16 C 263/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B bytem Adresa žalované B 3. Jméno žalované C bytem Adresa žalované C 4. Jméno žalované D bytem Adresa žalované D všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pro zřízení práva nezbytné cesty I. Soud zřizuje služebnost odpovídající právu nezbytné cesty (průchodu a průjezdu) a právu uložení, provozování, opravy a údržby vodovodní a kanalizační přípojky, v rozsahu určeném geometrickým plánem č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno (nezbytná cesta) a geometrickým plánem č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno (kanalizační a vodovodní přípojka), které byly ověřeny zeměměřickým inženýrem – tituly před jménem jméno FO, a to k tíži pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, ostatní plocha, o výměře 693 m2 a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, zahrada, o výměře 52 m², ve prospěch pozemku s parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, druh pozemku zahrada, o výměře 489 m², když tyto pozemky jsou zapsány u právnická osoba pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště adresa, a to pozemek s parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno na LV č. hodnota, a pozemek s parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno na LV č. hodnota, oba pro obec adresa a katastrální území adresa. II. Služebnost uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku se zřizuje na dobu neurčitou. III. Žalovaní jsou povinni umožnit žalobkyni napojení pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, druh pozemku zahrada, o výměře 489 m², zapsaný u právnická osoba pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště adresa, na LV č. hodnota, pro obec adresa a katastrální území adresa, na vodovod a kanalizaci, nacházející se na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, katastrální území adresa. IV. Žalobkyně je povinna uhradit žalovaným rovným dílem úhradu za zřízení služebnosti cesty přes pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, rovněž jako zaplatit náhradu za uložení kanalizační a vodovodní přípojky na pozemku (pod pozemkem) parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému

1. částku 53 757,75 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému

2. částku 53 757,75 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované

3. částku 53 757,75 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému

4. částku 53 757,75 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IX. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – České republice náhradu nákladů řízení státu v částce 5 387,07 Kč na účet, č. ú.: č. účtu, VS var. symbol do 3 dnů od právní moci rozsudku. X. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum domáhala zřízení práva nezbytné cesty a práva uložení, provozování, údržby vodovodní a kanalizační přípojky. Uváděla, že je výlučným vlastníkem následující nemovitostí, pozemek s parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, druh pozemku zahrada, o výměře 489 m2, zapsaného u právnická osoba pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště adresa, na LV č. hodnota, pro obec adresa a katastrální území adresa. Svůj pozemek koupila v dubnu roku 2009 (tehdy ještě jako pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno) se svým tehdejším manželem jméno FO, a to se záměrem postavit na něm rodinný dům (v rámci vypořádání společného jmění manželů v roce 2014 se poté stala výlučnou vlastnicí tohoto pozemku). Sdělením Magistrátu města Olomouce k pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum bylo potvrzeno, že výstavba rodinného domu je na jejím pozemku přípustná. Za tímto účelem ovšem bylo a je třeba spojit její pozemek s veřejnou cestou, rovněž jako napojit jej na vodovod a kanalizaci. Ihned po nabytí vlastnického práva k předmětnému pozemku (duben 2009) začala zjišťovat možnosti rozšíření inženýrských sítí a zřízení nezbytné cesty. Podle představ žalobkyně měla být nezbytná cesta vedena tam, kde se nyní nachází příjezdová cesta parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, když tento pozemek tehdy vlastnila rodina paní Jméno žalované C (konkrétně pan jméno FO, nar. datum a pan jméno FO, nar. datum). V této záležitosti tedy bylo v minulosti komunikováno s paní jméno FO (žalovaná), která v současné době vlastní jeden ze sousedních pozemků – parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, zahrada. jméno FO tehdy souhlasila s možností sdílet náklady výše popsaného záměru, jelikož se sama chystala ke svému pozemku zřídit příjezdovou cestu. Za tímto účelem si tedy (v roce 2009 a 2010) žalobkyně nechala vypracovat cenovou nabídku pro vybudování příjezdové cesty a rozšíření stávajících kanalizačních a vodovodních sítí. Když se na jaře roku 2010 obrátila na paní jméno FO s dotazem, jak se situace vyvíjí, sdělila jí, že celou záležitost nyní řeší Jméno žalované D, jakožto nový vlastník pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno zahrada a Jméno žalované A, jakožto nový vlastník pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, zahrada. Tito ji poté sami oslovili a představili jí vlastní záměr zbudovat příjezdovou cestu, když tento se kryl se záměrem žalobkyně. Žalobkyni i ostatním spoluvlastníkům nabídnuta možnost se na tomto záměru žalovaných (tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO) podílet, ovšem za horentní sumu, která zdaleka neodpovídala poměrům v daném místě a čase a zároveň vysoce převyšovala částku odpovídající cenové nabídce zpracované pro stavební záměr žalobkyně. Částka požadovaná po žalobkyni měla dle představy žalovaných činit 850 000 Kč (zřízení nezbytné cesty + sítě), když celkové náklady na zřízení cesty by se dělily mezi pět spoluvlastníků (tedy 5 x 850 000 Kč = 4 250 000 Kč). Nabídka pro žalobkyni činila 1 542 830 Kč (683 100 Kč za zřízení nezbytné cesty a 859 730 Kč za rozšíření inženýrských sítí). jméno FO jednu osobu by pak částka činila 308 566 Kč. Ke konci roku 2010 tedy byla bez její účasti zbudována příjezdová cesta – pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, ostatní plocha, která se nyní nachází ve spoluvlastnictví žalovaných. Výše uvedeným jednáním žalovaných bylo žalobkyni osobě znemožněno realizovat vlastní stavební záměr za přiměřených a obvyklých cenových podmínek, když do dnešního dne nemám možnost svůj pozemek řádně užívat (je mi znemožněn příjezd na pozemek). Jediná možná přístupová cesta k mému pozemku vede přes pozemek v Olomouci, k. ú. adresa, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, ostatní plocha a pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, zahrada, jež se nachází ve spoluvlastnictví žalovaných (dále jen i „pozemky žalovaných“). S ohledem na to, že přístup k mému pozemku není možné zajistit jiným způsobem, byli žalovaní přípisem ze dne datum požádáni o zřízení nezbytné cesty na pozemcích žalovaných ve prospěch žalobkyně. Téhož dne byl žalovaným odeslán přípis, ve kterém je žádala o napojení na vodovod a kanalizaci, jež se rovněž nachází ve spoluvlastnictví žalovaných. Dle § 8 odst. 3 a 4 zákona č. 274/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů je vlastník vodovodu a kanalizace povinen umožnit napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti. Možnost napojení k zabezpečení dodávek pitné vody nebo odvádění odpadních vod dle zákonného ustanovení přitom nesmí být nijak podmiňována vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Žalovaní na tuto skutečnost reagovali odmítavý stanoviskem, proto byla nucena podat žalobu.

2. Žalovaní se k žalobě písemně vyjádřili, tvrdili, že žalobkyni bylo jako výlučnému vlastníku pozemku parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno (zahrada) v k.ú. adresa (dále jen „pozemek žalobkyně“) ze strany žalovaných vybudováním příjezdové cesty na pozemku parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno(ostatní plocha), který mají žalovaní ve svém spoluvlastnictví, znemožněno realizovat vlastní stavební záměr zřídit zde za přiměřených a obvyklých cenových podmínek příjezdovou cestu a rozšířit stávající kanalizační a vodovodní síť ke svému pozemku. Jediná možná přístupová cesta k jejímu pozemku tedy dle žalobkyně vede přes pozemek ve spoluvlastnictví žalovaných parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno (ostatní plocha) a parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno (zahrada), vše v k.ú. adresa (dále jen „pozemky žalovaných“). Z tohoto důvodu byli žalovaní vyzváni žalobkyní ke zřízení práva nezbytné cesty na uvedených pozemcích ve prospěch její osoby, resp. jejího pozemku. Současně byli vyzváni, aby jí umožnili se napojit i na vodovod a kanalizaci, které se nachází ve spoluvlastnictví žalovaných na jejich pozemcích. Vzhledem k nesouhlasu žalovaných proto žalobkyně podala shora uvedenou žalobu, ve které se domáhá zřízení služebnosti odpovídající právu nezbytné cesty (průchodu a průjezdu) a právu uložení, provozování, opravy a údržby vodovodní a kanalizační přípojky, a to k tíži pozemků žalovaných a ve prospěch pozemku žalobkyně, a dále povinnosti umožnit žalobkyni napojení jejího pozemku na vodovod a kanalizaci nacházející se na pozemku žalovaných parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa. K výše uvedeným tvrzením žalobkyně uvádí žalovaní, že podmínkou pro zřízení nezbytné cesty dle § 1029 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), je nemožnost řádného hospodaření a užívání pozemku proto, že není dostatečně spojen s veřejnou cestou, tedy faktická a skutečná nezbytnost (potřeba) vlastníka zřídit k pozemku přístup. jméno FO však vyplývá z katastru nemovitostí, pozemek žalobkyně bezprostředně sousedí s pozemkem parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno (ostatní plocha), v k.ú. adresa, který je evidován jako silnice a je ve vlastnictví statutárního města adresa. Pozemek žalobkyně je tedy přímo spojen s veřejnou cestou. S ohledem na přímé napojení pozemku žalobkyně na veřejnou cestu ve vlastnictví obce tak není pravdivé tvrzení žalobkyně, že jediná možná přístupová cesta k jejímu pozemku vede přes pozemky žalovaných. Z uvedeného je naopak zřejmé, že jediný přístup k pozemku žalobkyně (zahradě) vede přes veřejnou cestu ve vlastnictví obce. Podle názoru žalovaných tak žalobkyně podanou žalobou sleduje pouze lepší či pohodlnější spojení jejího pozemku s veřejnou cestou, který by jí umožnil průjezd motorovými vozidly přes pozemky žalovaných. Pohodlnější spojení však samo o sobě neprokazuje skutečnou nezbytnost zřízení cesty přes pozemky žalovaných a nemůže být tedy bez dalšího důvodem pro povolení nezbytné cesty ve smyslu ust. § 1032 odst. 1 písm. c), o. z., obzvlášť za situace, kdy je přístup k pozemku žalobkyně z veřejné cesty zajištěn. Nedostatečné spojení nemovitosti s veřejnou cestou je pak třeba vykládat restriktivně, neboť se jedná o vážný zásah do vlastnického práva žalovaných. Nezbytnost je dána v případě, že nemovitost je užívána v souladu se svým účelovým určením. Pozemek žalobkyně je, jak již bylo uvedeno výše, zahradou. Tato zahrada je zpřístupněna brankou, která zajišťuje přístup k pozemku pro pěší chůzi přes výše uvedenou veřejnou cestu na pozemku statutárního města Olomouce parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno, k. ú. adresa. Přístup přes tuto veřejnou cestu je pak podle názoru žalovaných zcela dostačující. S ohledem na výše uvedené proto není v tomto případě naplněna primární zákonná podmínka pro zřízení nezbytné cesty, a to skutečná nezbytnost na straně žalobkyně, resp. jejího pozemku, a naopak je dána negativní podmínka dle ust. § 1032 odst. 1 písm. c) o. z. a zřízení cesty by představovalo pouze lepší a pohodlnější spojení pozemku žalobkyně s veřejnou cestou. Současně však musí žalovaní poukázat dále na skutečnost, že žalobkyně měla možnost si přístup přes pozemky žalovaných zajistit, když byla ze strany žalovaných oslovena s tím, zda se chce na vybudování příjezdové komunikace v daném území s nimi podílet a také zda bude chtít svůj pozemek na tuto cestu napojit. Žalobkyně však nabídku žalovaných, jak ostatně žalobkyně sama ve své žalobě uvádí, odmítla a odmítla se na příjezdové cestě se žalovanými jakkoli podílet. Z tohoto důvodu by tak zřízení nezbytné cesty na základě žaloby žalobkyně bylo v rozporu s ust. § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. a v jednání žalobkyně lze spatřovat hrubou nedbalost. Z výše uvedeného tedy podle názoru žalovaných vyplývá, že v tomto případě není splněna pozitivní zákonná podmínka pro zřízení nezbytné cesty, a sice skutečná nezbytnost přístupu k pozemku žalobkyně přes pozemky žalovaných, a nadto jsou dány dokonce dvě negativní zákonné podmínky, pro které by nezbytná cesta zřízena být neměla, a to dle § 1032 odst. 1 písm. b) a písm. c) o. z. Z těchto důvodů mají žalovaní za to, že by nezbytná cesta k pozemku žalobkyně přes pozemky žalovaných neměla být povolena. Pokud jde o zřízení služebnosti odpovídající v právu uložení, provozování, opravy a údržby vodovodní a kanalizační přípojky, k tomu žalovaní uvádí, že ze žaloby nevyplývají žádná tvrzení žalobkyně, která by zřízení této služebnosti k tíži pozemků žalovaných jakkoli blíže odůvodňovala, ani její požadovaný rozsah. Z obsahu žaloby se podává toliko jen to, že žalobkyně v dubnu 2009 začala zjišťovat, jaké jsou možnosti rozšíření inženýrských sítí a napojení na vodovod a kanalizaci, nikoli však, že má žalobkyně skutečný záměr a potřebu přípojky na vodovod a kanalizaci realizovat a v jakém rozsahu. I zde mají žalovaní za to, že pro zřízení této služebnosti není dán zákonný podklad. Zřízení služebnosti by navíc vedlo ke způsobení značné škody na pozemcích žalovaných, a to k porušení asfaltového povrchu i jeho zhutněného podloží, ke kterému by muselo dojít při realizaci stavby vodovodní a kanalizační přípojky, čím by bylo nepřiměřeně zasaženo do vlastnického práva všech žalovaných. Uvedené platí tím spíš, pokud si žalobkyně svoji situaci způsobila vlastním jednáním a nabídku ze strany žalovaných, v rámci, které mohly být její přípojky vybudovány ještě před zhotovením asfaltového povrchu i zhutněného podloží na pozemcích žalovaných, odmítla. Podle názoru žalovaných je tedy žaloba stran zřízení služebnosti spočívající v právu uložení, provozování, opravy a údržby vodovodní přípojky nejen zcela nedůvodná, ale dokonce stran požadovaného nároku neobsahuje ani žádné důvody, které by zřízení této služebnosti odůvodňovaly. Pokud by snad žalobkyně pro zřízení této služebnosti shledávala obdobné důvody, které snad uvádí pro zřízení nezbytné cesty, pak nelze žalobě podle názoru žalovaných vyhovět, neboť nezbytnost zřízení této služebnosti (jako v případě nezbytné cesty) občanský zákoník vůbec nepředpokládá. Z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR naopak vyplývá, že zřízení služebnosti inženýrské sítě rozhodnutím soudu by bylo možné pouze v případech stanovených zvláštními právními předpisy, pakliže by takovou možnost obsahovaly. V jiných případech nemůže soud svým rozhodnutím služebnost zřídit, a to ani tehdy, pokud by se z okolností daného případu jevilo zřízení věcného břemene jako nutné či vhodné (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.10.2019, sp. zn. 22 Cdo 2950/2019). Soud tedy může zřídit služebnost výhradně v případech, kdy je mu to zákonem umožněno. V případě, že zákon tuto možnost soudu pro určitou situaci nestanoví, nemůže svým rozsudkem oprávnění ze služebnosti založit, a to ani tehdy, kdyby se z okolností případu jevilo zřízení služebnosti vhodným východiskem k jeho řešení. Služebnost je možné zřídit rozhodnutím soudu pouze v případě práva nezbytné cesty jako služebnosti svého druhu (§ 1029 odst. 2 o. z.), či při rozdělení společné věci (§ 1145 o. z.). K použití analogie při soudním rozhodování o vzniku služebnosti se však dosavadní judikatura staví negativně (srov. NS 22 Cdo 1438/2004), nadto dle článku 11 Listiny lze vlastnické právo omezit jen na základě zákona a způsobem, který stanoví zákon. Bez výslovné opory v zákoně nelze tedy služebnost zřídit. V tomto případě však podle názoru žalovaných z právního řádu nevyplývá pro zřízení služebnosti odpovídající právu uložení, provozování, opravy a údržby vodovodní a kanalizační přípojky žádný právní podklad. Závěrem žalovaní k návrhu žalobkyně na uložit žalovaným povinnost jí umožnit napojení jejího pozemku na vodovod a kanalizaci nacházející se na pozemku žalovaných parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno, k.ú. adresa, opírající se o zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, z opatrnosti uvádí, že podle jejich názoru tato věc vůbec nespadá do pravomoci nadepsaného soudu ve smyslu ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. I pokud by však výše nadepsaný soud svoji pravomoc o této věci rozhodnout shledal, pak je podle názoru žalovaných výrok III. petitu v žalobě zcela neurčitý, neboť podle názoru žalovaných není z uvedeného zřejmé, čeho se vlastně žalobkyně tímto výrokem domáhá a v jakém rozsahu a takový výrok by byl podle názoru žalovaných fakticky nevykonatelný, když žalobkyně žádné přípojky, které by bylo možné na stávající vodovod a kanalizaci napojit, nemá. Vzhledem k tomu, že žalovaní považují žalobu v celém rozsahu za nedůvodnou, je pak podle jejich názoru nedůvodný i navazující výrok IV. petitu o úhradě za zřízení služebnosti nezbytné cesty a uložení kanalizační a vodovodní přípojky.

3. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno z výpisu z katastru nemovitostí, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, druh pozemku zahrada, o výměře 489 m2, zapsaného u právnická osoba pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště adresa, na LV č. hodnota, pro obec, adresa a katastrální území adresa. Výlučnou vlastnicí předmětného pozemku se stala na základě dohody o úpravě majetkových poměrů a bydlení pro dobu po rozvodu uzavřenou s tehdejším manželem jméno FO, nar. datum, ze dne datum, když na základě této dohody se stala výlučným vlastníkem předmětného pozemku.

4. Ze sdělení Magistrátu města Olomouce, odbor stavební ze dne datum, které učinil jméno FO, nar. datum bylo sděleno, že odbor stavební, oddělení územně-správní Magistrátu města Olomouce sděluje, že pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno (zahrada) ve městě Olomouci, v katastrálním území adresa leží v dle platného územního plánu sídelního útvaru adresa, schváleného zastupitelstvem města Olomouce dne datum, ve znění pozdějších změn a úprav, v ploše BO – všeobecné bydlení, kde je výstavba rodinného domu přípustná.

5. Z cenové nabídky ze dne datum od společnosti právnická osoba. bylo zjištěno, že tito dávali návrh skladby komunikace o délce 150 m, šířce 5 m a ceně za m² 759 Kč bez DPH nabídková cena tedy činila 569 250 Kč bez DPH včetně 20 % DPH pak činila částku 683 100 Kč. Z krycího listu nabídky od společnosti právnická osoba o rozšíření inženýrských sítí adresa bylo zjištěno, že byla stanovena nabídka na prodloužení kanalizačního řadu, přípojku kanalizace, rozšíření vodovodu, vodovodní přípojky, prodloužení NTL, plynovodní přípojky v celkové částce 722 462 Kč včetně DPH 19 %, 859 730 Kč.

6. Z korespondence mezi zástupcem žalobkyně a žalovanými ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně tyto žádala o zřízení nezbytné cesty a napojení na vodovody a kanalizaci s tím, že na tyto výzvy bylo reagováno ze strany zástupce žalovaných podáním ze dne datum, kdy uvedli, že mají zato, že nejsou naplněny předpoklady pro řízení nezbytné cesty ani nesouhlasili s napojením na vodovod a kanalizaci. Z dopisu ze dne datum bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzýval žalované, ke stanovení výše úplaty za povolení nezbytné cesty. jméno FO toto reagoval zástupce žalovaných, že žalovaní setrvávají na svém původním stanovisku. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalované ke zřízení nezbytné cesty, stanovení výše úplaty za povolení nezbytné cesty a napojení pozemku žalobkyně na vodovod a kanalizaci žalovaných. Upozorňovala, že pokud nebude poskytnuta součinnost bude nucena se obrátit na Okresní soud v Olomouci.

7. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne datum pak bylo zjištěno, že pan jméno FO, r. č. RČ a jméno FO, r. č. RČ jako povinní z věcného břemene a manželé jméno FO a jméno FO jako oprávnění z věcného břemene uzavřeli smlouvu k pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa, který je v podílovém spoluvlastnictví povinných z věcného břemene právo chůze a jízdy ve prospěch oprávněných z věcného břemene jako vlastníků nemovitostí a to pozemku parc. č. St. Anonymizováno zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. adresa pozemku Anonymizováno/Anonymizováno zahrada v k. ú. adresa. Věcné břemeno bylo zřízeno bez časového omezení za úplatu 1 000 Kč za jeden kalendářní rok.

8. Ze stavebního povolení ze dne datum bylo zjištěno, že Magistrát města Olomouce, odbor stavební vydal stavební povolení na základě žádosti stavebníků a to žalovaných 1) a 4) a dále předchůdců žalovaných 2) a 3) pana jméno FO, nar. datum a pana jméno FO, nar. datum povolení na stavbu účelové komunikace na pozemcích parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, obec adresa, ostatní plocha, Anonymizováno/Anonymizováno, k. ú. adresa, obec adresa, zahrada, Anonymizováno/Anonymizováno k. ú. adresa, obec adresa, zahrada, Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, obec adresa, zahrada v Olomouci s dotčenými orgány a známými účastníky řízení. Dle popisu stavby je předmětem předloženého návrhu vybudování příjezdové komunikace k rodinným domkům v Olomouci – adresa. Komunikace bude napojena na místní komunikaci v adresa. Je navržena jako obousměrná, dvoupruhová, ukončená obratištěm. Komunikace je navržena v tvaru písmene „L“ celkové délky cca 160 m. Bude provedena v šířce 5,5 m, lemovaná silničními obrubníky. Část komunikace u napojení na místní komunikaci včetně zvýšeného zpomalovacího prahu bude provedena z rozebíratelné dlažby tloušťky 8 cm. Povrh komunikace bude asfaltobetonový. Pro možnost vjezdu na pozemky k rodinným domům budou vytvořeny jednotlivé sjezdy. Odvodnění bude zajištěno příčným a podélným sklonem do pěti nových uličních vpustích, napojených do kanalizace. Další podrobnosti v projektové dokumentaci. Orientační náklad na provedení stavby činil 1 800 000 Kč.

9. Z panoramatického pohledu na č. l. 74 pak je pohled na pozemek žalobkyně z cesty.

10. Z projektové dokumentace a smlouvy o dílo bylo zjištěno, že žalobkyně zadala vyhotovení projektové dokumentace k domu, který by měl být postaven na uvedené parcele. Z žádostí o připojení elektrického zařízení a odběratele v distribuční soustavě bylo zjištěno, že žalobkyně žádala od dodavatelů připojení k těmto soustavám.

11. Ze sdělení Krajského ředitelství Policie Olomouckého kraje, dopravního inspektorátu adresa na č. l. 300 spisu ze dne datum bylo zjištěno, že Policie po prostudování zaslané dokumentace konstatovala, že z hlediska bezpečnosti silničního provozu lze předmětný pozemek na p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa připojit k účelové komunikaci v adresa v Olomouci. Předložený návrh vjezdu sousední nemovitosti splňuje normové podmínky bezpečného připojení sousední nemovitosti, a proto lze s tímto záměrem souhlasit. K žádosti o toto vyjádření pak byl předložen plánek koordinační situace C.03 jak je založen na č. l. 302, když na tento plánek dopravní inspektorát odkazuje.

12. Z místního šetření, které bylo provedeno na místě samém dne datum pak bylo zjištěno, že příjezdová komunikace je ve vlastnictví žalovaných a nachází se na pozemku parc. č. 20 Anonymizováno Anonymizováno. Bylo zjištěno, že mezi cestou na parc. Anonymizováno/Anonymizováno se nachází v travní pás a chodník, který je ve vlastnictví města a navazuje na oplocení parcely žalobkyně na parcele Anonymizováno/Anonymizováno. Parcela žalobkyně je při pohledu od cesty oplocena v přední částí a na pravé straně. jméno FO levé straně přední části se nachází sloup. jméno FO, kde je připojena elektřina a dle sdělení žalobkyně je zde nadále přívod zapojen na staveništní rozvaděč. jméno FO parcele se nachází vzrostlý strom s tím, že parcela není z levé zadní části oplocena. V levé zadní části se nachází geodetický znak, který stanovuje hranici pozemků. V další části se nachází pozemek osob, od kterých byla část parcely ze strany žalobkyně a jejího manžela zakoupena.

13. Ze znaleckého posudku znalce tituly před jménem jméno FO a z výpovědi tohoto znalce do protokolu o jednání dne datum pak bylo zjištěno, že tento vypracoval znalecký posudek, ve kterém stanovil hodnotu věcného břemene chůze a jízdy k povinnému pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a parc. Anonymizováno/Anonymizováno, a oprávněnému pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa, a dále tržní hodnotu věcného břemene uložení a vedení vodovodní a kanalizační přípojky se stejnými povinnými a oprávněnými pozemky. Znalec stanovil tržní hodnotu věcného břemene chůze a jízdy v částce 136 000 Kč tržní hodnotu věcného břemene uložení a vedení vodovodní a kanalizační přípojky ve výši 9 400 Kč. Při své výpovědi uvedl, že na závěrech znaleckého posudku setrvává. Uvedl, že stanovil tržní cenu, když jednou z metod, které použil ve svém znaleckém posudku je metoda srovnávací a při použití této metody použil nemovitostmi, které zjistil z katastru nemovitostí, kde byly uvedeny sjednané ceny za věcné břemeno. Nemovitosti při srovnávací metodě porovnával věcná břemena přístupu, tedy služebnost cesty a při porovnávací metody věcného břemena inženýrských sítí nebo technického zabezpečení porovnával věcná břemena inženýrských sítí nebo technického zabezpečení. Pokud jde o míru kapitalizace při zřízení věcného břemene chůze a průjezdu stanovil míru kapitalizace 7 % s tím, že u typu stavby jde o nemovité věci pro dopravu a spoje. Pokud jde o věcné břemeno inženýrských sítí zde je stanovena míra kapitalizace a 10 %, když v tabulce není nemovitost pro technickou infrastrukturu přímo uvedena, ale jde o nemovitost, u kterých jsou majetková práva. Dále se znalec vyjadřoval k závěrům znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO. Při stanovování ceny pozemků pro určení ročního užitku z věcného břemene vycházel z oceňovací vyhlášky, kde je uvedeno, že při stanovování ročního užitku oprávněného z věcného břemene se vychází ze simulovaného nájemného, které se, u nichž určila ve výši 5 % ze zjištěné jednotkové základní ceny úprav. Proto vycházel při ocenění pozemků ze zjištěné ceny podle oceňovací vyhlášky. Zjištěná cena věcného břemene v jeho posudku není uváděna, ale oceňovací postupy, které vycházejí z ustanovení oceňovací vyhlášky jsou v dílčích částek použity. Výsledná tržní hodnota není zjištěnou cenou.

14. Ze znaleckého posudku znalkyně tituly před jménem jméno FO bylo zjištěno, že na jejím znaleckým úkolem bylo stanovení ceny věcného břemene chůze a jízdy na části pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno o ploše 383,43 m 2 a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno o ploše 1,66 m². Znaleckým úkolem bylo stanovení ceny věcného břemene uložení a vedení vodovodní kanalizační přípojky na části pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno o ploše 4,82 m² a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno o ploše 0,77 m². Dále jejich úkolem bylo stanovit obvyklou cenu pozemků, na který byla žalovanými v roce 2010 vybudována komunikace a ze kterých byly následně odděleny pozemky parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno vše v katastrálním území adresa. Znalkyně pak stanovila tržní cenu věcného břemene chůze a jízdy na části pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v částce 482 259 Kč. Dále stanovila hodnotu tržní cenou věcného břemene uložení a vedení vodovodní a kanalizační přípojky na části pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v částce 5 031 Kč. Obvyklou cenu pozemků pak stanovila ve výši 1 012 000 Kč. Ve své výpovědi do protokolu o jednání ze dne datum pak znalkyně uvedla, že stanovila hodnotu věcného břemen na základě ročního užitku z ceny pozemku, a to tak, že si porovnávacím způsobem stanovila cenu pozemku. Jedná se o tržní ocenění pozemku, což je zásadní. Nepoužila srovnávání přímo věcných břemen, protože neměla nemovitosti, který nese věcná břemena a byla k dispozici k datu ocenění. Proto použila jinou metodu než tituly před jménem jméno FO, který používal nemovitosti s věcným břemenem. Tržní cenu ustanovila, tak, že stanovila cenu pozemku komunikace a na základě této ceny byla zohledněna výměra věcného břemene na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, až z této ceny stanovila nájemné ve výši 5 % z ceny pozemku tuto cenu cenou vynásobila výměrou, na které věcné břemeno vázne a dále zohlednila míru kapitalizace ve výši 7 %, což je dáno pro věcné břemeno pro dopravu a spoje a 10 % pro pozemky s inženýrskými sítěmi, což má totožné s tituly před jménem jméno FO. Vycházela z tržních cen v místě a čase.

15. Z revizního znaleckého posudku ze dne datum zpracovaného Znaleckým a oceňovacím institutem s. r. o., pak bylo zjištěno, že tento stanovil tržní hodnotu věcného břemene chůze a jízdy na části pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a části pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno 2 ve výši 210 000 Kč a tržní hodnotu věcného břemene uložení a vedení vodovodní přípojky a uložení vedení kanalizační přípojky ve výši 3 000 Kč. Znalecký ústav vycházel pro určení tržní hodnoty věcného břemene výnosovým způsobem ocenění. Nejdříve byl určen roční užitek simulovaným nájemným (přepočteno procentem z ceny zjištěné pozemků), určena míra kapitalizace a míra užitku a následně bylo provedeno zaokrouhlení. V případě ocenění věcného břemene nebylo možné určit obvyklou cenou, jelikož zpracovatel posudku nedohledal sjednané smlouvy. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k ocenění výnosovým způsobem. Pro určení tržní hodnoty bylo zdrojem dat místní šetření, spis, dodané podklady, veřejně přístupné databáze, data z realitních kanceláří, z katastru nemovitostí. Znalecký ústav se také vyjádřil k závěrům znaleckého posudku zpracovaného znalcem tituly před jménem jméno FO. Znalec pro určení ceny obvyklé věcného břemene použil srovnávací způsob, srovnání s realizovaných smluv o zřízení věcného břemene. Dle názoru znaleckého ústavu však smlouvy použité v tomto znaleckém posudku nejsou použitelné. V případě, kdy se jedná o nulovou částku tak nelze hovořit o tržní hodnotě věcného. V případech sjednání více než před dvěma lety se s ohledem na stáří a informace jedná o nesrovnatelný vzorek. V případech, kdyby byla cena určena ve výši 10 000 Kč, tak se jedná o netržní sjednání ceny věcného břemen, pravděpodobně s přihlédnutím k oceňovacím vyhlášce, která udává tuto jednotnou částku nejméně již od roku 1998. Srovnání je velmi obtížné, i kdyby měl znalec k dispozici lépe srovnatelné vzorky sjednané na volném trhu, dle znaleckého ústavu nelze srovnávací způsob využít. Jako druhý způsob znalec použil výnosový způsob ocenění. Pro přepočet ročního užitku užil simulované nájemné procento 5 %, což je shodné s postupem znaleckého ústavu. Kde se však postup zásadně liší je skutečnost, že znalec neuvažuje se stavbou komunikace a příslušenstvím na pozemku, což snižuje jednotkovou cenu. Tato skutečnost má vliv co do snížení hodnoty břemene. Na druhou stranu zcela absentuje zohlednění míry omezení užívání nemovitostí. Znalec pak nerespektuje, že dotčený pozemek, včetně komunikace užívá více subjektům. Ke znaleckému posudku tituly před jménem jméno FO se znalecký ústav vyjádřil tak, že znalkyně pro určení tržní hodnoty věcného břemene použila výnosový způsob ocenění. Pro určení ročního užitku použila cenu obvyklou pozemku, kterou určila srovnávacím způsobem. Pokud jde o vzorky, které použila s těmito se znalecký ústav vypořádal tak, že jde o nesrovnatelné vzorky. Obvyklá cena pozemků byla tedy dle názoru znaleckého ústavu určena na základě nesrovnatelných vzorků, což podpořilo jejich tvrzení, že obdobné pozemky se běžně neobchodují a pokud ano tak ve výši dle ceny určené znaleckým posudkem. Obvyklé roční nájemné následně znalkyně určila ve výši 5 %, což je shodne s postupem znaleckého ústavu. Následně užila pro výpočet výnosové hodnoty míru kapitalizace ve výši 7 %, což je opět shodná míra použitá znaleckým ústavem. Takto určila cenu věcného břemene ve výši 482 258,57 Kč. Rozdíl oproti posudku znaleckého ústavu je ovšem ve skutečnosti, že zcela absentuje zohlednění míry omezení užívání nemovitostí. Bez zohlednění této skutečnosti znalkyně prakticky říká, že dotčené části pozemků, včetně komunikace užívá oprávněný z věcného břemene výhradně. Ve skutečnosti tomu tak však není, jelikož dotčený pozemek, včetně komunikace užívá více subjektů pro vlastní potřebu. Kdyby bylo v konečném důsledku zpoplatněno každé věcné břemeno pro 10 vlastníku tak cena pozemku činila 4 822 590 Kč což je cena daleko převyšující znalkyní určenou cenu pozemku. Zcela stejný postup z výjimkou užité jiné míry kapitalizace znalkyně použila při ocenění věcného břemene vedení a uložení sítí. Soud tedy vycházel z revizního znaleckého posudku zpracovaného znaleckým ústavem, když jeho závěry jsou odůvodněné logicky, závěry mají podklady ve zjištěných skutečnostech při vypracování znaleckého posudku a dle názoru soudu jsou uceleným podkladem pro rozhodnutí soudu. Ostatně i účastníci závěry revizního posudku akceptovali. Žalovaní se vyjadřovali pouze k závěrům týkajícím se ocenění týkajícího se uložení přípojek. Soud však i s ohledem na stanovisko žalobkyně přiznal zvýšenou hodnotu tohoto.

16. Z výpovědi žalobkyně jako účastnice řízení bylo zjištěno, že předmětný pozemek koupili spolu s bývalým manželem v roce 2009. Po vypořádání majetku po rozvodu, které proběhlo v roce 2014 je výlučným vlastníkem předmětného pozemku. Když pozemek kupovali chtěli na něm stavět. Vedle je pozemek matky, chtěli stavět větší dům, protože pozemky jsou malé. V té době s manželem oslovili paní jméno FO, která tam začala stavět první dům, když měli zájem o zřízení příjezdu k pozemku. Později se začali angažovat ostatní žalovaní. Chtěli, aby se s manželem podíleli na výstavbě cesty částkou kolem 700 000 Kč. Oslovili s manželem se žádostí o nabídku stavební firmy a částka 800 000 Kč se zdála manželovi vysoká, a proto se nepodíleli na výstavbě cesty s žalovanými. S manželem řešili možnost připojení vody a kanalizace přes další dům, který se tam stavěl. jméno FO tento však nebylo možné se připojit s ohledem možnosti této přípojky. Žalované by omezovala při průjezdu na pozemek žalované v co nejmenší míře. Příjezd, který požaduje přes pozemky žalovaných je jediný možný příjezd k jejímu pozemku. Před podáním žaloby telefonicky jednala s žalovanými, oslovila je korespondenčně. Jednala i prostřednictvím advokáta ale musela přistoupit k podání žaloby. S manželem nepřistoupili na to, aby se podíleli na výstavbě cesty, když bylo sdělováno ze strany magistrátu, že cesta s ohledem na zabezpečení údržby, odvozu odpadu, osvětlení přejde do vlastnictví města. Toto se nestalo. Po vybudování cesty ze strany žalovaných došlo k tomu, že na jejich pozemcích byl vybudován 2 m trávníku po odvodu této cesty, což ztížilo přístup na pozemky těch osob, které se tam nachází a které se nepodíleli na výstavbě cesty. V době, kdy jednali s žalovanými a řešili výstavbu cesty, žalobkyně zjistila, že tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO z pracovali u stavební firmy Anonymizováno. Měli za to s manželem, že může dojít ke střetu zájmů. Výstavba by nemusela být tak drahá, a proto bývalý manžel oslovil i další firmy. Pokud po ní i žalovaní požadují částku 800 000 Kč připadá jí částka vysoká, jako by měla být spoluvlastníkem, ale tato chce pouze v minimálním rozsahu podle geometrického plánu pozemky užívat. V době, kdy kupovali pozemek neřešili, jak zajištěn přístup na pozemek. Šlo o rychlou koupit. U nabídek uvedených společností mělo jít pouze o část cesty k paní jméno FO, nikoliv do zatáčky. V minulosti nabízela pozemek k prodeji, když viděla situaci beznadějnou s žalovanými.

17. Z výpovědí žalovaného 1) jako účastníka řízení bylo zjištěno že zjistili s tituly před jménem jméno FO, že je k prodeji pozemek možný k výstavbě domu, ale není k němu přístup. jméno FO oslovili paní jméno FO, když tato vystavila rodinný dům a začali zjišťovat možnosti provedení vybudování inženýrských sítí v této lokalitě. Zajímal se o zpracování projektové dokumentace a tituly před jménem jméno FO řešil s úřady, co by bylo vše potřeba. Oslovili veškeré sousedy, včetně tedy manžela žalobkyně a nabídli jim, že jsou ochotni zajistit vybudování inženýrských sítí v této lokalitě. Bylo to v roce 2009 nebo 2010. V té době již byl zpracován projekt a na úřadech bylo předjednáno schválení. Byla zpracována i nabídka cenová, která by se měla rozdělit na podíly. Nabídka byla zpracována od několika firem, nabídky se pohybovaly ve stejné výši kolem 4 000 000 Kč. Manžel žalobkyně sdělil, že se mu zdá částka vysoká, a poté s ním již nejednal. Nevěděl, zda manžel žalobkyně předložil nějakou nabídku nepamatoval si, kolik zaplatil za vybudování inženýrských sítí. Nesouhlasí s žádostí žalobkyně, když podle jeho názoru je možnost využití ulice již naplněná a další výstavba by tuto neúměrně zatížila. Podle jeho názoru je nesprávné, že za nízkou částku odpovídající věcnému břemenu by žalobkyně mohla toto využívat, když se nechtěla podílet na vybudování inženýrských sítí. Žalovaný nekupoval pozemek bez toho, že by neměl zajištěn přístup. S původním vlastníkem s panem Sedláčkem měl uzavřenu smlouvu o smlouvě budoucí kupní, když pozemek se měl koupit až bude zajištěna možnost přístupu. Projektovou dokumentaci ke stavbě inženýrských sítí projektoval žalovaný právnická osoba nerealizovala jedna firma, realizovalo ho více firem. Dále uváděl, které firmy na stavbě pracovali. Pokud jde o věcné břemeno sousedů žalobkyně, bylo to tak, že tito vybudovali ke svému pozemku přívod vody a plynu. jméno FO tento se ostatní napojovali. Za to jim tedy bylo umožněno využívat věcné břemeno chůze a jízdy. Kdyby žalobkyně přistoupila na jejich nabídku byla by spoluvlastníkem pozemku jako ostatní. Dle jeho tvrzení by žalobkyně mohla mít vozidlem přístup ke svému chodníku po chodníku, který je vedený jako pojízdný. Vybudování přípojek by mohlo ohrozit jejich děti, tak, že by spadli do výkopu. Páteřní řad kanalizace u pozemků žalobkyně podle žalovaného je v hloubce asi 2,5 metru a řad vodovodu v hloubce asi 1,5 metru. Vodovod a kanalizací pod předmětnou komunikací provozuje Moravská vodárenská.

18. Z výpovědí žalovaného 2) jako účastníka řízení bylo zjištěno, že se nepodílel na výstavbě inženýrských sítí. Pozemek zdědil, když byl v zasíťovaný. Nesouhlasí s tím, aby žalobkyni bylo vyhověno, protože dříve nesouhlasila s nabídkou účasti na vybudování sítí a přístupu ke svému pozemku. Nabídka jí byla dána, když to se dozvěděl od předchozího majitele. Silnice by byla zatížena nejméně dvěma auty a částka, kterou žalobkyně nabízí je směšná. Ani kdyby žalobkyně zaplatila částku, kterou požadovali přístup by jí neumožnil. Podle jeho názoru má žalobkyně možnost přístupu k pozemku autem po chodníku. Jezdil tam její manžel v době, kdy pozemek koupili a nebyla tam vybudována cesta. Nemá představu, jak chodník široký. Výstavba by zatížila předmětné pozemky, byla by poškozená sama komunikace, která je tam 13 let bez závad.

19. Z výpovědi žalované 3) bylo zjištěno, že se stala spoluvlastnicí na základě dědického řízení a rozdělení pozemků v rodině. Spoluvlastníkem předmětné cesty se stala tak, že tituly před jménem jméno FO platila jednu třetinu a část platil otec, která připadla žalovanému 2). Původně celý prostor, který je dnes zastavěn byla jedna zahrada, která patřila jejímu otci. Byla tam umožněna výstavba jednoho domu. V té době měli přístup přes makadamovou cestu. V době, kdy koupili pozemek žalobkyně s manželem přišel za žalovanou manžel žalobkyně s tím, že má nabídku ve výši 700 000 Kč až 800 000 Kč na vybudování pouze cesty. Pak ale tato možnost padla, protože v době, když chtěli kolaudovat bylo z úřadu sděleno, že je tam jiný záměr, že tam bude výstavba více domů, a proto bude nutno postavit cestu jinak. Také nesouhlasí s návrhem žalobkyně, když měla možnost přípojce k výstavbě cesty a sítí.

20. Z výpovědí žalovaného 4) bylo zjištěno, že souhlasí s tím, co uvedli ostatní účastníci řízení. Osobně jednal s manželem žalobkyně ohledně nabídky. V současné době by nesouhlasil s nabídkou, když má za to, že majetek mají v pěkném stavu starají se o něho a osobně nemá zájem, aby byl nějak poškozován další výstavbou. Žalovaný předkládal manželovi žalobkyně nabídky s tím, že mu bylo výslovně řečeno, že čím více osob se na tom bude podílet tím to bude levnější. Manžel žalobkyně argumentoval nějakou nabídkou, ale šlo pouze o nabídku ze zámkové dlažby, která byla však jen pouze po jeho pozemek. Měl také obavy ohledně velikosti domu, který chce postavit žalobkyně. Vyřizoval povolení na magistrátu s tím, že pak měl údržbu provádět magistrát, ale nakonec od této dohody odstoupili a sami provádí údržbu veřejného osvětlení a komunikace v zimním období. Částka, kterou nabízí žalobkyně je směšná, když na výstavbě se nechtěla podílet a nyní by to chtěla využívat zalevno. Nevěděl, jakou částku platil za vybudování komunikace a jakým způsobem. Mají dohodu s moravskou vodárenskou, která se stará o vodovod. Dále se vyjadřoval k vyjádření dopravní policie, když uvedl, že policie nemůže podle jeho názoru posoudit všechny situace, když by návštěvy parkovali na předmětné komunikaci. Nevěděl, zda má žalobkyně jinou možnost dostat se na pozemek než přes předmětnou komunikaci.

21. Z výpovědi svědka jméno FO bylo zjištěno, že je bývalý manžel žalobkyně. Žalované znám z doby, kdy s nimi komunikoval ohledně přístupu na pozemek, který je předmětem řízení, a to ohledně věcného břemene přístupu a kanalizace. Nikdo sním o tom, jak mám vypovídat, nehovořil. V roce 2009 spolu s manželkou zakoupili předmětný pozemek v adresa. Svědek věděl, protože pracuje v oblasti realit, že bude nutno zajistit přístup k tomuto pozemku a inženýrské sítě. Tehdy tam byl přístup pouze úzkou cestou mezi ploty. Řešil to s paní jméno FO. S touto se potkali a tato mu řekla, že dům, který budou stavět, nemá stavební povolení, které není možno vydat, když není stavební povolení na cestu a inženýrské sítě. Řekla, že už to řeší, že se zpracovává dokumentace. Nabídl spolupráci a poté, když měla k dispozici projektovou dokumentaci, tuto si okopíroval a nechal vyhotovit nabídku dvou firem na výstavbu přístupové komunikace a inženýrských sítí podle této projektové dokumentace. Šlo o firmu právnická osoba a firmu Anonymizováno. Pak to nepokračovalo, když paní jméno FO řekla, že bude pokračovat na jaře. jméno FO jaře, když ji kontaktoval, mu řekla, že to bude řešit tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, že se mu ozvou. Pak se mu ozval tituly před jménem jméno FO, že se se mnou chce sejít v prostorách Anonymizováno. Přišel tam na schůzku, byl tam přítomen tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO. Ptali se, zda má zájem o vybudování cesty a inženýrských sítí. Měli představu o ceně, která byla si 850 000 Kč, což bylo asi dvakrát vyšší, než byla cena, kterou si svědek nechal zpracovat. Ptal se kdo by měl přístupovou cestu a inženýrské sítě vyhotovit, říkali, že společnost Anonymizováno. Ptali se ho, od koho má nabídku zpracovanou. Řekli, že to nejsou renomované firmy, ale že renomovaná firma je jejich společnost Anonymizováno. Svědek řekl, že pokud by měli zaplatit cestu a oni by nezaplatili nic, tak to že ne a odešel. Druhý den volal tituly před jménem jméno FO, s tím, že říkal, že to ještě zvážili, a nabídl mu jinou cenu, 750 000 Kč. Částky, které uváděli, měly být pouze podílem svědka a jeho manželky. Dál už s nimi nejednal. Asi před 10 lety se rozvedli a předmětný pozemek, přešel do výlučného vlastnictví manželky. Když k tomu došlo, již tam byla cesta a inženýrské sítě postaveny. Nevzpomínal si, jaké byly nabídky společnosti právnická osoba a společnosti Anonymizováno, ale má je k dispozici v emailu. Byl tam výrazný finanční rozdíl. Pozemek s tehdejší manželkou kupovali se záměrem postavit tam rodinný dům. Po předestření náčrtku na č. l. 7 spisu svědek uvedl, že cesta měla být zbudována stejně jako je na obrázku do konce parcely Anonymizováno/Anonymizováno, povrch měl být asfaltový s tím, že inženýrské sítě musely být podle požadavku města vybudována v kamenině. Nebylo přistoupeno k nabídce společnosti Anonymizováno, protože byla vysoká oproti nabídce, kterou měl. V době, kdy kupovali nemovitost, věděli, jaký k ní je přístup. Přístup byl po chodníku města. Věděli také, že bude možnost si přístup domluvit přes zřízení věcného břemene na pozemku dalšího vlastníka. V době, kdy mu paní jméno FO předávala projekt, tam zadní část pana jméno FO a pana jméno FO nebyla. Nevěděl, na jakou částku byla jeho cena vykalkulovaná. jméno FO ceně se měli podílet všichni, kteří tam podle paní jméno FO měli stavět domy. Tehdy věděl, kolik to bude osob. Nabídky, které si nechával zpracovávat, neobsahovaly veřejné osvětlení. Nabídky obsahovaly odvodnění předmětné komunikace. Nabídky obsahovaly všechno, i odvoz zeminy.

22. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: žalobkyně s manželem zakoupili v r. 2009 parcelu č. Anonymizováno/Anonymizováno zahradu, jak je tato nemovitost zapsána v katastru nemovitostí na LV č. hodnota pro obec adresa a katastrální území adresa. Žalobkyně se stala výlučnou vlastnicí pozemku na základě dohody o vypořádání majetku pro dobu po rozvodu ze dne datum, když tuto skutečnost potvrdil i dřívější manžel žalobkyně, který byl vyslechnut jako účastník řízení. Žalobkyně i svědek potvrdili, že věděli, že k pozemku není zajištěn přístup jednali s tehdejšími vlastníky pozemků ohledně zajištění přístupu s těmito se však nedohodli. Tato skutečnost byla prokázána z výpovědi žalobkyně a svědka bývalého manžela žalobkyně. Nemovitost kupovali se záměrem postavit dům na tomto pozemku. Ještě v době za trvání manželství kontaktovali žalobkyni a jejího manžela žalovaný 1) a žalovaný 3), když tito uváděli, že mají záměr vybudovat cestu, která by zajistila přístup k pozemkům, na kterých by se měly stavět nemovitosti, a tedy i k pozemku žalobkyně. Žalobkyně spolu s manželem odmítli podílet se na vybudování příjezdové cesty, když částka, kterou po nich uvedení žalovaní požadovali se jim zdála vysoká. K objektivizaci nákladů si manžel žalobkyně nechal vyhotovit cenové nabídky. Posléze byla zhotovena cesta dle stavebního povolení vydaného Magistrátem města Olomouce, kde byla stanovena předběžná cena 1 800 000 Kč. Soudu se nepodařilo zjistit, když žalovaní 1), 3) a 4) uváděli, že si nepamatují, kolik za výstavbu cesty a přípojek zaplatili a žalovaný 2) uváděl, že se stal spoluvlastníkem až poté kdy byla cesta vybudována, nepodařilo se tedy zjistit za jakou částku byla cesta vybudována a za jakou cenu byly vybudovány přípojky. Z místního šetření bylo zjištěno, že ze strany žalobkyně je možno zajistit právo průjezdu, zejména průjezdu na její pozemek pouze přes pozemky žalovaných. Mezi pozemkem žalovaných tedy cestou a pozemkem žalobkyně se pak nachází chodník a travnatý pás, které jsou ve vlastnictví Statutárního města Olomouc, jak bylo zjištěno z místního šetření. Žalobkyně má zájem postavit dům na svém pozemku, když k tomuto nechala vyhotovit projektovou dokumentaci, jak bylo prokázáno ze smlouvy o dílo a ze smlouvy o zřízení věcného břemene. Soud má také za prokázané z revizního znaleckého posudku, jaký by měla být hodnota věcného břemene týkajících se pozemků žalovaných, a to jak práva průjezdu a průchodu tak i možnosti připojení se na vodovod a kanalizaci. Bylo dále prokázáno ze stanoviska Magistrátu města Olomouce, odboru stavebního, že je možno na pozemku žalobkyně provádět výstavbu.

23. K ostatním provedeným důkazům soud nepřihlížel, když šlo pouze o komunikaci mezi účastníky, případně o důkazy, které nebyly pro rozhodnutí soudu podstatné.

24. Podle § 1029 odst. 1, o. z., vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

25. Podle § 1029 odst. 2, o. z., nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

26. Podle § 1030 odst. 1, o. z., za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu.

27. Podle § 1032 odst. 1, písm. a), o. z., soud nepovolí nezbytnou cestu převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty.

28. Podle § 1032 odst. 1, písm. b), o. z., soud nepovolí nezbytnou cestu, způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá.

29. Podle § 1032 odst. 1, písm. c), o. z., žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

30. Ve vztahu k právnímu hodnocení soud tedy hodnotil provedené dokazování a dospěl k závěru, že je možno žalobě žalobkyně v celém rozsahu vyhovět. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nemá jiný přístup na pozemek, jinak než přes pozemek ve spoluvlastnictví žalobců. Žalobkyně koupila předmětný pozemek za účelem výstavby, která je v řízení možná s tím, že měla zato, že přístup k pozemku bude zajištěn na základě dohody s původními vlastníky pozemků, které sousedily s pozemkem žalobkyně. S ohledem na změnu majetkových vztahů pak došlo k tomu, že ve vztahu k cestě řešili tuto žalovaný 1) a žalovaný 4) a na základě stavebního povolení byla vybudována cesta, která je nyní ve spoluvlastnictví žalovaných. Jedině z této cesty má žalobkyně možnost průjezdu na její pozemek. Dle názoru soudu byly splněny veškeré podmínky pro zřízení nezbytné cesty, když pozemek žalobkyně není dostatečně spojen s veřejnou cestou jinak než přes pozemek žalovaných. Není možné akceptovat námitku žalovaných, že by žalobkyně mohla k příjezdu ke svému pozemku používat chodník, který se nachází mezi pozemkem žalobkyně a cestou ve vlastnictví žalovaných. Bylo dále v řízení prokázáno, že žalobkyně je aktivně legitimována ve věci, když je vlastníkem nemovité věci, ke které není zajištěn přístup a žalovaní jsou spoluvlastníci pozemku přes které je nutno nezbytnou cestu zřídit. V řízení bylo prokázáno, že také rozsah nezbytné cesty tak jak vyplývá z geometrického plánu, který je nedílnou součástí uvedeného rozhodnutí, zřizuje právo nezbytné cesty jen v takovém rozsahu, aby vlastníky cesty omezoval co nejméně, ale zároveň aby bylo zajištěno právo průjezdu na nemovitost žalobkyně bezpečným způsobem. Což bylo prokázáno i ze sdělení dopravního inspektorátu k možnému připojení ze dne datum. Za nezbytnou cestu pak byla přiznána úplata, která byla rozdělena mezi jednotlivé spoluvlastníky, když hodnota této úplaty odpovídá hodnotě věcného břemene práva nezbytné cesty a připojení na kanalizační přípojku a vodovodní přípojku jak byla tato hodnota zjištěna z revizního znaleckého posudku a hodnota údržby vodovodní a kanalizační přípojky byla stanovena v souladu se stanoviskem žalobkyně částkou 5 031 Kč, když tato odpovídá částce zjištěné znaleckým posudkem který byl předložen ze strany žalovaných.

31. Soud se zabýval také námitkami žalovaných, že by zřízením věcného břemene průchodu a průjezdu a umožnění napojení na vodovodní a kanalizační řad došlo k znehodnocení jejich majetku, případně by mohlo dojít k tomu, že v průběhu stavby by mohlo dojít k úrazům dětí žalovaných apod. Rozhodně bude povinností žalobkyně užívat nezbytnou cestu jen v rozsahu, který nebude neúměrně zatěžovat cestu patřící žalovaným a pokud bude provádět napojení. Je nutno uvést cestu do původního stavu, v době, kdy budou prováděny výkopové práce je pak obecnou povinností stavebníka zajistit stavbu tak, aby k takovým úrazům nedocházelo. V soudním rozhodnutí není také možno rozhodnout o všech možných následcích, které přináší běžný život. V případě stavby tedy napojení na přípojky, pak můžou požadovat žalovaní po žalobkyni přiměřenou jistotu případné škodě ke které by došlo na dotčeném pozemku.

32. Soud se také zabýval podmínkami, pro které by soud neměl povolit nezbytnou cestu. Ve vztahu ke shora citovanému ustanovení § 1032 odst. 1 písm. a) o.z. dospěl soud k závěru, že tento důvod zde není, když rozhodně snížení hodnoty nemovitosti na straně žalobkyně převyšuje hodnotu omezení práva vlastníků pozemku. Muselo by také jít o značný nepoměr mezi výhodou žalobkyně a újmou žalovaných.

33. Nejpodrobněji se soud zabýval podmínkami uvedenými v § 1032 odst. 1 písm. b) o.z., když v tomto směru se zabýval námitkou žalovaných. Žalovaní uváděli, že žalobkyně měla možnost si přístup přes pozemky žalovaných zajistit, když byla ze strany žalovaných oslovena s tím, zda se chce na vybudování příjezdové komunikace v daném území s nimi podílet a také zda bude chtít svůj pozemek na tuto cestu napojit. Žalobkyně však nabídku žalovaných, jak ostatně žalobkyně sama ve své žalobě uvádí, odmítla a odmítla se na příjezdové cestě se žalovanými jakkoli podílet. Z tohoto důvodu by tak zřízení nezbytné cesty na základě žaloby žalobkyně bylo v rozporu s ust. § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. a v jednání žalobkyně lze spatřovat hrubou nedbalost. Z výše uvedeného tedy podle názoru žalovaných vyplývá, že v tomto případě není splněna pozitivní zákonná podmínka pro zřízení nezbytné cesty, a sice skutečná nezbytnost přístupu k pozemku žalobkyně přes pozemky žalovaných, a nadto jsou dány dokonce dvě negativní zákonné podmínky, pro které by nezbytná cesta zřízena být neměla, a to dle § 1032 odst. 1 písm. b) a písm. c) o. z. Z těchto důvodů mají žalovaní za to, že by nezbytná cesta k pozemku žalobkyně přes pozemky žalovaných neměla být povolena. Žalobkyně naopak tvrdila, že se nedopustila hrubé nedbalosti či úmyslně, když její jednání, kdy tedy se ještě s bývalým manželem odmítla podílet na cestě kterou vybudovali žalovaní. V řízení bylo prokázáno, že žalovaní nabízeli žalobkyni a jejímu tehdejšímu manželovi možnost podílet se na výstavbě cesty a přípojek, když žalobkyně se na tomto měla s manželem podílet částkou kolem 800 000 Kč. Soud v řízení nezjistil, kolik stálo vybudování předmětné cesty žalované, ale vycházel z toho, že ve stavebním povolení bylo uvedeno, že náklady na vybudování cesty by měly být 1 800 000 Kč. Tedy pokud by se na vybudování cesty podílelo 5 osob tedy včetně žalobkyně byla by hodnota 360 000 Kč pro jednoho z podílníků, kteří by se měli podílet na vybudování cesty. Je to tedy značný rozdíl oproti částce, kterou ostatní žalovaní požadovali jako podíl po žalobkyni a jejím manželovi. Pokud tedy žalobkyně spolu s manželem v té době nepřistoupili na návrhy žalovaných nešlo o hrubou nedbalost či úmysl, kterým by si žalobkyně způsobila nedostatek přístupu.

34. V řízení bylo prokázáno, že jde o jediný možný přístup a nejde tedy o pohodlnější spojení na základě kterého by nebylo možno cestu zřídit.

35. Pokud jde o námitku žalovaných, že nelze zřídit věcné břemeno o provozování vodovodní a kanalizační přípojky, když v tomto směru soud dospěl k závěru, že je možno i tuto služebnost zřídit, když si nedovede představit jakým jiným způsobem by se měla žalobkyně možnost domoci se připojení na vodovodní a kanalizační přípojku ve vlastnictví žalovaných. Dle názoru soudu spory v případě neuzavření smlouvy náleží do pravomoci soudu, a proto i v tomto směru soud návrhu vyhověl.

36. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn v ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., když by mělo být rozhodnuto ve prospěch žalobkyně, tedy že by neměla hradit náhradu nákladů řízení státu, když ve věci nebyla úspěšná. Nicméně soud dospěl k závěru, že rozhodnutí bylo vydáno jednoznačně v zájmu žalobkyně, a proto jí stanovil v souladu s ust. § 150 o. s. ř. povinnost uhradit náhradu nákladů, které vznikly státu, když to, že rozsudek byl vydán v zájmu žalobkyně je dle názoru soudu důvodem vhodným zvláštního zřetele, aby stanovil výjimečně žalobkyni uhradit náklady státu, které státu vznikly. Náhrada nákladů řízení státu činí 5 387,07 Kč, když sestává ze znalečného znalce tituly před jménem jméno FO v částce 2 600 Kč a znalečného pro znalkyni tituly před jménem jméno FO v částce 2 707,07 Kč. Dále částky 80 Kč za znalečné uhrazené ze státních prostředků znaleckému a oceňovacímu institutu. Zbytek znalečného byl uhrazen ze záloh, které byly zaplaceny.

37. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1, o. s. ř. opět za použití ust. § 150 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a měla by proto právo, na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly. S ohledem na to, že rozhodnutí bylo vydáno v zájmu žalobkyně soud dospěl k závěru, že by nepřiměřenou tvrdostí, aby žalovaní platili žalobkyni náhradu nákladů řízení, dospěl soud tedy k závěru, že jsou zde důvody zvláštního zřetele hodné, na základě kterých, může soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznat. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava-pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li účastníci povinnosti uložené jím tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, můžou se oprávnění domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.