16 C 238/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: výživné

I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na výživné manželky částkou 1 000 Kč měsíčně s účinností od 28. 8. 2020, a to vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně. Ve zbytku, tedy pokud bylo požadováno výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně, se žaloba zamítá.

II. Dlužné výživné za období od 28. 8. 2020 do 30. 6. 2021 v částce 10 128 Kč, jakož i běžné výživné, které nabude do doby, než toto rozhodnutí nabude právní moci, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč s tím, že první splátku je povinen zaplatit do 15. dne následujícího měsíce po právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně až do úplného zaplacení dluhu pod ztrátou výhody splátek.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu České republice soudní poplatek v částce 600 Kč, na účet účtárny Okresního soudu v Olomouci, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala stanovení výživného manželky s odůvodněním, že dne [datum] uzavřeli s žalovaným manželství. Z manželství se narodila nezletilá dcera [jméno], [datum]. S touto je nyní žalobkyně na rodičovské dovolené. Dne [datum] žalobkyně zjistila, že manžel má mimomanželský poměr. Žalovaný odešel ze společného bydliště ke své nynější přítelkyni, kde žije ve společné domácnosti. Žalobkyně má z předchozího manželství syna, kterého odchod žalovaného silně zasáhl. Byt, ve kterém manželé žili, byl byt nájemní, kde nájem měl trvat do ledna 2021, a měsíční nájemné činilo 15 500 Kč včetně poplatků za služby. Manžel zaplatil nájemné za měsíc červenec 2020, za měsíc srpen 2020 propadla kauce a žalobkyně posléze byt opustila k poslednímu červnu 2020. Žalobkyně bydlela s dětmi u své matky, kde platí nájemné ve výši 6 000 Kč. Žalobkyně pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč a příspěvek na výživu dcery částkou 3 000 Kč měsíčně od června 2020. Žalobkyně není sama schopna z rodičovského příspěvku a z výživného na dceru pokrýt náklady na důstojné bydlení a výživu, když žalovaný má podle informací žalobkyně měsíční příjem asi 34 000 Kč, domáhala se tedy stanovení výživného ve výši 4 000 Kč měsíčně.

2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil, u jednání uvedl, že není vůbec schopen platit výživné na manželku.

3. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno z oddacího listu, že účastníci jsou manželé, když manželství bylo uzavřeno dne [datum]. Z rodného listu vydaného [stát. instituce] dne [datum] pak bylo prokázáno, že ve svazku [anonymizováno], ročník [rok], na straně/listu [anonymizováno], pod pořadovým [číslo] je zapsáno narození dítěte [celé jméno žalobkyně], dne [datum] s tím, že jako otec je zapsán žalovaný a jako matka žalobkyně. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka], zejména z rozsudku ze dne [datum], který nabyl právní moci [datum], bylo prokázáno, že tímto rozsudkem byla schválena dohoda rodičů, na základě které byla nezletilá [jméno] svěřena pro dobu do i po rozvodu manželství do péče matky. Otec se zavázal platit výživné ve výši 3 500 Kč měsíčně s účinností od [datum] a dlužné výživné ve výši 6 500 Kč se zavázal zaplatit ve splátkách.

4. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka], zejména z rozsudku ze dne [datum], že tímto rozsudkem, který nabyl právní moci [datum], byla schválena dohoda rodičů, kterou byla nezletilá [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození] a nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], pro dobu do rozvodu a i pro dobu po rozvodu, byli svěřeni do péče matky. Žalovaný se zavázal přispívat na výživu nezletilé [jméno] částkou 3 200 Kč měsíčně a na výživu nezletilého [jméno] částkou 2 700 Kč měsíčně s účinností od [datum]. Z rozsudku ze dne [datum], který nabyl právní moci [datum], pak bylo prokázáno, že tímto rozsudkem byl zamítnut návrh matky, aby soud zvýšil výživné žalovanému dle shora uvedeného rozsudku.

5. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] pak bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela smlouvu o nájmu bytu s [jméno] [příjmení], kde má k dispozici jednu pokojovou jednotku, dále má k užívání další společnou pokojovou jednotku, kuchyň a koupelnu s WC. Nájemné bylo dohodnuto ve výši 6 000 Kč. Ze smlouvy o podnájmu bytu, uzavřené mezi žalobkyni a [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že dne [datum] byla uzavřena podnájemní smlouva, kdy [jméno] [příjmení] pronajal žalobkyni byt, který se nachází v sedmém podlaží domu s číslem popisným [anonymizováno], číslem orientačním [anonymizováno] na ulici [ulice] v [obec]. Byt je o velikosti 3 + 1 a sestává z předsíně, koupelny, WC a tří obytných místností. Podnájem byl sjednán na dobu od [datum] do [datum]. Podnájemné bylo dohodnuto ve výši 9 000 Kč měsíčně.

6. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyni byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši 8 317 Kč od [datum]. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory bylo zjištěno, že od [datum] byl rodičovský příspěvek žalobkyni na nezletilou [jméno] zvýšen z částky 8 317 Kč na 10 000 Kč.

7. Ze sdělení zaměstnavatele žalovaného ohledně jeho příjmů bylo zjištěno, že tento měl za období od září 2020 do ledna 2021 průměrný čistý měsíční příjem ve výši 20 639 Kč a z doplnění tohoto sdělení, že za období od ledna 2021 do dubna 2021 měl čistý průměrný měsíční příjem ve výši 23 339,75 Kč. Z pracovního posudku ze dne [datum] pak bylo prokázáno, že žalovaný pracuje ve [právnická osoba] [právnická osoba], se sídlem v [obec] – [část obce] od [datum] a pracovní poměr stále trvá. Práci vykonává na pozici technik. Momentálně pracuje v jednosměnném pracovním režimu v osmihodinovém úvazku. [ulice] náplní jeho práce je kontrola technického stavu výrobních linek, jejich seřízení, spolupráce při výběru a zajištění náhradních dílů a technická spolupráce s výrobou. Práci vykonává svědomitě, bez problémů, spolupracuje s týmem.

8. Z výpovědi žalobkyně jako účastnice řízení pak bylo zjištěno, že mimo nezletilou [jméno] má další vyživovací povinnost na syna [jméno] [příjmení], narozeného [datum]. Dostává na něho výživné ve výši 3 300 Kč měsíčně. Dostává rodičovský příspěvek na dceru od žalovaného. Od srpna 2020 do prosince 2020 bydlela u matky, kde měla náklady spojené s bydlením 6 000 Kč a od prosince 2020 bydlela na adrese, jak předložila podnájemní smlouvu, kde platila 9 000 Kč. Od dubna 2021 bydlí zpět u matky a tam platí 6 000 Kč měsíčně. Se zdravotním stavem nemá zvýšené náklady, nemá žádný další větší majetek.

9. Z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení bylo zjištěno, že mimo nezletilou [jméno] mu další vyživovací povinnost k nezletilé [jméno], ke které má stanoveno výživné 3 200 Kč a nezletilému [jméno], kde platí výživné 2 700 Kč. Děti jsou svěřeny do péče matky, děti si bere s určitou pravidelností. Nezletilou [jméno] neviděl od května 2020, když chtěl se s ní vidět, nebylo mu to umožněno. [příjmení] [jméno] má výživné stanovené ve výši 3 500 Kč měsíčně. Od srpna 2020 bydlí u přítelkyně, jde o byt jejích rodičů, kde platí 5 000 Kč měsíčně. Je zaměstnán stále u [právnická osoba] [právnická osoba], došlo však k poklesu příjmů, a to od února 2021. Jiné příjmy, než ze zaměstnání nemá a nemá ani jiný majetek.

10. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: Účastníci jsou manželé, z manželství se narodila nezletilá [jméno], která byla na základě rozsudku zdejšího soudu svěřena do péče žalobkyně, a žalovanému bylo stanovené výživné ve výši 3 200 Kč měsíčně. Žalobkyně má další vyživovací povinnost k synovi [jméno] z předchozího manželství, který byl svěřen do její péče, a otci bylo stanoveno výživné ve výši 3 300 Kč měsíčně. Žalobkyně má příjmy pouze z rodičovského příspěvku a dále dostává na děti výživné. Žalovaný má další vyživovací povinnost k dětem z předchozího manželství, a to dceři [jméno], kde platí výživné ve výši 3 200 Kč měsíčně a synovi [jméno], kde platí výživné ve výši 2 700 Kč měsíčně. Žalobkyně měla od srpna 2020 náklady na bydlení ve výši 6 000 Kč měsíčně, kdy bydlela u matky, jak bylo prokázáno z předložené nájemní smlouvy, od prosince 2020 do dubna 2021 bydlela v podnájmu, kde platila 9 000 Kč měsíčně, jak bylo prokázáno z podnájemní smlouvy a od dubna opět bydlí u matky. Žalovaný má náklady spojené s bydlením, když bydlí v rozhodném období u své přítelkyně v bytě rodičů, kde platí za bydlení 5 000 Kč měsíčně.

11. Podle § 697 odst. 1, zákona č. 89/20212 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.), manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.

12. Podle § 697 odst. 2, o. z., pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

13. Podle § 922 odst. 1, o. z., výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

14. Pokud jde o právní hodnocení, má soud za to, že po provedeném dokazování bylo zjištěno, že žaloba žalobkyně je důvodná. Dle názoru soudu byly splněny všechny předpoklady pro stanovení výživného manželky. Účastníci byli v době rozhodování soudu stále manželé, když dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o rozvodu jejich manželství. Při porovnání příjmů obou účastníků a s přihlédnutím k tomu, že hmotná a kulturní úroveň obou manželů by i po odchodu manžela ze společné domácnosti a tedy i po ukončení společného soužití měla být stejná, jsou zde důvody pro to, aby soud výživné manželce přiznal. S ohledem na to, že se účastníkům v nedávné době narodila nezletilá dcera [jméno], je žalobkyně s ohledem na péči o dceru vyloučena z možnosti zvýšeným úsilím získat další finanční prostředky. Jejím jediným příjmem je tedy rodičovský příspěvek. S ohledem na to, že z rodičovského příspěvku ve výši 10 000 Kč musí žalobkyně vydávat částku 6 000 Kč na bydlení, je tedy nutno, aby se určitým způsobem na životní úrovni žalobkyně a jejich společné dcery podílel žalovaný. Žalovaný však, stejně jako žalobkyně, mají další vyživovací povinnosti a s ohledem na příjmy a výdaje žalovaného, má soud za to, že je možno žalobě vyhovět pouze částečně, a to ve výši 1 000 Kč měsíčně. Žalovaný má dle zaměstnavatele příjmy ve výši 23 339,75 Kč, z toho vydá 5 000 Kč na bydlení, 2 700 Kč platí výživné pro nezletilého [jméno], 3 200 Kč pro nezletilou [jméno] a 3 500 Kč pro nezletilou [jméno]. Dále uváděl, že platí půjčku ve výši 3 000 Kč měsíčně. Zůstává mu tedy příjem ve výši 5 939 Kč a z tohoto tedy bylo stanoveno výživné manželky ve výši 1 000 Kč měsíčně. S ohledem na to, že výživné manželky bylo možno stanovit dle shora citovaného ustanovení § 922 odst. 1 o. z. až od podání žaloby, bylo tedy rozhodnuto, že je povinen platit výživné s účinností od 28. 8. 2020.

15. S ohledem na to, že výživné bylo přiznáno od doby podání žaloby, bylo nutno vyčíslit dlužné výživné, které bylo vypočteno za období od 28. 8. 2020 do 30. 6. 2021, když v době rozhodování soudu, tedy dne 28. 6. 2021 již bylo splatné i výživné za měsíc červen 2021. Dlužné výživné bylo tedy vypočteno v částce 10 128 Kč. Toto dlužné výživné, včetně běžného výživného, které nabude do doby, než toto rozhodnutí nabude právní moci, pak bylo v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) s ohledem na příjmovou situaci žalovaného stanoveno k plnění ve splátkách, jejichž výši a splatnost soud určil. Výše splátky byla stanovena ve výši 500 Kč měsíčně a splatnost pak do patnáctého dne následujícího dne po právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně až do úplného zaplacení dluhu pod ztrátou výhody splátek. Ztráta výhody splátek znamená to, že pokud nebude řádně a včas zaplacena jedna splátka dlužného výživného, stane se zbytek dlužného výživného splatný najednou.

16. Ve zbytku byla tedy žaloba žalobkyně na stanovení výživného manželky zamítnuta, a to s ohledem na to, že žalovaný nemá takové příjmy a není dle názoru soudu schopen platit výživné ve větší výši, než bylo stanoveno ve výroku I. rozsudku. Při svém rozhodování soud také přihlížel k tomu, že žalobkyně má další vyživovací povinnost vůči nezletilému synovi z předchozího manželství a žalovaný další dvě vyživovací povinnosti k nezletilým dětem, také z předchozího manželství. Dle názoru soudu je nutno k těmto vyživovacím povinnostem přihlédnout, a proto bylo rozhodnuto pouze o částečném vyhovění návrhu žalobkyně na stanovení výživného manželky.

17. Žalobkyně je pak v souladu s ustanovením § 11 odst. 2 písm. c) zákona o soudních poplatcích osvobozena od placení soudních poplatků a záloh a poplatková povinnost tedy přechází na žalovaného, proto soud stanovil povinnost žalovanému zaplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč na účet účtárny Okresního soudu v Olomouci.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně nebyla ve sporu úspěšná v celém rozsahu a měla by proto platit náhradu nákladů řízení. Žalovaný však náhradu nákladů řízení nepožadoval a ani podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.