14 C 97/2026

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Frumarem ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pro neplatnost výpovědi z pracovního poměru

I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru žalobce Jméno žalobce k žalované Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, provedené výpovědí žalované č. j. Anonymizováno-právnická osoba/Anonymizováno ze dne datum, je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 37 150,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení neplatnosti výpovědi ve výroku specifikované, a to mj. s následující argumentací: 2. „Žalobce dne datum uzavřel s žalovaným pracovní smlouvu č. j. Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno na druh práce správce informačních a komunikačních technologií s místem výkonu práce adresa; pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou s nástupem dne datum. Žalobce byl před nástupem do práce zaměstnán u žalovaného rovněž jako příslušník Policie ČR a na předmětné místo přešel v rámci organizačních přesunů, kdy je mu zřejmé, že svou tabulku nesl s sebou. Dlužno uvést, že po celou dobu zaměstnání u žalovaného byl žalobce bezproblémovým a výkonným zaměstnancem, který pracoval „za dva lidi“ – okolnost, jež se projevila i na jeho zdravotním stavu a vedla k dlouhodobé pracovní neschopnosti. Žalovaný dne datum určil žalobci popis pracovních činností (pracovní náplň), jehož podstatou je specializovaná technická odbornost zahrnující tyto klíčové činnosti: zajišťování správné funkce a chodu vymezených uživatelských úseků informační a komunikační infrastruktury, vč. komunikačních, radiokomunikačních a kamerových systémů; komplexní kontrola stavu techniky, zhodnocování technického stavu a zpracování zápisů; samostatné zajišťování technického provozu, montáží, servisních činností a uvádění do provozu technologických, telekomunikačních, radiokomunikačních a kamerových zařízení; provádění základního školení uživatelů výpočetní techniky, telekomunikačních, radiokomunikačních a kamerových zařízení; provádění a zajišťování funkčnosti strukturovaných kabeláží; zpracovávání technických a provozních dokumentací, příjem a výdej techniky. Žalobce byl v pracovní neschopnosti od datum do datum (více než 15 měsíců), přičemž jeho diagnóza spočívala v závažném psychickém onemocnění (mj. synkopa, panické ataky), jehož příčinou bylo dle žalobce dlouhodobé pracovní přetěžování u žalovaného. Ředitel Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje brig. gen. tituly před jménem jméno FO vydal dne datum – tedy v době, kdy byl žalobce v pracovní neschopnosti – Rozhodnutí o organizační změně č. j. Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno. Tímto rozhodnutím bylo s účinností od datum zrušeno 1 systemizované pracovní místo (SPM) „správce informačních a komunikačních technologií a systémový inženýr" v 10. platové třídě s místem výkonu práce adresa a zřízeno 1 SPM „technický pracovník" v 11. platové třídě s místem výkonu práce adresa. Jako záměr organizační změny je v rozhodnutí deklarováno „zvýšení efektivity práce spočívající ve snížení počtu zaměstnanců" a „posílení standardizace poskytovaných služeb v oblasti telekomunikací". Žalovaný dne datum vydal výpověď z pracovního poměru č. j. Anonymizováno-právnická osoba/Anonymizováno, jež byla žalobci doručena dne datum. Výpovědní doba je dvouměsíční. Výpověď podepsal náměstek ředitele pro ekonomiku plk. tituly před jménem jméno FO s odvoláním na čl. 3 odst. 1 písm. b) Pokynu ředitele Anonymizováno č. Anonymizováno/Anonymizováno. Výpověď odůvodňuje organizační změnou ze dne datum a zmiňuje, že „v průběhu dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance bylo zjištěno, že činnosti v adresa lze obstarat bez výrazných obtíží, a to i při zachování plné zastupitelnosti v případě dovolených a pracovních neschopností". Krajská rada Nezávislého odborového svazu Policie ČR Olomouckého kraje (KR NOS PČR, Č. j. Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum) vydala ke zvažované výpovědi NEGATIVNÍ stanovisko. Odborová organizace výslovně konstatuje, že: (a) od 8/2025 byl výkon předmětné činnosti posílen o por. Lic. jméno FO, který vykonává činnosti totožné jako žalobce; (b) tvrzení zaměstnavatele o „plné zastupitelnosti bez výrazných obtíží" je nepravdivé, neboť muselo dojít k personálnímu posílení, aby mohly být úkoly plněny řádně a včas; (c) argument o „snížení provozních nákladů" je ze své podstaty nepravdivý, neboť mzdové náklady na zaměstnance v pracovněprávním vztahu jsou citelně nižší než na policistu ve služebním poměru. Žalobce sdělil žalovanému přípisem ze dne datum (prostřednictvím zástupce), že s podanou výpovědí nesouhlasí a trvá na dalším zaměstnávání (§ 69 odst. 1 zákoníku práce). Žalobce podává tuto žalobu v zákonné dvouměsíční lhůtě dle § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, tj. do datum, přičemž lhůtu považuje za splněnou.

3. Nejvyšší soud ČR ve své ustálené judikatuře (srov. rozsudek ze dne 28. 1. 2013, sp. zn. 21 Cdo 373/2012; rozsudek ze dne 27. 4. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2596/2003; rozsudek ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. 21 Cdo 2161/2016; rozsudek ze dne 29. 11. 2021, sp. zn. 21 Cdo 1611/2020; rozsudek ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 21 Cdo 3379/2022) opakovaně zdůrazňuje, že k platné výpovědi podle § 52 písm. c) ZP musí být kumulativně splněny tyto tři předpoklady: (i) zaměstnavatel nebo příslušný orgán přijal rozhodnutí o organizační změně ve smyslu § 52 písm. c) ZP; (ii) podle tohoto rozhodnutí se konkrétní zaměstnanec stal pro zaměstnavatele nadbytečným; a (iii) existuje příčinná souvislost mezi nadbytečností zaměstnance a přijatou organizační změnou. Zároveň platí, že rozhodnutí zaměstnavatele musí sledovat regulaci počtu a kvalifikačního složení zaměstnanců, nikoli jiný cíl – zejména nesmí sloužit jako prostředek zbavení se konkrétního zaměstnance (srov. NS 21 Cdo 373/2012; NS 21 Cdo 4443/2016 ze dne 22. 11. 2016). Nejvyšší soud dále upřesnil (srov. NS 21 Cdo 1611/2020), že soud zkoumá „zda rozhodnutí zaměstnavatele bylo skutečně přijato a zda bylo skutečně realizováno", přičemž formální existence písemného rozhodnutí sama o sobě nestačí. Žalovaný má přitom důkazní povinnost prokázat realitu organizační změny a existenci příčinné souvislosti mezi touto změnou a nadbytečností žalobce. Žalobce tedy dovozoval, že výpověď ze dne datum nesplňuje žádný ze tří zákonných předpokladů platné výpovědi pro nadbytečnost dle § 52 písm. c) ZP: (i) ačkoli existuje písemné rozhodnutí o organizační změně, tato změna není reálná, neboť potřeba práce žalobce nadále trvá; (ii) žalobce se nestal nadbytečným – jeho práci vykonává nový zaměstnanec v nově zřízeném místě s obsahově srovnatelnou náplní; (iii) materiální příčinná souvislost chybí, neboť žalobce byl fakticky nahrazen jiným zaměstnancem. Vedle toho výpověď sleduje jiný než zákonný cíl a jako taková představuje zneužití práva ve smyslu § 8 obč. zákoníku.“ 4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, a to mj. s následující argumentací: 5. „Žalovaný souhlasí s tvrzením žalobce týkajícím se podstatných náležitostí pracovní smlouvy.

6. Pro upřesnění informací žalovaný uvádí, že žalobce byl od datum až do datum ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního sboru. Žalovaný naopak zcela odmítá zavádějící tvrzení, že „by žalobce na předmětné místo přešel v rámci organizačních přesunů, kdy je zřejmé, že si svou tabulku nesl s sebou.“ Pokud jde o systemizaci služebních a pracovních míst Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje je v tomto směru mimo jiné vázáno rozkazem policejního prezidenta č. 188/2025, kterým se stanoví vzorová systemizace služebních a pracovních míst krajského a městského ředitelství Policie ČR. Pro každý rok má krajské ředitelství pevně stanovený počet systemizovaných služebních a pracovních míst, pro které je rozpočtován určitý objem finančních prostředků na platy zaměstnanců a služební příjmy příslušníků (policistů). Jedná se o dvě zcela odlišné rozpočtové položky, které zákon zakazuje jakkoliv směšovat, tj. finanční prostředky nelze nijak vzájemně převádět, přičemž pochopitelně nelze měnit nebo vytvářet pracovní místa ze služebních a naopak, když se jedná o zcela odlišnou právní úpravu s jiným právním režimem, tj. zákoník práce a zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Z uvedených skutečností vyplývá, že žalovaný v žádném případě nemohl ze systemizovaného služebního místa vytvořit systemizované pracovní místo pro žalobce. Dotčené pracovní místo správce informačních a komunikačních technologií v 10. platové třídě bylo až do datum obsazeno jiným zaměstnancem, který požádal o rozvázání pracovního poměru dohodou. Na toto pracovní místo byl pak přijat žalobce k datum (po propuštění ze služebního poměru).

7. S popisem pracovních činností byl žalobce seznámen, což stvrdil svým podpisem. Žalovaný zastoupený ředitelem krajského ředitelství Anonymizováno. Anonymizováno. tituly před jménem jméno FO vydal písemné rozhodnutí o organizační změně, kde s účinností od datum ruší pracovní místo „správce informačních a komunikačních technologií a systémový inženýr v 10. PT“ na OKS, s lokálním místem výkonu práce adresa, a nově vytváří strategicky zaměřenou technickou pozici „technický pracovník“ v Olomouci na OKS. Žalobce ve své argumentaci pomíjí skutečné organizační uspořádání OKS a rozdílné pracovní zaměření jednotlivých pracovních míst v rámci tohoto organizačního článku. OKS představuje krajský organizační článek, jehož působnost není vázána pouze na jedno územní pracoviště, ale zabezpečuje výkon specializovaných komunikačních činností v rámci širší územní působnosti či celého kraje.

8. V rozhodném období bylo na OKS pět pracovních míst správců informačních a komunikačních systémů a systémových inženýrů, přičemž 3 byli v rámci charakteru vykonávaných činností, odborného zaměření, rozsahu odpovědnosti a územní působnosti zařazeni do 11. PT a 2 správci IKS do 10. PT. Z tohoto počtu mají 2 správci IKT v 11. PT místo výkonu práce adresa, zajišťují činnost síťové a telefonní infrastruktury, činnost radiokomunikačního systému PEGAS, a to jak ručních, tak vozidlových zařízení, zajišťují chod kamerových systémů vč. servisu dílčích komponentů, jakož i celku, dále zajišťují výdeje záznamů z kamerových systémů měst a obcí, a to v rámci krajského ředitelství, územního odboru adresa a územního odboru adresa. Jeden zaměstnanec s místem výkonu práce adresa, zařazen v 11. PT, pak obdobnou činnost vykonává pro územní odbor adresa a územní odbor adresa. Zaměstnanec zařazen na pracovním místě správce IKT v 10. PT vykonává činnosti pro územní odbor adresa, a to v rozsahu zajištění provozu síťové a telefonní infrastruktury, zajišťuje instalaci a servis mobilních telefonů s aplikací Mobilní bezpečné platformy, dále zajišťuje jak provoz kamerových systémů v objektech teritoria (adresa), tak kamer ve vozidlech rovněž i kamer osobních, případně se spolupodílí na činnostech pro krajské ředitelství v oblasti telekomunikací (regionální působnost). Pouze žalobce zařazený na pracovní místo správce IKT v 10. PT s místem výkonu práce adresa vykonával převážně činnosti spočívající v operativní podpoře koncových uživatelů výpočetní techniky, instalaci a konfiguraci pracovních stanic a periferních zařízení, řešil jejich běžné provozní problémy a poskytoval uživatelskou podporu. Jeho pracovní zaměření se tak významně odlišovalo od ostatních pracovních míst správců IKT zaměřených primárně na správu a zabezpečení komunikačních systémů. Žalobce proto nesprávně zjednodušuje organizační strukturu OKS a přehlíží, že organizační změna se týkala konkrétního pracovního místa s konkrétně vymezenou pracovní náplní, nikoliv celé skupiny zaměstnanců vykonávajících odborně odlišné činnosti v rámci krajského organizačního článku. Výpověď z pracovního poměru podepsal náměstek ředitele krajského ředitelství pro ekonomiku, který za žalobce právně jedná v pracovněprávních vztazích ve vztahu k zaměstnancům v jím řízených organizačních článcích, kam spadá i OKS na kterém je žalobce zařazen. (čl. 3 odst. 2 písm. b) pokynu ředitele krajského ředitelství č. 58/2021, kterým se vydává pracovní řád. Žalovaný konstatuje, že organizační změna byla přijata z důvodu „vyhodnocení provozních a personálních potřeb odboru informačních a komunikačních technologií, a to vzájemným sdílením kompetencí a jejich sloučením do širšího rámce systémové podpory, bylo zjištěno, že činnosti oddělení komunikačních systémů je třeba přehodnotit tak, abychom mohli pružně reagovat na zvyšující se náročnost a odbornost při poskytování služeb v oblasti telekomunikace.“ Přičemž samotným cílem organizační změny je: „zejména posílení standardizace poskytovaných služeb v oblasti telekomunikací tak, aby byla zachována jejich dostupnost, vysoká kvalita a úroveň zajišťovaných činností v této oblasti.“ Rozhodnutí o organizační změně vedoucí k výpovědi z pracovního poměru žalobce přijal žalovaný na základě vyhodnocení provozních, organizačních a personálních potřeb, a to s ohledem na zajištění řádného plnění úkolů zaměstnavatele a efektivní organizaci práce. Žalovaný konstatuje, že ve vztahu ke všem odborovým organizacím působícím u žalovaného postupoval v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce, když s těmito v souladu s § 61 odst. 1 zákoníku práce předem projednal záměr dát žalobci výpověď z pracovního poměru. Zatímco dvě odborové organizace předmětný postup akceptovaly, zástupce třetí odborové organizace vydal negativní stanovisko, z něhož žalobce dovozuje údajná pochybení žalovaného. Žalovaný tvrzení žalobce o trvání na dalším zaměstnávání u žalovaného považuje za účelové. Pracovní místo žalobce bylo v důsledku organizační změny zrušeno a žalovaný již nedisponuje pracovním místem odpovídajícím sjednanému druhu práce a místu výkonu práce žalobce. Žalobci nevznikl právní nárok na obsazení jiné pracovní pozice odlišného charakteru. Za této situace žalovaný nemá objektivní možnost žalobce dále zaměstnávat. Rozvázání pracovního poměru bylo učiněno platně, srozumitelně a na základě reálných skutkových okolností, které zákon předvídá. Žalovaný proto považuje žalobu za věcně neopodstatněnou. Žalovaný má za to, že v projednávané věci byly splněny všechny zákonné předpoklady platné výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce, a to jak po stránce formální, tak materiální. Rozhodnutí o organizační změně bylo přijato písemně, konkrétně a po předchozím vyhodnocení provozních, personálních a odborných potřeb OKS. Přijatá organizační změna spočívala ve skutečné regulaci počtu zaměstnanců, úpravě kvalifikační struktury a zvýšení efektivity a standardizace technických a telekomunikačních služeb. Nejednalo se o formální či účelově vytvořený akt, ale o reálně realizované organizační opatření promítnuté do faktického fungování organizační struktury žalovaného. V rámci organizační změny bylo zrušeno pracovní místo lokálního správce IKT s místem výkonu práce adresa zastávané žalobcem. Žalovaný současně netvrdí, že potřeba výkonu veškerých technických činností zanikla jako celek. Tyto činnosti jsou však nově zabezpečovány odlišným organizačním způsobem, zejména příslušníky ve služebním poměru, v rámci jejich služebních činností, tedy v jiném právním, organizačním i rozpočtovém režimu. Nejednalo se proto o přesun pracovního místa žalobce do jiného místa výkonu práce ani o zachování jeho pracovní pozice pod jiným označením, jak účelově tvrdí žalobce. Nově vytvořená pozice technického pracovníka představovala samostatné a kvalitativně odlišné pracovní zařazení s jiným druhem práce, odborným zaměřením, rozsahem odpovědnosti a kvalifikačními požadavky. Zatímco žalobce poskytoval převážně operativní podporu koncovým uživatelům výpočetní techniky, zajišťoval instalaci a servis běžných koncových zařízení či řešil provozní problémy interních aplikací, technický pracovník zajišťuje specializované činnosti v oblasti síťové infrastruktury, telekomunikačních, radiokomunikačních a kamerových systémů, elektronickou kontrolu vstupů, systémovou správu atd. Žalobce přitom nedisponoval odbornou kvalifikací ani znalostmi nezbytnými pro výkon těchto specializovaných činností. Skutečnost, že se některé dílčí technické úkony mohly okrajově překrývat v rámci běžné provozní součinnosti, není způsobilá založit závěr o totožnosti obou pracovních pozic. Žalovaný proto odmítá tvrzení žalobce, že byl fakticky nahrazen jiným zaměstnancem vykonávajícím totožnou práci. Pracovní místo žalobce bylo skutečně zrušeno a nově koncipovaná pozice technického pracovníka byla obsazena zaměstnancem splňujícím odlišné odborné a kvalifikační požadavky odpovídající potřebám žalovaného. V projednávaném případě je dána i materiální příčinná souvislost mezi organizační změnou a nadbytečností žalobce, neboť právě realizace přijaté organizační změny vedla k odpadnutí potřeby výkonu práce žalobce v dosavadním pracovním zařazení. Žalobce své tvrzení o údajné účelovosti organizační změny, o zachování jeho pracovního místa či o zneužití práva ničím relevantním neprokázal a jeho argumentace je založena převážně na subjektivních domněnkách, nesprávném ztotožňování pracovních a služebních pozic a zavádějící interpretaci interních organizačních procesů žalovaného. Žalovaný setrvává na tom, že výpověď sledovala legitimní a zákonem předpokládaný cíl spočívající v realizaci organizační změny a racionalizaci personálního zajištění činností. Nejednalo se o zneužití práva ani o obcházení pracovněprávních předpisů. Žalovaný proto navrhuje, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.“ 9. Žalobce ve věci podal repliku k vyjádření žalované, ve které mj. uvedl, že vyjádření žalované žalobní tvrzení nevyvrací – naopak je v klíčových bodech potvrzuje. Žalovaná předložila řadu listin (zejména organizační schémata „před a po“, systemizaci „před a po“, přehled zatíženosti oddělení a popis služební činnosti por. jméno FO), z nichž po jejich rozboru vyplývá pravý opak toho, co jimi žalovaná zamýšlela prokázat. Tyto listiny dokládají, že potřeba práce vykonávané žalobcem nezanikla, že počet pracovních míst na dotčeném oddělení se nesnížil a že agendu žalobce nadále fakticky někdo vykonává. Pro platnost výpovědi podle § 52 písm. c) zákoníku práce musí být kumulativně splněny tři podmínky: (i) přijetí rozhodnutí o organizační změně, (ii) nadbytečnost konkrétního zaměstnance a (iii) příčinná souvislost mezi organizační změnou a nadbytečností. Žalobce tvrdí a níže dokládá, že druhá a třetí podmínka splněny nejsou a že organizační změna je ve skutečnosti fiktivní (zástěrná) – sledovala jiný než zákonem předvídaný cíl, totiž zbavit se konkrétního, dlouhodobě nemocného zaměstnance. Taková výpověď je neplatná. Vlastní důkazy žalované vyvracejí tvrzenou nadbytečnost – počet pracovních míst na oddělení se nesnížil – záměr „snížení počtu zaměstnanců“ se nenaplnil. Rozhodnutí o organizační změně ze dne datum výslovně deklaruje, že jeho záměrem je „zvýšení efektivity práce spočívající ve snížení počtu zaměstnanců“ o 1 systemizované pracovní místo. Listiny předložené samotnou žalovanou však prokazují, že k žádnému snížení počtu míst nedošlo.

10. Žalovaná na repliku reagovala podáním ze dne datum, na to žalobce doplnil svoji repliku podáním ze dne datum. K tomu se žalovaná vyjádřila podáním ze dne datum doručeným soudu dne datum a opět žalobce podáním ze dne datum.

11. Z realizovaných důkazů soud učinil skutková zjištění a z nich vyvodil závěr o skutkovém stavu v rozsahu skutkových zjištění.

12. Z pracovní smlouvy č. j. Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovanou pracovní smlouvu č. j. Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno na druh práce správce informačních a komunikačních technologií s místem výkonu práce adresa; pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou s nástupem dne datum.

13. Z pracovní náplně ze dne datum soud zjistil, že žalovaný určil žalobci popis pracovních činností (pracovní náplň), jehož podstatou je specializovaná technická odbornost zahrnující tyto klíčové činnosti (viz příloha – popis pracovních činností ze dne datum): zajišťování správné funkce a chodu vymezených uživatelských úseků informační a komunikační infrastruktury, vč. komunikačních, radiokomunikačních a kamerových systémů; komplexní kontrola stavu techniky, zhodnocování technického stavu a zpracování zápisů; samostatné zajišťování technického provozu, montáží, servisních činností a uvádění do provozu technologických, telekomunikačních, radiokomunikačních a kamerových zařízení; provádění základního školení uživatelů výpočetní techniky, telekomunikačních, radiokomunikačních a kamerových zařízení; provádění a zajišťování funkčnosti strukturovaných kabeláží; zpracovávání technických a provozních dokumentací, příjem a výdej techniky.

14. Z rozhodnutí o organizační změně č. j. Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno ze dne datum vydaného ředitelem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. tituly před jménem jméno FO soud zjistil že bylo vydáno Rozhodnutí o organizační změně č. j. Anonymizováno - Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno. Tímto rozhodnutím bylo s účinností od datum zrušeno 1 systemizované pracovní místo (SPM) „správce informačních a komunikačních technologií a systémový inženýr" v 10. platové třídě s místem výkonu práce adresa a zřízeno 1 SPM „technický pracovník" v 11. platové třídě s místem výkonu práce adresa. Jako záměr organizační změny je v rozhodnutí deklarováno „zvýšení efektivity práce spočívající ve snížení počtu zaměstnanců" a „posílení standardizace poskytovaných služeb v oblasti telekomunikací".

15. Z výpovědi č. j. Anonymizováno-právnická osoba/Anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru č. j. Anonymizováno-právnická osoba/Anonymizováno, jež byla žalobci doručena dne datum. Výpovědní doba byla dvouměsíční. Výpověď podepsal náměstek ředitele pro ekonomiku plk. tituly před jménem jméno FO s odvoláním na čl. 3 odst. 1 písm. b) Pokynu ředitele Anonymizováno č. Anonymizováno/Anonymizováno. Výpověď je odůvodňována organizační změnou ze dne datum a zmiňuje, že „v průběhu dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance bylo zjištěno, že činnosti v adresa lze obstarat bez výrazných obtíží, a to i při zachování plné zastupitelnosti v případě dovolených a pracovních neschopností".

16. Z přípisu ze dne datum soud zjistil, že žalobce (prostřednictvím zástupce) žalované sdělil, že s podanou výpovědí nesouhlasí a trvá na dalším zaměstnávání (§ 69 odst. 1 zákoníku práce).

17. Z přípisu Krajské rady právnická osoba Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum č.j. Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum) soud zjistil, že tato vydala ke zvažované výpovědi negativní stanovisko. Odborová organizace výslovně konstatovala, že: (a) od 8/2025 byl výkon předmětné činnosti posílen o por. Anonymizováno. jméno FO, který vykonává činnosti totožné jako žalobce; (b) tvrzení zaměstnavatele o „plné zastupitelnosti bez výrazných obtíží" je nepravdivé, neboť muselo dojít k personálnímu posílení, aby mohly být úkoly plněny řádně a včas; (c) argument o „snížení provozních nákladů" je ze své podstaty nepravdivý, neboť mzdové náklady na zaměstnance v pracovněprávním vztahu jsou citelně nižší než na policistu ve služebním poměru.

18. Z přípisu Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno adresa ze dne datum č.j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno soud zjistil, že tato odborová organizace s výpovědí žalobci souhlasila. Z podpisové knihy, soud zjistil, že dne datum právnická osoba státních orgánů a organizací, že výpověď byla akceptována.

19. Z rozkazu policejního prezidenta č. 188 Anonymizováno Anonymizováno, kterým se stanoví vzorová systemizace služebních a pracovních míst krajského a městského ředitelství Policie ČR soud zjistil, že byla provedena systematizace pracovních a služebních míst v působnosti žalované.

20. Z pokynu ředitele krajského ředitelství č. 1/2024, kterým se vydává organizační řád krajského ředitelství soud zjistil obsahu činností spadajících do věcné působnosti odboru informačních a komunikačních technologií krajského ředitelství, kde je zařazeno i předmětné místo žalobce.

21. Z pokynu ředitele krajského ředitelství č. Anonymizováno/Anonymizováno, kterým se vydává pracovní řád soud zjistil, že výpověď z pracovního poměru podepsal náměstek ředitele krajského ředitelství pro ekonomiku, který za žalobce právně jedná v pracovněprávních vztazích ve vztahu k zaměstnancům v jím řízených organizačních článcích, kam spadá i OKS na kterém byl žalobce zařazen.

22. Z popisu služebních činností ze dne datum soud zjistil náplň služebních činností v pozici komisaře, a to por. Anonymizováno. jméno FO.

23. Z popisu služebních činností ze dne datum soud zjistil náplň služebních činností v pozici komisaře, a to por. tituly před jménem jméno FO.

24. Z popisu vzorových pracovních činností – pracovní náplň soud zjistil pracovní náplň v pozici technické pracovníka.

25. Z přehledu zatíženosti v letech 2024 - 2026 soud zjistil počet koncových uživatelů po okresech v působnosti žalované.

26. U účelového srovnání vytvořeného žalovanou se podává, že žalovaná porovnala náplně činnosti správce IKT a technického pracovníka. Dlužno však dodat, že obdobné srovnání náplně těchto činností provedl i žalobce přímo v žalobě.

27. Z organizačního schématu před organizační změnou a po organizační změně, co do oddělení komunikačních systémů soud zjistil, že před organizační změnou na oddělení OKS pracoval 1 vedoucí oddělení, 2x komisař, 1x vrchní inspektor, 3x správce inf. systému a systémový inženýr v PT 11, 2x správce inf. systému a systémový inženýr v PT 10. Po organizační změně pak na oddělení OKS pracoval 1 vedoucí oddělení, 2x komisař, 1x vrchní inspektor, 3x správce inf. systému a systémový inženýr v PT 11, 1x správce inf. systému a systémový inženýr v PT 10, 1x technický pracovník v PT 11.

28. Soud zjistil, že žalobce je držitelem: certifikátu „NET201 – Optimalizace přepínaných LAN sítí“ (autorizované produkty Microsoft, Linux a Cisco), 2019 , certifikátu „NET202 – Směrování v IP sítích“ (tamtéž), 2019, certifikátu „Základy kybernetické bezpečnosti“ – právnická osoba (NÚKIB), 2022, certifikátu „Kurz pro manažery kybernetické bezpečnosti“ – NÚKIB, 2022, osvědčení o odborné způsobilosti v elektrotechnice dle § 6 vyhlášky č. 50/1978 Sb. (vyhrazená el. zařízení do 1000 V vč. hromosvodů), 2020, osvědčení „systém PEGAS – úroveň uživatel/školitel“, 2017.

29. Z jmenovitých přehledů obsazení systemizovaných míst (listiny žalované č. 1a–1c a 6a–6h) soud zjistil, že systemizované pracovní místo, na němž byl žalobce zařazen, a nově zřízené místo „technický pracovník“ nesou v evidenci žalované totéž číslo systemizovaného pracovního místa – Anonymizováno. K datum je pod tímto číslem veden žalobce jako „správce inf. a kom. systémů“ v 10. platové třídě; k datum je pod týmž číslem vedeno místo „technický pracovník“ v 11. platové třídě, tehdy neobsazené; a k datum je pod týmž číslem veden nový zaměstnanec. Vývoj obsazení tohoto místa je následující: Stav ke dni SPM č. hodnota na oddělení komunikačních systémů Postavení žalobce datum správce inf. a kom. systémů, 10. PT – jméno FO (os. č. hodnota) zaměstnán na tomto místě datum technický pracovník, 11. PT – NEOBSAZENO zaměstnán, veden bez plánovaného místa datum technický pracovník, 11. PT – jméno FO (os. č. hodnota) zaměstnán, veden bez plánovaného místa datum technický pracovník – jméno FO zaměstnán, veden bez plánovaného místa datum technický pracovník – jméno FO zaměstnán – výpověď dána až datum 1. 2. – datum neobsazeno běh výpovědní doby 1. 6. – datum technický pracovník – jméno FO (os. č. hodnota) pracovní poměr skončen 30. Z podkladů k výběrovému řízení soud zjistil (listiny žalované č. 4a–4d), že náměstek ředitele pro ekonomiku vyhlásil dne datum pod č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno výběrové řízení na obsazení služebního místa komisaře na oddělení IKT adresa, tedy na pracovišti, kde žalobce vykonával práci, s předpokládaným termínem ustanovení k datum. Výběrová komise ve složení plk. tituly před jménem jméno FO (předseda), mjr. tituly před jménem jméno FO a mjr. tituly před jménem jméno FO dne datum vyhodnotila jediného přihlášeného uchazeče – prap. jméno FO. jméno FO, dosud inspektora obvodního oddělení adresa – a doporučila jeho ustanovení; k tomu došlo k datum.

31. Z pracovní smlouvy jméno FO soud zjistil, že tento byl přijat na místo technické pracovníka s účinností od datum, s místem výkonu práce adresa. Z popisu práce ze dne datum soud zjistil náplň práce technického pracovníka jméno FO. Ze zápočtu předchozí praxe jméno FO soud zjistil, že tento pracoval v předešlém období jako CNC operátor, elektromechanik, referent právnická osoba adresa a referent Magistrátu města Olomouce. Z maturitního vysvědčení žalobce soud zjistil, že jméno FO absolvoval Střední průmyslovou školu ve adresa zakončenou maturitou.

32. Z výslechu svědka tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že tento setrval na přípisu ze dne datum.

33. Svědci jméno FO ,por. tituly před jménem jméno FO, mjr. tituly před jménem jméno FO , tituly před jménem jméno FO více méně obdobně soudu sdělovali, že místo žalobce bylo zrušeno, bylo vytvořeno místo nové, které obsadil jméno FO, kdy žalobce vykonával jednodušší úkony a snižovali žalobcovu kvalifikaci, to přesto, že jméno FO, který obsadil místo zřízené k datum měl pouze maturitu v nesouvisejícím oboru, byl přijat na základě výjimky, ač nesplňoval kvalifikační požadavky- vysokoškolské vzdělání , bylo jednoznačně uvedeno, že jméno FO se na nové zřízené místo musel zaučovat.

34. Z dalších listinných důkazů (obecného charakteru), jako kupř. organizačního schématu Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, vzorového popisu pracovních činností pro systemizované místo „technický pracovník" v 11. PT, soud skutkové zjištění nečinil. Soud nečinil skutková zjištění ani z přehledů vstupů žalobce do budovy, když tyto důkazy směřují k jinému výpovědnímu důvodu, než který je předmětem řízení. Stejně tak soud nečinil skutková zjištění z „Čestného prohlášení žalobce“, když žalobce se k jednání (ze zdravotních důvodů – jak bylo avizováno dlouze před jednáním) nedostavil a nemohl být vyslechnut. Výslech účastníka řízení je toliko podpůrným důkazem za situace, kdy nelze věc objasnit jinak, neboť je zřejmé, že do takovéto výpovědi se pomítá subjektivní vnímání situace žalobcem. Využití „četného prohlášení“ je navíc sporné i procesně, kdy občanský soudní řád s takovouto listinou přímo nepočítá, nicméně nejpodstatnější je fakt, že žalobce před podáním tohoto“ čestného prohlášení“ nemohl a nebyl poučen dle § 131 o. s. ř. Dále soud neprovedl výslech svědkyně jméno FO, která sporné systematizované místo obsadila až od datum, tedy dlouze po podání výpovědi a uplynutí výpovědní lhůty, nehledě k tomu, že tato svědkyně byla navrhována k důkazu pouze alternativně, když soud provedl navrhovaný výslech svědka jméno FO. Návrh na výslech svědka por. Lic. jméno FO byl vzat zpět.

35. Podle § 72 ZP neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

36. Podle § 51 odst. právnická osoba ZP byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. (1) Výpovědní doba začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, a končí dnem, který se s tímto dnem číslem shoduje; není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce.(2) Výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou výpovědi dané a) zaměstnanci z důvodu uvedeného v § 52 písm. f) až h), kde činí výpovědní doba nejméně 1 měsíc, b) zaměstnavateli podle § 51a. (3) Písemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem lze prodloužit výpovědní dobu nebo změnit její běh. Výpovědní doba a její běh musí být sjednány stejně pro zaměstnavatele i zaměstnance; to neplatí pro případ výpovědi podle § 52 písm. f) až h).

37. Podle § 52 písm. c) ZP zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen mj. z těchto důvodů: stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

38. Podle § 53 odst. 1) písm. a), 2) ZP zakazuje se dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je a) v době, kdy je zaměstnanci nařízena karanténa nebo je uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování. (2) Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

39. Podle § 54 ZP písm. d) ZP zákaz výpovědi podle § 53 se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci pro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci [§ 52 písm. g)] nebo porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)]; to neplatí, jde-li o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, zaměstnance čerpajícího otcovskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

40. Při aplikaci shora uvedených zákonných ustanoveních soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Dříve, než soud přistoupil k věcnému projednání věci musel zkoumat, zda žalobce podal včasně žalobu dle § 72 ZP v 2měsíční hmotněprávní prekluzivní lhůtě (§ 330 ZP), jejíž zmeškání nelze ani prominout. Žádná překážka běhu lhůty dle § 332 ZP nebyla shledána. Jak bylo mezi účastníky nesporné, že výpověď z pracovního poměru byla žalobci žalovanou doručena dne datum, den následující počala běžet 2měsíční výpovědní lhůta, která uplynula dnem datum. V dané věci do délky, počátku i konce výpovědní lhůty bylo nutné aplikovat zák. č. 120/2025 Sb., tzv. flexinovelu zákoníku práce. Žaloba byla tedy podána včas.

41. Soudu nezbývá než uzavřít, že se po provedeném dokazování ztotožnil s právní argumentací žalobce. Nejvyšší soud ČR ve své ustálené judikatuře opakovaně uvedl, že k platné výpovědi podle § 52 písm. c) ZP musí být kumulativně splněny tyto tři předpoklady: 1) zaměstnavatel nebo příslušný orgán přijal rozhodnutí o organizační změně ve smyslu § 52 písm. c) ZP; 2) podle tohoto rozhodnutí se konkrétní zaměstnanec stal pro zaměstnavatele nadbytečným; a 3) existuje příčinná souvislost mezi nadbytečností zaměstnance a přijatou organizační změnou. Zároveň platí, že rozhodnutí zaměstnavatele musí sledovat regulaci počtu a kvalifikačního složení zaměstnanců, nikoli jiný cíl – zejména nesmí sloužit jako prostředek zbavení se konkrétního zaměstnance Nejvyšší soud dále upřesnil, že soud zkoumá, zda rozhodnutí zaměstnavatele bylo skutečně přijato a zda bylo skutečně realizováno, přičemž formální existence písemného rozhodnutí sama o sobě nestačí. Žalovaná má důkazní povinnost prokázat realitu organizační změny a existenci příčinné souvislosti mezi touto změnou a nadbytečností žalobce. V projednávaném případě však organizační změna nesměřovala k faktické eliminaci potřeby práce žalobce, Rozhodnutí o organizační změně ze dne datum deklaruje zrušení 1 SPM „správce IKT" v 10. PT (adresa) a současné zřízení 1 SPM „technický pracovník" v 11. PT (adresa). Jde tedy o situaci, kdy zaměstnavatel neruší potřebu příslušné práce, ale toliko přesunuje místo výkonu práce a formálně mění název pracovní pozice. Srovnání pracovní náplně obou pozic jasně ukazuje jejich podstatnou obsahovou překrývatelnost. Z uvedeného srovnání plyne, že potřeba příslušné technické práce u žalovaného nikterak nezanikla. Žalovaný tuto práci nadále potřebuje a nechává ji vykonávat; pouze ji přemístil z adresa do Olomouce a zřídil ji v platové třídě o jeden stupeň vyšší. Takovýto postup nemůže zakládat platnou výpověď pro nadbytečnost, jak opakovaně judikoval Nejvyšší soud: "Zaměstnanec se nestane nadbytečným tehdy, jestliže zaměstnavatel jen přesunul výkon téže práce jinam nebo ji přidělil jinému zaměstnanci" (srov. NS ČR 21 Cdo 4826/2010 ze dne 29. 6. 2010; NS ČR spisová značka). Výpověď (i rozhodnutí o organizační změně) staví na tvrzení, že „v průběhu dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance bylo zjištěno, že činnosti v adresa lze obstarat bez výrazných obtíží". Toto tvrzení není souladné s vyjádřením odborové organizace ze dne datum, v době pracovní neschopnosti žalobce musel žalovaný k výkonu předmětné agendy personálně posílit oddělení o por. Anonymizováno. jméno FO (od 8/2025). V řízení bylo zjištěno, že pozice žalobce a nově zřízená pozice se z významné míry překrývají, nehledě k tomu, že nebylo v řízení nijak vyvráceno, že žalobce i pro nově zřízenou pozici v Olomouci měl dostatečnou kvalifikaci. Rozhodnutí o organizační změně bylo přijato dne datum, v době, kdy byl žalobce v pracovní neschopnosti. Výpověď přitom výslovně uvádí, že nadbytečnost byla „zjištěna" právě „v průběhu dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance" tzn., že žalovaná využila nepřítomnosti žalobce jednak jako „testu" a jednak jako administrativní příležitosti k přesunu tabulky. Takový postup zakládá zneužití práva ve smyslu § 8 OZ, neboť formálně zákonný institut výpovědi pro nadbytečnost je užit k dosažení jiného cíle – zbavení se konkrétního zaměstnance, který byl dlouhodobě podezřelý výraz. Nejvyšší soud dovodil, že výpověď sledující jiný cíl než regulaci počtu či kvalifikace zaměstnanců je výpovědí neplatnou. Rozhodnutí o organizační změně i výpověď uvádějí jako jeden z cílů „snížení provozních nákladů". Odborová organizace poukázala na to, že tento argument je ze samotné logiky věci nepravdivý: mzdové náklady na zaměstnance v pracovněprávním vztahu (žalobce) jsou citelně nižší než na policistu ve služebním poměru (jméno FO). Žalovaná tedy zaměnila levnějšího civilního zaměstnance za dražšího policistu – provozní náklady tak nikoli klesly, ale pravděpodobně vzrostly. Tvrzený záměr snížení nákladů tak není reálný a slouží jako zástěrka. Nakonec se však strany shodly na tom, že por. Lic. jméno FO nahrazoval jiné pracovní místo, a to místo po odchodu p. jméno FO do důchodu. Shora uvedené se však plně týká i místa nově zřizovaného, které od datum obsadil jméno FO. Žalobce byl v pracovním poměru, svědek jméno FO byl přijímán rovněž do pracovního poměru. Pokud se týká nákladů na pracovní místo v Olomouci, pak náklady na pracovní místo v Olomouci musely být logicky vyšší, neboť zřízené místo v Olomouci bylo zařazeno do 11. platové třídy, oproti místu v adresa, které bylo zařazeno do 10. platové třídy.

42. Poslední podmínkou platné výpovědi je příčinná souvislost mezi organizační změnou a nadbytečností žalobce. NS opakovaně judikoval, že tato souvislost musí být „skutečná, nikoli jen formální". V daném případě příčinná souvislost chybí, neboť: (a) potřeba práce druhu vykonávaného žalobcem u žalované trvá (jen je přesunuta do Olomouce); (b) žalovaná v průběhu pracovní neschopnosti žalobce přijala dalšího pracovníka na obdobné činnosti; (c) nové místo „technický pracovník" v 11. PT v podstatné míře pokrývá věcně shodnou agendu jako měl žalobce. Žalobce se tak nestal nadbytečným v důsledku organizační změny, ale byl organizační změnou formálně zkonstruován jako nadbytečný při zachování faktické potřeby jeho práce. Absentuje tak materiální příčinná souvislost. Výpověď sice byla projednána s odborovými organizacemi ve smyslu § 61 odst. 1 ZP, kdy jedna ze tří odborových organizací- KR NOS PČR Olomouckého kraje- vyslovila negativní stanovisko. Negativní stanovisko odborové organizace samo o sobě výpověď nezakazuje; nicméně názor „zevnitř“ jasně ukazuje, že argumenty, které vedly k výpovědi žalobce jsou pouze zástěrné.

43. Ze všech výše uvedených důvodů soud shrnuje: výpověď ze dne datum nesplňuje žádný ze tří zákonných předpokladů platné výpovědi pro nadbytečnost dle § 52 písm. c) ZP: 1) ačkoli existuje písemné rozhodnutí o organizační změně, tato změna není reálná, neboť potřeba práce žalobce nadále trvá; 2) žalobce se nestal nadbytečným – jeho práci vykonává nový zaměstnanec v nově zřízeném místě s obsahově srovnatelnou ( obdobnou - vysoká míra překrývatelnosti) náplní; 3) materiální příčinná souvislost chybí, neboť žalobce byl fakticky nahrazen jiným zaměstnancem. Vedle toho výpověď sleduje jiný než zákonný cíl a jako taková představuje zneužití práva ve smyslu § 8 OZ.

44. Z listin, které žalovaná předložila k výzvě soudu dne datum, vyplynulo, že na nově zřízené pracovní místo u téhož odboru ( s jiným místem výkon u práce) byl již dne datum přijat nový zaměstnanec, tedy v době, kdy byl žalobce stále zaměstnancem žalované a kdy mu ještě nebyla dána výpověď, celkový počet systemizovaných míst odboru se nesnížil (47 před změnou i po ní), a žalovaná v měsících bezprostředně předcházejících organizační změně personálně posilovala právě to pracoviště, kde žalobce působil. Systematizační číslo pracovního místa žalobce je dle názoru soudu - po přezkoumání listinných důkazů - jen číslováním vyplývajícím z vnitřních poměrů žalované.

45. Pod se týká pracovního místa jméno FO, tak zejména přijetí této osoby vyvrací nadbytečnost žalobce, když rozhodnutí o organizační změně ze dne datum odůvodňuje zřízení nového místa tím, že tento zaměstnanec „bude nově zajišťovat chod telekomunikačních služeb, provoz kamerových systémů jak na budovách, tak i jako mobilních prostředků pro pořizování videozáznamů“. jméno FO byl do pracovního poměru přijat k datum. I popis pracovní činnosti jméno FO se překrývá s popisem činnosti žalobce, i z tohoto dalšího důvodu se žalobce nemohl stát nadbytečným. Svědci jméno FO, por. tituly před jménem jméno FO, mjr. tituly před jménem jméno FO , tituly před jménem jméno FO více méně obdobně soudu sdělovali, že místo žalobce bylo zrušeno, bylo vytvořeno místo nové, které obsadil jméno FO, kdy žalobce vykonával jednodušší úkony a snižovali žalobcovu kvalifikaci, to přesto, že jméno FO, který obsadil místo zřízené k datum měl pouze maturitu v nesouvisejícím oboru, byl přijat na základě výjimky, ač nesplňoval kvalifikační požadavky - vysokoškolské vzdělání, bylo jednoznačně uvedeno, že jméno FO se na nové zřízené místo musel zaučovat. Není tudíž zřejmé, proč žalobce s podstatně vyšší kvalifikací (které odpovídala zřizovanému místu) se na toto místo rovněž nemohl zaučit. Sluší se připomenout, že žalobce byl v pracovním poměru, svědek jméno FO byl přijímán rovněž do pracovního poměru.

46. Argumenty žalované je potřeba odmítnout, když jsou vyvráceny právním hodnocením výše. Soud jen doplňuje že považuje za bez právního významu, že jedno pracovní místo bylo v režimu zákoníku práce a jedno bylo vytvořeno v režimu služebního zákona a že taková místa jsou financována z jiných zdrojů. Tato skutečnost v poměrech žalobce nic nemění. Navíc žalobce byl v pracovním poměru, svědek jméno FO byl přijímán rovněž do pracovního poměru. Není ani relevantní argument žalované o zdravotním stavu žalobce a o tom, že tento si přinesl na pracoviště nůž – tyto skutečnosti mohla žalovaná řešit případně jinými výpovědními důvody, což neučila a soud je vázán přezkumem výpovědního důvodu dle § 52 písm. c) ZP.

47. Veden shora uvedenými důvody soud žalobě vyhověl.

48. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení ve výši 37 150,50 Kč se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, dále se sestávají z odměny advokáta za 7 úkonů právní služby po 3 700 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, žaloba, replika, doplnění repliky, vyjádření ze dne datum, účast u jednání dne datum přesahující 2 hodiny), 7 paušálních náhrad po 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. za tytéž úkony právní služby. Další náklady řízení se z obsahu spisu nepodávají a nebyly v řízení ani uplatněny. Všechny částky, vyjma SOP, byly výšeny o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci, dvojmo. Podat odvolání nemůže s úspěchem ten, kdo se tohoto práva po vyhlášení rozhodnutí výslovně vzdal. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.