14 C 41/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Frumarem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 4 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 500 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od 19. 6. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [jméno]. Žalobce se žalobou doručenou dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 5 500 Kč s příslušenstvím, jakožto sankcí za jízdy bez platného jízdního dokladu, tj. porušení Smluvních přepravních podmínek Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje, když dne 19. 7. 2021 v 15:52 hodin, dne 13. 5. 2021 v 09:44 hodin a dne 3. 6. 2021 v 10:57 hodin žalovaná jela vozidly žalobce bez platného jízdního dokladu. Vzhledem k tomu, že žalovaná dosud žalobci přirážky k jízdnému neuhradila, domáhá se žalobce svého nároku soudní cestou. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce vyjádřil souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná byla dne 19. 7. 2021 kontrolována kontrolorem žalobce, když žalovaná se při kontrole neprokázala jízdním dokladem. Žalovaná zápis o provedené přepravní kontrole podepsala. V přepravních podmínkách IDOK, o nichž byla žalovaná informována, si žalobce vymezil přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro případ jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaná žalobci na přirážce k jízdnému ničeho neuhradila. Žalovaná byla dne 13. 5. 2021 kontrolována kontrolorem žalobce, když žalovaná se při kontrole neprokázala jízdním dokladem. Žalovaná zápis o provedené přepravní kontrole podepsala. V přepravních podmínkách IDOK, o nichž byla žalovaná informována, si žalobce vymezil přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro případ jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaná žalobci na přirážce k jízdnému ničeho neuhradila. Žalovaná byla dne 3. 6. 2021 kontrolována kontrolorem žalobce, když žalovaná se při kontrole neprokázala jízdním dokladem. Žalovaná zápis o provedené přepravní kontrole podepsala. V přepravních podmínkách IDOK, o nichž byla žalovaná informována, si žalobce vymezil přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro případ jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaná žalobci na přirážce k jízdnému ničeho neuhradila. Podle ust. § 2550 NOZ, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ust. § 2551 NOZ, dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. Dle Smluvních přepravních podmínek IDOK činí výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu 1 500 Kč za každého cestujícího. Podle ust. § 1958 odst. 2 NOZ, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 1970 NOZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle ust. § 49 odst. 3 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Podle ust. § 4 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. Soud s ohledem na výše citované právní normy uzavírá, že žalobce prokázal, že žalovaná použila dopravní prostředky, když se tato neprokázala jízdními doklady a vznikla jí povinnost uhradit přirážky k jízdnému. V dané procesní situaci bylo pouze a jen na žalované, aby tvrdila a současně soudu prokázala, že žalobci žalobní nárok, byť částečně, uhradila. Žalovaná tuto skutečnost netvrdila a z důkazů se toto nepodává. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila své smluvní povinnosti opírající se o shora uvedenou právní úpravu, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci přirážky k jízdnému ve výši 3x 1 500 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení, kdy počátek prodlení a výše žalobcem požadovaného úroku z prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu a zákonu neodporují. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní lhůta, a to ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Výrok ohledně náhrady nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve sporu plně úspěšný, má proto právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly. Náhrada nákladů řízení pak činí zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč, dále náhrada nákladů právního zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 3x 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále hotové výdaje advokáta v podobě tří režijních paušálů po 100 Kč za provedené úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Všechny shora uvedené částky, vyjma SOP, byly zvýšeny o 21 % DPH. Celkem tedy uložil soud žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce, v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.