16 C 242/2019

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Česká republika – Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 za účasti vedlejšího účastníka: Jméno zainteresované společnosti 1/0 , Vienna Insurance Group, IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 pro 33 535 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 16 767,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, domáhal po žalované zaplacení částky 33 535 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodňoval tím, že dne , datum, v 7:32 hodin došlo v , adresa, , silnice druhé třídy číslo , hodnota, , km 69,633 u , jméno FO, , Anonymizováno, k dopravní nehodě - ke střetu vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , reg. značky , SPZ, , které za použití VRZ předjíždělo kolonu vozidel za železničním přejezdem směrem k vlakovému nádraží a částečně přejelo i do protisměrného jízdního pruhu, s vozidlem žalobce , Anonymizováno, , Anonymizováno, , reg. značky , SPZ, , s přívěsným vozíkem, které řídil žalobce a které jelo ve vztahu k policejnímu vozidlu v protisměrném jízdním pruhu, a při střetu došlo ke škodě. Žalobce odkazoval na ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích v případě použití zvláštního výstražného světla modré barvy, případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení. Řidič vozidla s právem přednosti v jízdě je oprávněn porušovat v zákoně taxativně vyjmenovaná ustanovení, tj. „porušovat určitá pravidla zákonem stanovená silničního provozu“. Nesmí však ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Řidič služebního vozidla policie v dané věci vozidla s právem přednosti v jízdě za absence prokázaného zákonného důvodu vyjel vlevo a přes protijedoucí odbočovací jízdní pruh a odbočovací jízdní pruh v jeho směru jízdy najel do protisměrného jízdného pruhu, kde narazil do protijedoucího vozidla žalobce. Tedy nejen, že ohrozil bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, ale přímo vyvolal vznik následku, tj. vznik dopravní nehody. Žalobce byl tohoto názoru, že příčinou dopravní nehody bylo jednání řidiče služebního vozidla žalované. Žalobce požadoval náhradu škody ve výši 33 535 Kč za opravu vozidla žalobce a za pronájem náhradního vozidla. Žalobce pak vzal žalobu částečně zpět podáním doručeným soudu dne , datum, , když tímto způsobem reagoval na rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve znění rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, – pobočka v Olomouci, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , když uvedl, že výše specifikovaná rozhodnutí korigovala míru zavinění dopravní nehody, když Okresní soud v , adresa, shledal jednání v rozporu s ustanoveními zákona o silničním provozu na straně řidičů obou vozidel, a proto rozhodl, že žalobce i žalovaná odpovídají za vzniklou škodu v rozsahu 50 %. Soud pak usnesením, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, řízení částečně zastavil v rozsahu částky 16 756,50 Kč a rozhodl o vrácení poměrné části soudního poplatku. Zároveň bylo rozhodnuto o pokračování v řízení, které bylo přerušeno do doby pravomocného skončení řízení ve shora uvedené věci u Okresního soudu v Šumperku.

2. Žalovaná se k žalobě písemně vyjádřila v odporu proti platebnímu rozkazu, když odkazoval na správní řízení, ve kterém bylo pravomocným rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , konstatováno, že žalobce jednal zaviněně, když se svým protiprávním jednání dopustil přestupku tím, že nejel při pravém okraji vozovky a nereagoval na v protisměru jedoucí služební vozidlo. Vyjádření dále doplnila podáním doručeným soudu dne , datum, , kdy dále uvedla, že rozhodnutí odvolacího orgánu ve věci přestupku shora uvedené bylo pravomocným rozsudkem Krajského soudu v , adresa, – pobočka v Olomouci, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, potvrzeno. Dále odkazovala na revizní znalecký posudek ze dne , datum, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zpracovaným , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , když z tohoto posudku je dle žalované možno vycházet, přičemž je v něm zcela jednoznačně konstatováno, že příčinou střetu vozidel, a tedy i dopravní nehody, byl způsob jízdy žalobce. Dále do protokolu o jednání uvedla, že ve věci nebylo spolehlivě prokázáno neoprávněné použití zvláštního výstražného zařízení ve služebním vozidle a nelze dospět k závěru, že došlo k porušení pravidel silničního provozu na straně řidiče služebního vozidla. Navrhovala zamítnutí žaloby.

3. K žalobě se také vyjádřil vedlejší účastník, který uvedl, že se plně ztotožňuje se závěry žalované. Dále uváděl, že není důvodný nárok na náhradu za zapůjčené vozidlo, když podle předložených dokladů byla předložena smlouva o výpůjčce, která byla uzavřena jako neúplatná, a ani z předložené písemné smlouvy nevyplývá, že by byla uzavřena dohoda o ceně zapůjčení vozidla. Vypůjčiteli nevznikl nárok na úhradu ceny za zapůjčení vozidla. S ohledem na písemné znění nelze ani výkladem dojít k tomu, že by zde vznikl nárok na úhradu ceny výpůjčky.

4. Žalobce dále uvedl v podání doručeném soudu dne , datum, , že námitka, že ve věci nebylo spolehlivě prokázáno neoprávněné použití zvláštního výstražného zařízení ve služebním vozidle a z toho důvodu nelze dle jejich názoru dospět k závěru, že došlo k porušení pravidel silničního provozu na straně řidiče služebního vozidla, není důvodná, když toto tvrzení bylo vyvráceno stanoviskem k oprávnění použití výstražného zařízení před vznikem dopravní nehody zpracovaného plk. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , náměstkem ředitele pro vnější službu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, ze dne , datum, . O závěry daného stanoviska se pak při svém rozhodování ve skutkově totožné věci opřel jak Okresní soud v , adresa, , tak Krajský soud v , adresa, – pobočka v Olomouci. Ve vztahu k námitce nároku na pronájem náhradního vozidla žalobce potvrdil, že k prokázání svého nároku připojil dokument označený jako smlouva o výpůjčce. Z dalších přiložených dokumentů, protokolu o předání a převzetí motorového vozidla ze dne , datum, , protokolu o stavu vozidla při jeho vrácení ze dne , datum, a zejména z daňového dokladu č. , hodnota, vystaveného ze dne , datum, společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., na částku 5 445 Kč za pronájem náhradního vozidla nutno dovodit, že úmyslem stran smlouvy bylo jistě uzavřít smlouvu o pronájmu vozidla.

5. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má zjištěno z protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne , datum, v 7:32 hod., že došlo v , adresa, , silnice druhé třídy číslo , hodnota, , km 69,, Anonymizováno, u , jméno FO, , Anonymizováno, k dopravní nehodě - ke střetu vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , reg. značky , SPZ, , které za použití VRZ předjíždělo kolonu vozidel za železničním přejezdem směrem k vlakovému nádraží a částečně přejelo i do protisměrného jízdního pruhu, s vozidlem žalobce , Anonymizováno, , Anonymizováno, , reg. značky , SPZ, , s přívěsným vozíkem, které řídil žalobce a které jelo ve vztahu k policejnímu vozidlu v protisměrném jízdním pruhu a při střetu došlo k škodě na obou vozidlech. Protokol byl sepsán prap. , tituly před jménem, , jméno FO, .

6. Z faktury daňového dokladu číslo , hodnota, ze dne , datum, , splatné , datum, , vystavené ze strany , jméno FO, , , Anonymizováno, -, Anonymizováno, autoservis, žalobci, že tento účtoval za opravu vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, částku, 28 090 Kč. Z faktury daňového dokladu číslo , hodnota, ze dne , datum, , splatné , datum, , že společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., vystavila žalobci za pronájem náhradního vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, od , datum, do , datum, fakturu na částku 5 445 Kč s tím, že byla stanovena cena 605 Kč za den, za 9 dnů 4 500 Kč, 21 % DPH, DPH 945 Kč. Z příjmového pokladního dokladu č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., přijala od žalobce částku 5 445 Kč na úhradu faktury č. , hodnota, .

7. Ze smlouvy o výpůjčce vozidla ze dne , datum, bylo zjištěno, že smlouvu uzavřela společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., jako půjčitel se žalobcem jako vypůjčitelem. V předmětu smlouvy bylo uvedeno, že uvedená společnost jako půjčitel přenechává jako výlučný vlastník žalobci jako vypůjčiteli do bezplatného užívání automobil, který je tam označen. Doba výpůjčky byla uzavřena na dobu od , datum, do , datum, . Z protokolu o předání/převzetí motorového vozidla bylo zjištěno, že na základě tohoto protokolu bylo ze strany shora uvedené společnosti žalobci předáno vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1,, Anonymizováno, , Anonymizováno, , SPZ: , SPZ, . Vozidlo bylo předáno dne , datum, , stav km 248 995, stav paliva v nádrži plná. Z dokladu o převzetí vozidla bylo zjištěno, že vozidlo bylo vráceno od zákazníka , datum, , stav km 249 866, stav nádrže plná.

8. Z výzvy k zaplacení ze dne , datum, , včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě částky 33 535 Kč.

9. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, , ze dne 16 1. 2023 bylo zjištěno, že tímto rozsudkem se žalobkyně, v našem řízení žalovaná, domáhala po žalovaném, v našem řízení žalobci, za účasti vedlejšího účastníka , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a. s., zaplacení částky 16 048 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, v 7:32 hodin došlo v , adresa, , silnice druhé třídy číslo , hodnota, , km 69,633 u , jméno FO, , Anonymizováno, k dopravní nehodě - ke střetu vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , reg. značky , SPZ, , které za použití VRZ předjíždělo kolonu vozidel za železničním přejezdem směrem k vlakovému nádraží a částečně přejelo i do protisměrného jízdního pruhu, s vozidlem žalovaného , Anonymizováno, , Anonymizováno, , reg. značky , SPZ, , s přívěsným vozíkem, které řídil žalovaný a které jelo ve vztahu k policejnímu vozidlu v protisměrném jízdním pruhu, a při střetu došlo ke škodě na obou vozidlech, přičemž rozhodnutím MěÚ v , adresa, , odbor občanskoprávních agend, oddělení přestupků, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -30, ve spojením s rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , byl žalovaný uznám vinným, že se z nedbalosti dopustil v souvislosti s popsanou dopravní nehodou přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k), zákona o silničním provozu, tím, že nejel při pravém okraji vozovky a nereagoval na v protisměru jedoucí služební vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , přesahující částečně bočně do jeho jízdního pruhu, které řídil , jméno FO, , přičemž došlo k bočnímu střetu těchto vozidel, kdy na vozidle , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , ve vlastnictví , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, vznikla hmotná škoda ve výši 32 096 Kč. Naproti tomu řízení proti řidiči policejního vozidla , Anonymizováno, . , jméno FO, pro podezření ze spáchání přestupku v dopravě, kterého se měl dopustit v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou při jízdě tím, že využívající práva přednosti v jízdě (jízda s aktivovaným zvláštním výstražným světlem modré barvy doplněné o zvláštní zvukové výstražné zařízení) nedbal při předjíždění kolony vozidel jedoucích před ním zvýšené opatrnosti, vlivem čehož se v protisměrné části vozovky střetl levou částí služebního vozidla s protijedoucím osobním vozidlem s přívěsným vozíkem řízeným žalovaným, bylo zastaveno. Dále okresní soud dospěl k závěru, že v okamžiku střetu obou vozidel nesplňovalo služební vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, podmínky pro přiznání statusu vozidla s právem přednosti v jízdě ve smyslu ust. § 41 z. č. 361/2000 Sb., protože nenastala situace, pro kterou by bylo nezbytné v hustém silničním provozu použít zvláštní výstražné světelné a zvukové zařízení a využít právo přednostní jízdy. Na uvedený skutkový stav okresní soud aplikoval pravidlo uvedené v § 2932 o. z. vypořádávající střet provozu více provozovatelů a dospěl k závěru, že se na vzniku škody podíleli oba účastníci dopravní nehody, tj. jak řidič vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tak žalovaný, když oba porušili pravidla silničního provozu a bylo tak namístě zvažovat, zda a které okolnosti a v jakém rozsahu se podíleli na škodlivém výsledku. Podle okresního soudu v prvé řadě bylo třeba vycházet z toho, že příčinou vzniku škody je ta okolnost, bez jejíž existence by ke škodnému následku nedošlo a z tohoto pohledu je jednoznačné, že nelze za jedinou příčinu vzniklé škody považovat pouze jednání řidiče policejního vozidla, který sice svým počínáním celou situaci vyvolal, když neoprávněně využil práva přednostní jízdy, ale bez nedovoleného způsobu jízdy žalovaného, které je rovněž v rozporu s citovanými ustanovení z. č. 361/2000 Sb., by ke střetu obou vozidel, a tím ke vzniku škody, nedošlo. Vzhledem k tomu, že soud shledal jednání v rozporu s ustanoveními z. č. 361/2000 Sb. na straně řidičů obou vozidel, rozhodl, že žalovaný odpovídá za vzniklou škodu v rozsahu 50 %. V situaci, kdy žalobkyni vzniklá škoda byla v rozsahu 50 % původní vedlejším účastníkem na straně žalovaného již uhrazena, dospěl soud k závěru, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení dalších 50% vzniklé škody, není důvodná.

10. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, – pobočka v Olomouci, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , bylo zjištěno že tento soud k odvolaní žalobkyně (v této věci žalované) a vedlejšího účastníka proti rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve znění opravného usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozhodl tak, že rozsudek okresního soudu ve výrocích I. a IV. potvrdil a ve vztahu k výrokům o náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozsudek ve výrocích II., III. změnil a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Z odůvodnění rozsudku pak vyplývá, že tento se zcela přiklonil k závěrům Okresního soudu v , adresa, . V odvolacím řízení se zejména vypořádával s námitkou žalobkyně (v našem řízení žalované), která také tvrdila, že dopravní nehodu zavinil žalovaný (v našem řízení žalobce), když odkazovala na závěry znaleckého posudku, který byl v řízení vyhotoven, který za příčinu střetu vozidel shledal způsob jízdy žalovaného. Krajský soud však dospěl k závěru, že se také porušení povinností dopustil řidič služebního vozidla. Odvolací soud uvedl, že je ve shodě s okresním soudem, že v řízení nebylo prokázáno, že řidič služebního vozidla v době střetu řídil vozidlo při plnění služebních povinností, když tento skutkový závěr nelze z výpovědi svědka , jméno FO, učinit a jeho tvrzení o tom, že VRZ použil v situaci, kdy chtěl řešit podezření z přestupku v dopravě, stojí zcela osamoceno. Na závěr uvedl, že skutečnost, že řidič služebního vozidla nepoužil VRZ ze zákonných důvodů má význam při vypořádání střetu provozů předmětných vozidel, neboť pokud by VRZ nepoužil, nepohyboval se v místě střetu vozidel a nedošlo by ke škodě na předmětném vozidle, na druhou stranu způsob řízení vozidla žalovaného v době střetu vozidel byl shledán jako protiprávní, což vede při vypořádání provozovatelů obou vozidel při střetu vozidel k závěru o tom, že účast na způsobené škodě u každého z účastníků představuje 50 %.

11. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno ze stanoviska k oprávněnosti použití zvláštního výstražného světla nebo modré a červené barvy, případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení (VRZ) zpracovaného plk. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , náměstkem ředitele pro vnější službu , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , datum, bylo zjištěno, že stanovisko bylo zpracováno na základě žádosti odboru specializovaných činností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, a vztahuje se k události, kdy , datum, v 7:32 hod. došlo v obci , adresa, u , jméno FO, , Anonymizováno, k dopravní nehodě tak, že řidič nstržm. , jméno FO, řídil služební vozidlo v technickém provedení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , se kterým jel po , adresa, směrem k vlakovému nádraží za použití VRZ, kdy předjížděl pomalu jedoucí vozidla před ním a při tomto předjíždění zasahoval částí vozidla do protisměrného jízdního pruhu, kde zhruba u , jméno FO, Market mu z protisměru vyjelo vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, registrační značky , SPZ, s přívěsným vozíkem, které řídil , Jméno zainteresované osoby 0/0, , který dle svého vyjádření nestačil na danou situaci zareagovat tak, aby s vozidlem zajel co nejvíce pravému okraji komunikace a tím se vyhnul protijedoucím vozidlem , Anonymizováno, a došlo ke střetu levých částí obou vozidel a k hmotné škodě na o služebním vozidle policie ve výši 32 096 Kč a na civilním vozidle , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši 33 535 Kč. Dne 3. 3. 2017 nabylo právní moci rozhodnutí vedoucího územního odboru , adresa, vedené pod č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , kterým bylo zastaveno řízení ve věcech služebního poměru vedeného proti nstržm. , jméno FO, , který byl zproštěn obvinění ze zavinění předmětné dopravní nehody, s tím, že odpovědnost za vznik dopravní nehody jde na vrub řidiče , jméno FO, . , datum, MěÚ , adresa, pod č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -30, vydal rozhodnutí, kterým , jméno FO, uznal vinným za zavinění předmětné dopravní nehody. Výroková část rozhodnutí však byla změněna v odvolacím řízení rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a , Jméno zainteresované osoby 0/0, byl uznán vinným pouze z porušení ustanovení § 11 odst. 1 za zákona č. 361/2000 Sb., čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona a byla vyjmuta věta o zavinění předmětné dopravní nehody. Předmětem stanoviska je sdělení odborného názoru na oprávněnost použití VRZ před vznikem dopravní nehody. Po zhodnocení byly vymezeny 2 hypotetické verze, a to první verze, která vychází ze sdělení , Anonymizováno, . , jméno FO, , který uvedl, že VRZ použil, aby dostihl a zastavil řidiče vozidla jedoucího před ním, který se měl dopustit přestupku spočívajícího v držení hovorového zařízení za jízdy. V tomto případě by šlo o zcela legální výkon služby. Ve smyslu ustanovení § 41 zákona o silničním provozu by byl příslušník oprávněn použít VRZ a současně by to bylo v souladu s čl. 2 odst. 2 písm. n) závazného pokynu policejního prezidenta číslo 172/2009. Pokud by tedy VRZ bylo použito pouze za účelem zastavení vozidla, nikoliv v jeho pronásledování, není zde ani informační povinnost k operačnímu středisku. Pokud by však vozidlo muselo být pronásledováno, již by se jednalo o důvodu použití VRZ vymezený v čl. 2, odst. 2, písm. b), d) závazného pokynu a byla by dána informační povinnost operačními středisku. Pokud by byla vzata v úvahu verze , Anonymizováno, . , jméno FO, , jeho postup by byl v souladu se zákonem a interními akty řízení. Tato verze je však zatížena rozpornými skutečnostmi, které jsou důvodem pro úvahu nad stanovení další verze. Za rozporné skutečnosti je považováno to, že dle záběru kamery není zřejmé, jaké vozidlo měl v úmyslu policista zastavit, jelikož do okamžiku střetu předjel 3 vozidla, jedno mohlo mezitím ještě odbočit vpravo, a vyvstává otázka, jak mohl o několik vozidel dopředu vidět, že jeho řidič telefonuje. Taktéž u všech předjížděných vozidel jsou viditelné registrační značky, tak není jasné, proč nebylo provedeno následné šetření. Ze zadní kamery jde zřetelně vidět, že nikdo z předmětných řidičů netelefonuje, na druhou stranu je však mu nutno uvést, že policista měl jiné možnosti výhledu nežli zorné pole kamery. Také jejich je třeba zmínit, že policista zapíná VRZ při předjíždění kolony v 7:32 hod. a Žeravicích na výcviku měl být od osmi hodin a nejkratší přesun na zamýšlené trase trvá 46 minut, když se jedná o překonání vzdálenosti 67 km. Z toho také jednoznačně vyplývá, že v okamžiku incidentu policisté již výrazně nestíhali začátek výcviku, na který se přesouvali a je potom otázka, proč by chtěl policista z OOP , adresa, ve městě , adresa, řešit svým způsobem běžný přestupek, který pokud tomu tak bylo, mohl registrovat v okamžiku, kdy řidič zastavil vozidlo před železničním přejezdem se spuštěnými závorami, z čehož plyne marginální společenská nebezpečnost takového jednání. Proto také hra na základě těchto vymezených pochybností byla stanovena druhá hypotetická nová verze, že , Anonymizováno, . , jméno FO, využil VRZ za účelem urychlení přesunu mezi , adresa, , aby stihli začátek služební přípravy a speciálního výcviku členů prvosledových hlídek. V tomto případě by nešlo o oprávněné použití VRZ a využití práva přednostní jízdy, protože z dotčeného ustanovení zákona o silničním provozu i ze závazného pokynu policejního prezidenta vyplývá, že využití VRZ je spojeno výhradně s plněním úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností a tyto povinnosti primárně vyplývají ze zákona o policii. Z toho je tedy usuzováno, že práva přednostní jízdy je úzce spjato výhradně s primární činností výkonu policie. Tato druhá verze zakládá důvodné podezření, že došlo k porušení ustanovení § 41 odst. 1 zákona o silničním provozu zakládající podezření z naplnění skutkové podstaty mající znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Na související otázku, zda byl, či nebyl použit VRZ v rozporu se zákonem, může meritorně odpovědět pouze rozhodnutí služebního funkcionáře s příslušnou kázeňskou pravomocí na základě provedeného řízení ve věcech služebního poměru, stejně tak porušení čl. 2 odst. 1 závazného pokynu policejního prezidenta číslo 172/2009 by mohlo zakládat podezření z kázeňského přestupku podle § 50 odst. 1 zákona o služebním poměru, ale ten je rovněž promlčen s ohledem na ustanovení § 186 odst. 10 zákona o služebním poměru. V návaznosti na ctění stěžejní zásady presumpce neviny v oblasti sankčního práva nelze v závěru stanoviska konstatovat, že by se , Anonymizováno, . , jméno FO, dopustil stran použití VRZ protiprávního jednání v tom smyslu, že by bylo VRZ užito neoprávněně, ač existují indicie zakládající důvodné podezření. Ze spisu však vyplývá, že promlčení celé věci jde i na vrub protistrany, tj. žalovaného , jméno FO, , který své pochybnosti o oprávněnosti VRZ vznášel již v roce 2017 před správním orgánem MěÚ v , adresa, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , aniž by se obrátil na příslušného služebního funkcionáře, který o věci mohl relevantním způsobem rozhodnout.

12. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , a to ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce z oboru doprava, odvětví doprava silniční, specializace posuzování technických příčin dopravních nehod, , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a výpovědi znalce u jednání bylo zjištěno, že znalec po zpracování a vyhodnocení získaných dat, z korespondence poškození obou vozidel stanovil střetovou polohu vozidel a ve spojení s analýzou videozáznamu palubní kamery vozidla žalobkyně stanovil průběh celého nehodového, na jehož základě analyzoval možnosti obou účastníků nehody zabránit vzniku nehodového děje. Průběh nehodového děje znalec stanovil tak, že řidič vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, mohl vidět vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, minimálně v časových úsecích od 6,4 s do 4,5 s před střetem a od 3,6 s před střetem do střetu, v místě střetu byla šíře vozovky cca 8,9 m, vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, se pohybovalo pravou stranou cca 2,3 m od pravého okraje vozovky a prostor, který byl ponechán pro vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , které současně předjíždělo další vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , byl cca 4,8 m, vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, se nacházelo pravou stranou cca 0,9 m od pravého okraje vozovky a svým levým zrcátkem zasahovalo od pravého okraje vozovky až do vzdálenosti 2,8 m, pro průjezd vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, zbyl mezi levými vnějšními zpětnými zrcátky vozidel , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, - , Anonymizováno, prostor o šířce 2,0 m, přičemž šířka tohoto vozidla, včetně zpětných zrcátek, činí 1,973 m, zbývala tedy rezerva necelé 3 cm. Pokud tedy došlo ke kontaktu s překrytím vozidel cca 35 cm, pak se vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, pohybovalo v bočním odstupu 38 cm od předjížděného vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, . Ze závěru znaleckého posudku bylo zjištěno, že příčinou střetu vozidel , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, byl způsob jízdy řidiče vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který se bez objektivních důvodů pohyboval při levé okraji svého jízdního pruhu, resp. 2,3 m od pravého okraje, a neponechal řidiči vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, dostatečný prostor pro bezpečný průjezd mezi svým vozidlem a vozidlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , které bylo vozidlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, předjížděno. Současně na pohyb vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, pohybujícího se se zapnutým VZR částečně v jeho jízdním pruhu nijak nereagoval, i když z technického hlediska mohl. Řidič vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, měl možnost střetu zabránit jízdou při pravém okraji vozovky, popř. vyhnutím vpravo v reakci na pohyb vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , pro takový manévr měl dostatek času i prostoru. Řidič vozidla , Anonymizováno, , který se pohyboval s bočním odstupem jen cca 38 cm od předjížděného vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , neměl možnost střetu vozidel zabránit, když by pro teoretické velmi těsné minutí vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, musel tento odstup zmenšit na cca 1,5 cm, což je nereálné. Z technického hlediska, lze spatřovat příčinu předmětné dopravní nehody pouze ve způsobu jízdy řidiče vozidla , Anonymizováno, . Pokud se týká viditelnosti a vzájemného dohledu obou automobilů, odkázal na tabulku č. , hodnota, znaleckého posudku, ze které je patrné, že řidič policejního vozidla v čase 8,73 s před střetem viděl vozidlo jedoucí před vozidlem žalovaného a v čase 6,40 s před střetem už bezpečně viděl vozidlo žalovaného, nebyly řešeny vzdálenosti, které nebylo možno ze záznamu kamery stanovit, pro danou situaci je však dostačující časové vymezení. Vzdálenost mezi vozidly v daných časech nelze při hodnocení záznamu z kamery stanovit, toto by bylo možné podle mapy nebo v terénu, odkázal na obrázek č. , hodnota, , na kterém je zaznamenána situace v čase 6,40 s před střetem, na kterém je patrné, že vozidlo je v zatáčce, proto nemohl jednoznačně stanovit vzdálenost mezi vozidly, a to i za situace, kdy není známa rychlost vozidla a jen přibližně je známa rychlost policejního vozidla. Dráha jízdy policejního vozidla je patrná z tabulky na čl. 13 znaleckého posudku, kdy je patrné, že v čase 2,40s před střetem policejní vozidlo míjí vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v čase 1,33s před střetem přejelo přechod pro chodce a v čase 0,60s před střetem je míjeno vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, . V rámci míjení se vozidla střetla, nešlo o to, že by někdo do někoho narazil. Došlo tam k vyrovnanému fyzickému kontaktu, nešlo tam o to, že by někdo do někoho narazil dřív. Ze záznamu lze konstatovat, že policejní vozidlo míjelo jedno vozidlo jedoucí v protisměru před vozidlem žalovaného a toto vozidlo jelo více vpravo, stejně tak vozidla, která policejní vozidlo předjíždělo, jela více vpravo, pokud jim to situace umožňovala. Znalec nemůže hodnotit reakci řidiče předjížděného vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , protože záznam snímá vozidlo zezadu, ne z pohledu na řidiče, ale jak vyplývá z obrázku č. , hodnota, a 8 přílohy znaleckého posudku a obrázku č. , hodnota, na str. 16 znaleckého posudku, kde je provedena i analýza vzdáleností, tak se vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, pohybovalo svými koly při okraji vozovky a při obrubníku, vzdálenost je tam stanovena na 0,87 m, tedy pravá strana vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, byla 0,87 m od obrubníku a levá strana tohoto vozidla 2,82 m od obrubníku. Z pořízených fotografií ze záznamu z kamery policejního vozidla vyplývá, že předjížděná vozidla v čase 10 s před střetem, kdy nebyla zapnutá siréna, ještě nejela úplně vpravo a následně je patrné, že se předjížděná vozidla po zapnutí sirénu pohybovala při pravém okraji, kdy přesně k tomuto manévru došlo, teď nemůže stanovit. Znalec neví o tom, že by řidič vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, vybočoval vlevo, ale před střetem jel natolik u pravého okraje, že kdyby se vozidlo jedoucí v protisměru drželo při pravém okraji a nejelo uprostřed vozovky, pohodlně by se tam vešla tři vozidla. Všechny kóty o umístění vozidla žalovaného jedoucího v protisměru k policejnímu vozidlu jsou na straně č. , hodnota, posudku, vozidlo se pohybovalo pravými koly 2,30 m od pravého okraje, z pohledu policejního vozidla je to po pravé straně tohoto vozidla od pravého okraje vozovky 4,80 m. Protijedoucí vozidla, tj. vozidlo žalovaného, bylo svými levými koly cca 4 m od pravého okraje vozovky. Policejní zaměření situace nebylo provedeno tak, jak odpovídalo, vozovka se z pravé strany zužovala různě. Není možno jednoznačně říci, kdy a k jakému zúžení vozovky došlo. Na videozáznamu není patrný žádný znatelný manévr řidičů vozidel jedoucích při pravé straně, který by svědčil, že se vyhýbají nějakému zúžení. Dále bylo z výpovědi znalce zjištěno, že pokud mu je položena otázka, co pro řidiče znamená, jet při pravém okraji s vymezením vzdálenosti, toto je otázka výkladu povinnosti řidiče, nikoliv technického znalce, znale se jednoznačně vyjádřil k příčině nehody, nemůže řešit otázky toho, kdo v jaké vzdálenosti od pravého okraje se měl pohybovat, jednoznačně bylo znaleckém posudku stanoveno, že , Anonymizováno, jel cca 90 cm od pravého okraje, vozidlo žalovaného více než 2 m od pravého okraje a dle zjištěných místních poměrů, kdyby vozidla plnila povinnost jet při pravém okraji, což už je hodnocení povinnosti řidiče, ke střetu by nedošlo, protože by se tam vešla i 4 vozidla, takže pro 3 vozidla tam byl dostatek místa. V úvahu přichází i možnost, že by vozidlo Ford mohlo jet až u obrubníku, je otázka, zda by to ještě byla jízda bezpečná, a v případě, že by toto vozidlo jelo úplně u obrubníku, by policejní vozidlo mělo z každé strany 46,5 cm. Jako bezpečný odstup od předjížděného vozidla se nejen v ČR, ale i v zahraničí, považuje vzdálenost 60 cm, ke které se ještě připočítává koeficient rychlosti, v daném případě při rychlosti 70 km/h by to bylo cca 1,2m.

13. Žalobce tvrdil, že v té době, když došlo k nehodě, měl pouze vozidlo , Anonymizováno, , které bylo účastníkem dopravní nehody a které užíval k podnikání. Jiné vozidlo k podnikání neměl, k podnikání používá nákladní vozidla. Je možné, že v té době měl osobní automobil syn a dcera a tyto byly napsány na žalobce, ale neměl možnost tyto využívat.

14. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že žalobce zná od mládí a je jeho zaměstnanec. Je u něho zaměstnán asi 7 let, nemá žádný vztah ke společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . Žalobce mu sdělil, že v dopoledních hodinách došlo k dopravní nehodě, aby s ním jel do půjčovny pro auto. Půjčil si vozidlo , Anonymizováno, stejné barvy jako byla ta , Anonymizováno, , kterou naboural. Vozidlo měl k dispozici asi 14 dní nebo 3 týdny. Svědka vozil z místa bydliště do , adresa, . Svědek nebyl přítomen jednání s osobami, které žalobci půjčily vozidlo. Nevěděl, jaká byla dohoda ohledně plateb za vozidlo. Nevěděl, zda žalobce za vozidlo zaplatil, ale měl zaplatit, protože to řekl svědkovi. Se svědkem nikdo nehovořil, o čem má vypovídat. V době, kdy došlo k dopravní nehodě, měl žalobce k dispozici v podnikání pouze tu zelenou Octavii.

15. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že žalobce zná od dětství. Svědek žalobci v době, kdy měl poškozené vozidlo dopravní nehodou, vozidlo půjčoval. Je jednatelem společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . Svědek nevěděl, kdy k dopravní nehodě došlo. Tato se stala před jeho servisem. Žalobci opravuje auta od té doby, co má auta. Když viděl nehodu, byl přesvědčen, že z 90 % je to vina těch policajtů, proto žalobci nabídl, že mu vozidlo opraví. Běžný postup je, že mu půjčí vozidlo a pojišťovna mu to zaplatí. Bylo zapůjčeno vozidlo , Anonymizováno, . Svědek nevěděl, jaká byla dohodnutá částka. Žalobce měl na firmě více osobních vozidel, kolik jich bylo a jaká, svědek nevěděl. Po předestření smlouvy o půjčce svědek uvedl, že pokud je na smlouvě uvedeno, že jde o bezplatnou zápůjčku vozidla, tuto smlouvu si svědek vytiskl na internetu. Je jeho chybou, že ji nedočetl do konce. Tuto nejméně 100krát – 150krát zasílal na pojišťovnu a vždy došlo k proplacení půjčovného. Nikdy si toho nevšiml. Po předestření pokladního dokladu na č. l. 181 spisu svědek uvedl, že jde o podpis svědka na tomto dokladu. Peníze převzal, šlo o peníze za půjčení vozidla. Po předestření faktury na č. l. 10 spisu svědek uvedl, že na faktuře je uvedena doba, po kterou měl žalobce vozidlo půjčeno, cena za den pronájmu bez DPH. Žalobci půjčoval i vozidlo na dovolenou, půjčoval i vozík za auto. Když mu půjčoval tyto vozidla, nevystavoval mu písemnou smlouvu. Tuto vystavuje jenom v případě, že má plnit pojišťovna, nebo když ty lidi nezná. Vždy v těchto případech byla vystavena faktura. V té době žalobci vozidlo Octavia servisoval, které bylo účastníkem nehody. Měl další vozidla, ale jaká konkrétně nevěděl. Nevěděl, jestli faktura byla vystavena na žalobce jako fyzickou osobu nebo na jeho firmu.

16. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že žalobce je jeho otec. Neúčastnil se žádného jednání ohledně zapůjčení náhradního vozidla. Nevěděl, zda v době, kdy došlo k dopravní nehodě, měl otec k dispozici nějaká další osobní vozidla v podnikání. Ví o tom, že měl otec zapůjčené vozidlo značky , Anonymizováno, tmavé barvy. Vozidlo měl užívat asi 14 dní. Nebylo to poprvé, kdy měl otec zapůjčené vozidlo od pana , jméno FO, . Svědek nevěděl, jaké byly dojednány platební podmínky. Otec měl vozidlo na svoje užívání, na svoje ježdění. Šlo o zapůjčení vozidla, když například potřeboval dodávku, i svědek si od něho půjčoval vozidlo.

17. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav. Bylo prokázáno, že dne , datum, v 7:32 hodin došlo v , adresa, , silnice druhé třídy číslo , hodnota, , km 69,633 u , jméno FO, Market k dopravní nehodě - ke střetu vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , reg. značky , SPZ, , které za použití VRZ předjíždělo kolonu vozidel za železničním přejezdem směrem k vlakovému nádraží a částečně přejelo i do protisměrného jízdního pruhu, s vozidlem žalobce , Anonymizováno, , Anonymizováno, , reg. značky , SPZ, , s přívěsným vozíkem, které řídil žalobce a které jelo ve vztahu k policejnímu vozidlu v protisměrném jízdním pruhu, a při střetu došlo ke škodě na obou vozidlech, přičemž rozhodnutím , Anonymizováno, v , adresa, , odbor občanskoprávních agend, oddělení přestupků, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , ve spojením s rozhodnutím , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , byl žalobce uznám vinným, že se z nedbalosti dopustil v souvislosti s popsanou dopravní nehodou přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k), zákona o silničním provozu, tím, že nejel při pravém okraji vozovky a nereagoval na v protisměru jedoucí služební vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , přesahující částečně bočně do jeho jízdního pruhu, které řídil , jméno FO, , přičemž došlo k bočnímu střetu těchto vozidel, kdy na vozidle , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , ve vlastnictví , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, vznikla hmotná škoda ve výši 32 096 Kč. Naproti tomu řízení proti řidiči policejního vozidla , Anonymizováno, . , jméno FO, pro podezření ze spáchání přestupku v dopravě, kterého se měl dopustit v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou při jízdě tím, že využívající práva přednosti v jízdě (jízda s aktivovaným zvláštním výstražným světlem modré barvy doplněné o zvláštní zvukové výstražné zařízení) nedbal při předjíždění kolony vozidel jedoucích před ním zvýšené opatrnosti, vlivem čehož se v protisměrné části vozovky střetl levou částí služebního vozidla s protijedoucím osobním vozidlem s přívěsným vozíkem řízeným žalobcem, bylo zastaveno. Bylo dále prokázáno, že v okamžiku střetu obou vozidel nesplňovalo služební vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, podmínky pro přiznání statusu vozidla s právem přednosti v jízdě ve smyslu ust. § 41 z. č. 361/2000 Sb., protože nenastala situace, pro kterou by bylo nezbytné v hustém silničním provozu použít zvláštní výstražné světelné a zvukové zařízení a využít právo přednostní jízdy. Toto bylo prokázáno ze stanoviska k oprávnění použití výstražného zařízení před vznikem dopravní nehody zpracovaného plk. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , náměstkem ředitele pro vnější službu Policie České republiky, Krajského ředitelství Policie Olomouckého kraje, ze dne , datum, . Bylo dle názoru soudu prokázáno, že se na vzniku dopravní nehody podílel jak žalobce, tak i řidič služebního vozidla žalované.

18. Není důvodná námitka žalované, že z řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, vyplývá, zejména ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tituly za jménem, , že v tomto je jednoznačně konstatováno, že příčinou střetu vozidel, a tedy dopravní nehody, byl způsob jízdy žalobce. Jak již bylo uvedeno shora, s touto námitkou se již pravomocně vypořádal Okresní soud v , adresa, a Krajský soud v , adresa, – pobočka v Olomouci, když dospěli k závěru, že pokud by řidič služebního vozidla nepoužil v rozporu se zákonem VRZ, nedošlo by ke střetu vozidel, protože by se nepohyboval v místě střetu vozidel a nedošlo by ke škodě na vozidle žalobce.

19. Ve vztahu k výši škody pak má soud za to, že žalobce prokázal výši škody ve vztahu k poškození vozidla fakturou vystavenou ze strany autoservisu, který opravu vozidla prováděl s tím, že z výslechu svědka , jméno FO, bylo prokázáno, že částka byla uhrazena ze strany žalobce. Ostatně tuto náhradu škody ve vztahu k opravě vozidla žádný z účastníků nerozporoval.

20. Jiná otázka pak nastává u nároku za náhradní vozidlo ve výši 5 445 Kč. Žalobce tvrdil, že si zapůjčil vozidlo od společnosti PKW , právnická osoba, ., vozidlo užíval od , datum, do , datum, . Na prokázání tohoto tvrzení předložil smlouvu o výpůjčce vozidla ze dne , datum, , protokol o předání a převzetí motorového vozidla ze dne , datum, a potvrzení o vrácení vozidla. Dále k tomuto předložil smlouvu o výpůjčce vozidla ze dne , datum, , kde bylo uvedeno, že smlouvu uzavřela shora uvedená společnost se žalobcem. V předmětu smlouvy bylo uvedeno, že uvedená společnost jako půjčitel přenechává jako výlučný vlastník žalobci jako vypůjčiteli do bezplatného užívání automobil, který je tam označen. Doba výpůjčky byla uzavřena na dobu od , datum, do , datum, . Na základě této smlouvy pak byla vznesena námitka ze strany vedlejšího účastníka a žalované, že nárok na tuto škodu spočívající v náhradě za zapůjčené vozidlo nemohl vzniknout, když byla smlouva uzavřena bezúplatně. Soud má však prokázáno z výpovědi svědků a dalších listinných důkazů, že v daném případě došlo k pochybení ze strany půjčitele, který uvedl, když v řízení vypovídal jednatel této společnosti , jméno FO, , že smlouvu si vytiskl z internetu. Bylo jeho chybou, že ji nedočetl dokonce. Smlouvu užívá ve více případech a vždy došlo k proplacení půjčovného. Potvrdil také, že převzal peníze za zapůjčení vozidla. Potvrdil, že šlo o jeho podpis na příjmovém pokladním dokladu. To, že měl žalobce zapůjčeno vozidlo, potvrdil i svědek , jméno FO, a dále svědek , jméno FO, . Soud neprováděl další navržené důkazy k tomuto tvrzení, když tyto se dle názoru soudu jeví jako nadbytečné.

21. Podle § 41 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen ZPPK), v rozhodném znění, řidič vozidla, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností užívá zvláštního výstražného světla modré nebo modré a červené barvy, 2) případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení (dále jen „vozidlo s právem přednostní jízdy“), není povinen dodržovat § 4 písm. c), § 5 odst. 1 písm. h) a odst. 2 písm. f), § 7 odst. 1 písm. b), § 11, § 12 odst. 1, 2, 4, 5 a 7, § 13 až 17, § 18 odst. 2, 3, 4 a 8, § 19, § 20, § 21 odst. 2, 3, 4, 5 a 6, § 22, 23, § 24 odst. 3 a 4, § 25 odst. 1, 3, 4 a 5, § 26, § 27 odst. 1, 2, 3 a 4, § 28 odst. 2, 3 a 5, § 31, § 35 odst. 1 a 2, § 36 odst. 1 a 2 a 4, § 39 odst. 4 a 5, § 39a odst. 3 a 4, § 39b odst. 2 a 4, § 47 odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. a), c), d), f) a g) a odst. 5, § 48 odst. 1, 2, 3, 4 a 5, § 53 odst. 2 a § 67 odst. 8; je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.

22. Podle § 2932, občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé podle své účasti na způsobení vzniklé škody.

23. Ve vztahu k právnímu hodnocení je možno dle názoru soudu jednoznačně odkázat na závěry, které učinil Okresní soudu v , adresa, v jeho řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , když tyto závěry byly potvrzeny rozsudkem Krajského soudu v , adresa, – pobočka v Olomouci, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, a Okresní soud v Olomouci nemá žádný důvod, který by vyplýval z provedeného dokazování, se od těchto závěrů odklonit. V daném řízení bylo prokázáno, že došlo ke střetu provozu dvou provozovatelů, v daném případě žalobce jako vlastníka osobního automobilu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , jedoucího s nákladním přívěsným vozítkem, RZ , SPZ, 52, a žalované jako vlastníka vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, . V řízení bylo prokázáno, že tedy došlo k porušení povinností ze strany obou účastníků, a to žalobce jako řidiče osobního automobilu, když ze znaleckého posudku Okresním soudem v , adresa, ustanoveného znalce z oboru doprava, odvětví doprava silniční, specializace posuzování technických příčin dopravních nehod, , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce z technického hlediska svým způsobem jízdy zapříčinil předmětnou dopravní nehodu. Další skutečnosti pak byly zjištěny z výpovědi znalce v řízení před Okresním soudem v , adresa, . Oproti tomu, pokud jde o postižení řidiče žalované, došlo k zastavení řízení ve věcech služebního poměru, s tím, že tento nedbal při předjíždění kolony vozidel jedoucích před ním zvýšení opatrnosti, vlivem čehož se v protisměru části vozovky střetl levou částí služebního vozidla s protijedoucím vozidlem žalobce. Nicméně z provedeného důkazu stanoviskem k oprávněnosti použití zvláštního výstražného světla modré a červené barvy, případně doplněné o zvláštní zvukové výstražné znamení (VRZ), zpracované plk. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , náměstkem ředitele pro vnější službu , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ze dne , datum, bylo prokázáno, že se zpracovatel neztotožnil s popisem události a důvody pro použití VRZ, jak jej podali na nehodě zúčastnění policisté. Ve stanovisku vyjádřil dvě odlišné domněnky pro použití VRZ. Vyjádřil také však názor, že nelze konstatovat, že by se řidič , Anonymizováno, . , jméno FO, dopustil stran použití VRZ protiprávního jednání v tom smyslu, že by bylo VRZ užito neoprávněně, ač existují indicie zakládající důvodné podezření. Protože i ze strany PČR, Krajského ředitelství police Olomouckého kraje, je dána pochybnost o důvodnosti použití VRZ při jízdě služebním vozidlem Policie ČR a je tak dána pochybnost o oprávněném využití práva přednostní jízdy, jak je shora citováno. Bylo tedy prokázáno ze shora uvedeného znaleckého posudku, že žalobce nejel při pravém okraji vozovky a také soud přihlédl k tomu, že vozidlo žalované nesplňovalo podmínky pro přiznání statusu vozidla s právem přednosti v jízdě dle shora citovaného zákonného ustanovení, protože nenastala situace, pro kterou by bylo nezbytné v hustém silničním provozu použít VRZ. Je dána důvodná pochybnost o nutnosti využití práva přednostní jízdy. Proto dle názoru soudu s odkazem na závěry Okresního soudu v , adresa, potvrzené Krajským soudem v , adresa, – pobočka v Olomouci, rozhodl soud tak, že žalovaná odpovídá za vzniklou škodu v rozsahu 50 % a v tomto rozsahu žalobě vyhověl, když došlo k částečnému zpětvzetí žaloby ze strany žalobce v rozsahu druhých 50 %.

24. Dále se soud zabýval tím, zda žalobci vznikl nárok na úhradu částky 5 445 Kč, resp. poloviny této částky, za pronájem náhradního vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , za dobu od , datum, do , datum, . Soud dospěl k závěru, že i v tomto rozsahu je nárok žalobce důvodný. Žalovaná a vedlejší účastník namítali, že nárok nevznikl, když podle smlouvy o výpůjčce vozidla, která byla uzavřena mezi společností PKW , právnická osoba, ., jako půjčitelem a žalobcem jako vypůjčitelem, byla uzavřena bezplatně, jak vyplývá z § 1 předmětné smlouvy. Půjčitel přenechává jako výlučný vlastník vypůjčiteli do bezplatného užívání předmětný automobil. Nemohl tedy půjčitel požadovat po vypůjčiteli žádnou částku za půjčení vozidla. Dle názoru soudu však v řízení bylo prokázáno dalšími listinnými důkazy, a zejména výpovědí svědků, že k uzavření smlouvy o výpůjčce vozidla nedošlo bezplatně. Z jakého důvodu byla předložena smlouva o bezplatném užívání automobilu, vypověděl při své výpovědi svědek , jméno FO, , jednatel společnosti, která žalobci vozidlo půjčila. Uvedl, že vzor půjčky vytiskl na internetu a tento vzor nedočetl dokonce a nevšiml si, že je zde uvedeno, že jde o bezplatnou zápůjčku vozidla. Tato jeho výpověď pak byla potvrzována dalšími doklady, které byly v řízení předloženy, a to zejména faktura ze dne , datum, a dále protokol o předání převzetí motorového vozidla a také příjmový pokladní doklad, na základě kterého bylo potvrzeno převzetí částky 5 445 Kč ze strany společnosti PKW , právnická osoba, ., od žalobce. Svědek potvrdil, že jde o jeho podpis a peníze byly převzaty. To, že si vozidlo zapůjčil, potvrdil také svědek , jméno FO, a svědek , jméno FO, . Soud má tedy za to, že přes to, že v písemném vyhotovení smlouvy je uvedeno, že jde o bezplatnou smlouvu o výpůjčce vozidla, úmysl stran byl jiný, mělo jít o úplatnou smlouvu. Je pravdou, že v řízení nebylo prokázáno, že by byla v době uzavření smlouvy dohodnuta konkrétní částka za zapůjčení vozidla. Nicméně byla následně žalobci vystavena faktura, kterou uhradil, jak bylo zjištěno z příjmového pokladního dokladu a výpovědi svědka , jméno FO, . Doba zapůjčení pak byla dle názoru soudu prokázána z protokolu o převzetí a vrácení zapůjčeného vozidla. V tomto směru soud vycházel i ze závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, ze dne 31. 10. 2017, který v právní věci uvedl: „Pro výklad adresovaného právního jednání je určující skutečná vůle jednajícího, která byla anebo musela být známa adresátovi, již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Skutečnou vůli jednajícího je třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (kdy se stal perfektním). Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli jednajícího (§ 556 odst. 1 věta první o. z.), postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě druhé o. z.“ Soud tedy posuzoval význam právního jednání mezi účastníky a dospěl k závěru, že žalobci muselo být zřejmé již při uzavírání smlouvy o zápůjčce vozidla, že jde o smlouvu úplatnou a že tedy jde o skutečnou vůli jednatele společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., když tyto skutečnosti byly objektivně zjištěny v řízení, zejména z výpovědi svědka , jméno FO, jako jednatele uvedené společnosti a žalobce, kteří smlouvu uzavírali. O tom, že šlo o smlouvu úplatnou svědčí i další následné kroky, které byly prokázány, tedy vystavení faktury a úhrada této faktury. Je také nutno uvést, že jde o bagatelní částku, která je nakonec vyřazována a soud tedy k těmto skutečnostem neprováděl ani další dokazování.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení, a to s ohledem na zpětvzetí žaloby ze strany žalobce, které je nutno hodnotit jako neúspěch ve věci (v rozsahu 50 % a úspěchu žalované v rozsahu 50 %).