15 C 143/2021
č. j. 15 C 143/2021-25
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 151 § 157 § 160 § 202
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 2
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
- o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, 65/2017 Sb. — § 24
Plný text
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Brzákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o 394 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 394 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 394 Kč za dobu od 10. 3. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem podaným u Okresního soudu v Olomouci 20. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 394 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně dne 20. 11. 2020 provedla převoz žalované do Protialkoholní záchytné stanice v [obec]. Žalovaná toho dne ohrožovala vlastní život a zdraví – válela se na ulici. Náklady na převoz spočívající v náhradě za použití služebního dopravního prostředku byly žalobkyní vyúčtovány v celkové výši 394 Kč. Bylo najeto 60 km a žalobkyně výši nákladů vyčíslila dle ust. § 1 a § 4 vyhlášky č. 358/2019 Sb. Žalovaná byla vyzvána písemnou výzvou k zaplacení výše uvedených nákladů nejpozději do 9. 3. 2021. Žalovaná si výzvu k zaplacení nepřevzala a dlužnou částku do dnešního dne neuhradila.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.
3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.
4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne 20. 11. 2020 bylo v Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici [obec] u žalované provedeno pozitivní vyšetření žalované na přítomnost alkoholu v jejím dechu, kam byla žalovaná přivezena PČR z [obec], kde se žalovaná válela na ulici a ohrožovala tak svůj vlastní život a zdraví. Celkové náklady za dopravu žalované příslušníky PČR do záchytné stanice činily 394 Kč, představující náklady za ujetých 60 km jízdy služebním motorovým vozidlem při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,2 Kč, průměrné spotřebě PHM ve výši 7,4 l /100 km jízdy a průměrné ceně PHM ve výši 32 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzývala k plnění upomínkou se stanovením splatnosti dluhu do 9. 3. 2021.
5. Podle § 24 odst. 3 zák. č. 65/2017 Sb., náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
6. Podle § 89b odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.
7. Soud v rámci právního hodnocení dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou převezla do protialkoholní záchytné stanice, přičemž u žalované byla následně zjištěna přítomnost alkoholu. Podle § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb. byla žalovaná zavázána k úhradě částky 394 Kč vypočtené v souladu s vyhl. č. 358/2019 Sb. Žalovaná byla dále zavázána k úhradě úroku z prodlení v zákonné výši. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
8. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1, § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyni, která měla v řízení plný úspěch. Náklady řízení v celkové částce 300 Kč spočívaly v paušální náhradě 3 x po 100 Kč za jeden úkon účastníka, který v řízení nebyl zastoupen advokátem (návrh ve věci samé, předžalobní upomínka a opatření listinných důkazů a vyčíslení cestovních nákladů) v souladu s ust. § 1 odst. 1, 2, 3, § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
9. Soud rovněž uložil žalované povinnost zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, vyměřený dle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků. Povinnost k zaplacení soudního poplatku za návrh na zahájení řízení na žalovanou přešla s jejím neúspěchem v řízení dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, když žalobkyně byla od tohoto poplatku osobně osvobozena a soud jejímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.