14 C 43/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Frumarem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 500 Kč od 13. 2. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení. Žalobkyně se návrhem podaným u Okresního soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj žalobní nárok odůvodnila tím, že žalovaný byl dne 3. 2. 2021 převezen do záchytné stanice žalobkyně - anonymizována dvě slova obec, kde mu byla poskytnuta potřebná lékařská péče a ošetření. Za pobyt a ošetření v záchytné stanici anonymizována dvě slova obec vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši 2 500 Kč za jeden pobyt. Žalovaný však žalobkyni dlužnou částku v termínu splatnosti neuhradil. Žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzýván k uhrazení dlužné částky, na svůj dluh však nehradil ničeho. Žalobkyně se tak svého nároku za této procesní situace domáhá soudní cestou. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Soud se souhlasem účastníků postupoval dle § 115a) o. s. ř. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: Z osobního účtu pacienta, z Potvrzení o poskytnutí záchytu, z Vyúčtování úhrady za záchyt v záchytné stanici žalobkyně ze dne 4. 2. 2021 soud zjistil, že žalovanému byla vystavena za úhradu pobytu v záchytné stanici za den 3. 2. 2021 faktura na částku 2 500 Kč se splatností do 8 dnů ode dne vystavení tohoto daňového dokladu. Žalovanému bylo naměřeno 2,23 ‰ alkoholu v dechu. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní v právním zastoupení vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně v právním zastoupení zároveň žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky do 10-ti dnů od doručení výzvy žalovanému. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Z osobního účtu pacienta, z Potvrzení o poskytnutí záchytu, z Vyúčtování úhrady za záchyt v záchytné stanici žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že žalovanému byla vystavena za úhradu pobytu v záchytné stanici za den 3. 2. 2021 faktura na částku 2 500 Kč se splatností do 8 dnů ode dne vystavení tohoto daňového dokladu. Žalovanému bylo naměřeno 2,23 ‰ alkoholu v dechu. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní v právním zastoupení vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně v právním zastoupení zároveň žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky do 10-ti dnů od doručení výzvy žalovanému. Podle ust. § 89b odst. 1 z. č. 373/2011 Sb., osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle ust. § 89e odst. 1 z. č. 373/2011 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Podle ust. § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná a je nutno ji v celém rozsahu vyhovět. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný byl hospitalizován v záchytné stanici žalobkyně dne datum, když u něj byla zjištěna hladina alkoholu ve výši uvedené shora. Žalobkyně následně vyúčtovala žalovanému za pobyt a lékařskou péči částku 2 500 Kč v případě hospitalizace, když podle shora citovaných zákonných ustanovení svědčí ošetřované osobě (žalovanému) povinnost hradit vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici. Žalobkyně v řízení prokázala podmínky pro vznik nákladů za pobyt, bylo pouze a jen na žalovaném, aby soudu v probíhajícím řízení prokázal, že dluh nevznikl, tento byl splněn či zanikl jinak. Vzhledem k tomu, že žalovaný pro svou procesní pasivitu v průběhu řízení žalobní nárok žalobkyně ani částečně nerozporoval a ani netvrdil jeho (byť částečný) zánik, soud shledává žalobní nárok žalobkyně důvodným a rozhodl výrokem I. rozsudku tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč. To vše spolu se zákonným úrokem z prodlení, přičemž požadovanou výši tohoto úroku a počátek prodlení soud po přezkoumání považuje zákonu neodporující, odpovídající skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 089 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále odměna advokáta tvořená 3 úkony právní služby po 200 Kč, dále pak 3 režijní paušály po 100 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 2 089 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. Proti tomuto rozsudku dle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. odvolání není přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.