16 C 216/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 38 787 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 25 231,73 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení a s 19,98% úrokem ročně z částky 10 000 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 677,99 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 11 841 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení a s 20,11% úrokem ročně z částky 11 841 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 311,60 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 38 787 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 23. 12. 2013 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 9 426 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 240 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,11 % ročně sjednanou v čl. 3 smluvních podmínek, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 080 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 106 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 499 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 11. 2014. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, když poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 23. 12. 2013. Ke dni 14. 5. 2014 činila dlužná jistina částku 11 841 Kč a dlužný poplatek částku 8 585 Kč. Po tomto datu do data postoupení pohledávky nebylo žalovaným na pohledávku ničeho uhrazeno. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 2 000 Kč. Pohledávka ze smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky bez příslušenství částku 20 426 Kč, přičemž příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 20 426 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 11 841 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 8 585 Kč, dále kapitalizovaných úroků ve výši 6 034,61 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 217,38 Kč, úroků ve výši 20,11 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 841 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 841 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení. Úroky jsou počítány od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 15. 5. 2017. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dále došlo dne 27. 12. 2013 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 8 361 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 277 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně sjednanou v čl. 3 smluvních podmínek, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 901 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 307 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 2. 2015. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Ke dni 14. 5. 2014 činila dlužná jistina částku 10 000 Kč a dlužný poplatek částku 8 361 Kč. Po tomto datu do data postoupení pohledávky nebylo žalovaným na pohledávku ničeho uhrazeno. Žalovaný do postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Pohledávka ze smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky bez příslušenství částku 18 361 Kč, přičemž příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 18 361 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 8 361 Kč, dále kapitalizovaných úroků ve výši 4 466,76 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 403,97 Kč, úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. Úroky jsou počítány od 20. 2. 2015, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 15. 5. 2017. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu žalobkyně dluh neuhradil.

2. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky ve výši 18 361 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 8 361 Kč, dále kapitalizovaných úroků ve výši 4 466,76 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 403,97 Kč, úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení, a to s ohledem na skutečnost, že smlouva o půjčce [číslo] žalobkyní nebyla dohledána.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno ze smlouvy o půjčce ze dne 23. 12. 2013, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které mu byla půjčena částka 13 000 Kč a žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 9 426 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 240 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,11 % ročně sjednanou v čl. 3 smluvních podmínek, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 080 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 106 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 499 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 11. 2014. Žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně podklady pro uzavření smlouvy, údaje o zaměstnání a pravidelném měsíčním příjmu. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 23. 12. 2013. Ke dni 14. 5. 2014 činila dlužná jistina částku 11 841 Kč a dlužný poplatek částku 8 585 Kč. Po tomto datu do data postoupení nebylo žalovaným na pohledávku ničeho uhrazeno. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 2 000 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 20 426 Kč, přičemž příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu žalobkyně dluh neuhradil.

6. Podle ustanovení § 96 odst. 1, 2, 3, 4 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrh dříve, než začalo jednání.

7. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí účinnosti.

8. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Podle ustanovení § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Podle ustanovení § 517 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

11. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Podle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

14. Žalobkyně svým podáním ze dne [datum] vzala svou žalobu částečně zpět, soud proto rozhodl v rozsahu tohoto zpětvzetí a řízení dle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil, když stanovisko strany žalované dle ustanovení § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř. nebylo vyžadováno, neboť ke zpětvzetí došlo dříve, než začalo jednání ve věci (výrok I. tohoto rozsudku).

15. Soud dále na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 5. 2017 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, když právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost z uvedené smlouvy poskytnutím peněžních prostředků v žalobkyni tvrzené výši a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a zaplatit dohodnutý poplatek a úrok z prodlení. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně výši žalobního nároku a dospěl k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byla žalobou uplatněna, je oprávněný. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalovaného nikterak rozporována. Současně s ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění povinnosti nad rámec tvrzeným žalobkyní, resp. toto žalovaný pro svou procesní pasivitu ani skutkově netvrdil, soud mu žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku II. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. včetně nároku na sjednaný poplatek za půjčené peněžní prostředky a rovněž na zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 517 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 311,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 552 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 787 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 660 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 760 Kč ve výši 999,60 Kč.