16 C 100/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 3 860,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 860,01 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 748,99 Kč od [datum] do zaplacení, s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 511,03 Kč od [datum] do zaplacení, s 9% úrokem z prodlení ročně z částky 1 600 Kč od [datum] do zaplacení a s 9% úrokem z prodlení ročně z částky 699,99 Kč od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou u nadepsaného soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 860,01 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný neuhradil faktury vystavené právní předchůdkyní žalobkyně společností [anonymizováno] [právnická osoba], a to fakturu [číslo] znějící na částku 748,99 Kč, fakturu [číslo] znějící na částku 511,03 Kč, fakturu [číslo] znějící na částku 1 600 Kč a fakturu [číslo] znějící na částku 699,99 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného s plněním požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení z nezaplacených částek až do jejich úplného zaplacení, když se žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek stala právní nástupkyní věřitele, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Žalobkyně dále požaduje zaplatit náhradu za vymáhání pohledávky ve výši 300 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] účastnickou smlouvu o poskytování služeb [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému specifikované elektronické zařízení a dále veřejně dostupné služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal za tyto služby platit žalobkyni vyúčtované ceny. Žalobkyně v souladu s účastnickou smlouvou žalovanému poskytovala služby elektronických komunikací a ceny za jejich poskytnutí žalovanému řádně vyúčtovala prostřednictvím pravidelných vyúčtování služeb. Žalovaný své povinnosti vyplývající z účastnické smlouvy porušil, když přestal hradit splátky za elektronické zařízení a vyúčtované ceny za poskytnuté služby. Konkrétně žalovaný neuhradil fakturu [číslo] znějící na částku 748,99 Kč, fakturu [číslo] znějící na částku 511,03 Kč, fakturu [číslo] znějící na částku 1 600 Kč a fakturu [číslo] znějící na částku 699,99 Kč. Žalobkyně nabyla postavení věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum], avšak žalovaný ani přes tuto výzvu neuhradil ničeho.

6. Podle ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, účastník, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

7. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

8. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Žalobkyně v řízení prokázala, že na ni na základě smlouvy o postoupení pohledávek přešla uplatněná pohledávka včetně příslušenství, což bylo žalovanému postupitelem řádně oznámeno a žalobkyně je tedy ve věci aktivně procesně legitimována. Soud považuje za prokázané, že jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného došlo k uzavření platné účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému specifikované elektronické zařízení a dále služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal platit za tyto služby vyúčtované ceny. Žalovaný však své povinnosti hradit vyúčtované ceny včetně splátek za elektronické zařízení nedostál, přestože cena služeb byla žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně řádně vyúčtována. Soud proto shledal žalobu zcela důvodnou a zavázal žalovaného k úhradě žalované částky 3 860,01 Kč včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení, který soud co do výše i počátku prodlení shledal neodporujícím zákonu a odpovídajícím skutkovým zjištěním soudu.

13. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní pariční lhůta ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 860,01 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Použití ustanovení § 14b a. t. je dle názoru soudu důvodné, když jde o žalobu podanou na ustáleném vzoru a jde o nárok uplatňovaný opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.