16 C 12/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 75 514 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v rozsahu částky 5 679 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 29. 12. 2020 do zaplacení a co do úroku ve výši 66,13 % ročně z částky 36 115,92 Kč od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 69 835 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 39 833 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení, s 24,69 % úrokem ročně z částky 36 115,92 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 163 526 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 773,27 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 10. 1. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 75 514 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 17. 4. 2019 úvěr ve výši 62 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit v 24 měsíčních splátkách po 5 678 Kč i se sjednaným úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 139,99 % ročně. Účastníci si ve smlouvě dále sjednali, že žalovaná zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů a žalobkyně tak uplatňuje smluvní pokutu za dvě splátky. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jakékoli splátky o délce 65 dnů, dojde bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Dle tvrzení žalobkyně uhradila žalovaná 14 splátek v celkové výši 85 170 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že k datu 27. 12. 2020 došlo k zesplatnění celého úvěru, kdy se dle ujednání smlouvy stala splatnou celá dosud nezaplacená jistina a k ní přirostlé dosud nezaplacené úroky, které se ke dni zesplatnění staly součástí jistiny v celkové výši 43 914,87 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí jistinu v den zesplatnění, vzniká ji povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně tedy žalobou uplatnila jistinu 43 914,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení, smluvní pokutu ve výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 600 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 43 914,87 Kč počínaje dne 29. 12. 2020, když dobu omezila k datu vyhotovení žaloby ve výši 30 002 Kč, úrok ve výši 90,82 % ročně z částky 36 115,92 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 163 526 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Souhlasila s tím stejně jako žalobkyně, aby jednání proběhlo bez přítomnosti účastníků v souladu s ust. § 115a) o. s. ř.

3. Žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 5 679 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 29. 12. 2020 do zaplacení a co do úroku ve výši 66,13 % ročně z částky 36 115,92 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení a soud v souladu s § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu zastavil.

4. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich ve věci následující skutková zjištění: Z výpisu ČNB, že žalobkyně je zapsána na seznamu subjektů finančního trhu v registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru od [datum]. Z doplněného výpisu z nebankovního registru klientských informací, že žalovaná dosáhla skóre 437 tj. III. kategorie, maximální počet bodů. Z výpisu z registru SOLUS, že žalovaná neměla k 17. 4. 2019 v tomto registru žádný záznam. Z informace o pohybu na běžném účtu žalované u [právnická osoba], že za období od 1. 2. 2019 do 17. 4. 2019 byly zjištěny zůstatky na tomto účtu s tím, že dne 12. 2. 2019 byla zaslána mzda od [právnická osoba] ve výši 21 513 Kč, dne 12. 3. 2019 ve výši 19 758 Kč, dne 10. 4. 2019 ve výši 20 532 Kč. Z výplatního lístku žalované za leden 2019, že měla čistý příjem ve výši 24 549 Kč, za měsíc únor 2019 čistý příjem ve výši 22 834 Kč a za měsíc březen 2019 čistý příjem ve výši 23 010 Kč. Z dohody o změně pracovní smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná byla zaměstnána u [anonymizována tři slova] od 16. 12. 1993. Z hodnocení klienta, že ke dni 17. 4. 2019 byl uveden příjem žalované 20 500 Kč ze zaměstnání u [právnická osoba] na hlavní pracovní poměr a výdaje na bydlení v částce 1 000 Kč. Z předsmluvního formuláře, že žalované byly ze strany žalobkyně poskytnuty dne 17. 4. 2019 standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z prohlášení klienta ke smlouvě [číslo] ze dne 17. 4. 2019, že žalovaná se seznámila se všemi informacemi, nemá žádné splatné dluhy a nenachází se v úpadku. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru a ze smlouvy o úvěru, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 17. 4. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 62 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni celkovou částku 136 272 Kč v 24 měsíčních splátkách ve výši 5 678 Kč, kdy ve splátkách je zahrnuta i splátka úroku, kdy sjednaná zápůjční úroková sazba činí 133,69 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V bodu 6 úvěrové smlouvy si účastníci dohodli důsledky vyplývající z prodlení žalovaného. Dle bodu 6. 1. jestliže se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 30 dnů, vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitla v prodlení. Dle bodu. 6. 2. smlouvy má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované, kdy výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Právo na zaplacení této částky vzniká u každé jednotlivé splátky 15. dnem trvání prodlení s její úhradou. Dle bodu 6. 3. jestliže se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, ke dni zesplatnění se celá dosud neuhrazená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění k jistině stávají součástí nové jistiny. Novou jistinu je žalovaná povinna zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle bodu 6. 5. smlouvy, jestliže žalovaná nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. V Dodatku [číslo] je sjednán způsob komunikace na dálku dle technického popisu s tím, že smlouva je na žádost klienta uzavírána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Z oznámení o schválení úvěru, že žalobkyně dne 23. 4. 2019 oznámila žalované, že akceptovala její návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] došlo tak k jejímu uzavření. Součástí byl i splátkový kalendář na 24 splátek po 5 678 Kč. Z dokladu o vyplacení úvěru, že žalovaná úvěr čerpala bezhotovostně ve výši 62 000 Kč dne 18. 4. 2019. Z výzev k zaplacení ze dne 30. 7. 2020, 23. 10. 2020, 23. 11. 2020 a 23. 12. 2020, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení ze dne 27. 12. 2020, že oznámila žalobkyně žalované, že vzhledem k prodlení se splácením splátek došlo tímto dnem k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a vyzvala ji k úhradě dlužné částky v celkové výši 45 512 Kč. Z karty klienta, že žalovaná uhradila 85 170 Kč. Z předžalobní výzvy a z poštovního podacího archu, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky dne 21. 12. 2022, a to 15 dnů od data odeslání této výzvy. Výzva byla odeslána dne 21. 12. 2022. Soud tedy učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně získala dne 11. 5. 2018 oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ze strany žalobkyně byly poskytnuty dne 17. 4. 2019 standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dle výpisu z účtu žalované [právnická osoba], že za období od 1. 2. 2019 do 17. 4. 2019 byly zjištěny zůstatky na tomto účtu s tím, že dne 12. 2. 2019 byla zaslána mzda od [právnická osoba] ve výši 21 513 Kč, dne 12. 3. 2019 ve výši 19 758 Kč, dne 10. 4. 2019 ve výši 20 532 Kč. V registru SOLUS neměla žalovaná žádný záznam. Účastníci uzavřeli dne 17. 4. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 62 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni celkovou částku 136 272 Kč v 24 měsíčních splátkách ve výši po 5 678 Kč, kdy ve splátkách je zahrnuta i splátka úroku a sjednaná zápůjční úroková sazba činí 139,99 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V bodu 6 úvěrové smlouvy si účastníci dohodli důsledky vyplývající z prodlení žalované. Dle bodu. 6. 1 jestliže se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 30 dnů, vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitla v prodlení. Dle bodu 6. 2. smlouvy má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované, kdy výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Právo na zaplacení této částky vzniká u každé jednotlivé splátky 15. dnem trvání prodlení s její úhradou. Dle bodu 6. 3. jestliže se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, ke dni zesplatnění se celá dosud neuhrazená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění k jistině stávají součástí nové jistiny. Novou jistinu je žalovaná povinna zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle bodu 6. 5. smlouvy jestliže žalovaná nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 62 000 Kč dne 18. 4. 2019. Žalovaná úvěr splácela a uhradila tak dle tvrzení žalobkyně i karty klienta celkovou částku 85 170 Kč. Žalovaná byla následně vyzvána dne 30. 7. 2020, 23. 10. 2020, 23. 11. 2020 a 23. 12. 2020 k zaplacení dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně poté dne 27. 12. 2020, oznámila žalované, že vzhledem k prodlení se splácením splátek došlo tímto dnem k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a vyzvala ji k úhradě dlužné částky v celkové výši 45 512 Kč. Žalovaná byla předžalobně také právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky dne 21. 12. 2022, a to 15 dnů od data odeslání této výzvy. Výzva byla odeslána dne 21. 12. 2022.

5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

6. Podle ustanovení § 1 odst. 2 občanského zákoníku, nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

7. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

13. Podle ustanovení § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžní povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

14. Podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

15. V daném řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k řádnému uzavření smlouvy o úvěru. Žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované. S ohledem na částečně zpětvzetí ve vztahu k úroku pak soud přiznal žalované úrok z prodlení ve výši 24,69 %, když tento dle názoru soudu není nemravný. Žalovaná netvrdila žádné rozhodné skutečnosti, které by vedly soud k tomu, že by žalobě nevyhověl, nebo ji případně zamítl. Proto bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 773,27 Kč, přičemž tato částka představuje 84,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 92,48 % a úspěchu žalované v rozsahu 7,52 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 776 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 75 514 Kč sestávající z částky 4 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 070 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 4 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 250 Kč ve výši 2 362,50 Kč.