15 C 42/2019

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně všichni zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice pro 563 838,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) [celé jméno žalobkyně] částku 413 838, 012 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 413 838, 012 Kč od 11. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně] částku 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 100 000 Kč od 11. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci c) [celé jméno žalobce] částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 11. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobcům k rukám společným a nerozdílným na náhradě nákladů řízení částku 272 002 Kč k rukám právního zástupce žalobců, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně státu – České republice na náhradě nákladů řízení částku 27 911 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně a) se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 431 838, 012 Kč s příslušenstvím, kdy tato částka představuje náhradu škody v podobě bolestného za prodělanou sepsi s ohrožením života žalobkyně a). Žalobkyně b) se domáhala podanou žalobou zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím jakožto náhrady škody v podobě imateriální újmy způsobené prožitými duševními útrapami při onemocnění žalobkyně a), žalobce se pak domáhal zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím jakožto náhrady škody v podobě imateriální újmy způsobené prožitými duševními útrapami při onemocnění žalobkyně a). Žalobci podanou žalobu odůvodnili tak, že žalobkyně b) byla přijata dne 12. 6. 2016 na porodnické oddělení žalované k porodu. Při sepsání porodopisu došlo k pochybení porodní asistentky žalované paní [celé jméno svědkyně], která chybně uvedla výsledek GBS kultivace z těhotenské průkazky (pozitivní) do dokumentace o porodopisu (negativní). Žalobkyně b) tak nebyla kryta antibiotiky v průběhu porodu v rozporu s doporučenými postupy, v důsledku čehož došlo u žalobkyně a) ke vzniku poporodní sepse spojené s meningitidou s nutností dlouhodobé a bolestivé následné léčby. Výše uvedené plyne ze zdravotnické dokumentace žalované, stejně jako z provedeného šetření [obec] lékařské komory. [ulice] lékařská komora považuje výše uvedenou chybu porodní asistentky za hrubou, jež podnítila vznik vážného komplikujícího onemocnění žalobkyně a) meningitidou. ČLK rovněž podotkla, že právě lékař, který je odpovědný v konečném důsledku za vše, by měl nejvýznamnější údaje do jakékoliv dokumentace zapisovat sám, kdy v tomto smyslu vyzvala žalovanou k nápravě 2. Dědeček žalobkyně a) [jméno] [celé jméno žalobce] se obrátil se stížností na ČLK, která věc prověřovala, a zároveň i postoupila věc k šetření přímo žalované. Z listiny nazvané„ vyjádření ke stížnosti – pac. [jméno] 3. [celé jméno žalobkyně] ([datum narození])“ ze dne 31. 1. 2017 plyne, že žalovaná uznala odpovědnost za pochybení mající za následek dlouhodobou hospitalizaci žalobkyně a). Žalovaná za pochybení rovněž projevila lítost, nicméně žalobci odškodněni nikterak nebyli. Žalobci vyzvali žalovanou dopisem ze dne 31. 5. 2019 o stanovisko, zda svoji odpovědnost uznává, a zda je ochotna přistoupit na mimosoudní dohodu o odškodnění, resp. zda je ochotna žalobkyni a) uhradit bolestné ve výši 500 000 Kč, žalobkyni b) náhradu imateriální újmy ve výši 100 000 Kč, žalobci c) náhradu imateriální újmy ve výši 50 000 Kč, vč. úhrady dalších vynaložených nákladů, zejména cestovného z místa bydliště do FN [obec] a zpět, náklady spojené s tiskem a kopírováním zdravotnické dokumentace či náklady spojené s odborným posouzením případu, které by byly specifikovány dodatečně. Žalovaná na výše uvedenou výzvu nereagovala. Žalobci mají za to, že žalovaná nepostupovala při výše uvedeném ošetřování a léčbě žalobkyň a) a b)„ lege artis“, tj. dle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, s respektováním individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti, v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy. Výše uvedené chybné postupy vč. chybného vedení zdravotnické dokumentace jsou v přímé příčinné souvislosti s dlouhodobou hospitalizací žalobkyně a), odškodnění v podobě bolestného ve výši 413 838, 012 Kč je požadováno za prodělanou sepsi s ohrožením života žalobkyně a) v důsledku chybně zajištěného vedení porodu a kolemporodní péče, což mělo za následek opakované narušení integrity těla novorozence, opakované1 vpichy s nutností odběrů krve, zátěží magnetickou rezonancí, nutností punkce mozkomíšního moku k získání likvoru. Odškodnění u žalobkyně b) ve výši 100 000 Kč v podobě imateriální újmy je požadováno za tříměsíční stresující obavy matky-žalobkyně 2 o život dcery-žalobkyně a), nutností snášet několikaměsíční bolestivou léčbu žalobkyně a), problematickým kojením, omezenou dobou kontaktu s žalobkyní a) z důvodů jejího špatného zdravotního stavu následně z důvodu napojení žalobkyně a) na přístroje. Žalovaná porušila svoji zákonnou povinnost, čímž způsobila, že u žalobkyně b) bylo dotčeno právo na soukromý a rodinný život, které bylo všem žalobcům v nejdůležitějších prvních měsících života dítěte de facto odepřeno. Odškodnění u žalobce c) ve výši 50 000 Kč v podobě imateriální újmy je požadováno za tříměsíční stresující obavy otce-žalobce c) o život dcery život dcery - žalobkyně a), nutností snášet několikaměsíční bolestivou léčbu žalobkyně a) a omezenou dobou kontaktu s žalobkyní a) z důvodů jejího špatného zdravotního stavu následně z důvodu napojení žalobkyně a) na přístroje. Žalovaná porušila svoji 4. zákonnou povinnost, čímž způsobila, že u žalobce c) bylo dotčeno právo na soukromý a rodinný život, které bylo všem žalobcům v nejdůležitějších prvních měsících života dítěte de facto odepřeno. Žalobci se dále domáhali zaplacení zákonného úroku z prodlení z jednotlivých nároků ode dne podání žaloby, tj. od 11. 6. 2019 do zaplacení.

5. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že žalobkyně b) byla přijata dne 12. 6. 2016 na porodní sál pro předčasný odtok plodové vody při rozvinuté porodní činnosti. Jednalo se o překotný porod. K porodu došlo v 6.33 hodin. Dle zdravotní dokumentace se jednalo o předčasný vaginální porod v 36 + 5 týdnu těhotenství. Je pravdou, že žalobkyně b) nebyla při porodu kryta antibiotiky, přestože měla pozitivní GBS. Dne 16. 6. 2016 byly žalobkyně propuštěny do domácího ošetřování, obě byla ve zcela fyziologickém stavu. Následně dne 17. 6. 2016 – 22. 6. 2016 byla žalobkyně a) hospitalizována na dětské klinice pro bakteriální a meningokovou sepsi. V daném případě dle žalované není dána jednoznačná příčinná souvislost mezi nepodáním antibiotik a vznikem novorozenecké sepse. Antibiotika vznik rizika sice snižují, avšak jejich nepodání neznamená jistou ochranu novorozence. S ohledem na to, že žalobkyně b) porodila 3 hodiny od přijetí, je velice spekulativní závěr, že by podání ATB při takto rychle běžícím porodu dokázalo efektivně eradikovat GBS v pochvě a zabránit tak kolonizaci dítěte. Z odborné literatury vyplývá, že podání ATB 2 hodiny před porodem sice mírně redukuje neonatální kolonizaci, avšak podání ATB 4 hodiny před porodem je nesrovnatelně efektivnější. Vzhledem k tomu, že není prokázána příčinná souvislost mezi nepodáním antibiotik a rozvojem novorozenecké sepse u žalobkyně a), žalovaná navrhla žalobu zamítnout. 6. [ulice] účastník se k podané žalobě vyjádřil tak, že v této fázi navrhuje žalobu zamítnout, když bude teprve potřeba zkoumat, zda je dána příčinná souvislost mezi nepodáním antibiotik a vznikem novorozenecké sepse u žalobkyně a).

7. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:

8. Ze zápisu o určení otcovství k nenarozenému dítěti souhlasným prohlášením rodičů sepsaným u OÚ [obec] dne 9. 5. 2016, že žalobkyně b) a žalobce c) souhlasně prohlásili dne 9. 5. 2016 u Obecního úřadu Dolany, že otcem nenarozeného dítěte žalobkyně a) je žalobce c) a že dítě bude užívat příjmení [celé jméno žalobce] – [celé jméno žalobkyně].

9. Ze zdravotnické dokumentace žalobkyně a) a b) a ze znaleckého posudku Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, se sídlem [adresa], [IČO], že žalobkyně b) navštěvovala v těhotenství gynekologickou ordinaci [právnická osoba], kdy registrujícím gynekologem byla MUDr. [jméno] [příjmení]. V těhotenském průkazu žalobkyně b) je na dvou místech zapsáno SA+, to znamená, že výsledek kultivace na GBS ([příjmení]) streptokoky skupiny B byl pozitivní. Poslední vyšetření v prenatální ambulanci bylo dne 7. 6. 2016 v 36 + 0 týdne těhotenství, kdy ošetřující lékařka odeslala žalobkyni b) k další péči do FN [obec]. Žalobkyně b) byla přijata dne 12. 6. 2016 ve 2:15 hodin na Porodnicko-gynekologickou kliniku FN [obec] porodní asistentkou [celé jméno svědkyně] pro předčasný odtok plodové vody v 1:30 hodin v graviditě 36 + 5 týdne těhotenství. Při příjmu byl natočen CTG záznam: fyziologický. V porodopisu v kolonce pro status GBS je zapsáno – negativní. Ve 2:45 hodin bylo provedeno UZ vyšetření žalobkyně b), ve zdravotnické dokumentaci není uvedeno, kterým lékařem. Ve 4:30 hodin byla žalobkyně b) vyšetřena lékařkou [celé jméno svědkyně], v 5:00 hodin byl zaznamenán začátek pravidelné děložní činnosti. V 6:33 hodin došlo ke spontánnímu porodu záhlavím, kdy byl porozen novorozenec ženského pohlaví s porodní hmotností 2 360 g, délkou 46 cm, poporodní adaptace v normě, Apgar skóre 10 – 10 – 10, v průběhu hospitalizace na novorozeneckém oddělení bez komplikací, plně kojena, bez přítomnosti novorozenecké žloutenky. Dne 16. 6. 2016 (5. den po porodu) byly obě žalobkyně propuštěny do domácího ošetřování ve fyziologickém stavu. Dne 17. 6. 2016 byla žalobkyně a) přivezena na dětské oddělní FN [obec] RZP, která byla přivolána matkou pro opakované stavy promodrání v obličeji, promodrání končetin a poruchu příjmu potravy. Provedená vyšetření prokázala vzestup zánětlivých parametrů, proto bylo indikováno vyšetření mozkomíšního moku a odebrána hemokultura. Mikrobiologické vyšetření prokázalo přítomnost GBS. Žalobkyně a) byla zajištěna trojkombinací antibiotik. Vzhledem k opakovaným stavům bezdeší (apnoe) byla zahájena umělá plicní ventilace. V dalším průběhu dochází ke stabilizaci celkového stavu, ale obtížné eradikaci infekce s nutností změny antibiotické terapie. Neurologické vyšetření před propuštěním dne 6. 7. 2016 hodnotí neurologický stav žalobkyně a) jako příznivý. Hospitalizace žalobkyně a) na [příjmení] klinice FN [obec] byla ukončena dne 7. 9. 2016 s diagnózami: bakteriální sepse novorozence [příjmení], respirační selhání novorozence [příjmení], anémie z nezralosti, snížení objemu plazmy nebo extracelulární tekutiny, meningokoková sepse NS, hemangiom v oblasti pravého ouška.

10. Z článku Diagnostika a léčba streptokoků skupiny B v těhotenství a za porodu – doporučený postup, že infekce streptokoky skupiny B (GBS) je významnou příčinou perinatální mortality a morbidity. Novorozenci jsou nejvíce ohroženi v prvních 24 hodinách života perakutně probíhající pneumonií či sepsí nebo pozdní formou s diagnostikovanou meningitidou či osteomyelitidou. Zvýšené riziko pro plod představuje mimo jiné prematurita – porod před 37. týdnem těhotenství. Screeningu streptokokové infekce by se měly podrobit všechny těhotné ženy (s výjimkou žen s GBS pozitivní kultivací moči kdykoli v průběhu těhotenstvi) mezi 35. až 37. týdnem těhotenství. Bude-li kultivace screeningu GBS z pochvy pozitivní, je lékař těhotenské ambulance povinen zaznamenat výsledek do těhotenské průkazky včetně zjištěné citlivosti a připadne alergie na PNC, rovněž o výsledku a přínosu i riziku intrapartální antibiotické (ATB) profylaxe informovat pacientku a poučit ji o nutnosti příchodu k přijetí na porodní sál již při začátku porodní činnosti či při odtoku plodové vody, aby se mohla provést prepartální ATB profylaxe v plném rozsahu. Jako dostatečná se hodnotí profylaxe v případě, že k porodu došlo za více než 4 hodiny od ukončení aplikace 1. dávky ATB. Při odtoku plodové vody u termínové gravidity s pozitivním screeningem GBS se ATB podávají hned při příjmu na porodní sál a porod je provokován podle doporučení o indukci porodu. U těhotných s pozitivním screeningem GBS, které jsou sledovány pro hrozící předčasný porod a u kterých došlo k oddálení porodu, je indikována ATB profylaxe GBS při skutečném nástupu porodu. U žen s předčasným porodem (37+0 týdnů) je nutno při příjmu začít screening GBS a zahájit ATB profylaxi GBS nebo ATB léčbu pro oddálení porodu při pPROM. Při přítomnosti porodní činnosti (probíhající porod) ponechat GBS profylaxi do porodu.

11. Ze stížnosti [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne 29. 6. 2016, z rozhodnutí pověřeného člena revizní komise ČLK ze dne 10. 7. 2016, z rozhodnutí revizní komise OS ČLK o nezahájení disciplinárního řízení ze dne 8. 9. 2016, z námitky [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne 19. 9. 2016, z rozhodnutí Čestné rady ČLK ze dne 13. 1. 2017, z vyjádření ředitele FN [obec] ke stížnosti ze dne 31. 1. 2017 a z rozhodnutí Čestné rady Okresního sdružení ČLK ze dne 26. 10. 2017, že dne 4. 7. 2016 podal dědeček žalobkyně a) [jméno] [celé jméno žalobce] k [obec] lékařské komoře stížnost pro hrubé zanedbání povinnosti při porodu dne 12. 6. 2016 na porodní asistentku [celé jméno svědkyně] a lékařku [celé jméno svědkyně]. Rozhodnutím pověřeného člena revizní komise ČLK ze dne 10. 7. 2016 byla stížnost na porodní asistentku [celé jméno svědkyně] odmítnuta a předána k dalšímu řešení vedení FN s tím, že disciplinární orgány ČLK vykonávají dohled pouze nad výkonem lékařského povolání lékařů, nikoliv zdravotních sester. Ředitel FN [obec] se ke stížnosti na porodní asistentku [celé jméno svědkyně] vyjádřil mimo jiné tak, že tato svou chybu spočívající ve špatném přenosu informace o GBS pozitivitě z těhotenské průkazky do porodopisu přiznala a projevila účinnou lítost. Ředitel FN [obec] se dále vyjádřil tak, že je mu velice líto, že došlo k tomuto pochybení, které mělo za následek dlouhodobou hospitalizaci žalobkyně a) na [příjmení] klinice FN [obec], za pochybení porodní asistentky [celé jméno svědkyně] se žalobcům hluboce omlouvá s tím, že byla přijata taková opatření, aby k podobné situaci již nedošlo. Čestná rada Okresního sdružení ČLK rozhodla dne 26. 10. 2017 o stížnosti na [celé jméno svědkyně] tak, že tato se dle § 10 odst. 2 písm. a) Disciplinárního řádu ČLK uznává nevinnou s odůvodněním, že v průběhu disciplinárního řízení bylo zjištěno, že v rámci zavedeného postupu se MUDr. [příjmení] [příjmení] spolehla na zápis GBS v porodopisu, který chybně uvedla sestra [celé jméno svědkyně] jako negativní, a proto nepovažovala za důvodné podávat ATB profylaxi matce. To vyplývá z denní praxe kliniky, že obecné informace o rodičce včetně GBS zapisuje do porodopisu sestra a lékař vyplňuje především objektivní klinický nález rodičky před porodem a během porodu. MUDr. [příjmení] [příjmení] tak neměla nejmenší důvod pochybovat o správnosti zápisu v porodopisu, a proto také nepodala rodičce žádnou ATB profylaxi. Jako zásadní skutečnost, jež vedla k popsaným chybám, je způsob vedení předepsané dokumentace k porodu a podíl lékaře a sestry na jejím pořizování. Protože za vše odpovídá lékař, měl by nejvýznamnější údaje do jakékoliv dokumentace zapisovat sám a nikoliv sesterský personál. Z tohoto zjištění vyplývá i doporučení pro vedení porodnicko-gyn. kliniky FN [obec], aby přehodnotila zásady pořizování a vedení zdravotnické dokumentace a do té míry je modifikovala, aby k podobným komplikacím nemohlo dojít.

12. Z předžalobní upomínky ze dne 31. 5. 2019, že dopisem ze dne 31. 5. 2019 vyzval právní zástupce žalobců žalovanou k odškodnění ve výši 500 000 Kč u žalobkyně a), ve výši 100 000 Kč u žalobkyně b) a ve výši 50 000 Kč u žalobce c) s tím, že odpověď očekává ve lhůtě do 10. 6. 2019.

13. Ze znaleckého posudku [číslo] prof. MUDr. [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a stanovení nemateriální újmy na zdraví ze dne 12. 6. 2019, že bolestné za léčbu novorozenecké sepse po porodu u žalobkyně a) činí částku 413 838,01 Kč.

14. Z odborného vyjádření Doc. MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., že nepodání ATB profylaxe rodičce s pozitivním výsledkem vaginorektálního stěru na přítomnost streptokoka skupiny B nebylo postupem lege artis. Optimální doba na podání intrapartální ATB profylaxe je 4 a více hodin od porodu. Dosažení tohoto intervalu je spojeno s nejnižším rizikem (0,4 %), nikoliv jeho eliminací, rozvoje časné novorozenecké sepse způsobené touto bakterií.

15. Z fotografií soud zjistil, jakým způsobem byla žalobkyně a) omezena při své hospitalizaci v kontaktu se svými rodiči a opačně i žalobkyně b) a žalobce c) v kontaktu se svým dítětem z důvodu napojení žalobkyně a) na přístroje a kanyly.

16. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], že je zaměstnankyně žalované. Pamatuje si, že se v tomto případě jednalo o velmi náročnou službu. Žalobkyně byla přijata porodní asistentkou paní [celé jméno svědkyně], bylo to někdy po půlnoci, přesný čas neví. Probíhá to tak, že nejprve pacientku přijímá porodní asistentka, která si vyplňuje své sesterské údaje do porodopisu, a poté přijímá pacientku svědkyně jako lékař a vyplňuje do porodopisu své údaje, svůj objektivní nález a doporučení dalšího postupu. Pokud je prostor, tak její vyšetření pacientky navazuje hned na přijetí porodní asistentkou. V daném případě se k žalobkyni nedostala ihned po jejím příchodu, ale vyšetřila ji asi až ve 4 ráno. Mezi údaje, které vyplňuje porodní asistentka, patří i údaj o pozitivitě nebo negativitě GBS. Asistentka svou stranu porodopisu stvrdí svým razítkem a podpisem. Svědkyně při vedení porodu vycházela z údajů, které byly porodní asistentkou zaznamenány v porodopisu, kdy není důvod z těchto údajů nevycházet. Porodní asistentka je kompetentní tyto údaje do porodopisu zaznamenávat, takováto spolupráce lékařů se sestrami je u žalované běžná, praxe je taková, že se vychází z toho, co je zaznamenané. V porodopisu žalobkyně bylo tedy uvedeno GBS negativní a antibiotika jí z tohoto důvodu nebyla podána. K dotazu, zda gynekologická klinika nějak modifikovala vedení zdravotnické dokumentace po této události, svědkyně uvedla, že ne, praxe je stejná.

17. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] že je zaměstnankyní žalované. Žalobkyně b) přišla asi v 2.15 hod., svědkyně jí otevřela dveře a vzala ji na příjmovou místnost, kde poslechla ozvy. Vzala si od ní dokumentaci a těhotenskou průkazku a předvyplněné souhlasy. Již neví, kdo z nich volal lékařku, ale protože byla někde v terénu, tak svědkyně žalobkyni vyšetřila, aby věděla nález na porodních cestách. Kolegyně [anonymizováno] začala sepisovat dokumentaci, protože si žalobkyni brala jako svoji klientku, kolegyně [anonymizováno] poté příjem přerušila, protože měla ještě další klienty, a svědkyně za ní dokumentaci dopisovala. Sepisovala tu svou část porodopisu, kdy vycházela z údajů těhotenské průkazky žalobkyně. U kolonky GBS bylo v těhotenském průkazu žalobkyně uvedeno GBS pozitivní a svědkyně při přepisu tohoto údaje pochybila, kdy se překlikla na počítači a vygeneroval se údaj„ negativní“ a takto se chorobopis vytiskl. Žalobkyni si poté převzala kolegyně [anonymizováno] a dokončila dokumentaci, která se píše ručně. V průběhu porodu s žalobkyní v kontaktu nebyla. Ví, že žalobkyně porodila v 6.30 hod. Za sesterskou dokumentaci odpovídá svědkyně jakožto porodní asistentka a ostatní kolegové z těchto údajů mohou vycházet a praxe je taková, že z těchto údajů vycházejí. V případě pozitivity pacientky se antibiotika podávají až po přijetí lékařem, protože je musí naordinovat lékař. K dotazu soudu, jaká je praxe v případě, že je nám znám údaj o pozitivitě pacientky, svědkyně uvedla, že pacientky vyšetřují, abychom věděli, jaký je porodní nález a jak rychle je třeba antibiotika podat. Lékař je může naordinovat i po telefonu.

18. Ze znaleckého posudku Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, se sídlem [adresa], [IČO], že žalobkyni b) odtekla předčasně plodová voda dne 12. 6. 2016 v 1:30 hodin v 36 + 5 týdnu těhotenství. Ve 2:15 hod. byla žalobkyně b) přijata na porodní sál porodnicko – gynekologické kliniky FN [obec] porodní asistentkou [celé jméno svědkyně]. Při příjmu pacientky byl chybně přepsán výsledek kultivace na streptokoky skupiny B porodní asistentkou. V těhotenské legitimaci byl výsledek 2 x zapsán jako SA+, v příjmové dokumentaci jako negativní. Při příjmu měla být pacientka s odtokem plodové vody po natočení vstupního kardiotogramu vyšetřena lékařem a v případě správného přepisu výsledku kultivace měla být aplikována antibiotika dle doporučeného postupu„ Diagnostika a léčba streptokoků skupiny B v těhotenství a za porodu“. V daném případě dle znalce porod progredoval velmi rychle, šlo o překotný porod a novorozenec byl v dobrém stavu. Pokud by nedošlo k chybnému přepisu výsledku kultivace, aplikovala by se po příjmu ATB profylaxe do žíly a i přes následně probíhající překotný porod by 1. dávka hraničně splnila dostatečnou profylaxi, tj. aplikaci 4 hodiny před porodem. Příjem proběhl ve 2:15 hodin, porod proběhl v 6:33 hodin, tj. za 4:18 hodin. Nepodání ATB profylaxe u rodičky s GBS pozitivitou ve vaginorektálním stěru nebylo v souladu s uznávanými postupy a pravidly lékařské vědy a neodpovídalo konkrétním podmínkám a objektivním možnostem pracoviště. Příčinou vzniku novorozenecké sepse u žalobkyně a) byla kolonizace novorozence streptokoky skupiny B. Pro naprostou objektivitu je třeba zdůraznit, že GBS představuje nejčastějšího vyvolavatele časné novorozenecké infekce (EOI), tedy infekce vzniklé v prvních 6 dnech života, přičemž 95 % případů je diagnostikováno v průběhu prvních 48 hodin života. Žalobkyně a) byla propuštěna do domácí péče 5. den života ve fyziologickém stavu a infekce u ní byla diagnostikována v 6. dnu života. Patří tedy mezi 5 % novorozenců, u kterých se příznaky infekce objeví po více než 48 hodinách. I přes veškerá opatření, která by byla správně provedena nelze zcela vyloučit tzv. horizontální přenos z matky na novorozence a zabránit tak vzniku časné GBS infekce. Problém, kdy postup žalované nebyl v souladu s uznávanými postupy a pravidly lékařské vědy a neodpovídal konkrétním podmínkám a objektivním možnostem pracoviště, vznikl při příjmu žalobkyně b) nepřepsáním správného výsledku kultivace na přítomnost streptokoků skupiny B. Výše bolestného vypočítaná znalcem prof. MUDr. M. [příjmení], [titul] je správná. Na eradikaci streptokoka při porodu je vypracován doporučený postup - Diagnostika a léčba streptokoků skupiny B v těhotenství a za porodu, žalovanou nebylo dle tohoto doporučení postupováno. Pokud je ATB profylaxe podána více než 4 hodiny před porodem, je riziko onemocnění časnou sepsí nejnižší, účinnost ATB profylaxe podané více než 2 hodiny před porodem je i vyšší než 90 %. U žalobkyně a) došlo k typickým komplikacím, které souvisí s přítomností GBS u matky, tzn. rozvoji klinických známek časné bakteriální sepse (přítomnost GBS v krevním oběhu) a rozvoji neuroinfekce (zánětlivé postižení mozkových plen – meningitis). Komplikace se u novorozené [jméno] objevily 6. den po porodu, spadají tedy ještě do vertikálního přenosu, ale přenos horizontální nelze vyloučit.

19. Z účastnické výpovědi žalobkyně b), že [anonymizováno] se jí už v porodnici trochu nezdála, protože neplakala tak, jak ostatní děti. Měla také teplotu více než 37,5 C, sestřičky říkaly, že to může být tím, že je moc zabalená, proto ji nechávala odkrytou. Už v porodnici měli menší problémy s kojením, kdy [anonymizováno] byla dokrmována ze stříkačky. Pak se nicméně rozjedla, přibývala, takže ve čtvrtek byly propuštěny. Žalobkyně b) požádala dětskou lékařku, aby se na [anonymizováno] přišla podívat a ona kolem 17 hodin přijela a [anonymizováno] prohlédla. V pátek ráno začala [anonymizováno] promodrávat, takže žalobkyně b) volala otci svého přítele panu [celé jméno žalobce], děda přijel a odvezl je k dětské lékařce, která zavolala sanitku. Převezli je do nemocnice, kde si [anonymizováno] nechali a žalobkyni b) poslali domů s tím, že si má odpoledne zavolat. Byla velice nervózní a napjatá, protože nevěděla co se děje. Když potom do nemocnice volali, řekli jim, ať přijedou a primář jim sdělil, že když nezaberou antibiotika, tak [anonymizováno] může umřít. Mluvil s nimi takto na rovinu. Rozárka zůstala 10 dní sama na dětském odd. na JIP, žalobkyně b) tam za ní 2x denně jezdila s odstříkaným mlékem. Těchto prvních 10 dní ji nemohla ani pochovat, mohla se na ni jen dívat, doufat a hladit ji po ručičce. Po 10 dnech žalobkyni b) nabídli, že by tam s ní mohla zůstat, protože ji budou překládat na normální dětské oddělení. Den před přeložením na dětské oddělení se [anonymizováno] znovu vrátily horečky, takže je opět vrátili na JIP a tam byly 3 měsíce. Byly na pokoji pro rodiče, takže žalobkyně b) mohla s [anonymizováno] být. Na dětském oddělení si už mohla [anonymizováno] pochovat a přebalit, ale musela být velice opatrná, protože měla sondu do bříška, po vrácení na JIP měla na sobě spoustu hadiček. Žalobkyně b) chovat [anonymizováno] mohla, ale jejich kontakt byl omezený těmi přístroji a hadičkami. Rozárce dělali 2x magnetickou rezonanci, 3x lumbální punkci, měla zavedených několik kanyl, srdeční katetr. Denně za nimi chodila rehabilitační sestra cvičit Vojtovu metodu, pak ještě chodily na rehabilitace celý rok a rovněž celý rok navštěvovaly neurologa. Bylo to pro žalobkyni b) velmi těžké období, protože [anonymizováno] byla její první dítě, měla pro ni všechno připraveno, těšila se celé těhotenství a pak ji měla vlastně jen chvilku a poté musely být oddělené. Žalobkyně b) pak byla ráda za každou zprávu, že se to lepší. [anonymizováno] byla celá napuchlá, když tam ležela, měla plicní ventilaci. Žalobkyně b) se snažila udržet laktaci, což pro ni bylo velmi náročné po psychické a fyzické stránce, ale podařilo se jí to. I doktoři byli překvapeni, že to zvládla. Pokud se týká zdravotnických výkonů, které byly na [anonymizováno] prováděny, tak žalobkyně b) byla přítomna jen u jedné magnetické rezonance, jinak přítomna nebyla. Na jednu stranu chtěla být u těchto zákroků přítomna, ale na druhou stranu to nechtěla vidět, protože jí stačilo, když byli v pokoji a [anonymizováno] napíchávali kanylu. Kanyla jí nešla napíchnout, takže to museli zkoušet na více místech. Pokud se týká partnerského vztahu, tak přítel za nimi jezdil, ale viděli se max. 2x až 3x do týdne, cca na 2 hodiny. Jinak měli kontakt přes SMS zprávy, čili jejich kontakt byl omezený. Po propuštění z nemocnice dojížděli ještě celý rok na neurologii a na rehabilitace a denně doma s [anonymizováno] cvičila Vojtovu metodu. Žalobkyně b) poté s panem [celé jméno žalobce] starším byla za přednostou porodnické kliniky, u toho byla přítomna i paní [celé jméno svědkyně], která se jí omluvila, bylo jim řečeno, že to nějak vyřeší, že na paní [celé jméno svědkyně] bude nějaký postih, o ničem dalším neví. Pokud se týká trvalých následků, bylo jim doktorem sděleno, že případné trvalé následky např. poškození zraku, sluchu, nebo cokoli jiného se mohou projevit i do 3 let věku, takže žalobkyně b) z tohoto měla obavy, neustále [anonymizováno] sledovala a porovnávala s ostatními dětmi.

20. Z účastnické výpovědi žalobce c), že v pátek ráno byl v práci a mobil nechal v šatně. Kolem 10 hodiny si všiml zmeškaného hovoru, tak volal zpátky a bylo mu oznámeno, co se s [anonymizováno] stalo. Mluvil se svou matkou, protože přítelkyně vůbec nebyla schopna mluvit a jen slyšel, jak brečí. Požádal o dřívější odchod domů, a navečer jeli na JIP. Po jeho otázce, co se s [anonymizováno] děje, jim primář řekl, že záleží na [anonymizováno], jak bude silná, jestli to přežije. Pak se jich ptal, jestli přítelkyně dostala při porodu ATB. Oni odpověděli, že zřejmě ne. Žalobce pak hned první možný pracovní den, tedy asi v pondělí, šel na ředitelství, kde po nich chtěl celou dokumentaci. Nejdříve mu bylo sděleno, ať si přijde za 4 dny, že na něj nemají čas, ale poté, co na ně zvýšil hlas, mu dokumentaci vydali. Nejhorší bylo prožívat tu bezmoc, že [anonymizováno] neměli jak pomoct, žalobce prožíval také vztek, odehrávala se v něm spousta věcí. Po dobu prvních 10 dnů, kdy byla Rozárka na JIP, za ní s přítelkyní jezdili a mohli se na ni jen dívat. [obec] to nebyl pěkný. [anonymizováno] měla hadičky všude možně, byla na plicní ventilaci, měla oči zavřené, prostě bezvládné tělíčko. Bylo to pro něj hrozné a nikomu by nepřál, aby toto prožil. Poté, kdy byla přítelkyně již s [anonymizováno] v nemocnici, za nimi jezdil podle toho, jestli měl dlouhý nebo krátký týden v práci, protože v dlouhém týdnu pracuje až do večera. Čili jeden týden to byly 2 dny, druhý týden např. 3 dny. Jezdíval tam odpoledne ve volnu a býval tam s nimi asi 2 hodiny. Bál se malou pochovat, aby jí nevytrhl nějakou hadičku. Přítelkyně mu bylo líto, ale na druhou stranu ji obdivoval, že to tak zvládá. Pro něj to nemocniční prostředí nebylo vůbec příjemné. Jejich kontakt byl po tu dobu velmi omezený, byli pořád v napětí a jen čekali, kdy se něco zlepší. Nevedli žádný intimní život a byli od sebe odloučení. Žalobce nebyl přítomen žádným zdravotnickým výkonům, které byly [anonymizováno] prováděny. Po propuštění z nemocnice [anonymizováno] sledovali, přítelkyně s ní cvičila, dělali maximum pro to, aby byla v pořádku. [anonymizováno] pak měla fobii z bílých plášťů, vždy na rehabilitacích plakala. [příjmení] jí být léčena i zavedená kanyla v noze, protože jí to začalo hnisat. Má spoustu jizev na tělíčku. Žalobce se v tu dobu v práci nemohl pořádně soustředit, byl podrážděný na kolegy, ale oni ho chápali a tolerovali to, měl jejich podporu. [příjmení] pak [anonymizováno] měřili denně teplotu a zapisovali. Přístup žalované byl spíše chladný, nechtěli se s nimi domluvit ani přistoupit na žádnou mimosoudní dohodu.

21. Důkaz výslechem svědka [celé jméno svědka] [anonymizováno] soud neprovedl z toho důvodu, že žalovaná na tomto důkazním návrhu netrvala a rovněž vzhledem k dosavadnímu dostačujícímu rozsahu dokazování.

22. Soud učinil po provedeném dokazování následující závěr o skutkovém stavu:

23. Žalobkyně b) a žalobce c) jsou rodiči žalobkyně a), která se jim narodila jako jejich první dítě dne 12. 6. 2016. Žalobkyně b) byla přijata dne 12. 6. 2016 ve 2:15 hodin na Porodnicko-gynekologickou kliniku FN [obec] porodní asistentkou [celé jméno svědkyně] pro předčasný odtok plodové vody v 1:30 hodin v graviditě 36 + 5 týdne těhotenství. Při příjmu pacientky byl chybně přepsán výsledek kultivace na streptokoky skupiny B porodní asistentkou. V těhotenské legitimaci byl výsledek 2 x zapsán jako SA+, v příjmové dokumentaci jako negativní. Při příjmu byl natočen CTG záznam: fyziologický. Ve 2:45 hodin bylo provedeno UZ vyšetření žalobkyně b), ve zdravotnické dokumentaci není uvedeno, kterým lékařem. Ve 4:30 hodin byla žalobkyně b) vyšetřena lékařkou [celé jméno svědkyně], v 5:00 hodin byl zaznamenán začátek pravidelné děložní činnosti. V 6:33 hodin došlo ke spontánnímu porodu záhlavím, kdy byl porozen novorozenec ženského pohlaví s porodní hmotností 2 360 g, délkou 46 cm, poporodní adaptace v normě, Apgar skóre 10 – 10 – 10. Při příjmu měla být pacientka s odtokem plodové vody po natočení vstupního kardiotogramu vyšetřena lékařem a v případě správného přepisu výsledku kultivace měla být aplikována antibiotika dle doporučeného postupu„ Diagnostika a léčba streptokoků skupiny B v těhotenství a za porodu“. Žalovanou nebylo dle tohoto doporučení postupováno. Pokud je ATB profylaxe podána více než 4 hodiny před porodem, je riziko onemocnění časnou sepsí nejnižší, účinnost ATB profylaxe podané více než 2 hodiny před porodem je i vyšší než 90 %. V daném případě porod progredoval velmi rychle, šlo o překotný porod a novorozenec byl v dobrém stavu. Pokud by nedošlo k chybnému přepisu výsledku kultivace, aplikovala by se po příjmu ATB profylaxe do žíly a i přes následně probíhající překotný porod by 1. dávka hraničně splnila dostatečnou profylaxi, tj. aplikaci 4 hodiny před porodem. Příjem proběhl ve 2:15 hodin, porod proběhl v 6:33 hodin, tj. za 4:18 hodin. Nepodání ATB profylaxe u rodičky s GBS pozitivitou ve vaginorektálním stěru nebylo v souladu s uznávanými postupy a pravidly lékařské vědy a neodpovídalo konkrétním podmínkám a objektivním možnostem pracoviště. Dne 16. 6. 2016 (5. den po porodu) byly obě žalobkyně propuštěny do domácího ošetřování ve fyziologickém stavu. Dne 17. 6. 2016 byla žalobkyně a) přivezena na dětské oddělení FN [obec] RZP, která byla přivolána žalobkyní b) pro opakované stavy promodrání v obličeji, promodrání končetin a poruchu příjmu potravy. Provedená vyšetření prokázala vzestup zánětlivých parametrů, proto bylo indikováno vyšetření mozkomíšního moku a odebrána hemokultura. Mikrobiologické vyšetření prokázalo přítomnost GBS. Žalobkyně a) byla zajištěna trojkombinací antibiotik. Vzhledem k opakovaným stavům bezdeší (apnoe) byla zahájena umělá plicní ventilace. V dalším průběhu dochází ke stabilizaci celkového stavu, ale obtížné eradikaci infekce s nutností změny antibiotické terapie. Neurologické vyšetření před propuštěním dne 6. 7. 2016 hodnotí neurologický stav žalobkyně a) jako příznivý. Hospitalizace žalobkyně a) na [příjmení] klinice FN [obec] byla ukončena dne 7. 9. 2016 s diagnózami: bakteriální sepse novorozence [příjmení], respirační selhání novorozence [příjmení], anémie z nezralosti, snížení objemu plazmy nebo extracelulární tekutiny, meningokoková sepse NS, hemangiom v oblasti pravého ouška. Příčinou vzniku novorozenecké sepse u žalobkyně a) byla kolonizace novorozence streptokoky skupiny B. U žalobkyně a) došlo k typickým komplikacím, které souvisí s přítomností GBS u matky, tzn. rozvoji klinických známek časné bakteriální sepse (přítomnost GBS v krevním oběhu) a rozvoji neuroinfekce (zánětlivé postižení mozkových plen – meningitis). Pro naprostou objektivitu je třeba zdůraznit, že GBS představuje nejčastějšího vyvolavatele časné novorozenecké infekce (EOI), tedy infekce vzniklé v prvních 6 dnech života, přičemž 95 % případů je diagnostikováno v průběhu prvních 48 hodin života. Žalobkyně a) byla propuštěna do domácí péče 5. den života ve fyziologickém stavu a infekce u ní byla diagnostikována v 6. dnu života. Patří tedy mezi 5 % novorozenců, u kterých se příznaky infekce objeví po více než 48 hodinách. I přes veškerá opatření, která by byla správně provedena nelze zcela vyloučit tzv. horizontální přenos z matky na novorozence a zabránit tak vzniku časné GBS infekce. Problém, kdy postup žalované nebyl v souladu s uznávanými postupy a pravidly lékařské vědy a neodpovídal konkrétním podmínkám a objektivním možnostem pracoviště, vznikl při příjmu žalobkyně b) nepřepsáním správného výsledku kultivace na přítomnost streptokoků skupiny B.

24. Žalobkyni a) jednáním žalované vznikla škoda na zdraví, v důsledku které žalobkyně a) vytrpěla bolesti, kdy výše bolestného za léčbu novorozenecké sepse po porodu u žalobkyně a) činí částku 413 838,01 Kč.

25. Výše imateriální újmy způsobené shora popsaným jednáním žalované požadovaná žalobkyní b) v částce 100 000 Kč je zcela přiměřená vytrpěným duševním útrapám žalobkyní b) v souvislosti se závažným onemocněním žalobkyně a), a to dlouhodobému stresu, strachu o život své prvorozené dcery, podstatnému omezení kontaktu s novorozeným dítětem po dobu prvních měsíců jeho života, podstatnému narušení partnerského života a rovněž obavám z případných trvalých následků onemocnění.

26. Výše imateriální újmy způsobené shora popsaným jednáním žalované požadovaná žalobcem c) v částce 50 000 Kč je zcela přiměřená vytrpěným duševním útrapám žalobcem c) v souvislosti se závažným onemocněním žalobkyně a), a to dlouhodobému stresu, strachu o život své prvorozené dcery, podstatnému omezení kontaktu s novorozeným dítětem po dobu prvních měsíců jeho života, podstatnému narušení partnerského života a rovněž obavám z případných trvalých následků onemocnění.

27. Žalobci vyzvali žalovanou dopisem ze dne 31. 5. 2019 prostřednictvím právní zástupce žalovanou k odškodnění ve výši 500 000 Kč u žalobkyně a), ve výši 100 0000 Kč u žalobkyně b) a ve výši 50 000 Kč u žalobce c) s tím, že odpověď očekávají ve lhůtě do 10. 6. 2019, žalovaná jim na náhradu škody žádnou částku nezaplatila.

28. Podle ust. § 2956 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

29. Podle ust. 2958 obč. zák. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

30. Podle ust. § 2959 obč. zák. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

31. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

33. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Předpoklady vzniku povinnosti nahradit způsobenou újmu jsou následující: protiprávní čin, škoda, příčinná souvislost mezi protiprávním činem a škodou a zavinění.

34. V daném řízení bylo prokázáno, že zaměstnankyně žalované porodní asistentka [celé jméno svědkyně] při příjmu žalobkyně b) dne 12. 6. 2016 v 2:15 hodin k porodu na porodnicko-gynekologické oddělení žalované chybně přepsala výsledek kultivace na streptokoky skupiny B z těhotenské legitimace, kde byl výsledek 2 x zapsán jako pozitivní, do příjmové dokumentace jako negativní a v důsledku tohoto pochybení pak žalobkyni b) nebyla podána před porodem ATB profylaxe.

35. Ze znaleckého posudku přitom vyplývá, že žalobkyni b) odtekla předčasně plodová voda dne 12. 6. 2016 v 1:30 hodin v 36. týdnu těhotenství. V 2:15 hodin byla žalobkyně přijata na porodní sál porodnicko-gynekologické kliniky FN [obec] porodní asistentkou [celé jméno svědkyně]. V 2:45 hodin bylo provedeno UZ vyšetření, ve 4:30 hodin byla žalobkyně b) vyšetřena lékařkou [celé jméno svědkyně]. V 6:33 hodin pak došlo ke spontánnímu porodu záhlavím. Znalec dospěl k závěru, že při příjmu měla být žalobkyně b) jako pacientka s odtokem plodové vody po natočení vstupního kardiotogramu vyšetřena lékařem a v případě správného přepisu výsledku kultivace měla být aplikována antibiotika dle doporučeného postupu„ Diagnostika a léčba streptokoků skupiny B v těhotenství a za porodu“. Žalovanou nebylo dle tohoto doporučení postupováno. Porod progredoval velmi rychle, šlo o překotný porod a novorozenec byl v dobrém stavu. Pokud by nedošlo k chybnému přepisu výsledku kultivace, aplikovala by se po příjmu antibiotická profylaxe do žíly, a i přes následně probíhající překotný porod by 1. dávka hraničně splnila dostatečnou profylaxi, tj. aplikaci 4 hodiny před porodem. Nepodání ATB profylaxe u rodičky s GBS pozitivitou ve vaginorektálním stěru nebylo v souladu s uznávanými postupy a pravidly lékařské vědy a neodpovídalo konkrétním podmínkám a objektivním možnostem pracoviště. V daném případě je tak zcela bezpečně prokázáno, že žalovaná svým jednáním pochybila a jednala protiprávně.

36. Pokud se týká dalšího předpokladu pro vznik povinnosti nahradit újmu, a to vznik škody, pak tento je rovněž prokázán, když u žalobkyně a) nastala novorozenecká sepse, jejíž příčinou byla kolonizace streptokoky skupiny B. Znaleckým posudkem a dalšími provedenými důkazy bylo prokázáno, že u žalobkyně a) došlo k typickým komplikacím, které souvisí s přítomností GBS u matky – tzn. rozvoji klinických známek časné bakteriální sepse a rozvoji neuroinfekce (zánětlivé postižení mozkových plen – meningitis). Onemocnění žalobkyně a) mělo za následek dlouhodobou téměř tříměsíční hospitalizaci na Dětském oddělení FN [obec] a to od 17. 6. 2016 do 7. 9. 2016.

37. Soud má v daném případě za prokázanou i příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a onemocněním žalobkyně a). Znalec ve znaleckém posudku konstatuje, že GBS představuje nejčastějšího vyvolavatele časné novorozenecké infekce, tedy infekce vzniklé v prvních 6 dnech života, přičemž 95 % případů je diagnostikováno v průběhu prvních 48 hodin života. Žalobkyně a) byla propuštěna do domácí péče 5. den života ve fyziologickém stavu. Infekce u ní byla diagnostikována v 6. dnu života. Žalobkyně a) tedy patří mezi 5 % novorozenců, u kterých se příznaky infekce objeví po více než 48 hodinách. Účinnost ATB profylaxe je vyšší než 90 %, je-li podána více než 2 hodiny do porodu.

38. Ze znaleckého posudku tedy vyplývá, že pokud by nedošlo k pochybení zaměstnankyně žalované [celé jméno svědkyně] a žalobkyni b) byla při příjmu na porodnické oddělení žalované ve 2:15 hod. včas podána antibiotika, byla by hraničně splněna dostatečná profylaxe, tj. aplikace antibiotik 4 hodiny před porodem a účinnost takto podané profylaxe by byla vyšší než 90 %. Z uvedeného lze dovodit, že v případě včasného podání antibiotik žalobkyni b) by s největší pravděpodobností k rozvoji novorozenecké sepse u žalobkyně a) způsobené kolonizací streptokoky skupiny B nedošlo.

39. Soud se na tomto místě ztotožňuje se závěry Ústavního soudu, které Ústavní soud vyslovil v nálezu I. ÚS 1919/08 ohledně„ stoprocentního" prokázání objektivní příčinné souvislosti, kdy toto se jeví Ústavnímu soudu jako nereálné, nedosažitelné a neudržitelné. Ústavní soud dále v citovaném nálezu uvádí:„ Určovat v lékařských postupech jednoduchý vztah příčiny a následku je samo o sobě velmi obtížné. Podstatou lékařství je vlastně vstupovat do celého řetězce příčin a následků, do procesů, které probíhají v lidském těle, a vnějším zásahem tyto procesy ovlivňovat, měnit jejich směr, působení atd. Zásah lékaře tak vlastně sám o sobě mění "přirozený běh věcí" v lidském těle, zasahuje do komplexních vztahů příčin a následků. I v případě aktivního jednání lékaře, který zvolí určitý léčebný postup, je velmi obtížné, ba vyloučené stanovit, zda tento postup byl nade vši rozumnou pochybnost jedinou možnou příčinou škodlivého stavu, který nastal. O to obtížnější je to v případě opomenutí, kdy lékař nezvolí postup, který na základě soudobých a dostupných znalostí lékařství zvolit mohl a měl. Prokázat, že právě a pouze toto opomenutí tvoří se škodlivým důsledkem ničím nenarušený vztah, je v podstatě nemožné. V důsledku toho je výrazně oslabeno postavení poškozeného. Ostatně z toho důvodu právní řády common law opustily v těchto případech požadavek (pravděpodobného) prokázání kauzálního nexu a vytvořily doktrínu tzv. "ztráty šance" či "ztráty očekávání" (loss of chance, loss of expectation), podle níž soud poměřuje či odhaduje (estimate) pravděpodobnost dosažení určitých šancí, pokud by byl zvolen určitý postup, a reflektuje tyto šance, zda jsou vyšší nebo nižší než ty, které by bylo možno očekávat při nenarušeném či řádném chodu věcí. Jinak řečeno, vychází se z toho, jaké by v případě lékařského postupu lege artis byly statisticky šance (prognózy) na úplné vyléčení, úplné odvrácení smrti či prodloužení života pacienta o určitou dobu. Vzhledem k tomu, že pojem příčinná souvislost není právními předpisy v České republice nijak definován, nic nebrání judikatuře českých soudů, aby požadavek "stoprocentně" prokazované příčinné souvislosti přehodnotila a přijala adekvátnější a realističtější výklad "způsobení škody", který by vyrovnával slabší postavení poškozených.“ 40. Pokud tedy znalec uvedl, že i přes veškerá opatření, která by byla správně provedena (adekvátní antibiotická profylaxe) nelze zcela vyloučit přenos z matky na novorozence, tzv. horizontální přenos a zabránit tak vzniku časné GBS infekce, pak soud má za to, že tento závěr znalce nevylučuje příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním žalované a onemocněním žalobkyně a). Na jiném místě totiž znalec ve znaleckém posudku uvádí, že intrapartální antibiotická profylaxe podaná k prevenci infekcí způsobených streptokoky skupiny B (GBS) vedla v prvním týdnu života k 85 % poklesu výskytu onemocnění časnou sepsí a že účinnost ATB profylaxe je vyšší než 90 %, je-li podána více než 2 hodiny do porodu.

41. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že v případě lékařského postupu žalované lege artis by byla statisticky mnohem vyšší šance, že u žalobkyně a) by ke vzniku časné GBS infekce nedošlo a že s největší pravděpodobností k této infekci došlo právě v důsledku nepodání ATB profylaxe žalobkyni b). Soud má tak příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním, resp. opomenutím žalované a mezi vzniklým onemocněním u žalobkyně a) za prokázanou.

42. Pokud se týká výše způsobené škody, pak výše bolestného za léčbu novorozenecké sepse po porodu u žalobkyně a) byla stanovena znaleckým posudkem prof. MUDr. [jméno] [příjmení], [titul] dle metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2 958 občanského zákoníku částkou 413 838,01 Kč, znalecký ústav pak takto stanovenou výši bolestného potvrdil jako správnou. Soud tedy uložil žalované zaplatit žalobkyni a) na bolestném částku 413 838, 012 Kč se zákonným úrokem z prodlení, který žalobkyně a) požadovala od podání žaloby, tj. od 11. 6. 2019. Soud má přitom za prokázáno, že žalovaná byla k náhradě způsobené škody žalobci vyzvána již předžalobní výzvou ze dne 31. 5. 2019, kde byla žádána o reakci do 10. 6. 2019, žalovaná na výzvu nereagovala a ode dne následujícího tak již byla s plněním svého dluhu v prodlení. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

43. Žalobkyně b) se domáhala zaplacení částky 100 000 Kč představující nemajetkovou újmu způsobenou prožitými duševními útrapami při onemocnění žalobkyně a). Soud má za to, že požadovaná částka je zcela přiměřená prožitým duševním útrapám žalobkyně b). Jednalo o její první dítě, na které se velmi těšila. Žalobkyně b) byla vystavena obrovskému stresu a obavám o život dítěte, když jí bylo primářem [příjmení] oddělení FN [obec] sděleno, že žalobkyně a) může zemřít, pokud u ní nezaberou antibiotika. V důsledku vážného onemocnění žalobkyně a) byl po dobu prvních deseti dnů, kdy byla žalobkyně a) hospitalizována na Dětském oddělení JIP FN [obec], výrazně omezen, ba téměř znemožněn fyzický kontakt mezi žalobkyní a) a žalobkyní b), který je, jak je obecně známo, v takto raném věku dítěte velmi důležitý pro navázání zdravé vazby mezi matkou a dítětem a rovněž pro úspěšné kojení dítěte. Po dobu dalších tří měsíců, kdy byla žalobkyně a) hospitalizována, pak byl kontakt mezi žalobkyněmi a) a b) velmi ztížen z důvodu napojení žalobkyně a) na sondy, kanyly a další přístroje. Žalobkyně b) rovněž prožívala silný stres při četných bolestivých vyšetřeních žalobkyně a), zejména pak pocit bezmoci, že žalobkyni a) nemůže nijak od bolesti ulevit, což u takto malého dítěte musí být velmi psychicky náročné. Pro žalobkyni bylo rovněž velmi psychicky i fyzicky náročné udržet si po celou dobu hospitalizace žalobkyně a) laktaci. Stejně tak logicky utrpěl i partnerský vztah mezi žalobkyní b) a žalobcem c), když se mohli po dobu hospitalizace žalobkyně a) stýkat pouze při příležitosti návštěv žalobce c) v nemocnici. Po propuštění žalobkyně a) z nemocnice pak byly nutné ještě časté návštěvy lékařů a rehabilitace, které žalobkyně a) vzhledem k předchozí hospitalizaci nezvládala dobře, což je rovněž pro matku dítěte velmi stresující. Stejně tak je třeba vzít v potaz obavy z případných trvalých následků onemocnění žalobkyně a), které se mohly projevit až do věku tří let dítěte. Při stanovení výše nemajetkové újmy je nutno přihlédnout i k reakci žalované, která se sice v dopise ze dne 31. 1. 2017 za pochybení porodní asistentky omluvila, avšak jakékoli další odškodnění odmítla.

44. Soud uzavírá, že požadovaná částka 100 000 Kč je zcela přiměřená prožitým útrapám žalobkyně b) při vážném onemocnění jejího prvorozeného dítěte. Soud tedy uložil žalované zaplatit žalobkyni b) částku 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, který žalobkyně b) požadovala od podání žaloby, tj. od 11. 6. 2019. Soud má přitom za prokázáno, že žalovaná byla k náhradě způsobené škody žalobci vyzvána již předžalobní výzvou ze dne 31. 5. 2019, kde byla žádána o reakci do 10. 6. 2019, žalovaná na výzvu nereagovala a ode dne následujícího tak již byla s plněním svého dluhu v prodlení. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

45. Žalobce c) se domáhal zaplacení částky 50 000 Kč představující nemajetkovou újmu způsobenou prožitými duševními útrapami při onemocnění žalobkyně a). Soud i tuto částku shledává zcela přiměřenou, když žalobce c) prožíval u vážného onemocnění svého prvního dítěte velký stres a obavy o jeho život, po dobu hospitalizace žalobkyně a) byl významně omezen jeho kontakt s oběma žalobkyněmi pouze na návštěvy, když žalobce c) byl nucen zajistit obživu rodiny. Žalobce c) byl rovněž omezen v kontaktu se žalobkyní a) v důsledku jejího napojení na přístroje při umělé plicní ventilace a na kanyly, žalobce c) měl pochopitelně z tohoto důvodu obavy svou dceru chovat v náručí. Stejně tak hospitalizací žalobkyně a) byl významně narušen partnerský a intimní život žalobkyně b) a žalobce c). Soud tedy uložil žalované zaplatit žalobci b) částku 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od podání žaloby, tj. od 11. 6. 2019, když pro počátek prodlení žalované s plněním dluhu platí stejné důvody jako v případě žalobkyň a) a b). Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

46. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobci byli procesně plně úspěšnými účastníky řízení a žalovaná a vedlejší účastník tak mají povinnost nahradit jim společně a nerozdílně k ruce společné a nerozdílné účelně vynaložené náklady řízení.

47. Náklady žalobkyně a) tvoří odměna advokáta ve výši 99 800 Kč, tj. odměna za 12 a půl úkonů právní služby, kdy odměna za jeden úkon právní služby by u žalobkyně a) činila 9 980 Kč, v daném případě pak náleží odměna snížená o 20 % dle ust. § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., když šlo o společné úkony při zastupování tří osob, tedy odměna ve výši 7 984 Kč za jeden úkon právní služby.

48. Náklady žalobkyně b) tvoří odměna advokáta ve výši 51 000 Kč, tj. odměna za 12 a půl úkonů právní služby, kdy odměna za jeden úkon právní služby by u žalobkyně b) činila 5 100 Kč, v daném případě pak náleží odměna snížená o 20 % dle ust. § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., když šlo o společné úkony při zastupování tří osob, tedy odměna ve výši 4 080 Kč za jeden úkon právní služby.

49. Náklady žalobce c) tvoří odměna advokáta ve výši 31 000 Kč, tj. odměna za 12 a půl úkonů právní služby, kdy odměna za jeden úkon právní služby by u žalobce c) činila 3 100 Kč, v daném případě pak náleží odměna snížená o 20 % dle ust. § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., když šlo o společné úkony při zastupování tří osob, tedy odměna ve výši 2 480 Kč za jeden úkon právní služby.

50. V daném řízení pak náleží právnímu zástupci žalobců odměna v celkové výši 181 800 Kč za následující úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka ze dne 31. 5. 2019, podání žaloby, vyjádření k odporu žalované ze dne 12. 8. 2019, vyjádření k odbornému vyjádření žalované, vyjádření na výzvu soudu ze dne 13. 12. 2019, účast u soudního jednání dne 4. 2. 2020, 2 x účast u soudního jednání dne 10. 9. 2020, sepis otázek na znalce, účast u soudního jednání dne 14. 3. 2022 a účast u soudního jednání dne 24. 3. 2022, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku (1/2 úkon).

51. Za podání ze dne 15. 7. 2019, kterým došlo k upřesnění petitu žaloby, soud odměnu nepřiznal, neboť povinnost řádně tvrdit, od kterého data požadují úrok z prodlení, měli žalobci splnit již v podané žalobě. Stejně tak soud nepřiznal odměnu za zaslání znaleckého posudku ze dne 16. 9. 2019, neboť se dle názoru soudu nejedná o písemné podání ve věci samé ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.

52. Náklady řízení žalobců dále představuje paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobců výši 13 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy ve výši 3 900 Kč.

53. Náklady řízení žalobců dále představuje cestovné právního zástupce žalobců k jednání dne 4. 2. 2020, 10. 9. 2020, 14. 3. 2022 a 24. 3. 2022 z [obec] do [obec] a zpět v délce 240 km při použití [značka automobilu], [registrační značka], při kombinované spotřebě 7,5 l/ 100 km, při použití pohonných hmot benzin natural 95 v ceně dle vyhlášky, tedy cestovné ve výši 2 x 1 584 Kč za cesty k jednání dne 4. 2. 2020 a 10. 9. 2020 a cestovné ve výši 2 x 1 795,68 Kč za cesty k jednání dne 14. 3. 2022 a 24. 3. 2022.

54. Dále náklady řízení tvoří náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 6 půlhodin po 100 Kč za jednu cestu k jednání tam a zpět, tedy celkem ve výši 2 400 Kč za čtyři cesty.

55. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad v celkové výši 40 920,47 Kč, neboť právní zástupce žalobců je plátcem DPH.

56. Náklady řízení dále představují doložené hotové výdaje žalobců v celkové výši 36 222 Kč sestávající z nákladů na vypracování znaleckého posudku prof. MUDr. [jméno] [příjmení] ve výši 12 000 Kč, z nákladů na pořízení kopie zdravotnické dokumentace ve výši 4 222 Kč a ze zálohy na znalecký posudek ve výši 20 000 Kč. Žalovaná a vedlejší účastník jsou tedy povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně k ruce společné a nerozdílné na náhradě nákladů řízení celkovou částku 272 002 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobců (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).

57. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném řízení byli žalovaná a vedlejší účastník procesně neúspěšní a jsou tak povinni nahradit státu společně a nerozdílně náklady, které vznikly přibráním znalce do řízení ve výši 27 911 Kč Lhůta k plnění byla i zde stanovena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.