16 C 174/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro 967 618,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) a žalobci b) k rukám společným a nerozdílným částku 164 880 Kč s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 27 060 Kč od 1. 1. 2019 do zaplacení, s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 137 400 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně a) a žalobce b), aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni a) a žalobci b) k rukám společným a nerozdílným částku 802 738,89 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 261 060 Kč od 1. 1. 2018 do zaplacení, s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 233 520 Kč od 1. 1. 2019 do zaplacení, s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 123 660 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení, s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 184 438,89 Kč od 30. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně a) a žalobce b) jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 89 590,02 Kč, k rukám zástupce žalovaného, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se domáhali rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobcům 967 618,89 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobci jako pronajímatelé číslo 1) společně se [celé jméno svědkyně] jako pronajímatelem číslo 2) na straně jedné, uzavřeli s žalovaným jako nájemcem, na straně druhé, dne 30. 12. 2014 smlouvu o nájmu pozemků, jejímž předmětem byly pozemky zapsané na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, [stát. instituce] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2019. V průběhu trvání nájmu byl žalovaný, jako nájemce, povinen hradit žalobcům a pronajímateli číslo 2) za užívání předmětu nájmu nájemné, splatné ročně vždy do 31. 12. daného kalendářního roku, za které se nájemné platí, a to na účet žalobců. Nájemné bylo stanoveno dohodou smluvních stran v celkové výši 274 800 Kč. Dle dohody spoluvlastníků pozemků ze dne 30. 12. 2014, uzavřené mezi žalobci, jako pronajímateli číslo 1) a pronajímatelem číslo 2), je shora popsané nájemné za užívání předmětu nájmu ve výši 6 000 Kč za 1 ha pronajímaného předmětu nájmu ročně rozděleného mezi spoluvlastníky tak, že žalobcům náleží 5 700 Kč za 1 ha pronajímaného předmětu nájmu, tj. celkově za 45,8 ha částka ve výši 261 060 Kč ročně a pronajímateli číslo 2) náleží 300 Kč za 1 ha. Žalovaný uhradil nájemné za rok 2015 a 2016 v souladu se smlouvou řádně a včas v plné výši. Při kontrole plateb za užívání předmětu nájmu bylo žalobci zjištěno, že na nájemném za rok 2017, 2018 a 2019 nebylo do doby podání žaloby ničeho uhrazeno, a to i přes výzvu k zaplacení dlužné částky, zaslané žalovanému dne 15. 4. 2020. K podání žaloby tak žalobci za žalovaným evidují dluh na nájemném za užívání předmětu nájmu v celkové výši 783 180 Kč s příslušenstvím. Dle článku III. odst. 3.2 smlouvy ze dne 30. 12. 2014 vzniká žalobcům, jako pronajímatelům číslo 1), v případě prodlení žalovaného s hrazením nájemného právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně za každý den prodlení. Nájemné ve výši 261 060 Kč ročně bylo splatné vždy do 31. 12. daného kalendářního roku, za které se nájemné platí. Smluvní pokuta ve výši 0,05 % denně byla vyčíslena ke dni 15. 4. 2020, to je ke dni výzvy k úhradě dlužné částky zaslané žalovanému, a to ve výši 109 123,08 Kč za dlužné nájemné za rok 2017 ve výši 61 479,63 Kč za dlužné nájemné za rok 2018 a ve výši 13 836,18 Kč smluvní pokuta za dlužné nájemné za rok 2019 Celkem se tak jedná o smluvní pokutu ve výši 184 438,89 Kč. Výzva k úhradě aktuální dlužné částky byla žalovanému doručena dne 15. 47. 2020, smluvní pokuta je splatná na výzvu, tedy do čtrnácti dnů od doručení 29. 4. 2020. Od tohoto okamžiku tak žalobci požadují zákonný úrok z prodlení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil přes předžalobní výzvu ze dne 15. 4. 2020, která byla žalovanému doručena dne 15. 4. 2020.

2. Žalovaná se k žalobě písemně vyjádřila v odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu, kdy uvedla, že žalovaný nárok žalobců neuznává. Tato skutečnost byla sdělena žalobcům již v rámci korespondence s jejich právním zástupcem v návaznosti na doručenou výzvu k úhradě dlužné částky ze dne 15. 4. 2020. Tvrdila, že žalobci neuvedli, že došlo k podstatné změně okolností ve vztahu k uzavřené nájemní smlouvě ze dne 30. 12. 2014. Žalovaný se jako nájemce stal spoluvlastníkem uvedených pozemků, když kupní smlouvou ze dne 2. 7. 2015 s právními účinky vkladu ke dni 7. 7. 2015, zakoupil spoluvlastnický podíl o velikosti 1/10 vzhledem k celku a spoluvlastnický podíl o velikosti 2/5, vzhledem k celku pak zakoupil pan [příjmení] [jméno] [příjmení] oba od spoluvlastnice [celé jméno svědkyně]. S ohledem na zánik nájemního vztahu, když došlo k tomu, že jde o nemožnost pronájmu spoluvlastnického podílu, bylo opakovaně judikováno, že v tomto případě je nájemní smlouva je absolutně neplatným právním úkonem. Není tedy možné, že by po splynutí zanikl závazek pouze v rozsahu podílu, tedy předmětem nájmu se měl stát jen podíl zřejmě žalobců. Žalovaný zpochybňoval i existenci či platnost spolu dohody spoluvlastníků ze dne 30. 12. 2014, o jejíž existenci nebyl nikdy informován a dozvěděl se o ní až z dopisu zástupce žalobců ze dne 15. 4. 2020. Žalovaný uváděl, že se domnívá, že tato dohoda nemohla nikdy platně vzniknout, protože původní vlastnice [celé jméno svědkyně] byla v exekučním řízení, platilo pro ni generální inhibitorium a uvedené pozemky byly postihnuty exekučními příkazy. Snad jediným smyslem takové dohody mohla být skutečnost, aby nájemné bylo„ ošetřeno“ před exekutorem, resp. věřiteli této spoluvlastnice. Žalovaný má za to, že tato dohoda tedy byla uzavřena v rozporu se zákonem, když obcházela věřitele spoluvlastnice [celé jméno svědkyně] a příčila se taktéž dobrým mravům, neboť z dohody nevyplývá žádný jiný důvod, pro který by mělo dojít k rozdělení nájemného pro spoluvlastníky jinak, než v souladu s jejich spoluvlastnickými podíly. K těmto závěrům žalovaného vede i skutečnost, že z nájemní smlouvy vyplývá, že platebním místem pro úhradu celého nájemného má být účet pronajímatelů číslo 1). Žalovaný svůj spoluvlastnický podíl spolu se spoluvlastníkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] kupovali se souhlasem exekutora a kupní cena byla hrazena na účet tohoto exekutora. Žalovaný dále tvrdil, že pokud šlo o zásadní změnu v poměru rozdělení výtěžku z nájmu pozemků, měla být tato spoluvlastnická dohoda sepsána formou veřejné listiny a měla být zveřejněna ve veřejném seznamu v souladu s ustanovením občanského zákoníku v návaznosti na ochranu třetích osob. Práva a povinnosti z takové dohody by mohly přejít na nabyvatele, to je žalovaného a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako třetího spoluvlastníka pouze za situace, že by o nich tito nabyvatelé věděli, když se jedná o úpravu vlastnických vztahů, které se vymykají úpravě obsažené v zákoně. Pokud žalovaný vyplatil žalobcům za roky 2051 a 2016 nájemné, stalo se to z neznalosti, když očekával, že odpovídající část těchto vyplacených částek bude poukázána zpět spoluvlastníkům dle jejich podílu. Když se tak nestalo, žalovaný začal věc řešit se žalobci, když v otázce nájmu vždy jednal pouze se žalobcem b) [celé jméno žalobce]. Tvrdil, že se dohodli tak, že je nutno náležitost neplacení nájemného spoluvlastníkům narovnat, a to v tom smyslu, že tedy nájemné za roky 2015 a 2016 si ponechají žalobci v plném rozsahu, neboť finance v té době údajně potřebovali na jiné své aktivity a nájemné za roky 2017 a 2018 si rozdělí dle podílů žalovaný a spoluvlastník [anonymizováno] [jméno] [příjmení] Ani v této době, tedy v roce 2017, žalobce b) neoznámil žalovanému nic ohledně existence dohody spoluvlastníků. Žalovaný si na to s žalobcem b) podal ruku a měl za to, že tím jsou dohodnuti. Připravil dodatek k nájemní smlouvě, u kterého měl žalobce b) zajistit podpis žalobkyně a), což se však nestalo, a to byl důvod pro nevyplacení žádné částky v roce 2019, když žalovaný toto podmiňoval podpisem dodatku. V této době však došlo mezi účastníky ke sporům, které se jim nepodařilo vyřešit a žalobci na to reagovali přípisem jejich zástupce ze dne 15. 4. 2020. Žalobcům byla tedy za roky 2015 a 2016 vyšší částka, než na jakou měli nárok, a to celá částka 274 800 Kč a nikoliv jen podíl ½ ve výši 137 400 Kč. Byla jim tedy neoprávněně vyplacena částka dvakrát 137 400 Kč. Dále žalovaný namítal, že mu není známo, z jakého důvodu je v nájemní smlouvě uvedeno, že výměra uvedených pronajatých pozemků činí 436 647 m2, přičemž nájemné je vypočteno z výměry 45,8 ha. Jde o neurčitost samotné nájemní smlouvy. Žalovaný tvrdil, že má za to, že za roky 2017 a 2018 jsou mezi nimi s ohledem na shora uvedené poměry vyrovnány a nic si jako spoluvlastníci, a to ani ve vztahu k [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako dalšímu spoluvlastníkovi, nic nedluží. Pokud by soud dal žalobcům za pravdu, žalovaný vznášel námitku započtení svého nároku na vrácení přeplatku 27 480 Kč s případným nárokem žalobců na úhradu nájemného za rok 2017 v tomto uvedeném rozsahu. Žalovaný má pak za to, že s ohledem na tvrzený zánik nájemní smlouvy ke dni 7. 7. 2015 nemají tedy žalobci nárok ani na požadovanou smluvní pokutu.

3. Žalobci se k odporu žalované vyjádřili, tvrdili, že z odůvodnění odporu nevyplývá, na základě jakého právního důvodu má žalovaný za to, že se smlouva stala absolutně neplatnou či zanikla. Dle tvrzení žalobců dochází při pluralitě subjektů na straně věřitelské či dlužnické k zániku závazku splynutím pouze v rozsahu podílu, který na konkrétního dlužníka či věřitele připadal. Celý závazek tudíž nezaniká, ostatní spoludlužníci zůstávají nadále povinnými a věřitelé oprávněnými. V tomto případě tak splynutím práva jednoho z pronajímatelů, pronajímatele číslo 2), a povinnosti nájemce zanikl závazek hradit nájemné pouze v rozsahu podílu, jehož vlastníkem se nájemce stal, nikoliv celý závazek. Také námitky, že dohoda spoluvlastníků ze dne 30. 12. 2014 nemohla platně vzniknout a měla být sepsána formou listiny a že práva a listiny z této dohody nemohly přejít na nabyvatele spoluvlastnického podílu, nejsou důvodné. V souladu s § 1138 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) vyžaduje formu veřejné listiny a zápis do veřejného seznamu pouze dohoda spoluvlastníků nemovité věci, jež mění zákonný režim správy společné věci, přičemž u jiných dohod podílových spoluvlastníků nemovité věci taková forma vyžadována není. Dohoda spoluvlastníků stanovení rozdělení užitků ze společné věci, která se nijak nedotýká třetích osob, tak může být uzavřena i ústně nebo konkludentně. Dále k otázce přechodu práv a povinností vyplývající z dohody spoluvlastníků na nové spoluvlastníky pak žalobci odkazovali na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4455/2008. Z tohoto pak žalobci dovozovali, že dohoda spoluvlastníků je vázána k věci, nikoliv k osobám, které jí uzavřeli. Z toho důvodu tak předmětná dohoda spoluvlastníků pozemků, kterou uzavřeli žalobci s paní [celé jméno svědkyně], jakožto spoluvlastníkem číslo 2), zavazuje i nové spoluvlastníky, tj. i žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil žalobcům nájemné v plné výši za rok 2015 a 2016, tvrzení o zániku smlouvy k 7. 7. 2015 je nesprávné, ale i účelové. Dodatek k nájemní smlouvě uzavřen nebyl. Žalobci tvrdili, že žalobce byl o existenci dohody spoluvlastníků informován prostřednictvím emailové korespondence.

4. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno ze smlouvy o nájmu pozemků, ze dne 30. 12. 2014, že žalobci a) a b) jako pronajímatelé číslo 1) a [celé jméno svědkyně], jako pronajímatelka číslo 2) a žalovaný jako nájemce, uzavřeli smlouvu o nájmu pozemků, když předmětem nájmu byly nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] v kat. úz. [část obce] pod [anonymizována dvě slova], [územní celek], okres [okres], a to nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, [stát. instituce]. Šlo o parcely: Parcela číslo; Výměra m2; Druh pozemku [číslo]; 16 747; trvalý travní porost [číslo]; 17 219; trvalý travní porost [číslo]; 52 309; trvalý travní porost [číslo]; 18 307; trvalý travní porost [číslo]; 136 006; trvalý travní porost [číslo]; 1 094; trvalý travní porost [číslo]; 114; trvalý travní porost [číslo]; 301; trvalý travní porost [číslo]; 34; trvalý travní porost [číslo]; 100; ostatní plocha [číslo]; 26 521; trvalý travní porost [číslo]; 3 042; trvalý travní porost [číslo]; 40 425; trvalý travní porost [číslo]; 12; ostatní plocha [číslo]; 17 647; trvalý travní porost [číslo]; 2 764; trvalý travní porost [číslo]; 489; trvalý travní porost [číslo]; 266; trvalý travní porost [číslo]; 37 818; trvalý travní porost [číslo]; 1 946; ostatní plocha [číslo]; 740; trvalý travní porost [číslo]; 52; ostatní plocha [číslo]; 975; trvalý travní porost [číslo]; 564; trvalý travní porost [číslo]; 32 911; trvalý travní porost [číslo]; 18 567; trvalý travní porost [číslo]; 2 613; trvalý travní porost [číslo]; 36; ostatní plocha [číslo]; 28; ostatní plocha [číslo]; 3 866; ostatní plocha [číslo]; 3 134; ostatní plocha celkem; 436 647; 5. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2019. Pokud jde o výši nájemného a způsob úhrady, bylo uvedeno, že nájemce je pronajímatelům číslo 1) a číslo 2) povinen hradit nájemné ve výši 6 000 Kč za 1 ha, tj. 5,48 ha krát 6 000 Kč = 274 800 Kč ročně. Nájemné bylo splatné ročně vždy do 31. 12. daného kalendářního roku na účet pronajímatelů číslo 1) na číslo účtu tam uvedené. V případě prodlení nájemce s hrazením nájemného vzniká pronajímateli právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně za každý den z prodlení.

6. Z dohody spoluvlastníků ze dne 30. 12. 2014, uzavřené mezi žalobci a) a b) na straně jedné (dále jen spoluvlastníci č. 1), a [celé jméno svědkyně], narozenou [datum], bytem [adresa svědkyně], na straně druhé (dále jen spoluvlastník č. 2) za účasti [celé jméno svědka], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], [anonymizována tři slova] [rok], že účastníci se dohodli tak, že spoluvlastníci č. 1 a spoluvlastník č. 2 jsou spoluvlastníky pozemků dle přehledu uvedeného ve smlouvě, který odpovídá shora uvedenému přehledu u smlouvy nájemní. Jde o nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] v kat. úz. [část obce] pod [anonymizována dvě slova], jak jsou tyto nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, [stát. instituce] pro k. ú. [část obce] pod [anonymizována dvě slova], [územní celek], okres [okres]. Spoluvlastníci se dohodli, že cena nájmu za pozemky ve výši 6 000 Kč / 1 ha bude po dobu pěti let mezi spoluvlastníky rozdělena každoročně tak, že spoluvlastníkům č. 1 náleží 5 700 Kč z jednoho pronajatého hektaru půdy a spoluvlastníkovi č. 2 náleží 300 Kč z jednoho pronajatého hektaru půdy.

7. Z předžalobní upomínky ze dne 15. 4. 2020 bylo prokázáno, že zástupce žalobců vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 967 618,89 Kč do čtrnácti dnů od doručení výzvy s tím, že ze zprávy datových schránek bylo prokázáno, že dne 15. 4. 2020 byla tato výzva doručena žalovanému. Součástí této předžalobní výzvy bylo i oznámení, že dle dohody spoluvlastníků pozemků ze dne 30. 12. 2014 uzavřené mezi žalobci, jako pronajímateli č. 1 a pronajímatelem č. 2, nájemné za užívání předmětu nájmu ve výši 6 000 Kč za jeden hektar pronajímaného předmětu nájmu ročně, rozdělené mezi spoluvlastníky tak, že pronajímatelům č. 1 náleží 5 700 Kč za 1 ha pronajímaného předmětu nájmu, tj. celkové za 45,8 ha částka ve výši 261 060 Kč ročně a pronajímateli č. 1 (správně má být pronajímateli č. 2) náleží 300 Kč za 1 ha. Dále odkazovali na článek III. odst. 3.2 smlouvy, kde má pronajímatel v případě prodlení nájemce s hrazením nájemného právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,5 % denně za každý den prodlení. Smluvní pokutu pak žalobci vyčíslili ke dni 15. 4. 2020 ve výši 109 123,8 Kč za období roku 2017, ve výši 61 479,63 Kč dlužné nájemné za období 2018 a ve výši 13 836,18 Kč dlužné nájemné za období 2019. Z dopisu zástupce žalovaného ze dne 28. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný nárok neuznával, tvrdil, že byli domluveni rukou podáním zcela jinak, než je uváděno v dopise. V roce 2017 žalovaný přichystal a předal žalobci b) dodatek k nájemní smlouvě, který narovnával vztahy mezi účastníky. Uvedený dodatek upravoval skutečnost, že žalovaný se stal na základě kupní smlouvy ze dne 2. 7. 2015 s právními účinky vkladu ke dni 7. 7. 2015 spoluvlastníkem uvedených pozemků, a to když uvedenou kupní smlouvou zakoupil spoluvlastnický podíl o velikost 1/10 vzhledem k celku a spoluvlastnický podíl o velikosti 2/5 vzhledem k celku pak zakoupil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s tím, že oba pozemky zakoupili od spoluvlastnice [celé jméno svědkyně]. Tvrdili, že došlo k zániku nájemní smlouvy, a to splynutím, když spoluvlastník nemůže být současně nájemcem pozemku. O tom, že by existovala dohoda spoluvlastníků, žalovaný nevěděl, neinformovala ho o tom ani původní vlastnice [celé jméno svědkyně], ani žalobci. Žalovaný zjistil existenci takové dohody až z dopisu ze dne 15. 4. 2020. Žalovaný vznášel námitku neplatnosti, když uváděl, že [celé jméno svědkyně] byla v době sepisu uvedené dohody v exekučním řízení, a pokud by se vzdala tímto způsobem možného příjmu z pronájmu, jednalo se o neplatný úkon pro úmyslné obcházení zákona. Dohoda nebyla sepsána ani formou veřejné listiny a nebyla zveřejněna ve veřejném seznamu v souladu s ustanovením o. z. v návaznosti na ochranu třetích osob. Bylo tvrzeno, že práva a povinnosti z této dohody by mohly přejít na nabyvatele pouze za situace, že by o nich tento nabyvatel věděl, když se jedná o úpravu spoluvlastnických vztahů, když se vymykají úpravě obsažené v zákoně. Žalovaný jednal se žalobcem 2) zkraje roku 2017, ze strany tohoto nebylo nic sděleno o existenci spoluvlastnické dohody. Navrhl možnost narovnat vztahy všech spoluvlastníků, aby nadále mohla pokračovat spolupráce, pokud jde o užívání společných pozemků a jejich případný pronájem do budoucna. Na tuto výzvu reagovali žalobci dopisem zástupce ze dne 18. 5. 2020, který uváděl, že k uzavření dodatku k nájemní smlouvě nedošlo a dále se vyjadřoval k dalším námitkám žalovaného. Odkazoval také na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4555/2008.

8. Ze smlouvy o koupi nemovité věci uzavřené mezi [celé jméno svědkyně], jako prodávající, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako kupujícím č. 1, a žalovaným, jako kupujícím č. 2, bylo prokázáno, že uzavřeli kupní smlouvu k nemovitostem, a to podílu o velikosti ½ nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v kat. úz. [část obce] pod [anonymizována dvě slova], jak jsou tyto nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, [stát. instituce] pro k. ú. [část obce] pod [anonymizována dvě slova], [územní celek], okres [okres] pro kupujícího č. 1 4/5 na podílu převodu a pro kupujícího č. 2 podíl 1/5 na předmětu převodu. Kupní cena činila 1 700 000 Kč a byla dle smlouvy uhrazena. Smlouva byla odsouhlasena soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 30. 6. 2015. Jak vyplývá ze souhlasu, když exekutor byl pověřen provedením exekuce na základě usnesení o nařízení exekuce [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], kterým byla nařízena exekuce vůči povinným vůči [celé jméno svědka], [anonymizováno] [příjmení] a [celé jméno svědkyně]. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [list vlastnictví] vkladem ze dne [datum], a to s právními účinky ke dni [datum] ke změně vlastnického práva, kdy namísto [celé jméno svědkyně] bylo zapsáno vlastnické právo k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro žalovaného k 1/10 a pro [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ke 2/5, a to na základě smlouvy kupní ze dne [datum].

9. Z výpisu z katastru nemovitostí k výše uvedenému [list vlastnictví] ke dni 2. 7. 2015 pak bylo prokázáno, že vůči nemovitostem byly vedeny exekuce vůči [celé jméno svědkyně], kdy na základě usnesení soudu o nařízení exekuce sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byla tedy vůči této vedena exekuce.

10. Z emailové komunikace ze dne 21. 6. 2017 bylo prokázáno, že [celé jméno svědka] na emailovou adresu žalobkyně a) zasílal informaci o omylem vyplaceném nájemném a navrhoval řešení, když uváděl, že o tomto jednal s žalobcem b). Z odpovědi ze dne 22. 6. 2017 bylo prokázáno, že mu bylo sděleno, že výše nájemného měla za rok činit 274 800 Kč a dle smlouvy bylo rozdělení 5 700 Kč ročně, mají rozdělit manželé [celé jméno žalobce] a 300 Kč za hektar paní [celé jméno svědkyně]. Dle kontroly vyplatili za rok 274 800 Kč za rok 2015 a stejně tak za rok 2016 částku 274 800 Kč manželům [příjmení]. Přeplatek by měl činit 13 740 Kč za rok 2015 a taktéž za rok 2016 a žalobkyně a) navrhla o tento přeplatek snížit nájemné za rok 2017. Z emailové komunikace mezi [celé jméno svědka] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] ze dne 3. 1. 2018 bylo zjištěno, že tato vyzývala [anonymizováno] [celé jméno svědka], že k 3. 1. 2018 dosud neobdrželi platbu za pronájem zemědělských pozemků. Dne 22. 6. ho informovala o tom, jaké je rozdělení nájmu. Na to reagoval [anonymizováno] [celé jméno svědka] s tím, že ani družstvo plnění neobdrželo, když byli nějaké výdaje na straně [anonymizováno] [celé jméno svědka]. Nabízel, že se setká s žalobci.

11. Z výpisu z účtu žalovaného pak bylo prokázáno, že dne 23. 12. 2015 byl zaplacen nájem 2015 v částce 274 800 Kč na účet uvedený ve smlouvě o nájmu pozemků a z výpisu ze dne 27. 12. 2016, že byl uhrazen nájem za rok 2016 ve výši 274 800 Kč na účet uvedený ve smlouvě o nájmu pozemků ze dne 30. 12. 2014.

12. Z výpovědi žalobkyně a) bylo prokázáno, že předmětné nemovitosti s manželem zakoupili. Ohledně uzavření nájemní smlouvy a dalších smluv si konkrétně nepamatuje, nepamatovala si ani, kdo konkrétně smlouvu přinesl. Nedokázala se ani vyjádřit ke konkrétním okolnostem ustanovení nájemní smlouvy. Účet uvedený na smlouvě o nájmu je účet společný s manželem. Nikdy nejednala o prodeji spoluvlastnického podílu, věci kolem nájemních smluv řešil manžel.

13. Z výpovědi žalobce b) jako účastníka řízení bylo prokázáno, že předmětné pozemky získali na základě kupní smlouvy. Při uzavření nájemní smlouvy si nepamatoval, kdo smlouvu předložil, ani na konkrétní okolnosti uzavření nájemní smlouvy. Smlouvu po prostudování uzavřeli. Pozemky, které pronajmuli, tvoří prostor v [katastrální uzemí], šlo o bývalý lyžařský areál, který byl do té doby provozován. Ve vztahu k dohodě spoluvlastníků si nepamatoval, jaký je obsah smlouvy. Na předmětných pozemcích fakticky hospodaří [celé jméno svědka] a žalovaný byl pouze zprostředkovatel uzavření smlouvy o nájmu. S předsedou představenstva žalovaného nikdy nejednal. Ještě před tím, než byla uzavřena smlouva o nájmu pozemků a dohoda spoluvlastníků pozemků, otec paní [celé jméno svědkyně] na tuto převedl svůj podíl, bez toho aniž by jim to oznámil. Když došlo k převodu podílu paní [celé jméno svědkyně] na žalované a [anonymizováno] [příjmení], tento s ním nijak neřešili. Neřešili s ním ani dohodu spoluvlastníků pozemků, když došlo ke změně spoluvlastníků. Žalobce potvrdil, že jednal s panem [celé jméno svědka], který zastupoval pana [příjmení], který mu nabídl odkup podílu na nemovitostech. Žalobce s tím nesouhlasil. K vypořádání s další spoluvlastnicí, paní [celé jméno svědkyně], ve vztahu k nájemnému nedošlo. Předmětné nemovitosti pronajímá [anonymizováno] [celé jméno svědka] i v roce 2020 i 2021.

14. Z výpovědi bývalého předsedy představenstva družstva žalovaného, [celé jméno svědka], bylo prokázáno, že funkci předsedy představenstva vykonával u žalovaného asi osm až deset let, činnost ukončil v létě, v srpnu, 2020 O uzavření smlouvy o nájmu s žalobci a paní [celé jméno svědkyně] nejednal. Důvodem, proč byla uzavřena smlouva ze strany žalovaného, měla být možnost posléze tyto pozemky koupit pro žalovaného. Nájemné se platilo s tím, že dva roky se zaplatil nájem plný, ale celý se platil na účet žalobců. Pak se dělal v dalších období určitý zápočet, aby to vyšlo padesát na padesát, o tomto s žalobci jednal [anonymizováno] [celé jméno svědka]. Bývalý předseda představenstva dále uvedl, že pouze předpokládá, že po jednání žalobci souhlasili s tím, že se poměry vyrovnají tak, že se nájem nebude určitou dobu platit. Neměl k dispozici písemné doklady ohledně této dohody. Smlouvu o odkupu podílu od paní [celé jméno svědkyně], řešil [anonymizováno] [celé jméno svědka], který měl u žalovaného tuto agendu na starosti. Když žalovaný podíly koupil, snažil se je co nejdříve pronajmout tak, aby se neznehodnotily. Peníze přes změnu vlastnictví za nájem se v celém rozsahu poslali žalobcům, a proto byla uzavřena dohoda, že část peněz se započte tak, aby se peníze neposílaly zbytečně tam a zpátky. Stačilo mu ústní sdělení ze strany [anonymizováno] [celé jméno svědka], že dohoda byla uzavřena. Poslední nájem nebyl zaplacen, když předchozí dva se měly započíst z toho důvodu, že měla být uzavřena nová smlouva na rok 2020 a bylo dohodnuto, že nájem bude zaplacen až po podpisu této smlouvy. Nevěděl, že v minulosti byla uzavřena nějaká smlouva, že se nájemné nebude dělit padesát na padesát.

15. Z výpovědi svědka [příjmení] [celé jméno svědka] bylo prokázáno, že je podnikatel a že pro žalovaného vede účetnictví od roku 2005 dosud. Vedl účetnictví i pro pana [celé jméno svědka], který začínal mít problémy a v roce 2012 až 2013 se dostal do exekucí. Požádal svědka, aby ho vyřešil tyto problémy a nabídl mu, zda by nechtěl odkoupit podíl na pozemcích, padesát procent od jeho dcery. Svědek to odmítl, po čase se dohodli a svědek oslovil pana [celé jméno svědka], který přes žalovaného podnikal s nemovitostmi. Poté byla uzavřena nájemní smlouva a pak došlo k tomu, že podíl od dcery pana [celé jméno svědka], paní [celé jméno svědkyně], koupila žalovaná a pan [příjmení]. Svědek uvedl, že nepřipravoval nájemní smlouvu a nebyl ani přítomen při podpisu nájemní smlouvy. Uvedl, že se smlouvou spoluvlastníků pozemků nebyl seznámen. U podpisu této smlouvy o nájmu pozemku nebyl přítomen a nevěděl, proč byl takto dohodnut způsob úhrady, když dohoda byla jasná, že se to bude platit půl na půl. Nájem za rok 2015 a 2016 se celý poslal na účet uvedený ve smlouvě. V roce 2017 se ho ptal pan [příjmení], jak je to s placením nájmu a svědek si uvědomil, že byl nájem zaplacen nesprávně. Sešel se s žalobcem b), vysvětlil mu, že za roky 2015 až 2016 jsou přeplaceni a že tedy nájem za roky 2017 až 2018 uhrazen nebude, protože zůstane ostatním spoluvlastníkům. Žalobce s tím souhlasil, na toto mu podal ruku. O nájmu za rok 2019, o tomto jednal opět se žalobcem, kde mu žalobce řekl, ať nájem neplatí, že se dohodnou při uzavírání smlouvy za rok 2020. Žalobce nechtěl, aby byl nájem zaplacen na účet uvedený ve smlouvě. Písemně nebyla smlouva o započtení nájmu uzavřena proto, že se žalobce nedostavil, aby mohla být smlouva uzavřena písemně. Žalobce b) mu tvrdil, že jedná i za manželku a vše, co dohodnou, bude akceptováno. To, zda s tím, žalobkyně a) souhlasí, si neověřoval. Bylo jednáno o uzavření smlouvy na rok 2020 a následující, k dohodě však nedošlo. K těmto jednáním byl svědek pověřen nejdříve ze strany pana [celé jméno svědka] a pak ze strany pana [příjmení]. Písemnou dohodu o narovnání připravenou neměl, tuto měl potom připravenou v kanceláři. Ze strany žalobců nikdy nedošlo k podpisu této dohody. Dohodu o narovnání žalobcům nepředložil emailem, protože na ně nemá emailovou adresu. Jednali spolu telefonicky, prostřednictvím pošty to také neposílal, protože žalobce a) pořád sliboval, že se zastaví a dohodu podepíše. Dohodl se s paní [celé jméno svědkyně] na odkoupení podílu, bylo to složitější proto, že tam musel být souhlas exekutora s převodem, když paní [celé jméno svědkyně] byla v exekuci a svědek zařídil zastavení exekuce až posléze. V dubnu 2020 se dozvěděl, že se má nájemné platit ne podle podílu. Když jednal v roce 2017 o narovnání s žalobcem, nebylo mu sděleno, že se má platit větší podíl těmto žalobcům.

16. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo prokázáno, že žalobce b) viděla v únoru roku 2020, kdy byli s manželem lyžovat, a manžel měl domluvenou schůzku s žalobcem b). Manžel jednal s žalobcem b) o pronájmu pastvin v [část obce] místnímu zemědělci [anonymizováno] [celé jméno svědka]. Bavili se o smlouvě o nájmu s tím zemědělcem, která měla skončit a o uzavření nové smlouvy, bavili se i o nějakém dlužném nájemném. Manžel říkal panu [celé jméno žalobce], že mu dlužné nájemné zaplatí, ten však říkal, aby mu dlužné nájemné bylo zaplaceno na jiný účet, ne na účet manželky, že z toho nic nemá. Domluvili se, že se dohodnou při podpisu nové smlouvy o pronájmu pastvin [anonymizováno] [celé jméno svědka]. Ze strany manžela byla vůči žalobci nabídka na odkoupení pozemků, žalobce b) sdělil, že o prodej nemá zájem. Manžel sděloval panu [celé jméno žalobce], že by měl za ním přijet do kanceláře, kde by měli uzavřít smlouvu o dalším pronájmu pastvin.

17. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo prokázáno, že byla spoluvlastníkem pozemků v [katastrální uzemí] [anonymizováno] Tyto pozemky na ni napsal otec [celé jméno svědka]. Otec jí pozemky daroval, neuvedl, z jakého důvodu. Do exekuce se dostal otec i matka a svědkyně se dostala do exekuce díky pozemkům, že je otec na ni napsal. Co se fakticky stalo s pozemky, svědkyně nevěděla. Svědkyni pak byla předestřena dohoda spoluvlastníků a k této svědkyně uvedla, že šlo o její podpis, obsah však nezná, když věřila svému otci, který jí vždy doklady předložil, aby je podepsala. Stejně takto bylo ohledně smlouvy o nájmu pozemků a kupní smlouvy, kterou prodala svůj podíl na předmětných pozemcích.

18. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo prokázáno, že žalobce zná. Byl vlastníkem pozemků, které se nacházely v [katastrální uzemí] [anonymizováno]. Pozemky koupil v roce 2000. Pozemky převedl někdy v roce 2008 na dceru, když byla plnoletá, s manželkou se tak domluvili. Podílel se se žalobci na uzavření nájemní smlouvy na předmětné pozemky se žalovaným. Dceru zastupoval. K dohodě spoluvlastníků uvedl, že o dohodě ví a pokud jde o rozdíl v příjmech za pronajaté hektary půdy, byla uzavřena tato dohoda proto, že v té době měl exekuční problémy jak svědek, tak i jeho dcera. Na tuto dohodu navazovala ústní dohoda s žalobcem b), že mu pak rozdíl doplatí. Rozdíl však doplacen nebyl. Ke smlouvě o nájmu pozemků svědek uvedl, že o ní ví a tato měla navazovat na dohodu spoluvlastníků. Dceři pomáhal při prodeji pozemků, když v té době měli již problémy všichni a řekl dceři, ať prodá pozemky dál. Exekutor musel mít informace o prodeji pozemků. Nové spoluvlastníky neinformoval o smlouvě mezi spoluvlastníky, ani o nájemní smlouvě. Svědek nevěděl, že by někdo jiný informoval kupující o uzavření dohody spoluvlastníků a o uzavření nájemní smlouvy.

19. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], [anonymizováno], bylo prokázáno, že žalobce zná od roku 2015, kdy si od nich pronajímal pozemky, stejně je to tak u žalovaného. Při uzavírání smlouvy o nájmu pozemku smlouvu připravoval pan [celé jméno svědka], který byl spoluvlastníkem pozemků a pak je prodával žalovanému. Svědek nevěděl, proč dohodu spoluvlastníků podepisoval a nevěděl ani, proč byla cena nájmu za pozemky takto mezi spoluvlastníky rozdělena. Po pěti letech byla smlouva o nájmu pozemků ukončena, pozemky obhospodařuje zadarmo. Pokud došlo ke změně spoluvlastníků, smlouva zůstala nadále stejná. Svědek nevěděl, zda noví spoluvlastníci byli seznámeni s dohodou spoluvlastníků o rozdělení příjmů z nájmu.

20. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: Mezi žalobci, jako pronajímateli č. 1 a [celé jméno svědkyně], jako pronajímatelem č. 2 a žalovaným byla uzavřena smlouva o nájmu pozemků ve smlouvě uvedených. Smlouva byla uzavřena 30. 12. 2014 na dobu určitou od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2019. Nájemné bylo dohodnuto ve výši 6 000 Kč za hektar, které se mělo platit na účet uvedený ve smlouvě, který patřil žalobkyni a). Žalovaný uhradil nájemné za rok 2016 v plné výši. Mezi pronajímateli byla uzavřena smlouva dne 30. 12. 2014, na základě které se mělo dostat pronajímatelům č. 1, tj. žalobcům, z nájemného 5 700 Kč za hektar a pronajímatelce č. 2, [celé jméno svědkyně], pouze 300 Kč za hektar. Žalobci tedy požadovali dlužné nájemné za roky 2017, 2018, 2019 v celkové výši 783 180 Kč Součástí smlouvy o nájmu bylo ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,05 % denně z dlužného nájemného a žalobci vyčíslili smluvní pokutu do 15. 4. 2020 ve výši 184 438,89 Kč. Žalovaný na základě kupní smlouvy uzavřené se [celé jméno svědkyně] a [anonymizováno] [příjmení] koupil spoluvlastnický podíl v 1/10 a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] koupil spoluvlastnický podíl ve výši 2/5, když tito nemovitosti zakoupili od [celé jméno svědkyně], když právní účinky vkladu práva byly k 7. 7. 2015.

21. Žalovaný v řízení neprokázal uzavření dodatku nájemní smlouvy, na základě které by mělo dojít k započtení zaplaceného nájemného za roky 2015 a 2016 na další období, když z výpovědi svědka [příjmení] [celé jméno svědka] bylo prokázáno, že měla být taková dohoda připravena, ale ze strany žalobců nebyla podepsána.

22. Podle § 980 odst. 1, o. z., je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. Stanoví-li to právní předpis, zapíše se do veřejného seznamu kromě věcného práva i právo užívání nebo požívání, jakož i omezení rozsahu nebo způsobu užívání nebo požívání věci spoluvlastníky.

23. Podle § 1115 odst. 1, o. z., osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

24. Podle § 1117 o. z., každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

25. Podle § 1138 o. z., dohodnou-li se spoluvlastníci nemovité věci o její správě jinak, vyžaduje dohoda formu veřejné listiny. Dohoda se založí do sbírky listin u orgánu, u něhož je nemovitá věc zapsaná ve veřejném seznamu.

26. Podle § 2221 odst. 1., o. z., změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka.

27. Podle § 2221 odst. 2., o. z., převedl-li pronajímatel vlastnické právo k věci, nejsou pro nového vlastníka závazná ujednání o pronajímatelových povinnostech, které zákon nestanoví. To neplatí, pokud nový vlastník o těchto ujednáních věděl.

28. Pokud jde o právní hodnocení, hodnotil soud provedené dokazování dle shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobců je důvodný pouze částečně. V řízení bylo mezi účastníky nesporné, že dne 30. 12. 2014 byla uzavřena smlouva na dobu určitou od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2019. Bylo dohodnuto, že nájemné bude placeno ve výši 6 000 Kč za hektar na účet, který byl uveden ve smlouvě, byla dohodnuta splatnost nájemného. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že za roky 2015 a 2016 bylo nájemné v plné výši uhrazeno. Za roky 2017, 2018 a 2019 nebylo nájemné dle smlouvy uhrazeno. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobci a) a b) a původní vlastník předmětných pozemků, [celé jméno svědkyně], uzavřeli dohodu spoluvlastníků 30. 12. 2014, na základě které se mělo žalobcům dostat plnění 5 700 Kč za hektar a [celé jméno svědkyně] měla dostat pouze 300 Kč za hektar. K námitce žalovaného se soud zabýval platností této dohody spoluvlastníků, když žalovaný namítal, že tato dohoda spoluvlastníků je neplatná pro rozpor se zákonem, když [celé jméno svědkyně] byla v době uzavření smlouvy v exekuci a nemohla tedy uzavřít takovou smlouvu, která by krátila možnost zajištění finančních prostředků pro plnění v exekuci. V řízení bylo prokázáno z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že dohoda spoluvlastníků byla s žalobci uzavírána právě z tohoto důvodu a jak tento uvedl, bylo s žalobcem b) dohodnuto, že mu rozdíl vyplatí. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] pak bylo prokázáno, že tato smlouvu pouze podepsala, když jí dal k podpisu její otec, svědek [celé jméno svědka], tomuto věřila a o bližší podrobnosti se nestarala. Je tedy dle názoru soudu jednoznačně prokázáno, že tato dohoda byla ze strany [celé jméno svědka] a žalobců uzavřena jednoznačně z toho důvodu, aby byla zkrácena možnost uspokojení pohledávek věřitelů dlužníka, tj. [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka]. To, že zde existovali exekuce vůči [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka] bylo prokázáno z výpisu z katastru nemovitostí, kde byly jednoznačně tyto exekuce zaznamenány, a to k datu uzavření dohody spoluvlastníků. S ohledem na to, že z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že byl ze strany exekutora vydán exekuční příkaz na prodej předmětných nemovitostí, je jednoznačné, že součástí tohoto exekučního příkazu je i zákaz, aby dlužník po doručení usnesení nemovitou věc převedl na jiného nebo jí ztížil a přijímal z ní užitky. Protože byla smlouva uzavřena z toho důvodu, aby obcházela ustanovení exekučního řádu, byla uzavřena v rozporu se zákonem, a proto je dle názoru soudu dohoda spoluvlastníků ze dne 30. 12. 2014 neplatná dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., když jde o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

29. Z tohoto důvodu pak dle názoru soudu není ani rozhodné, kdy se noví vlastníci, tj. žalovaný a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o tom, že tato smlouva existuje, dozvěděli. Žalovaný tvrdil, že se o dohodě spoluvlastníků dozvěděl teprve z výzvy k úhradě dluhu, která jim měla být doručena 15. 4. 2020. Z emailové korespondence mezi žalobci a [anonymizováno] [celé jméno svědka], který v této věci žalovaného zastupoval, pak bylo prokázáno, že tento byl informován o dohodě spoluvlastníků z emailu žalobkyně a) ze dne 22. 6. 2017. Pokud je tedy dle názoru soudu neplatná dohoda spoluvlastníků ze dne 30. 12. 2014, nemuseli se touto dohodou řídit noví spoluvlastníci a na daný případ není možno uplatnit rozsudek Nejvyššího soudu, na který odkazovali žalobci. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4455/2008, v kterém Nejvyšší soud dovodil následující:„ Žalobkyně, na níž darovací smlouvou ze dne 12. 3. 2002 přešla práva a povinnosti k touto smlouvou nabytým nemovitostem z jejích právních předchůdců manželů B., je vázána obsahem dohody o užívání předmětné nemovitosti, uzavřené jejími právními předchůdci a žalovanými. Za stavu, kdy tato dohoda nebyla změněna dohodou novou, uzavřenou mezi stávajícími spoluvlastníky, ani nahrazena rozhodnutím žalovaných, podle velikosti jejich podílů většinovými spoluvlastníky, je žalobkyně povinna stávající dohodu o užívání předmětné nemovitosti respektovat a nemůže se s úspěchem domáhat soudního rozhodnutí o jiném způsobu jejího užívání jednotlivými spoluvlastníky. Změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků sama o sobě bez dalšího není podstatnou změnou poměrů, která by měla vliv na vázanost smluvních projevů spoluvlastníků o užívání společné věci.“ Je také nutno uvést, že žalobci při uzavírání smlouvy o koupi předmětných nemovitostí nebyli o dohodě spoluvlastníků informováni. Je dle názoru soudu také pravdou, že pokud došlo k jinému ujednání o placení nájemného, než podle velikosti podílů, měla být tato skutečnost v souladu se shora citovaným ustanovením § 1138 o. z. Protože se žalobci, jako pronajímatelé, a [celé jméno svědkyně], jako další pronajímatel, dohodli o jiném rozdělní nájmu, než podle velikosti podílů, měla tato dohoda být zapsána ve veřejném seznamu v katastru nemovitostí tak, aby případní zájemci mohli být s touto dohodou seznámeni s ohledem se zásadou materiální publicity, uvedené v § 980 o. z., kde jde o domněnku správnosti zápisů ve veřejném seznamu. Případná třetí osoba je pak chráněna pro případy, kdy činí jednání vztahující se ke společné věci (např. jedná o nájmu nemovité věci) nebo uvažuje o nabytí spoluvlastnického podílu k takové věci. V obou případech je pro její právní postavení nezbytná vědomost, že správa věci je sjednána jinak, než jak vyplývá ze zákona a této skutečnosti je si vědoma (resp. může a má být) z údajů, zjistitelných z veřejného seznamu. Tyto závěry jsou uvedeny v komentáři k ustanovení § 1138 o. z. v publikaci Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2013, 1276 s . V případě, že by dohoda spoluvlastníků byla uzavřena platně a byla zveřejněna ve veřejném seznamu, byla by jednoznačně závazná i pro nové spoluvlastníky, to je žalovaného a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobcům pak tedy vznikl nárok na úhradu nájemného pouze do výše jejich podílů, tedy jedné poloviny nároku. Žalobci měli nárok na nájemné podle nájemní smlouvy v případě rozdělení nájemného podle podílů ve výši 137 400 Kč za rok, za pět let mělo tedy nájemné činit 687 000 Kč, tedy za období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2019. Žalobcům bylo vyplaceno nájemné za rok 2015 a rok 2016, vždy ve výši 261 060 Kč, celkem jim tedy žalovaný zaplatil nájemné ve výši 522 120 Kč. Na zbytek nároku je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobcům dlužné nájemné ve výši 164 880 Kč. Za rok 2018 pak dluh tedy činí částku 27 480 Kč a za rok 2019 celé poloviční nájemné ve výši 137 400 Kč. Nájemné bylo splatné k 31. 12. 2018 za rok 2018, a proto soud přiznal úrok z prodlení z dlužného nájemného za rok 2018 od 1. 1. 2019. Nájemné za rok 2019 bylo splatné k 31. 12. 2019 a soud tedy přiznal úrok z prodlení od 1. 1. 2020 do zaplacení. Výše úroku z prodlení pak odpovídá nařízení vlády, kterým je stanoven úrok z prodlení ke konkrétní době.

30. Dle názoru soudu není důvodná námitka žalovaného, že ve smlouvě o nájmu je uvedeno nájemné za hektary, které neodpovídají výměře pronajatých pozemků, když celkem měla být výměra ve výši 436 647 m2 a nájemné bylo vypočteno ze 45,8 ha, jak je ve smlouvě uvedeno. V tomto případě je nutno dle názoru soudu vycházet z nájemní smlouvy, když článek III o výši nájemného a způsobu úhradu hovoří o 45,8 ha a vypočítává roční nájemné bez toho, že by zde byl odkaz na výměru uvedených pronajatých pozemků. Proto je možno přiznat pronajímatelům nájemné v tomto rozsahu, i když tedy nekoresponduje s výměrou pronajatých pozemků.

31. Není důvodná námitka žalovaného, že pokud se nájemce stane vlastníkem či spoluvlastníkem předmětu nájmu, má to za následek zánik právně-závazkového vztahu. Dle názoru soudu je možno souhlasit s žalobci, že pokud došlo ke splynutí práv a povinností z nájemní smlouvy, došlo k tomu jen v rozsahu, v jakém byla z nájemní smlouvy oprávněna předchůdkyně žalovaného. V řízení bylo prokázáno, že tuto skutečnost akceptovali i žalovaný a [anonymizováno] [příjmení], kteří pověřili Ing. [celé jméno svědka], aby za ně jednal ve věci dlužného nájemného, kdy tento měl projednat s žalobci započtení nájemného zaplaceného v plné výši žalobcům za roky 2015 a 2016 na nájemné za další období. K zániku nájemní smlouvy dle názoru soudu tedy nedošlo.

32. Soud zamítl žalobu, i pokud jde o smluvní pokutu, když dle názoru soudu je toto ustanovení nejasné a není uvedeno, v jaké výši má být smluvní pokuta hrazena. Je zde uvedeno, že v případě prodlení nájemce z hrazení nájemného, vzniká nájemci právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně za každý dne prodlení. Není tedy zřejmé, jakým způsobem by mělo být vypočteno dlužné nájemné, ze kterého by mělo vzniknout pronajímateli právo na uhrazení smluvní pokuty. S ohledem na další závěry soudu je pak nutno uvést, že žalobci se dostali do prodlení s jinými částkami, než jak vypočetli smluvní pokutu žalobci. Proto soud nárok na zaplacení smluvní pokuty nepřiznal.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 89 590,02 Kč, přičemž tato částka představuje 65,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,96 % a úspěchu žalobců v rozsahu 17,04 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 48 381 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 967 618,89 Kč sestávající z částky 12 180 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 12 180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 29. 9. 2020, z částky 12 180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 4. 2021, z částky 12 180 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 12. 2020, z částky 12 180 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 2. 2021, z částky 12 180 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 4. 2021, z částky 12 180 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 6. 2021, z částky 12 180 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 8. 2021 a z částky 12 180 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 9. 2021 včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 112 320 Kč ve výši 23 587,20 Kč.