15 C 69/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Brzákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 208 705,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 208 705,05 Kč spolu s úrokem ve výši 15,9 % ročně z částky 208 705,05 Kč za dobu od 25. 5. 2021 do 19. 7. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 208 705,05 Kč za dobu od 4. 6. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 208 705,05 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 119,11 Kč za dobu od 20. 3. 2021 do 24. 5. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 397,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci domáhala po žalovaném zaplacení částky 208 705,05 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 21. 9. 2017 uzavřena rámcová smlouva [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 10. 6. 2018 účastníci uzavřeli dodatek [číslo] k této smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 243 857 Kč, který byl žalovanému vyplacen dne 12. 6. 2018. Žalobkyně provedla před uzavřením předmětné smlouvy řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Podle podmínek úvěrové smlouvy byl žalovaný zavázán hradit pravidelné konstantní splátky úvěru ve výši 4 090 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku ve výši 15,9 % ročně, a to vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 7. 2018. Splátky od 20. 7. 2018 do 20. 3. 2021 byly splaceny. Na splátku dne 20. 4. 2021 bylo ze strany žalovaného dne 24. 5. 2021 zaplaceno pouze 2 149,96 Kč. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru dne 25. 5. 2021. Ke dni zesplatnění byla dlužná částka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 208 705,05 Kč a nesplaceným smluvním úrokem za dobu od 20. 3. 2021 do 24. 5. 2021 v kapitalizované výši 5 119,11 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. <b>3. Soud učinil následující skutková zjištění a následující závěr o skutkovém stavu:</b> Mezi účastníky byla dne 21. 9. 2017 uzavřena rámcová smlouva [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] (zjištěno z rámcové smlouvy [číslo]). Dne 10. 6. 2018 účastníci uzavřeli dodatek [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 243 857 Kč, kdy částka 153 857 Kč byla určená ke splacení původního úvěru a částka 90 000 Kč nebyla vázána žádným účelem. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 4 090 Kč se splatností vždy k 20. dni v měsíci počínaje od 20. 7. 2018 Smluvní úrok byl sjednán ve výši 15,9 % ročně (zjištěno z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a ze splátkového kalendáře). Předmětný úvěr ve výši 243 857 Kč byl čerpán dne 12. 6. 2018 (zjištěno z výpisu z účtu). Žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem 137 119,96 Kč. Aktuální dlužná jistina činí 208 705,05 Kč a nesplacený smluvní úrok za dobu do 24. 5. 2021 činí 5 119,11 Kč (zjištěno z přehledu plateb). Dne 26. 5. 2021 žalobkyně žalovanému odeslala předžalobní výzvu ze dne 25. 5. 2021 (zjištěno z předžalobní výzvy a z podacího archu). Žalobkyně před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného (zjištěno z kopie OP, z potvrzení o výši příjmu, z aplikačních dat vygenerovaných žalobkyní a z úvěrové zprávy).

4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ust. § 2399 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

7. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Soud uzavírá, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši, což poté splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. V rámci úvěrové smlouvy se žalovaný také zavázal úroky ve sjednané výši. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 243 857 Kč. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru plnil, resp. že tento její dluh zanikl jinak. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění povinnosti nad rámec tvrzený žalobkyní, a to pro jeho procesní pasivitu, soud mu žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to včetně příslušenství, jehož vyčíslení a splatnost taktéž shledává správnou.

10. Výrok ohledně náhrady nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 9 397,50 Kč Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 8 349 Kč a cestovné za jízdu osobním vozidlem z [obec] do [obec] k jednání dne 29. 6. 2022 a zpět v délce 157 km, při kombinované spotřebě motorové nafty 4,2 l [číslo] km, ceně motorové nafty 47,10 Kč (310,50 Kč) a paušálu za opotřebení 4,7 Kč/km (738 Kč) dle § 1 písm. b) a dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. Podmínka § 142a o. s. ř. pro přiznání náhrady nákladů řízení byla splněna.