16 C 17/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem titul Liborem Brokešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 1 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 300 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 11. 10. 2019 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 300 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 5. 6. 2019 byl proveden odtah vozidla žalovaného, kdy vozidlo bylo dočasně umístěno na odtahový vůz, jeho poodjetí na vhodné místo a následné vrácení zpět po odpadnutí důvodů, na základě kterých bylo vozidlo odtaženo.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

4. Žalobkyně je příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem [územní celek] a na základě zřizovací listiny je oprávněna k odstranění silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. S vozidlem provozovaným žalovaným [registrační značka], tovární značka [anonymizováno], barva [anonymizováno], byl dne 5. 6. 2019 v ulici [anonymizováno], žalobkyní proveden technický úkon (tzn. odtah, kdy je vozidlo dočasně umístěno na odtahový vůz, jeho poodjetí na vhodné místo a následné vrácení zpět po odpadnutí důvodů, na základě kterých bylo vozidlo odtaženo) tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu [číslo] z důvodu nerespektování přechodné úpravy silničního provozu. Výzvou ze dne 9. 9. 2019, byl žalovaný vyzván k úhradě pohledávky ve výši 1 300 Kč do 9. 10. 2019 a tedy touto žalobkyně vyúčtovala žalovanému v souladu s ust. § 2 odst. 2 nařízení [anonymizována dvě slova] [obec] [číslo] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel. Tato výzva stejně jako další předžalobní výzvy byly vráceny jako nevyzvednuté.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

6. Podle ustanovení § 19 odst. 5, 6 zákona číslo 13/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů silniční správní úřad je oprávněn rozhodnout o označení místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice nebo jejich částí, na kterých je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel, příslušnou dopravní značkou podle zvláštního předpisu. Rozhodnutí o označení musí být provedeno nejméně týden před dnem dočasného zákazu stání na příslušné pozemní komunikaci a na řízení silničního správního úřadu se v tomto případě nevztahují obecné předpisy o správním řízení. V případě neuposlechnutí rozhodnutí silničního správního úřadu podle předchozího odstavce je vlastník místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice oprávněn odstranit silniční vozidlo na náklady jeho provozovatele, pokud provozovatel silničního vozidla neprokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby silniční vozidlo odstranil včas sám; v tomto případě hradí náklady spojené s odstraněním silničního vozidla ten, na jehož žádost bylo silničním správním úřadem vydáno rozhodnutí.

7. Podle ustanovení § 2 bod 2 Nařízení [číslo] nařízení [územní celek] maximální cena za technický úkon provedený s vozidlem je 1.300 Kč.

8. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.