14 C 76/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Frumarem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa znalce o podílové spoluvlastnictví k nemovitým věcem,

I. Soud zrušuje podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovité věci, jednotce [číslo] bytu, vymezené v budově [adresa] v části [územní celek] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], včetně k jednotce náležejícího spoluvlastnického podílu o vel. [číslo] na společných částech domu [adresa] v části [územní celek] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a k pozemku parc. č. st. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, vše v [katastrální uzemí], obci [obec], jak je tato nemovitá věc zapsaná na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc.

II. Soud nařizuje prodej nemovitých věcí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku ve veřejné dražbě s tím, že každému z účastníků bude vyplacena jedna polovina výtěžku takovéhoto prodeje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na nákladech řízení státu částku ve výši 2 471 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 122 608 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Řízení bylo zahájeno dne [datum] a žalobkyně se oproti žalovanému domáhala vydání rozsudku, kterým by soud zrušil podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovité věci, jednotce [číslo] bytu vymezené v budově [adresa], v části [územní celek] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], včetně k jednotce náležejícího spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] v části [územní celek], na pozemku parc. č. St. [anonymizováno] a k pozemku parc. č. St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, vše v [katastrální uzemí], obci [obec], jak je tato nemovitá věc zapsána na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc. Žalobkyně se původně domáhala, aby tato nemovitá věc byla přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného a žalovaný byl povinen zaplatit za zrušené podílové spoluvlastnictví žalobkyni na vypořádání podílového spoluvlastnictví částku stanovenou znaleckým posudkem.

2. Žalovaný se ve věci nejprve vyjádřil tak, že daroval spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/4 k předmětné nemovitosti společné dceři [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené [datum], kdy o schválení právního úkonu za nezletilou je vedeno řízení u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka], dále pak žalovaný poukázal na to, že účastníci v minulosti vedli mimosoudní jednání, v rámci kterých žalovaný měl odkoupit podíl žalobkyně za 1,5 milionů Kč, ale žalobkyně nakonec smlouvu nepodepsala a po určité době se pak začal domáhat společného prodeje nemovitosti. Žalovaný chtěl nechat byt jako investici do budoucna pro společné dcery účastníků, proto byl ochoten žalobkyni vyplatit, ale na vypořádání by si musel vzít hypotéku a žalobkyně nesouhlasila se zástavou nemovitosti ve prospěch banky poskytující hypoteční úvěr. U jednání pak procesní stanovisko žalovaného bylo doplněno tak, že není v reálných možnostech žalovaného zaplatit vypořádací podíl žalobkyni, byt není reálně dělitelný, a tudíž bude nutno rozhodnout věc třetím způsobem, a to prodejem nemovitosti.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný jsou rovnodílnými spoluvlastníky nemovitosti jednotky- č. jednotky [číslo], byt a podílu na společných částech domu a pozemku [číslo] v budově [část obce], č. p. st. [anonymizováno], bytový dům, [list vlastnictví] na parc. č. st. [anonymizováno], [list vlastnictví] a parcely St. [anonymizováno] tak, jak jsou tyto nemovité věci zapsány na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec a okres [okres] Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc.

4. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci [spisová značka] soud zjistil, že rozsudkem ze dne 4. 12. 2008 č. j. [číslo jednací] bylo společné jmění manželů zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, kdy rozsudek nabyl právní moci [datum] a opravné usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne 13. 2. 2009 pak nabylo právní moci [datum].

5. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci [spisová značka] soud zjistil, že rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci 29. 4. 2021 č. j. [číslo jednací] bylo manželství [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalobkyně] uzavřené dne [datum] před tehdejším Městským národním výborem v [obec] rozvedeno.

6. Z kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu [datum] soud zjistil, že Ing. [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] zakoupili mimo jiné spornou bytovou jednotku [číslo] včetně příslušného podílu na společných částech domu a pozemku do svého rovnodílného podílového spoluvlastnictví.

7. Z dohody o zrušení a vypořádání podílů na pozemku ze dne [datum] s právními účinky vkladu [datum] soud zjistil, že došlo mimo jiné i u bytové jednotky [číslo] k úpravě výše podílu na společných částech domu a pozemku.

8. Ze znaleckého posudku soudního znalce [celé jméno znalce] [číslo] – [číslo] soud zjistil, že tržní hodnota bytové jednotky [číslo] [list vlastnictví] s podílem na společných částech domu a pozemku [číslo], budova zapsaná na [list vlastnictví] na pozemcích pozemek parc. č. st. [anonymizováno], [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], obec Olomouc je 6 300 000 Kč. Dále pak soudní znalec uvedl, že v daném případě není proveditelné reálné rozdělení nemovitosti na části, které by odpovídaly velikosti spoluvlastnických podílů ani jiné reálné rozdělení nemovité věci.

9. Z předžalobní korespondence soud zjistil, že účastníci se pokoušeli věc řešit smírným způsobem, když hledali varianty řešení, nicméně k dohodě a podpisu dohody o vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, nedošlo. Žalovaný do spisu založil darovací smlouvu, kterou chtěl jako dárce darovat obdarované [jméno] [celé jméno žalobkyně] ideální 1/4 vypořádávané nemovitosti, kdy smlouva byla podepsána 21. 12. 2021 a je podepsána nezletilou obdarovanou a zákonným zástupcem nezletilé, a to žalovaným [celé jméno žalovaného]. Tato smlouva opatrovnickým soudem schválena nebyla.

10. Ze spisu [spisová značka], resp. z informačního systému soudu, neboť spis se nachází s odvoláním u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, soud zjistil, že otec [celé jméno žalovaného] dne [datum] podal návrh na schválení právního jednání za nezletilou, a to v rozsahu darování ideální 1/4 vypořádávané nemovitosti. Podáním ze dne [datum], doručeným soudu dne [datum] pak otec vzal tento svůj návrh zpět a soud řízení usnesením ze dne 5. 5. 2022, č. j. [číslo jednací] zastavil. Dne 2. 5. 2022 pak otec [celé jméno žalovaného] podal návrh na jmenování kolizního opatrovníka nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně] pro uzavření darovací smlouvy co do darování ideální 1/4 vypořádávaných nemovitostí, kdy soud po jednání dne [datum] dne 24. 6. 2022 vyhlásil rozsudek č. j. [číslo jednací], kterým soud jmenoval Statutární město Olomouc kolizním opatrovníkem nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené [datum], k zastupování pro zamýšlené právní jednání, a sice uzavření darovací smlouvy, na základě které otec jako dárce převádí na obdarovanou nezletilou [jméno] [celé jméno žalobkyně] svůj spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/4 bytové jednotky [číslo] bytu v budově [adresa], bytový dům v [obec], katastrální území Nová Ulice, stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], bytový dům v [obec], k. ú. [část obce], stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, v obci [obec], katastrální území Nová Ulice. Do tohoto rozsudku matka podala odvolání, o kterém doposud nebylo rozhodnuto.

11. Z výpovědi [celé jméno žalobkyně], soud zjistil, že o přikázání nemovitosti do jejího vlastnictví nemá zájem, kdy finanční prostředky k dispozici má, ale na vyplacení by je použít nechtěla, neboť má již jiné plány, byla si jistá, že nemovitost přikázat do svého vlastnictví nechce.

12. Z výpovědi žalovaného [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že o přikázání nemovitosti do svého vlastnictví by zájem sice měl, nicméně není v jeho finančních možnostech částku 3 150 000 Kč vyplatit, kdy částku 3 150 000 Kč není schopen sehnat a ani tuto částku nechce sehnat, a je srozuměn s tím, že bude nařízen prodej nemovitosti.

13. Pokud se týká závěru o skutkovém stavu, soud vzal v řízení za prokázáno, že [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného] jsou rovnodílnými spoluvlastníky nemovitosti jednotky [číslo] byt, a podílu na společných částech domu a pozemku [číslo] v budově [část obce], č. p. st. [anonymizováno], bytový dům, [list vlastnictví] na parcele č. st. [anonymizováno], [list vlastnictví] a parcely st. [anonymizováno] tak, jak jsou tyto nemovité věci zapsány na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec a okres [okres] Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc, kdy účastníci tuto nemovitou věc nabyli do podílového spoluvlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky [datum] a výši podílu na společných částech domu a pozemku pak ovlivnila dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum] s právními účinky vkladu [datum]. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] a bylo rozsudkem ze dne [datum] s právní moci 29. 4. 2021 pod č. j. [číslo jednací] rozvedeno. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 22. 12. 2008 [číslo jednací] bylo zúženo společné jmění účastníků až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti, opravné usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne 13. 2. 2009 pak nabylo právní moci [datum]. Účastníci mezi sebou vedli neúspěšná mimosoudní jednání. Žalovaný soudu předložil darovací smlouvu ze dne [datum], kterou chtěl darovat ideální ¼ sporných nemovitostí nezletilé dceři [jméno] [celé jméno žalobkyně], kdy smlouvu za obdarovanou podepsala nezletilá [jméno] [celé jméno žalobkyně] a zákonný zástupce [jméno] [celé jméno žalobkyně] [celé jméno žalovaného], nicméně tato smlouva je nejen zcela zjevně neplatná, neboť nebyla podepsána za nezletilou soudem jmenovaným kolizním opatrovníkem, ale rovněž také opatrovnickým soudem tato dohoda schválena nebyla. Žalovaný sice předložil uvedenou dohodu opatrovnickému soudu ke schválení, nicméně podáním ze dne [datum], doručeným soudu dne [datum] vzal svůj návrh na schválení zpět, kdy soud usnesením č. j. [číslo jednací] řízení zastavil. Otec pak podal podáním ze dne [datum], doručeným soudu dne [datum] návrh na jmenování kolizního opatrovníka nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně] pro uzavření darovací smlouvy, kdy po jednání pak soud rozsudkem č. j. [číslo jednací] jmenoval Statutární město Olomouc kolizním opatrovníkem nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně] k zastupování pro zamýšlené jednání, a to sice uzavření darovací smlouvy, na základě které otec jako dárce převádí na obdarovanou nezletilou [jméno] [celé jméno žalobkyně] svůj spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/4 nemovitostí, které jsou předmětem tohoto řízení. Do uvedeného rozsudku bylo matkou podáno odvolání, o kterém rozhodnuto doposud nebylo. Ze znaleckého posudku soudního znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že nemovitá věc, bytová jednotka je reálně nedělitelná a obecná tržní cena nemovitosti je 6 300 000 Kč. Z výpovědi [celé jméno žalobkyně] vyplynulo, že o přikázání nemovitosti do jejího vlastnictví nemá zájem, když finanční prostředky by sice měla, nicméně má již jiné finanční plány a je si jistá, že nemovitost do svého vlastnictví nechce. Žalovaný [celé jméno žalovaného] pak uvedl, že sice o přikázání nemovitosti do svého vlastnictví by zájem měl, nicméně není v jeho finančních možnostech částku 3 150 000 Kč vyplatit, kdy částku 3 150 000 Kč není schopen sehnat a ani tuto částku nechce sehnat a je srozuměn s tím, že bude nařízen prodej nemovitosti. Soud uzavírá, že oba účastníci u jednání shodně uvedli, že jediným řešením vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci je nařízení prodeje této nemovité věci ve veřejné dražbě.

14. Podle § 1143 obč. zák. nedohodnou – li se spoluvlastnici o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne – li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

15. Podle § 1144 odst. 1 a 2 obč. zák., je – li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná – li se rozdíl v penězích.

16. Podle § 1147 obč. zák. není – li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníků. Nechce – li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

17. Pokud se týká právního hodnocení, zde soudu nezbývá než uzavřít, a v podstatě se ztotožnit s názorem žalobkyně i žalovaného, že v daném konkrétním případě nezbylo, než nařídit prodej sporné nemovitosti ve veřejné dražbě, když žádný jiný způsob vypořádání nepřicházel v úvahu. Sporná nemovitá věc – bytová jednotka- je dle znaleckého posudku, jakož i názoru účastníků, reálně nedělitelná. Žalobkyně o přikázání věci do svého vlastnictví neměla zájem, žalovaný sice formálně zájem projevil, nicméně ihned uvedl, že není schopen částku 3 150 000 Kč sehnat a ani tuto částku sehnat nechce, kdy i žalovaný byl srozuměn s tím, že bude nařízen prodej nemovitosti. S ohledem na shora uvedené pak soudu skutečně nezbylo, než nařídit prodej nemovitých věcí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku ve veřejné dražbě s tím, že každému z účastníků bude vyplacena 1/2 výtěžku takovéhoto prodeje. Žádné jiné řešení nepřicházelo v úvahu, oba účastníci uvedený postup, tedy prodej ve veřejné dražbě, navrhovali či akceptovali.

18. O nákladech řízení státu pak soud rozhodl tak, že zavázal žalovaného zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na nákladech řízení státu částku ve výši 2 471 Kč, a to v pariční třídenní lhůtě, když podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, žalobkyně byla v řízení se svým návrhem plně procesně úspěšná, a tudíž je žalovaný povinen hradit mimo jiné i náklady řízení státu, které se sestávaly ze zbylé části znalečného soudního znalce [celé jméno znalce], které nebylo pokryto žalobkyní složenou zálohou 13 000 Kč, když znalečné soudního znalce [celé jméno znalce] činilo 15 471 Kč.

19. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a to tak, že soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 122 608 Kč, a to v pariční třídenní lhůtě k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení], a to z důvodu, že žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná, a tudíž má právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně se pak skládaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 000 Kč, ze složené zálohy za důkaz ve výši 13 000 Kč a ze 4 úkonů právní pomoci za zastoupení advokátem (příprava a převzetí, žaloba, účast u místního šetření prováděného znalcem, účast u jednání) po 20 900 Kč za jeden úkon právní služby, k tomu 4 režijní paušály po 300 Kč a DPH z těchto částek (vyjma Sop a zálohy za důkaz), celkem se pak jedná o částku 122 608 Kč. Pokud se týká výpočtu sazby mimosmluvní odměny advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., pak soud vyšel z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 5 citované vyhlášky, a to konkrétně z věty druhé, kdy směřuje – li návrh na přikázání věci ostatním spoluvlastníkům, vychází se z ceny celé věci po odečtení ceny podílů ostatních spoluvlastníků. V daném případě pak hodnota nemovité věci činila 6 300 000 Kč, podíl žalovaného činil 3 150 000 Kč, tedy tarifní hodnotou je pak částka 3 150 000 Kč. Žádné specifické okolnosti případu, které by odůvodňovaly aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. soud ve věci neshledal, ačkoliv žalovaný o takovýchto důvodech hovořil ve svém závěrečném návrhu, kdy za důvod pro aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. soud nepovažuje tu skutečnost, že účastníci v minulosti jednali o mimosoudním vypořádání, ke kterému posléze nedošlo a ani tu skutečnost, že původním záměrem bylo přenechat byt společným dětem, k čemuž rovněž nedošlo.