16 C 131/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Řízení, pokud se týká určení vlastnictví k podílu o velikosti ideální ½ k pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 200 m2, jehož součástí je stavba [obec], číslo popisné [anonymizováno], rodinný dům, pozemek parcela [číslo] zahrada, o výměře 366 m2, zemědělský půdní fond, pozemek parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 53 m2, jehož součástí je stavba bez čísla popisného / čísla evidenčního, jiná stavba, vše na listu vlastnictví [anonymizováno], katastrální území [číslo] [obec], obec [číslo] [obec], zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, se zastavuje.

II. Žaloba žalobkyně, aby soud určil, že vlastníkem podílu o velikosti ideální ½ k pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 200 m2, jehož součástí je stavba [obec], číslo popisné [anonymizováno], rodinný dům, pozemek parcela [číslo] zahrada, o výměře 366 m2, zemědělský půdní fond, pozemek parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 53 m2, jehož součástí je stavba bez čísla popisného / čísla evidenčního, jiná stavba, vše na listu vlastnictví [anonymizováno], katastrální území [číslo] [obec], obec [číslo] [obec], zapsané v katastru nemovitosti vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, je žalobkyně, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 23 910 Kč, k rukám zástupkyně žalované, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] domáhala určení vlastnického práva k nemovitým věcem s odůvodněním, že na základě darovací smlouvy ze dne [datum] převedla na žalovanou vlastnické právo k nemovitostem, a to k pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba číslo popisné [anonymizováno], rodinný dům, k pozemku parcelní [číslo] zahrada, a k pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čísla popisného a evidenčního, vše zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Žalovaná se následně začala vůči žalobkyni chovat v rozporu s dobrými mravy, když chování žalované vůči žalobkyni postrádá známky slušného chování, od června 2019 dochází ze strany žalované vůči žalobkyni k opakovaným fyzickým i slovním útokům. Žalovaná o žalobkyni neprojevuje opravdový zájem, místo péče o zdravotní a psychický stav žalobkyně, tento stav ještě zhoršuje, když žalobkyni ztěžuje dožití v předmětné nemovitosti. Žalovaná vede trvale nezřízený život spočívající v neustálém zadlužování, vůči žalobkyni vyvíjí neúměrně vysoký nátlak týkající se finančních prostředků, kterými žalobkyně disponuje pro vlastní potřebu, když zakazuje žalobkyni jakékoli nezbytné výdaje, žalobkyně se proti tomuto nátlaku několikrát ohradila, nicméně ze strany žalované došlo pouze k fyzickému a slovnímu napadání žalobkyně. Žalovaná podala návrh na zrušení údajů o místu trvalého pobytu žalobkyně ve smyslu zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel, načež bylo dne [datum] zahájeno správní řízení v této věci, přičemž o tomto postupu žalobkyni ani neinformovala. S ohledem na popsané chování žalované byla žalobkyně nucena odvolat svůj dar vůči žalované pro nevděk a odstoupit od darovací smlouvy ze dne [datum]. Odvolání daru ze dne [datum] bylo žalované doručeno dne [datum], přičemž byla současně poučena o právních účincích odvolání daru, tedy že dochází k obnově vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem, že se stala neoprávněným držitelem předmětných nemovitostí a že je povinna vydat nemovitosti zpět žalobkyni. Vzhledem k tomu, že předmětem darovací smlouvy byla věc nemovitá a k navrácení daru je potřeba učinit zápis do katastru nemovitostí, byla žalovaná rovněž vyzvána k součinnosti při uzavření souhlasného prohlášení mezi žalovanou a žalobkyní, které bude sloužit k narovnání právních vztahů v důsledku odvolání daru. Žalovaná dne [datum] kontaktovala právního zástupce žalobkyně, kterému sdělila, že předmětné nemovitosti vracet nebude a nadále činí kroky vedoucí ke zrušení údajů o místu trvalého pobytu žalobkyně a dokonce k prodeji předmětných nemovitostí.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobou uplatněný nárok zcela neuznává, když na základě darovací smlouvy ze dne [datum] od žalobkyně nabyla pouze spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 na předmětných nemovitostech, žalobkyně není legitimována požadovat vrácení daru v rozsahu připadajícím v okamžiku darování do společného jmění manželů, protože zrušení darovací smlouvy je osobním právem dárce, které jeho smrtí zaniká. Před uzavřením darovací smlouvy byla dárci [celé jméno svědka] diagnostikována rakovina, což bylo hlavním důvodem pro převod nemovitostí na žalovanou. Darování nebylo čistě nezištné, dárci zamýšleli nemovitosti převést na spolehlivého člena rodiny, který se bude o nemovitosti starat a zajistí rodičům dožití, přičemž žádný jiný potomek dárců nemohl nemovitosti nabýt. Žalovaná převzala za nemovitosti veškerou zodpovědnost, o nemovitosti dbá, hradí veškeré výlohy spojené s fungováním nemovitostí a řádně plní své daňové a poplatkové povinnosti. Po převzetí nemovitostí bylo potřeba provést rekonstrukci, na kterou byl v roce 2017 čerpán hypoteční úvěr 1 500 000 Kč, koncem roku 2019 byla rekonstrukce kvůli neshodám mezi žalobkyní a žalovanou pozastavena. Žalovaná popírá, že by měla fyzicky nebo slovně útočit na žalobkyni, vůči žalobkyni nikdy k žádnému útoku nedošlo. Žalovaná se o žalobkyni zajímá adekvátně k okolnostem, přinejmenším doposud tolerovala její bezplatné užívání předmětných nemovitostí, naopak žalobkyně se vůbec nezajímá o své dcery ani své vnuky. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná vede trvale nezřízený život, který spočívá v neustálém zadlužování, je zcela nepodložené a nepravdivé. Návrh na zrušení údajů o místě trvalého pobytu žalobkyně žalovaná podala v důsledku neshod s bratrem, který v předmětné nemovitosti pobývá společně se žalobkyní a který byl žalovanou vyzván, aby nemovitosti vyklidil a opustil. Dne [datum] byla žalovaná pro hrubé urážky ze strany žalobkyně a bratra nucena učinit oznámení na Policii České republiky, kde byla poučena o možnosti podat návrh na zrušení údaje o místu trvalého pobytu žalobkyně, pakliže by chtěla posílit své právní postavení vůči bratrovi, který je synem osoby na příslušné adrese přihlášené k trvalému pobytu a může u ní pobývat takřka bez omezení. Záměrem odhlášení žalobkyně z trvalého pobytu tak nebylo její vystěhování z předmětné nemovitosti, ale účinné opatření pro posílení právního postavení žalobkyně vůči bratrovi. Žalovaná se žalobkyní náležitě prodiskutovala, že s ohledem na komplikovaný vztah s bratrem hodlá předmětné nemovitosti prodat s tím, že z výtěžku prodeje bude pro žalobkyni zajištěna bytová jednotka a její bytové potřeby nebudou ohroženy. Žalovaná není informována o žádných zdravotních potížích žalobkyně, která vždy odmítala zajištění zvláštní lékařské prohlídky s tím, že se cítí zdravá a soběstačná. Žalovaná s odvoláním daru nesouhlasí a odstoupení od předmětné darovací smlouvy považuje za neplatné, přičemž toto stanovisko odeslala prostřednictvím právní zástupkyně právnímu zástupci žalobkyně dne [datum]. Žalovaná žalobkyni nikterak neublížila, dobré mravy neporušila, zrušení údajů o místu trvalého pobytu ani záměr předmětné nemovitosti prodat nelze považovat za projev nevděku.

3. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět svým podáním doručeným soudu dne [datum], kdy vzala žalobu zpět v rozsahu jedné poloviny předmětných nemovitostí. Žalovaná s tímto částečným zpětvzetím žaloby souhlasila a soud tedy žalobu v tomto rozsahu zastavil podle § 96 odst. 1 o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Žalobkyně tak dle názoru soudu reagovala na námitku nedostatku aktivní legitimace ze strany žalované a soud se dál touto námitkou nezabýval.

4. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování, při kterém zjistil z darovací smlouvy ze dne [datum], že mezi manželi [celé jméno svědka] a žalobkyní jakožto dárci a žalovanou jakožto obdarovaným byla uzavřena darovací smlouva, na základě které manželé [celé jméno svědka] společně darovali žalované spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 a žalobkyně samostatně darovala žalované zbývající spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 na nemovitostech, a to na budově číslo popisné [anonymizováno] stojící na pozemku parcelní [číslo] na pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku parcelní [číslo] zahrada, a na pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, vše v obci [obec]. Žalovaná učinila prohlášení, že darované nemovitosti přijímá do svého vlastnictví.

5. Z inzerce nemovitostí včetně fotodokumentace, že žalovaná nemovitosti, které nabyla na základě darovací smlouvy ze dne [datum], nabídla prostřednictvím realitní kanceláře k prodeji.

6. Z odvolání daru ze dne [datum] včetně podacího archu a sledování zásilky, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce oznámila žalované, že vzhledem k soustavnému porušování dobrých mravů vůči žalobkyni, fyzickému i slovnímu napadání žalobkyně, nedostatečnému projevování zájmu o potřeby a život žalobkyně, projevování nevděku vůči žalobkyni a zrušení trvalého pobytu a následného vystěhování žalobkyně bez zajištění náhradního bydlení, odvolává svůj dar vůči žalované a odstupuje od darovací smlouvy ze dne [datum], přičemž současně žalovanou vyzvala k součinnosti při uzavření souhlasného prohlášení sloužícího k narovnání právních vztahů vzniklých v důsledku odvolání daru. Odvolání daru bylo žalované doručeno dne [datum].

7. Z oznámení o zahájení správního řízení ze dne [datum], že [stát. instituce] oznámil žalobkyni, že podáním oprávněné osoby, tedy žalované, bylo zahájeno správní řízení ve věci zrušení údaje o místě trvalého pobytu žalobkyně podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] a ze zástavní smlouvy ze dne [datum], že žalovaná je v katastru nemovitostí evidována jako výlučný vlastník pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba číslo popisné [anonymizováno], rodinný dům, pozemku parcelní [číslo] zahrada, a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čísla popisného a evidenčního, vše zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Nabývacím titulem žalované je darovací smlouva ze dne [datum]. Na nemovitostech vázne zástavní právo zajišťující dluh ve výši 1 500 000 Kč a ostatní dluhy do výše 1 800 000 Kč, které bylo zřízeno zástavní smlouvou ze dne [datum].

9. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne [datum] včetně jejího dodatku [číslo] ze dne [datum], že mezi [právnická osoba] jako bankou a [celé jméno svědka] jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru, kterou se banka zavázala poskytnout dlužníkovi úvěr na bydlení ve výši 1 500 000 Kč, přičemž část úvěru ve výši 1 200 000 Kč bude použita za účelem rekonstrukce nemovitostí, a to budovy číslo popisné [anonymizováno], která je součástí pozemku parcelní [číslo] budovy bez čísla popisného a evidenčního, jiná stavba, která je součástí pozemku parcelní [číslo] pozemku parcelní [číslo] jehož součástí je budova číslo popisné [anonymizováno], pozemku parcelní [číslo] jehož součástí je budova bez čísla popisného a evidenčního, jiná stavba, a pozemku parcelní [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek].

10. Z výpisu z centrální evidence exekucí, že proti žalované není vedena žádná exekuce.

11. Z úředních záznamů o podání vysvětlení ze dne [datum], že tohoto dne v 14:40 hodin se žalovaná dostavila na OOP [obec], aby zde oznámila nadávky a urážky na svou osobu ze strany žalobkyně a bratra. Téhož dne v 15:21 hodin se žalovaná opět dostavila na OOP [obec], aby zde oznámila, že jí někdo strčil zápalku do zámku u vrat do garáže.

12. Ze stanoviska k odvolání daru a výzvě k navrácení daru ze dne [datum] včetně podací stvrzenky, že žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně písemně oznámila žalobkyni, že s odvoláním daru nesouhlasí, odstoupení od darovací smlouvy ze dne [datum] považuje za neplatné a součinnost s vydáním daru neposkytne. Právní zástupkyně žalované stanovisko odeslala dne [datum].

13. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci, sp. zn. [spisová značka], zejména z návrhu na vydání předběžného opatření ze dne [datum], z usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], z odvolání ze dne [datum], z vyjádření navrhovatelky k odvolání a z usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu návrh na vydání předběžného opatření, kterým požadovala, aby byla žalované uložena povinnost, aby až do zániku předběžného opatření nenakládala s nemovitostmi, které nabyla na základě darovací smlouvy ze dne [datum] Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne [datum] návrhu žalobkyně vyhověl, když rozhodl, že žalovaná je povinna zdržet se do doby zániku předběžného opatření nakládání s předmětnými nemovitostmi, kdy není oprávněna nemovitosti zcizit, zatížit zástavním právem, věcným břemenem, předkupním právem či jakýmkoli jiným právem ve prospěch třetí osoby. Žalovaná podala proti usnesení okresního soudu odvolání, načež Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne [datum] toto usnesení změnil tak, že žalovaná je povinna po dobu dvou měsíců ode dne doručení usnesení zdržet se nakládání s předmětnými nemovitostmi uvedeným způsobem. Usnesení bylo žalované doručeno dne [datum].

14. Z výpovědi žalobkyně jako účastníka řízení, že pokud jde o uzavření darovací smlouvy, manžel byl na smrtelné posteli a chtěli, aby je někdo opatroval do smrti. Nejstarší dcera byla pryč, syn byl ve výkonu trestu, a tak se domluvili, že nemovitosti darují žalované. Advokát přišel k nim do domu a řekl, že pokud by součástí darovací smlouvy bylo uzavření věcného břemene na užívání nemovitosti, musela by žalovaná zaplati daň ve výši 21 000 Kč. Manžel říkal, že je to hodně peněz, proto věcné břemeno do smlouvy dáno nebylo a žalovaná zaplatila pouze 7 000 Kč. Advokát tehdy řekl, že ji žalovaná stejně nemůže vyhodit. Po uzavření darovací smlouvy žalovaná 14 let na nemovitostech nic nedělala, pak si udělala dluhy a potřebovala doklady pro banku, proto vyměnila okna, která se vyměňovat nemusela, dále provedla výměnu radiátorů, což bylo zbytečné, když radiátory byly dobré a stačilo je pouze natřít. Tyto opravy žalovaná dělala v posledních dvou až třech letech. Například střecha potřebuje opravu, tuto však žalovaná opravit nechtěla, protože je to velký náklad. Pak zjistila, že žalovaná nemovitosti nabízí k prodeji, když se jí na to ptala, řekla, ať si najde podnájem a vypadne. Žalovaná ji odhlásila z trvalého pobytu v předmětných nemovitostech, což jí sama neřekla, ale volali jí z obce. Když se na to ptala žalované, začala na ni ječet, že má vypadnout. Žalovaná se k ní chová nevděčně, už k ní ani nechodí. Starší dcera se chovala stejně, brala si půjčky, přišla o barák, žalovaná na ni nadávala a dnes se chová stejně. Žalovaná se o ni nikdy nestarala, nenakupovala jí, neuklízela, nevařila, naopak ona chodila pomáhat žalované, která má statek, dobytek, měla děti a ona se o ně starala, když žalovaná jezdila po vinných sklípcích. Žalované vyčítá to, že chce prodat barák a že chce, aby se vystěhovala z domu, kde se narodila a o který se s manželem starali. Předtím sedm let nebyla u doktora, dnes bere prášky i na spaní, všechno kvůli žalované. Žalovaná jí nadávala, když se jí něco nelíbilo, ale že by ji nějak napadala, to říct nemůže. Žalovaná jí nenabídla náhradní bydlení. Dluhy žalované dovozuje z toho, že kupovala nábytek a vybavovala byt synovi, přičemž tolik nevydělala. Ví, kolik žalovaná vydělává, nevydělává 20 000 Kč měsíčně. Sama také někdy žalované nadávala, protože se jí nelíbilo, co dělá. Jejich spory byly vzájemné.

15. Z výpovědi žalované jako účastníka řízení, že s ohledem na to, že bratr byl od 18 let ve výkonu trestu, otec onemocněl, měl rakovinu slinivky, a bratr dlužil peníze za vězení, řešilo se, co bude s majetkem, přičemž bylo rozhodnuto, že se nemovitosti napíšou na ni, když starší sestra bydlela u rodičů, přišla o dům a matka ji vyhodila. Na přípravě darovací smlouvy se nepodílela, přišla až k hotové uzavřené smlouvě a nevěděla, že se tam něco řešilo ohledně věcného břemene. Věcné břemeno pro dožití rodičů neřešila, podepsala to, protože to chtěl otec, aby se nepřišlo o dům kvůli dluhům bratra. Od uzavření darovací smlouvy se žádné opravy na nemovitosti nedělaly, protože si to matka nepřála. Dům chátral, chtěla provádět úpravy a matka řekla, že pokud na to bude mít peníze, tak může začít. V nemovitosti se netopilo, protože se šetřilo. V roce 2016 volala matka, že praskl kotel, ať se o to postará. Na popud souseda, pana [celé jméno svědka], se rozhodli zařídit topení a výměnu oken s tím, že to měla zaplatit, výměna oken a oprava topení proběhla, ona ji zaplatila. Poté, co se v roce 2018 vrátil bratr z výkonu trestu, chtěl pracovat v Německu, potřeboval auto a telefon, to mu koupila, všechno bylo napsáno na ni, bratr tam pracoval rok nebo rok a půl a v roce 2020 se vrátil domů a žil s matkou v předmětné nemovitosti. Pak začalo docházet k tomu, že ji vyhazovali, říkali, že otravuje a tak pochopila, že ji tam nechtějí. Problém byl s autem a s telefonem, které chtěla převést na bratra, protože za něho musela platit pokuty a pojistky, ale bratr řekl, že je auto její, ať si to zaplatí. Bylo domluveno zastřešení na balkoně, oprava staré části budovy, oprava střechy, byli domluveni dělníci, pokrývač, materiál a zástupce žalobkyně všechno odvolal. Bratr ji několikrát napadl, což ihned hlásila. Žalobkyni nikdy fyzicky nenapadla. Od roku 2019 jí začala matka nadávat ještě více, než předtím. Vyčítala jí, že si vzala půjčku, která byla použita na okna a topení. Nadávala jí sprostě. To, že nabídla nemovitost k prodeji, byla jediná možnost, jak problém vyřešit, protože bratr užíval nemovitost bez jejího svolení, začal do nemovitosti nosit věci, které skládal v garáži a v domě. V garáži byly věci od sousedů, což předtím matka nikdy nedovolila, dům byl vždy uklizen. Návrh na obecní úřad, aby byl matce zrušen trvalý pobyt, podala na popud policie, která jí řekla, že pokud tam má matka trvalé bydliště a umožní tam bratrovi bydlet, tak tam bratr bydlet může. Matce řekla, že jí dá podíl z prodeje nemovitostí nebo jí zařídí náhradní byt, matka s tím nesouhlasila.

16. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], že žalobkyně je teta jejího manžela, žalovaná je sestřenice jejího manžela. S žalobkyní se vidí denně nebo obden, protože mají chatu v [obec] a žalobkyně bydlí 500 metrů od chaty. Žalovanou vidí méně často, protože ta chodí do práce a ona je důchodkyně. Posledního půl roku tam žalovaná byla často. Žalovaná tam nic nedělá. Byla přítomna na oslavě narozenin žalobkyně dne [datum] hádky mezi žalobkyní a žalovanou. Žalovaná vypila pět piv a začala matce hnusně nadávat tak, jak rozhodně dcera nemá vůči matce mluvit, vyčítala jí, že dala chatu vnučce. Žalobkyně bydlí v domě sama, chvíli tam bydlel syn, který přišel z vězení a neměl kam jít, ten již bydlí sám. Dalších hádek mezi žalobkyní a žalovanou přítomna nebyla. Vztah s žalobkyní má velice dobrý. K žalované již nemá žádný vztah. S žalovanou nemá žádné rozbroje. Před tím incidentem v roce 2019 se s žalovanou vídávala málo, nebyla přítomna žádného incidentu, všechno bylo v pořádku, problémy jsou až poslední dobou. Po narozeninách v roce 2019 se najednou s oběma účastnicemi neviděla.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že má chalupu blízko domu žalobkyně, žalovanou zná od vidění. S žalobkyní se občas stýká, sejdou se na kávě. K žalobkyni chodí jednou nebo dvakrát do měsíce. Žalobkyně spíše chodí k němu. Slyšel ze strany žalované křik na žalobkyni, začalo to před dvěma roky, když byl na zahradě na kávě u dalších sousedů, když dvakrát slyšel žalovanou, jak křičí na žalobkyni, křičela na ni, že je ožralá a ať se odstěhuje. Stejný křik slyšel, když byl na své zahradě pětkrát nebo šestkrát. Nikdy neviděl žalobkyni opilou, když na ni žalovaná křičela, také opilá nebyla, je pravda, že si dají jednu štamprli, ale to je všechno. Dalších incidentů přítomen nebyl, ale o něco později, než před dvěma roky, v sedmi nebo osmi případech, za ním žalobkyně přišla na zahradu, plakala a říkala, že jí žalovaná zase vyháněla z baráku, že jí nadávala, že je ožralá, žalobkyně plakala, říkala, jak se na baráku nadřela a dcera jí vyhání. Žalovaná dala nabídku realitkám na prodej domu, kde bydlí žalobkyně, vědělo se to po celých [obec]. S žalovanou se bavil osobně maximálně pět minut. Když k němu žalobkyně přijde, tak si dají po štamprli, aby spálili covid. Žalobkyně k němu začala chodit a plakat před rokem a čtvrt.

18. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že žalobkyně je jeho teta a žalovaná jeho sestřenice. Se žalobkyní se scházel častěji, protože má blízko chatu. Se žalovanou se setkával jednou za půl nebo čtvrt roku. Se žalobkyní má bezproblémový vztah. Se žalovanou měl bezproblémový vztah do doby, než se začala špatně chovat k žalobkyni, když jí odhlásila z trvalého bydliště a vyhazovala ji z baráku, místo toho, aby jí slušně nechala dožít. Byl přítomen incidentu mezi účastnicemi na oslavě narozenin před dvěma roky, kdy žalovaná žalobkyni vulgárně nadávala, strkala do ní, říkala, že má vypadnout z baráku. Předtím ani potom nebyl přítomen žádného dalšího incidentu mezi účastnicemi. Potom mu žalobkyně ukazovala rozhodnutí z obce o tom, že jí žalovaná nechala zrušit trvalé bydliště a žalovaná měla realitku k prodeji domu. To bylo půl roku po tom incidentu. Žalobkyni pomáhá syn, který jí chodí nakupovat, ale má svůj byt. Se žalobkyní jezdil po lékařích. Při incidentu na narozeninách nebylo potřeba, aby někdo zasáhl, pouze upozorňovali žalovanou, že se to nedělá, že se tak nechová dcera k matce.

19. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že žalobkyně je jeho sousedka, žalovanou zná, často za žalobkyní chodívala. Žalovaná tam přestala chodit poté, kdy jí to bylo soudem zakázáno, o tom se bavil se žalobkyní a jejím synem. Byl přítomen incidentu kolem [datum], kdy žalobkyně řekla něco okolo internetu a Facebooku, žalovaná jí začala nadávat, žduchla do ní, řekla jí, ať se vystěhuje a hledá si podnájem. Byl tam přítomen on a oba dva synové žalované. Řekla synovi [jméno], ať se taky sbalí a táhne do [část obce]. Při incidentu žalovaná k žalobkyni přišla a opřela se do ní ramenem. Žalobkyně v důsledku toho nárazu ustoupila krok nebo dva. Když incident viděl, sbalil se a odešel. Byl přítomen i toho, když žalobkyně byla ze strany žalované slovně napadena, že se má vystěhovat, to bylo dne [datum] na narozeninách žalobkyně. Pak slyšel hádky, kdy žalovaná říkala, že se má žalobkyně vystěhovat, slyšel to ze svého domu nebo zahrady. Žalovaná říkala žalobkyni, že půjde na ulici nebo pod most. Za žalobkyní do domu, kde bydlí, když má odpolední, nechodí vůbec, když má ranní, zastaví se za ní nebo za jejím synem dvakrát nebo třikrát za týden. Syn žalobkyně v domě bydlí taky.

20. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], že žalobkyně je její sousedka, žalovanou zná, občas jezdila za žalobkyní na návštěvu. Se žalobkyní se vídá denně, občas k nim chodí na návštěvu, občas chodí ona k žalobkyni. Se žalovanou se nestýká. Když byla na dvoře, v září nebo říjnu před dvěma lety, slyšela hádku mezi žalovanou a žalobkyní, kdy žalovaná žalobkyni sprostě nadávala a říkala, ať vypadne z baráku. Že by žalobkyně nadávala žalované, to neslyšela. Účastnice hádky neviděla, ale hlas žalované poznala. Viděla, že syn žalovanou odvádí pryč. Dříve byla žalobkyně veselá, mívala dobrou náladu, pak říkala, že mezi ní a dcerou začaly spory, od té doby je bez nálady, je to jiný člověk. Říkala, že se s dcerou hádají a dcera chce, aby se odstěhovala z domu, odhlásila ji z trvalého bydliště v domě. Se žalovanou o sporech nemluvila.

21. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], že žalobkyně je její matka a žalovaná její sestra. K matce nemá žádný vztah, k žalované měla vztah dobrý, dokud je nerozhádala jejich matka. Nebyla přítomna žádného incidentu mezi žalobkyní a žalovanou. Matce nikdy neodpustí, že kdyby se starala o to, aby se otec léčil a nechtěla všechno nové, tak by tady ještě byl. Kvůli dluhům o nemovitost nepřišla, v nemovitosti měla nastěhovaného bratra, který ji dostal do problémů, spotřebovával moc elektřiny, dělal ostudu po obci, kradl se svou přítelkyní a ona to musela platit. Rodiče dali nemovitosti žalované ještě za života otce, který to chtěl vyřešit, sama říkala, že žádný majetek nechce, navrhovala jim, aby dům prodali a užívali si, matka nechtěla, že potřebuje zahradu, proto se rozhodli, že dům darují žalované. Dům nemohli dát synovi, protože byl věčně zavřený a dům jim rozkrádal, najednou ze sebe dělá ochotného syna, když byl třicet let ve vězení. Když došlo k darování, dům byl v perfektním stavu, ještě předtím tam byla za otcem, žalobkyně ani neví, že za ním chodila. Žalobkyně měla vždycky zdravotní problémy se zády a s nohama. Pan [celé jméno svědka] je vyčůraný chlap. Co se tady děje je práce jejího bratra a pana [celé jméno svědka], kteří chtějí získat peníze a dělají pro to všechno. Otec se nekamarádil s panem [celé jméno svědka], protože chtěl ve skleníku pěstovat marihuanu a až otec umřel, je najednou nejlepší kamarád žalobkyně.

22. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že je vnuk žalobkyně a syn žalované. Jeho vztah k žalobkyni byl dobrý do incidentu, který se stal na podzim roku 2019, kdy matka chtěla rekonstruovat dům, ve kterém bydlela, ale žalobkyně s tím souhlasila. Byl tomu přítomen on, jeho bratr, jeho přítelkyně, žalobkyně, žalovaná a syn žalobkyně pan [celé jméno svědka]. Když se měl dělat přístřešek na balkonu domu, matka začala uklízet na dvoře, žalobkyně se ptala, proč to dělá a jestli se tam náhodou nechce nastěhovat, matka řekla, že rozhodně ne, pak došlo k hádce. Na matku nastoupil pan [celé jméno svědka], když musel zasáhnout, aby jí nenapadl, poté odjeli. Ze strany matky nebylo řečeno, že by se měla babička odstěhovat, bylo řečeno, že může v domě dožít. Nemovitost byla na prodej u realitní kanceláře. Žalovaná zrušila trvalý pobyt žalobkyni. Žalobkyni však bylo sděleno, že v domě může dožít. Během incidentu došlo i ke slovní výměně mezi matkou a jeho bratrem. Mezi žalobkyní a žalovanou k žádnému fyzickému napadení při incidentu nedošlo. Vztahy mezi žalobkyní a žalovanou bývaly dobré, skončily po incidentu, celá rodina je rozhádaná.

23. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], že je přítelkyně [celé jméno svědka], což je syn žalované a vnuk žalobkyně. S žalobkyní se stýkala předtím, než začaly tyto problémy, občas k nim jezdila do [obec] a oni jezdili k ní. Se žalovanou má vztahy bez problémů. Byla přítomna na oslavě narozenin žalobkyně v roce 2019, kde došlo k hádce, kdy žalobkyně žalované nadávala, nedošlo k fyzickému napadení. Na oslavě byl přítomen pan [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], kteří vulgárně nadávali žalované. Žalobkyně nadávala žalované, když tam chtěla něco uklidit, ať to nedělá, ať se stará o sebe. Na oslavě se dům neřešil. Dům se měl opravovat, měl se opravovat balkon, ale to bylo vše zastaveno, protože si to pan [celé jméno svědka] nepřál. Nebyla přítomna toho, že by žalovaná řekla žalobkyni, že se má z domu vystěhovat. Byla přítomna toho, kdy žalobkyni bylo nabídnuto jiné bydlení nebo to, že v domě může dožít. Žalobkyně vše odmítla s tím, že se nic prodávat nebude a že se nikam stěhovat nebude.

24. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], že žalovanou zná, žalobkyni viděla, když byla na první obhlídce nemovitosti, pracuje v realitní kanceláři [anonymizováno]. Původní záměr žalobkyně byl, aby zajistila byt, který měl být pro její matku. Posléze ji kontaktovala s tím, že má nemovitost v [obec] a že by ji chtěla prodat nebo darovat synovi [celé jméno svědka]. Při prohlídce nemovitosti byla přítomna žalobkyně, žalovaná, ona, syn žalované a bratr žalované. Nemovitost se procházela celá včetně fotodokumentace, která nebyla moc dobrá, protože nemovitost nebyla na focení nachystaná. Na konec prohlídky začala žalobkyně žalované vulgárně nadávat, vyčítala jí věci, co se staly v minulosti, řekla, že je to nepříjemné, když se ani neznají, aby před ní říkala takové věci, předala jí vizitku a řekla, že ji může kdykoliv kontaktovat, kdyby potřebovala a sdělila, že žalovaná sice nemovitost prodává, ale peníze z prodeje chce použít na byt pro žalobkyni. Žalovaná požadovala byt v [obec], případně blízko [obec], že by mělo jít o byt s malou zahrádkou. Vyhledávání a prodej byl ukončen, když zde bylo rozhodnutí soudu. Ničeho dalšího mezi žalobkyní a žalovanou přítomna nebyla. Poté, co žalobkyně předala věc svému právnímu zástupci a byl na ni vyvíjen tlak, došlo k ukončení jejich spolupráce do doby, než bude dokončen tento soud s tím, že není dobré prodávat nemovitost, když jsou problémy v rodině. Dále se žalobkyní nekomunikovala. Žalovaná je výhradní majitelkou nemovitosti, žalobkyně o obhlídce nemovitosti nevěděla.

25. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že je syn žalobkyně a bratr žalované, bydlí v nemovitosti, kde bydlí žalobkyně od prosince roku 2017. Vztah k matce je bez problémů. Vztah k sestře je negativní od incidentu v roce 2019. K incidentu došlo v říjnu 2019 při stavbě pergoly, kde byl přítomen on, žalobkyně, žalovaná, synové žalované a [jméno] [celé jméno svědka], když byli na dvoře a z kuchyně slyšeli hádku mezi žalobkyní a žalovanou, kdy žalobkyně vyčítala žalované něco, co žalovaná dala na Facebook. Když přišli, viděl, že se hádají a žalovaná žduchá do žalobkyně. Říkala jí, ať se odstěhuje, ať si najde podnájem. Žalovaná do žalobkyně žduchala ramenem a rukou, žalobkyně neupadla, pouze odstoupila. Napadl žalovanou a vyvedl ji z domu. Pokračovala to slovním napadáním a SMS zprávami s tím, že žalovaná začala po žalobě, která na ni byla podána, s dalšími kroky jako bylo zrušení trvalého pobytu žalobkyně a nabídka realitce na prodej domu. Byl přítomen prohlídky zástupce realitní kanceláře domu. Žalovaná zástupkyni realitní kanceláře nemovitost ukázala. Po skončení prohlídky žalobkyně říkala zástupkyni, že to je pěkná dcera, když ji chce vyhnat z domu, zástupkyně realitní kanceláře říkala, že žalobkyně chce koupit byt a tento pronajmout matce. Byl přítomen nejméně ve třech nebo čtyřech případech hádek mezi účastnicemi, když problémy mezi nimi se táhnou čtyři až pět let. Příčinami hádek mezi účastnicemi je alkohol na straně žalované. Byl ve výkonu trestu, naposledy se vrátil v prosinci 2017. Do incidentu neměl problém se sestrou, má pronajatý byt, ale proto, aby se mohl starat o matku a bránit ji proti žalobkyni, bydlí u ní v domě. Jako zdroj příjmů má úřad práce a brigády.

26. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], že žalobkyně je její babička a žalovaná její teta. Žalobkyni navštěvuje každý den, vozí ji k lékaři, žalobkyně hlídala její dceru, když chodila do práce. Se žalovanou se přestala stýkat poté, co zrušila žalobkyni trvalé bydliště v domě a řekla jí, aby jí platila nájem, nebo aby si našla podnájem. U toho byla přítomna. Bylo to časté napadání, vždycky když žalovaná přijela, vyčítala žalobkyni, že si někam jezdí, chodí za kamarády a o barák se nestará. Za domem měla žalobkyně kaskádové betony u schodů, žalovaná to chtěla upravit, aby si tam mohla udělat vířivku. Žalobkyni vyčítala, že jí dala chatu a i za ní žalovaná chodila s tím, že by bylo lepší, aby to na ni převedla, když se rozváděla, že by o to mohli přijít. Před čtyřmi nebo pěti lety, když žalobkyně hlídala její dceru, došlo k tomu, že tam žalovaná přijela posilněná alkoholem, do žalobkyně žduchala, že málem upadla. Ona u toho nebyla, pracovala do devíti večer, a když přijela, byly obě ubrečené. Dcera v té době měla sedm let. Žalovaná byla na žalobkyni v poslední době drzá. O tom, že žalobkyni bylo zrušeno trvalé bydliště, ví od ní, když za ní přišla uplakaná, šli k sousedům a na internetu zjistili, že dům se prodává, proto byla věc předána advokátovi, aby podal žalobu, aby žalovaná nemohla žalobkyni vyhazovat z domu.

27. Z doplňující výpovědi žalované jako účastníka řízení, že není pravda, že by do matky nějakým způsobem žduchala a že by jí sprostě nadávala. Vůči matce nikdy nepoužila sprosté slovo. Na oslavě byla i kamarádka žalobkyně, [jméno] [příjmení], která následně volala a děkovala, že je to pěkné, jaké dělají matce oslavy. Není pravda, co bylo uvedeno paní [celé jméno svědkyně], že vypila pět piv, protože se léčí se štítnou žlázou a nemůže pít alkohol v takové míře. V případě, že by byla ve sporu úspěšná, chtěla by se žalobkyní uzavřít dohodu ohledně bydlení s tím, že by platila nájem a pokud by v nemovitosti bydlel nadále i bratr, i tento by platil nájem. Pokud by se nedohodli, trvá na tom, že by se nemovitost prodala.

28. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Mezi manželi [celé jméno svědka] a žalobkyní jakožto dárci a žalovanou jakožto obdarovaným byla dne [datum] uzavřena darovací smlouva, na základě které manželé [celé jméno svědka] společně darovali žalované spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 a žalobkyně samostatně darovala žalované zbývající spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 na nemovitostech, a to na budově číslo popisné [anonymizováno] stojící na pozemku parcelní [číslo] na pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku parcelní [číslo] zahrada, a na pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, vše v obci [obec]. Žalovaná darované nemovitosti přijala do svého vlastnictví. Na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne [datum] žalovaná obstarala úvěr, jehož část měla být použita za účelem rekonstrukce předmětných nemovitostí, která však byla z důvodu sporu mezi žalobkyní a žalovanou pozastavena. Následně žalovaná podala návrh na zrušení údajů o místu trvalého pobytu žalobkyně a prostřednictvím realitní kanceláře nabídla předmětné nemovitosti k prodeji. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne [datum] oznámila žalované, že z důvodu soustavného porušování dobrých mravů vůči žalobkyni, fyzickému i slovnímu napadání žalobkyně, nedostatečnému projevování zájmu o potřeby a život žalobkyně, projevování nevděku vůči žalobkyni a zrušení trvalého pobytu a následného vystěhování žalobkyně bez zajištění náhradního bydlení, odvolává svůj dar vůči žalované a odstupuje od darovací smlouvy ze dne [datum], přičemž současně vyzvala žalovanou k součinnosti při uzavření souhlasného prohlášení sloužícího k narovnání právních vztahů vzniklých v důsledku odvolání daru. Odvolání daru bylo žalované doručeno dne [datum]. Žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně dopisem ze dne [datum] oznámila žalobkyni, že s odvoláním daru nesouhlasí, odstoupení od darovací smlouvy ze dne [datum] považuje za neplatné a součinnost s vydáním daru neposkytne. Okresní soud v Olomouci vydal na návrh žalobkyně dne [datum] předběžné opatření, kterým uložil žalované povinnost zdržet se do doby zániku předběžného opatření nakládání s předmětnými nemovitostmi, které bylo Krajským soudem v Ostravě – pobočka v Olomouci dne [datum] změněno tak, že žalovaná je povinna po dobu dvou měsíců ode dne doručení usnesení zdržet se nakládání s předmětnými nemovitostmi, přičemž usnesení bylo žalované doručeno dne [datum].

29. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

30. Podle ustanovení § 628 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen „občanský zákoník), darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá.

31. Podle ustanovení § 630 občanského zákoníku, dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

32. Žalobkyně s ohledem na tvrzení žalované, že není aktivně legitimována požadovat vrácení daru v rozsahu připadajícím v okamžiku darování do společného jmění manželů, vzala v průběhu řízení svou žalobu částečně zpět a dále se domáhala určení vlastnického práva pouze k podílu o velikosti ideální 1/2 na předmětných nemovitostech, který žalované na základě darovací smlouvy ze dne [datum] darovala samostatně. Soud rozhodl v souladu s touto změnou žaloby a výrokem I. tohoto rozsudku řízení ohledně určení vlastnického práva k podílu o velikosti ideální 1/2 na předmětných nemovitostech zastavil.

33. Soud po vyhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech uzavírá, že žaloba žalobkyně není důvodná. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá, aby soud určil, že je vlastníkem podílu o velikosti ideální 1/2 na nemovitostech, a to na pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba číslo popisné [anonymizováno], rodinný dům, na pozemku parcelní [číslo] zahrada, a na pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čísla popisného a evidenčního, jiná stavba, vše zapsáno na listu vlastnictví [anonymizováno] v katastru nemovitosti vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Tento podíl na předmětných nemovitostech přitom žalobkyně převedla na žalovanou na základě darovací smlouvy, kterou účastníci uzavřeli dne [datum], tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, načež svůj dar vůči žalované odvolala pro nevděk, což odůvodnila soustavným porušováním dobrých mravů žalované vůči žalobkyni, fyzickému i slovnímu napadání žalobkyně žalovanou, nedostatečnému projevování zájmu žalované o potřeby a život žalobkyně, projevování nevděku žalované vůči žalobkyni a zrušení trvalého pobytu žalobkyně žalovanou a následným vystěhováním žalobkyně bez zajištění náhradního bydlení. Podle ustanovení § 630 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Předpokladem vzniku práva požadovat vrácení daru tak není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného vůči dárci, ale pouze takové, které s ohledem na okolnosti případu je možné kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů s ohledem na značnou intenzitu a váhu nebo soustavnost a dlouhou dobu (například fyzické napadání, hrubé urážky, neposkytnutí pomoci). Rozhodující přitom není subjektivní pocit dárce, ale zda dané jednání obdarovaného lze objektivně posoudit jako hrubě porušující dobré mravy. Není však významné, zda intenzita nevhodného chování dosáhla intenzity přestupku, nebo dokonce trestného činu. Hrubým porušením dobrých mravů není například samotný fakt, že obdarovaný darovanou věc zcizil třetí osobě nebo s ní jinak naložil. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou panovaly neshody, které často vygradovaly ve slovní napadání a nadávky, což bylo potvrzeno zejména výpověďmi jednotlivých svědků. Slovní napadání však nesměřovalo pouze od žalované na žalobkyni, ale i opačným směrem, což ve své výpovědi připustila sama žalobkyně, která uvedla, že spory účastníků byly vzájemné, přičemž současně vyvrátila, že by někdy přerostly ve fyzické násilí. Chování žalované vůči žalobkyni může být vzhledem ke vzájemnému vztahu obou účastníků shledáno nevhodným a urážlivým, avšak intenzita tohoto nevhodného chování žalované vůči žalobkyni dle názoru soudu není taková, aby mohlo být kvalifikováno jako hrubé porušení dobrých mravů, které by opravňovalo žalobkyni k odvolání daru a odstoupení od darovací smlouvy. Samotnou skutečnost, že žalovaná podala návrh na zrušení trvalého pobytu žalobkyně a zahájila kroky k prodeji předmětných nemovitostí, rovněž nelze hodnotil jako hrubé porušení dobrých mravů, když účelem tohoto jednání žalované navíc nebylo primárně vystěhování žalobkyně bez jakékoli náhrady, ale spíše vyřešení problematických vztahů v rodině účastníků. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem soud uzavírá, že žalobkyni nevzniklo právo požadovat vrácení darovaných nemovitostí zpět do jejího vlastnictví a žalobu žalobkyně výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

34. Soud při vyhodnocování provedených důkazů dle shora citovaných zákonných ustanovení pak vycházel i z rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, které v obdobných věcech dospěli k závěrům, které jsou také pro rozhodnutí v tomto řízení důležité. Pokud tedy žalobkyně namítala, že chování žalované vůči žalobkyni je v rozporu s dobrými mravy, je pak možno odkázat na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1794/2018, který uvedl v právní větě:„ Z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru pro nevděk je třeba se zabývat tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání zjevně porušujícího dobré mravy, včetně toho, zda takovým jednáním úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dárci ublížil. Pojmem zjevného porušení dobrých mravů zákonodárce patrně nezamýšlel synonymum pro dříve užívaný pojem„ hrubé porušení dobrých mravů“, ale jde-li o zjevnost, pak se tím myslí jeho očividnost navenek, kterou není třeba bez dalšího hlouběji dokazovat. Je třeba komplexní hodnocení závadného chování, jež v sobě nese prvky subjektivního a objektivního vyhodnocení tvrzeného revokačního důvodu. Rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Nepochybným je vyhodnocení, jak moc intenzivně dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí amorálním činem ublížen. Teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k důvodnému závěru o patřičnosti revokace. Uvedené však neznamená, že pouhé subjektivní přesvědčení dárce o tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně (tj. vnímá skutek obdarovaného jako ublížení), samo o sobě postačuje k revokaci; závěr o patřičnosti revokace je třeba objektivizovat testem dobrých mravů. Je třeba posoudit všechny skutkové okolnosti chování jak obdarovaného, tak i samotného dárce – je třeba věc posoudit v závislosti na tom, jak k chování došlo, z jakých příčin a mezi kým.“ Je tedy možno uzavřít, že při posouzení všech skutkových okolností, chování jak obdarované, tak dárkyně, je možno zde uzavřít, že nedošlo k takovému chování, které by mohlo vést k vrácení daru. V řízení bylo prokázáno, že chování žalované bylo částečně vyprovokováno chováním žalobkyně a dalších osob vůči žalované a její rodině. Pokud jde o námitku, že žalovaná vede trvale nezřízený život, který spočívá v neustálém zadlužování a vůči žalobkyni naopak vyvíjí neúměrně vysoký nátlak, který se týká finančních prostředků, kterými žalobkyně disponuje pro vlastní potřebu. Je nutno uvést, že takovéto jednání nebylo prokázáno. Pokud jde o vedení nezřízeného života, je také možno odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2011, sp. zn. 21 Cdo 190/2010, který v tomto řízení specifikoval, co je nutno označit za vedení nezřízeného života a takovéto skutečnosti, které jsou v jeho rozhodnutí uvedeny, nebyly v řízení prokázány, když veden nezřízeného života by se mělo týkat zejména závislosti na alkoholu, drogách nebo hazardních hrách, zanedbání povinné výživy, zadlužování bez zjevné možnosti dluhy splácet apod. Takovéto skutečnosti však v řízení prokázány nebyly. Stejně tak pokud došlo k odhlášení pobytu, případně jednání ohledně prodeje nemovitostí, nelze ani tyto posuzovat jako jednání v rozporu s dobrými mravy a nelze je hodnotit jako projev nevděku. V daném řízení bylo prokázáno, že k odhlášení trvalého pobytu přistoupila žalobkyně z toho důvodu, aby se domohla zrušení možnosti, aby v nemovitosti, jí patřící, bydlela další osoba, tedy její bratr. Pokud jednala o prodeji domu, ani tuto skutečnost není možno podřadit pod nevděk, když jako vlastník má právo s předmětem vlastnictví nakládat a v řízení bylo prokázáno, že pro žalobkyni měla být zajištěna bytová jednotka, když tato skutečnost vyplynula zejména z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], která s žalovanou jednala jako pracovnice realitní kanceláře. Soud má tedy za to, že se vypořádal řádně se všemi skutečnostmi uvedenými v žalobě a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, pro vrácení daru pro nevděk neměla žalobkyně žádné závažné důvody a byla tedy žaloba na určení vlastnictví k polovině předmětných nemovitostí zamítnuta.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 38 316 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření ve smyslu § 145 o. s. ř. ve výši 1 000 Kč, poplatku za první setkání s mediátorem ve výši 726 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne [datum], z částky 1 250 Kč za odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k němu dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. ze dne [datum], z částky 2 500 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne [datum], z částky 2 500 Kč za písemné vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 2 500 Kč za účast při setkání s mediátorem dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 2 500 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne [datum], z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále cestovní náhrada v celkové výši 7 040 Kč, a to v souvislosti s cestami realizovanými dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] náhrada 920 Kč za 90 ujetých km v částce 520 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 x 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 600 Kč za 70 ujetých km v částce 400 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 x 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. Na návrh žalované byla náhrada nákladů řízení v souladu s ustanovením § 12 odst. 2 a. t. snížena na částku 23 910 Kč.