuje znaky formulářovitosti, když každý případ je individuální, vyžadující individuální skutkové a právní posouzení.