15 C 45/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Brzákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 500 Kč za dobu od 22. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím, jakožto sankce za 1 jízdu bez platného jízdního dokladu v dopravním prostředku provozovaném žalobkyní.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. pak bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl dne 6. 9. 2021 v 16:52 hodin kontrolován kontrolorem Dopravního podniku [územní celek], a. s. na lince [číslo] přičemž žalovaný se při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem a jeho totožnost byla ověřena občanským průkazem. Žalovaný zápis o provedené přepravní kontrole podepsal. V přepravních podmínkách Dopravního podniku [územní celek], a. s., o nichž byl žalovaný informován, si dopravní podnik vymezil přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro případ jízdy bez platného jízdního dokladu splatnou do 15 dnů od provedení přepravní kontroly. Dopisem ze dne 16. 11. 2021, odeslaným žalovanému doporučenou poštou, vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě žalobní pohledávky ve výši 1 500 Kč.

5. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

6. Podle § 2551 občanského zákoníku dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády.

7. Podle § 49 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu dopravce ve veřejné drážní osobní dopravě na dráze celostátní a regionální a na dráze lanové vyhlašuje smluvní přepravní podmínky uveřejněním jejich plného znění v Přepravním a tarifním věstníku a dále je zveřejňuje na místech určených pro styk s cestujícími a podstatnou část z nich zveřejňuje v knižním vydání jízdního řádu, případně i ve vozidle. Dopravce ve veřejné linkové dopravě vyhlašuje smluvní přepravní podmínky uveřejněním jejich plného znění na místech určených pro styk s cestujícími a dále podstatnou část z nich zveřejňuje v jízdním řádu a ve vozidle. Dopravce v městské hromadné dopravě vyhlašuje smluvní přepravní podmínky uveřejněním jejich plného znění na místech určených pro styk s cestujícími a podstatnou část z nich zveřejňuje ve vozidle, případně v jízdním řádu. Smluvní přepravní podmínky vyhlášené podle odstavce 1 nesmějí být v rozporu s ustanoveními tohoto přepravního řádu ani s ustanoveními jiných právních předpisů. Úroveň poskytovaných přepravních služeb nesmí být smluvními přepravními podmínkami zhoršena osobám, jejichž potřeby jsou uspokojovány, oproti úpravě dané tímto přepravním řádem. Uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Přepravní doklady, zejména jízdenka a zavazadlový lístek, mohou mít také podobu elektronického záznamu, pokud postupy užité při záznamu a zpracování údajů zaručují funkční rovnocennost jízdních a přepravních dokladů vydaných dopravcem v písemné podobě.

8. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

9. Podle ust. § 37 odst. 1, odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. b), c), odst. 6, odst. 7 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády. Průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen "pověřená osoba") je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresa místa trvalého pobytu, 6h) uvedené v osobním dokladu cestujícího vydaném příslušným správním úřadem. Cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě, c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. Vláda vydá nařízením přepravní řád pro veřejnou nákladní drážní dopravu. Ministerstvo dopravy vydá vyhláškou přepravní řád pro veřejnou drážní osobní dopravu. Podrobnosti přepravních podmínek mohou být stanoveny ve smluvních přepravních podmínkách.

10. Podle ust. § 3 odst. 1, 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob (dále jen "přepravní smlouva") vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu 1) a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen "jízdné") podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem (dále jen "nástup do vozidla").

11. Dle Smluvních přepravních podmínek Dopravního podniku [územní celek], a. s., činí výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu 1 500 Kč za každého cestujícího.

12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Soud s ohledem na výše citované právní normy v rámci právního hodnocení uzavírá, že žalobkyně prokázala, že žalovaný použil dopravní prostředek žalobkyně, při přepravní kontrole se neprokázal jízdním dokladem a vznikla mu povinnost uhradit přirážku k jízdnému 1 500 Kč. V dané procesní situaci bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a současně soudu prokázal, že žalobkyni na žalobní nárok, byť částečně, plnil. Žalovaný tuto skutečnost netvrdil ani neprokázal. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou smluvní povinnost opírající se o shora uvedenou právní úpravu, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 500 Kč, kdy žalobkyní tvrzený počátek prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní pariční lhůta, a to ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

15. Ohledně náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem, a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení, přičemž náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta dle § 7 ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění, a 21 % DPH, tj. 189 Kč z odměny a náhrad, když advokát žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady soudního řízení činí částku 1 489 Kč O místu plnění ve výroku II. tohoto rozsudku soud rozhodoval dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.