14 C 53/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Frumarem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 14 781,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 781,19 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 406,35 Kč od 7. 6. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 56,83 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 826,37 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 216 Kč, částku ve výši 176,53 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou dne 26. 10. 2022 u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 14 957,72 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne 29. 1. 2021 smlouvu o úvěru [číslo]. Úvěr ve výši 9 000 Kč byl žalované předán v hotovosti. Smlouvou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s příslušenstvím v celkové výši 7 730 Kč (celkem tedy částku 16 760 ve 14 splátkách po 1 195 Kč) do 29. 3. 2022. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Dne 4. 4. 2022 došlo k uzavření rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které pak došlo dílčí smlouvou ze dne 3. 6. 2022 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Dne 3. 10. 2022 zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich tato skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne 29. 1. 2021 smlouvu o úvěru [číslo]. Úvěr ve výši 9 000 Kč byl žalované předán v hotovosti. Smlouvou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s příslušenstvím v celkové výši 7 730 Kč (celkem tedy částku 16 760 ve 14 splátkách po 1 195 Kč) do 29. 3. 2022. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Dne 4. 4. 2022 došlo k uzavření rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které pak došlo dílčí smlouvou ze dne 3. 6. 2022 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Dne 3. 10. 2022 zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 21 416,17 Kč a skládala se z: - nesplacené jistiny ve výši 8 406,35 Kč, - nesplaceného smluvního úroku 753,82 Kč, - nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 4 094,31 Kč, - nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 776,49 Kč, - nesplaceného inkasního poplatku 1 504,04 Kč, - postoupeného sankčního poplatku 1 500 Kč, - postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, - postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 619,46 Kč po celkové splatnosti závazku, - postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 393,68 Kč, - postoupené smluvní pokuty ve výši 2 868,02 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalované, žalobkyně učinila rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalované neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovaným tak bude následující: - nesplacená jistina 8 406,35 Kč, - nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 753,82 Kč, - nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 4 094,31 Kč, - nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 776,49 Kč, - nesplacený inkasní poplatek 1 504,04 Kč, - postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 72,55 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od 30. 3. 2022 do 20. 4. 2022, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 8 406,35 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně. - kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 56,83 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 30. 3. 2022 do 20. 4. 2022, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 8 406,35 Kč - účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 216 Kč, - smluvní pokuta ve výši 176,53 Kč. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobkyni postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako Kapitalizovaný úrok. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku 7 201,21 Kč je tak tvořena součtem nesplaceného úroku 753,82 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 4 094,31 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 776,49 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 1 504,04 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 72,55 Kč.

4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Dle § 2050 o. z., je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

5. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů.

6. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky s poplatky splatit. Vzhledem k tomu, že žalovaná svou povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnila a strany si dohodly, že v takovém případě je žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty. Jelikož došlo k postoupení pohledávky a novým věřitelem se stala žalobkyně, nabyla tato taktéž příslušenství pohledávky a práva s pohledávkou spojená. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaná dluh řádně neuhradila. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou platnou úvěrovou smlouvu, a že poskytla žalované úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Žalobkyně prokázala, že došlo k řádnému postoupení pohledávky, když bylo žalované postoupení pohledávky oznámeno. Bylo pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. právnímu zástupci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ vyhl.“), 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl., když v daném případě se jedná o opakované podání ve skutkově i právně obdobných věcech. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Žalobkyni byla tedy přiznána i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad, což činí 189 Kč.

8. O lhůtě k plnění ve výroku I. i II. bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1, věta první o. s. ř. jako o obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.