14 C 43/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr Alešem Frumarem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 1 361,57 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 361,57 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 361,57 Kč od 2. 2. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [titul]. [jméno] [jméno].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 26. 11. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 1 361,57 Kč příslušenstvím se zdůvodněním, že žalovaná uzavřela s původním věřitelem, tj. [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] smlouvu o úvěru v souladu se smluvními podmínkami původního věřitele. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 19. 12. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 1. 2. 2019. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná dále uvedla číslo svého bankovního účtu, a aby byla registrace žalované jakožto žadatele o úvěr definitivní, odsouhlasila znění rámcové úvěrové smlouvy a zavázala se odeslat ze svého bankovního účtu odměnu za vytvoření uživatelského účtu ve výši 1 Kč dle čl. 4 Rámcové úvěrové smlouvy. Žalované bylo přiděleno klientské číslo [anonymizováno] a jako variabilní symbol identifikující veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto buď klientské číslo, nebo číslo úvěru. Žalovaná následně uhradila odměnu za vytvoření uživatelského účtu ve výši 1 Kč ze svého výše zmíněného bankovního účtu na bankovní účet původního věřitele. Připsáním této platby byla registrace žalované dokončena a žalované vzniklo právo žádat přes webové rozhraní původního věřitele o poskytnutí konkrétního úvěru, a to vždy pomocí uživatelského jména a hesla. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet byla na mobilní telefon žalované zaslána SMS zpráva s aktivačním kódem, který nakonec žalovaná zadala ve svém uživatelském účtu (příp. vyplněním formuláře jednotlivé smlouvy o úvěru na webových stránkách původního věřitele ze svého uživatelského účtu). Žalovaná návrh smlouvy akceptovala zadáním akceptačního kódu z SMS zprávy (příp. vyplněním formuláře jednotlivé smlouvy o úvěru na webových stránkách původního věřitele ze svého uživatelského účtu) a původní věřitel úvěr žalované vyplatil ze svého firemního bankovního účtu vedeného u bankovního ústavu [jméno] [příjmení] [příjmení] na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] vedeného u bankovního ústavu [anonymizována dvě slova], a to pod variabilním symbolem odpovídajícím klientskému číslu, číslu smlouvy nebo rodnému číslu žalované. Smlouva o úvěru nebyla sjednána písemně, avšak její text včetně Rámcové úvěrové smlouvy žalovaná na svém uživatelském účtu ve webové službě původního věřitele odsouhlasila (v opačném případě by úvěr nemohl být poskytnut). K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované (ze kterého byla dříve převedena platba ve výši 1 Kč, vizte výše). Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením klientského čísla. Žalovaná se dle čl. 8 Rámcové úvěrové smlouvy, jejíž text odsouhlasila, zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru. Předmětem žalobního návrhu je tedy pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 1 361,57 Kč a z případného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 0. Konečná dlužná částka tak činí částku 1 361,57 Kč. Dne 12. 5. 2020 byla mezi žalobkyní a původním věřitelem uzavřená úplatná smlouva o postoupení pohledávek v souladu s §1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na základě které došlo k postoupení již splatné pohledávky za žalované jako dlužníkem na žalobkyni. Oznámení o postoupení bylo žalované oznámeno na jeho adresu trvalého pobytu dopisem postupitele ze dne 26. 5. 2020.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. již v samotné žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

5. Žalovaná uzavřela s původním věřitelem, tj. [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] smlouvu o úvěru v souladu se smluvními podmínkami původního věřitele. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 19. 12. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 1. 2. 2019. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná dále uvedla číslo svého bankovního účtu, a aby byla registrace žalované jakožto žadatele o úvěr definitivní, odsouhlasila znění rámcové úvěrové smlouvy a zavázala se odeslat ze svého bankovního účtu odměnu za vytvoření uživatelského účtu ve výši 1 Kč dle čl. 4 Rámcové úvěrové smlouvy. Žalované bylo přiděleno klientské číslo [anonymizováno] a jako variabilní symbol identifikující veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto buď klientské číslo, nebo číslo úvěru. Žalovaná následně uhradila odměnu za vytvoření uživatelského účtu ve výši 1 Kč ze svého výše zmíněného bankovního účtu na bankovní účet původního věřitele. Připsáním této platby byla registrace žalované dokončena a žalované vzniklo právo žádat přes webové rozhraní původního věřitele o poskytnutí konkrétního úvěru, a to vždy pomocí uživatelského jména a hesla. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet byla na mobilní telefon žalované zaslána SMS zpráva s aktivačním kódem, který nakonec žalovaná zadala ve svém uživatelském účtu (příp. vyplněním formuláře jednotlivé smlouvy o úvěru na webových stránkách původního věřitele ze svého uživatelského účtu). Žalovaná návrh smlouvy akceptovala zadáním akceptačního kódu z SMS zprávy (příp. vyplněním formuláře jednotlivé smlouvy o úvěru na webových stránkách původního věřitele ze svého uživatelského účtu) a původní věřitel úvěr žalované vyplatil ze svého firemního bankovního účtu vedeného u bankovního ústavu [jméno] [příjmení] [příjmení] na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] vedeného u bankovního ústavu [anonymizována dvě slova], a to pod variabilním symbolem odpovídajícím klientskému číslu, číslu smlouvy nebo rodnému číslu žalované. Smlouva o úvěru nebyla sjednána písemně, avšak její text včetně Rámcové úvěrové smlouvy žalované na svém uživatelském účtu ve webové službě původního věřitele odsouhlasil (v opačném případě by úvěr nemohl být poskytnut). K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované (ze kterého byla dříve převedena platba ve výši 1 Kč, vizte výše). Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením klientského čísla. Žalovaná se dle čl. 8 Rámcové úvěrové smlouvy, jejíž text odsouhlasila, zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru. Předmětem žalobního návrhu je tedy pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 1 361,57 Kč a z případného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 0. Konečná dlužná částka tak činí částku 1 361,57 Kč. Dne 12. 5. 2020 byla mezi žalobkyní a původním věřitelem uzavřená úplatná smlouva o postoupení pohledávek v souladu s §1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na základě které došlo k postoupení již splatné pohledávky za žalovanou jako dlužníkem na žalobkyni. Oznámení o postoupení bylo žalované oznámeno na jeho adresu trvalého pobytu dopisem postupitele ze dne 26. 5. 2020.

6. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ust. § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

8. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

9. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Dle ust. § 2049 o. z., zaplacení dlužní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

11. Dle ust. § 2050 o. z., je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

12. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

13. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru.

15. Soud dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky v určité výši, což poté splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit. V rámci úvěrové smlouvy se také zavázala uhradit úrok a poplatky. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaná) dluh řádně neuhradila. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalované bezhotovostní platbu ve výši 6 000 Kč, kterou žalovaná řádně nesplácela. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru, byť částečně, plnila, resp. že tento její dluh zanikl jinak. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované nesplacené jistiny úvěru ve výši 1 361,57 Kč tak soud shledal důvodným. Soud přiznal žalobkyni i žalobou uplatněné úroky z prodlení z dlužné jistiny, které žalobkyně požadovala v zákonné výši, z běžící do zaplacení jistiny, když je soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním a právní úpravě.

16. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci s přípravou, podání žaloby, výzva k plnění se skutkovým a právním rozborem věci), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.