15 C 148/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr Alenou Brzákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o 2 337 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 337 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 337 Kč za dobu od 3. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 2. 11. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 2 337 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku na vodném a stočném, když žalovaná je vlastníkem nemovitosti [adresa] na pozemku [parcelní číslo] v obci a k. ú. [část obce] a tato nemovitost je připojena na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci, které jsou ve správě žalobkyně. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 20. 12. 2014 smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat pitnou vodu do nemovitosti žalované a odvádět z této nemovitosti odpadní vodu a dále závazek žalované platit za tyto služby vodné a stočné. Žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] na částku 2 337 Kč splatnou dne 2. 7. 2020. Žalovaná však fakturu neuhradila, a to ani po výzvě žalobkyně [číslo] která byla žalované dne 27. 8. 2020 zaslána doporučeně.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání rovněž souhlasila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 20. 12. 2014 smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala dodávat pitnou vodu do nemovitosti žalované a odvádět z této nemovitosti odpadní vodu a žalovaná se zavázala platit za tyto služby vodné a stočné. Žalobkyně dostála svého závazku, když v období od 3. 4. 2019 do 2. 6. 2020 dodávala do nemovitosti žalované pitnou vodu veřejným vodovodem, který žalobkyně spravuje, a současně odváděla z tohoto domu odpadní vody veřejnou kanalizací, kterou žalobkyně v této vodě rovněž spravovala. Výše ceny vodného a stočného byla sjednána ve shora uvedené smlouvě. Množství dodané pitné vody a odvedené odpadní vody bylo zjištěno v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb. Žalobkyně vystavila dne 15. 6. 2020 žalované fakturu [číslo] na částku 2 337 Kč splatnou dne 2. 7. 2020. Žalovaná však fakturu neuhradila. Žalobkyně zaslala žalované dne 27. 8. 2020 výzvu [číslo] k zaplacení dlužné částky, ani přes tuto skutečnost však žalobkyně neuhradila ničeho.

5. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“), vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele.

6. Podle § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.

7. Podle § 8 odst. 13 zákona o vodovodech a kanalizacích, vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

8. Podle § 8 odst. 14 zákona o vodovodech a kanalizacích, vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

9. Podle § 15 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, povinnost dodávky vody je splněna vtokem vody z vodovodu do vodovodní přípojky.

10. Podle § 16 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů. Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.

11. Podle § 19 odst. 5 a 7 zákona o vodovodech a kanalizacích, není-li množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které podle zjištění na vodoměru nebo podle směrných čísel spotřeby vody z vodovodu odebral s připočtením množství vody získané z jiných zdrojů. Takto zjištěné množství odpadních vod je podkladem pro vyúčtování stočného. Jestliže odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypuštění do kanalizace a toto množství je prokazatelně větší než 30 m3 za rok, zjistí se množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace buď měřením, nebo odborným výpočtem podle technických propočtů předložených odběratelem a ověřených provozovatelem, pokud se předem provozovatel s odběratelem nedohodli jinak.

12. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Po provedeném dokazování s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná v plném rozsahu. V dané věci má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou platnou smlouvu o dodávce vody a odvodu odpadních vod, na základě které žalobkyně v období od 3. 4. 2019 do 2. 6. 2020 dodávala do nemovitosti ve vlastnictví žalované pitnou vodu a současně z této nemovitosti odváděla odpadní vodu. Za tyto služby vystavila žalobkyně žalované fakturu s datem splatnosti dne 2. 7. 2020. Žalovaná však nedostála své povinnosti, když žalobkyni vyfakturovanou částku neuhradila, a to ani po výzvě ze strany žalobkyně. Bylo tak na žalované, aby tvrdila a prokázala, že předmětný dluh žalobkyni uhradila, resp. že dluh zanikl jinak. Žalovaná však byla v řízení zcela procesně pasivní a splnění povinností nad rámec tvrzení žalobkyně se jí tak prokázat nepodařilo. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedostála své synallagmatické povinnosti plynoucí z uzavřené smlouvy a neuhradila žalobkyni sjednané vodné a stočné za shora uvedené období, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 2 337 Kč. Soud žalobkyni rovněž přiznal právo na zákonný úrok z prodlení z částky 2 337 Kč za období od 3. 7. 2020 do zaplacení, když rovněž tento nárok žalobkyně soud shledal v celém rozsahu důvodným. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 200 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla v řízení právně zastoupena, sestává náhrada nákladů řízení ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále z částky 200 Kč, která představuje dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 245/2015 Sb., paušální náhradu účastníka, který nebyl v řízení zastoupen, a to ve výši 100 Kč za jeden úkon (žaloba, výzva k plnění). Lhůtu plnění určil soud dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecnou třídenní.