16 C 121/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 18 891 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 091 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 15 125 Kč od 19. 6. 2021 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 641 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 18 891 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 19. 4. 2018 smlouvu o zpracování žádostí o dotaci, zajištění organizace výběrového řízení a poskytování dotačního managementu [číslo] (dále jen Smlouva). Předmětem Smlouvy byl závazek žalobkyně zpracovat žádost o dotaci – [anonymizována čtyři slova], operace [číslo]. Zahájení činnosti mladých zemědělců a poskytnout žalovanému dotační management k projektu s názvem„ [anonymizována čtyři slova]: [celé jméno žalovaného]“ a mimo jiné závazek žalovaného zaplatit za poskytnuté služby sjednanou cenu. Žalobkyně splnila svůj závazek řádně a včas. Žalobkyni vznikl okamžikem podání žádosti nárok na základní cenu za zpracování žádosti. Tato byla žalovanému vyúčtována, z jeho strany byla uhrazena a není předmětem této žaloby. Žalobkyni vznikl nárok na úhradu ceny za poskytování dotačního managementu dle článku III odst. 2 Smlouvy ve výši 25 000 Kč. Žalovanému byla částka vyúčtována ve dvou částech, první částku 12 500 Kč plus DPH žalovaný uhradil, a proto není předmětem této žaloby. Druhou polovinu této částky vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou [číslo] ze dne 4. 6. 2021, splatnou dne 18. 6. 2021. Žalovaný přes výzvy tuto fakturu neuhradil. Žalovaný poskytování dotačního managementu nerozporoval, když o tom svědčí i to, že uhradil první polovinu sjednané odměny. Přes výzvu dluh neuhradil. V článku V odst. 7 Smlouvy si sjednali účastníci pro případ prodlení žalovaného s úhradou sjednané ceny smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý dne prodlení. Žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 15 125 Kč od 19. 6. 2021 do 22. 2. 2022, kdy byla sepsána žaloba ve výši 3 766 Kč. Dále požadovala náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z listinných důkazů bylo zjištěno: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 25. 3. 2018 smlouvu o zpracování žádostí o dotaci, zajištění organizace výběrového řízení a poskytování dotačního managementu [číslo]. Žalobkyně se zavázala v bodu II odst. 1 zpracovat žádost o dotaci, zajistit organizaci výběrového řízení a poskytovat dotační management na základě informací, údajů a dokumentů, které mu objednatel pro tyto účely poskytl. Dále byla stanovena povinnost objednatele. V bodě III odst. 1 byla uvedena cena a platební podmínky, kdy základní cena za zpracování žádosti o dotaci byla dohodnuta ze dvou částí, základní cena ve výši 12 300 Kč a doplatek ceny ve výši 3 % z objemu schválené dotace. V bodě III odst. 2 pak byla dohodnuta cena za poskytování dotačního managementu ve výši 25 000 Kč. V bodě III odst. 9 byla dohodnuta splatnost úhrady ceny za poskytování dotačního managementu. V bodě V, odst. 7, bylo dohodnuto, že v případě prodlení objednatele s úhradou sjednané ceny dle této Smlouvy je poskytovatel oprávněn uplatnit u objednavatele nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení.

4. Z faktury [číslo] ze dne 4. 6. 2021, splatné 18. 6. 2021, bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému podle Smlouvy částku 12 500 Kč plus DPH, tedy s DPH částku 15 125 Kč.

5. Z výzvy k úhradě pohledávky před podáním žaloby ze dne 31. 1. 2022 pak bylo prokázáno, že zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky včetně právního rozboru úhrady dluhu. Z dodejky bylo zjištěno, že žalovaný si převzal tuto výzvu dne 14. 2. 2022.

6. Na základě těchto důkazů byl zjištěn tento skutkový stav: Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena Smlouva, na základě které se žalobkyně v postavení poskytovatele zavázala zajistit pro žalovaného zpracování žádostí o dotaci, zajištění organizace výběrového řízení a poskytování služeb dotačního managementu. Žalovaný jako objednatel uhradil částečně náklady za zpracování žádostí o dotaci a jednou polovinou cenu za poskytování dotačního managementu, jak byla tato cena dohodnuta ve Smlouvě. Zbytek ceny za tuto část Smlouvy neuhradil, a to ani přes výzvu zástupkyně žalobkyně. Ve Smlouvě byla dohodnuta smluvní pokuta, kterou žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od 19. 6. 2021 do 22. 2. 2022.

7. Podle § 1746 odst. 1 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy, stanovené základním ustanovením pro každou z těchto smluv.

8. Podle § 1746 odst. 2 o. z., strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle § 2051 o. z., nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

12. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

13. Podle § 2054 odst. 2 o. z., plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

14. Po takto provedeném dokazování byly provedené důkazy hodnoceny dle shora uvedených zákonných ustanovení a bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena tzv. nepojmenovaná smlouva dle § 1746 odst. 2 o. z. Ve smlouvě byly stanoveny konkrétní práva a povinnosti účastníků, bylo prokázáno, že žalobkyně své povinnosti splnila a vzniklo jí proto právo na zaplacení ceny, uvedené ve smlouvě. Žalovaný nárok žalobkyně uznal, když částečně cenu dohodnutou ve smlouvě plnil a v souladu se shora citovaným ustanovením § 2054 o. z. dle názoru soudu uznal i zbytek nároku. Proto soud žalobě vyhověl, pokud jde o zaplacení částky 15 125 Kč, když žalovaný je od 19. 6. 2021 v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a soud tedy přiznal i nárok na úrok z prodlení dle shora citovaného ustanovení § 1970 o. z., když výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády v platném znění k době prodlení.

15. Soud přiznal i nárok na smluvní pokutu, když smluvní pokuta, která byla ujednána ve smlouvě, stanovila způsob porušení smlouvy a také způsob, jak se výše smluvní pokuty určí. Smluvní pokuta pak nebyla sjednána jako nepřiměřeně vysoká, a soud proto nepřistoupil ke snížení smluvní pokuty.

16. Žalobkyni byla přiznána také náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky, když jde o vztah mezi dvěma podnikateli a náklady spojené s uplatněním pohledávky odpovídají ustanovení § 3 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 641 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 891 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 860 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 480 Kč ve výši 1 360,80 Kč. Po zaokrouhlení byla přiznána částka uvedená ve výroku II. rozsudku.