15 C 153/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Brzákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 13 845,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 845,46 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 280,19 Kč za dobu od 3. 1. 2018 do 31. 3. 2020, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 831,76 Kč za dobu od 3. 1. 2018 do 31. 3. 2020, s úrokem ve výši 22,99 % ročně z částky 9 553,46 Kč za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 553,46 Kč za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 12. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 845,46 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 3. 1. 2018 k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Produktové podmínky, Dispozice ke smlouvě, Úrokový lístek a Sazebník poplatků. Na základě této smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky. Výše minimální splátky byla stanovena jako 2 % čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Dle smlouvy bylo sjednáno, že žalovaný je povinen platit v rámci pravidelných měsíčních splátek vedle splátky jistiny dále poplatky, a to zejména a) poplatky pravidelně se opakující (zejména za vedení kreditní karty, správu účtu, doplňkové služby ke kreditní kartě); b) poplatky za jednotlivé čerpání Úvěru provedené kreditní kartou; c) poplatky spojené s blokací, ztrátou, obnovou kreditní karty; d) mimořádné poplatky; e) smluvní pokuty, a to vše dle sazebníku a dále úroky (základní dohodnuté úroky a úroky z prodlení) podle úrokového lístku (ve výši 22,99 % ročně). Původní věřitel svůj závazek splnil a otevřel žalovanému úvěrový účet č. [bankovní účet] a vydal žalovanému kreditní kartu. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, když nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. V souladu s čl. IV. odst. 7 písm. a) smlouvy a čl. 19 písm. a) produktových podmínek původní věřitel prohlásil úvěr dopisem ze dne 1. 4. 2020 za okamžitě splatný v celé výši. Žalobkyně neeviduje na úhradu dluhu ze strany žalovaného ničeho. Pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021, který byl žalovanému odeslán dne 5. 2. 2021. Předmětem žalobního nároku je nesplacená jistina ve výši 9 553,46 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 1 280,19 Kč, smluvní poplatky v celkové výši 4 292 Kč (4 x 600 Kč za upomínku, 7 x 49 Kč za vedení kreditní karty, 1 x 49 Kč za výběr z bankomatu, 5 x 300 Kč za přečerpání úvěrového rámce), úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 1. 2021 ve výši 831,76 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 9 553,46 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 22,99 % p.a. z částky 9 553,46 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínka ze dne 23. 2. 2021, a to dne 24. 2. 2021, žalovaný ovšem dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.

3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. pak bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě.

4. Soud učinil následující skutková zjištění: ze smlouvy o revolvingovém úvěru, z produktových podmínek, z dispozic ke smlouvě, z úrokového lístku a sazebníku poplatků, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 3. 1. 2018 k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Produktové podmínky, Dispozice ke smlouvě, Úrokový lístek a Sazebník poplatků. Na základě této smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky. Výše minimální splátky byla stanovena jako 2 % čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Dle smlouvy bylo sjednáno, že žalovaný je povinen platit v rámci pravidelných měsíčních splátek vedle splátky jistiny dále poplatky, a to zejména a) poplatky pravidelně se opakující (zejména za vedení kreditní karty, správu účtu, doplňkové služby ke kreditní kartě); b) poplatky za jednotlivé čerpání Úvěru provedené kreditní kartou; c) poplatky spojené s blokací, ztrátou, obnovou kreditní karty; d) mimořádné poplatky; e) smluvní pokuty, a to vše dle sazebníku a dále úroky (základní dohodnuté úroky a úroky z prodlení) podle úrokového lístku (ve výši 22,99 % ročně). Původní věřitel svůj závazek splnil a otevřel žalovanému úvěrový účet č. [bankovní účet] a vydal žalovanému kreditní kartu; z upomínky – rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splácení dluhů z úvěru a podacího archu, že pohledávka byla původním věřitelem zesplatněna pro prodlení žalovaného s placením povinné minimální splátky o více než 30 dní, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 1. 4. 2020; ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího archu, že pohledávka za žalovaným byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021, který byl žalovanému odeslán dne 5. 2. 2021; z výzvy k úhradě dluhu a z podacího archu, že žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínka, a to dne 24. 2. 2021.

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 3. 1. 2018 k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Produktové podmínky, Dispozice ke smlouvě, Úrokový lístek a Sazebník poplatků. Na základě této smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky. Výše minimální splátky byla stanovena jako 2 % čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Dle smlouvy bylo sjednáno, že žalovaný je povinen platit v rámci pravidelných měsíčních splátek vedle splátky jistiny dále poplatky, a to zejména a) poplatky pravidelně se opakující (zejména za vedení kreditní karty, správu účtu, doplňkové služby ke kreditní kartě); b) poplatky za jednotlivé čerpání Úvěru provedené kreditní kartou; c) poplatky spojené s blokací, ztrátou, obnovou kreditní karty; d) mimořádné poplatky; e) smluvní pokuty, a to vše dle sazebníku a dále úroky (základní dohodnuté úroky a úroky z prodlení) podle úrokového lístku (ve výši 22,99 % ročně). Původní věřitel svůj závazek splnil a otevřel žalovanému úvěrový účet č. [bankovní účet] a vydal žalovanému kreditní kartu. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, když nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. V souladu s čl. IV. odst. 7 písm. a) smlouvy a čl. 19 písm. a) produktových podmínek původní věřitel prohlásil úvěr dopisem ze dne 1. 4. 2020 za okamžitě splatný v celé výši. Žalobkyně neeviduje na úhradu dluhu ze strany žalovaného ničeho. Pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021, který byl žalovanému odeslán dne 5. 2. 2021. Předmětem žalobního nároku je nesplacená jistina ve výši 9 553,46 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 1 280,19 Kč, smluvní poplatky v celkové výši 4 292 Kč (4 x 600 Kč za upomínku, 7 x 49 Kč za vedení kreditní karty, 1 x 49 Kč za výběr z bankomatu, 5 x 300 Kč za přečerpání úvěrového rámce), úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 1. 2021 ve výši 831,76 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 9 553,46 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 22,99 % p.a. z částky 9 553,46 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínka ze dne 23. 2. 2021, a to dne 24. 2. 2021, žalovaný ovšem dlužnou částku neuhradil.

6. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ust. § 2399 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

11. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

12. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je ve věci aktivně věcně legitimována, když na ni na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovaným. Soud uzavírá, že jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě, což poté splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úroky a poplatky. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy byl dlužníku úvěr ke kreditní kartě poskytnut. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ke kreditní kartě ve výši 9 553,46 Kč. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru plnil, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Neúčastí u jednání se žalovaný sám zbavil práva být soudem odpovídajícím způsobem poučen dle ust. § 118a o. s. ř. ve smyslu ust. § 5 o. s. ř. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění povinnosti nad rámec tvrzený žalobkyní, a to pro jeho procesní pasivitu, soud mu žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to včetně příslušenství, jehož vyčíslení a splatnost taktéž shledává správnou.

15. Výrok ohledně náhrady nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly. Náhrada nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč pak činí zaplacený soudní poplatek v částce 800 Kč, dále náhrada nákladů právního zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), dále hotové výdaje advokáta v podobě tří režijních paušálů po 100 Kč za provedené úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Všechny shora uvedené částky, vyjma SOP, byly zvýšeny o 21% DPH v celkové výši 252 Kč. Žalovaný je povinen tyto náklady uhradit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.