16 C 282/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné

I. Řízení se částečně zastavuje, pokud se žalobkyně domáhala, aby jí byl žalovaný povinen přispívat na výživné mezi manželi v částce ve výši 5 000 Kč a to vždy do 15. dne měsíce předem s účinností od 8. 9. 2022.

II. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na výživné mezi manželi částkou ve výši 3 000 Kč za období od 8. 9. 2022 do 2. 10. 2022 a s účinností od 3. 10. 2022 je povinen přispívat žalobkyni na výživné mezi manželi částkou ve výši 1 500 Kč měsíčně k rukám žalobkyně a to vždy do každého 15. dne měsíce předem. Dlužné výživné za období od 8. 9. 2022 do 30. 11. 2022 v částce 5 392 Kč jakož i výživné, které nabude do doby, než toto rozhodnutí nabude právní moci je žalovaný povinen zaplatit spolu s prvním běžným výživným.

III. Žaloba žalobkyně, aby jí žalovaný dále přispíval za období od 3. 10. 2022 výživným mezi manželi částkou ve výši 1 500 Kč měsíčně k rukám žalobkyně a to vždy do každého 15. dne měsíce předem se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit státu – České republice na účet účtárny Okresního soudu v Olomouci soudní poplatek v částce 925 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svojí žalobou, podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 8. 9. 2022, domáhala stanovení výživného ve výši 8 000 Kč měsíčně. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že se žalovaným uzavřela dne 22. 8. 2020 manželství, které doposud trvá. Poslední společné bydliště účastníků bylo na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně]. Účastníci mají dvě společné nezletilé děti, které se narodily před uzavřením manželství, [jméno] ([datum narození]) a [jméno] ([datum narození]). Po uzavření manželství se začal projevovat nezájem žalovaného o rodinu, což vedlo k tomu, že od jara 2021 žijí účastníci odděleně a od prosince 2021 přestali účastníci společně hospodařit. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla schválena dohoda účastníků o úpravě poměrů k nezletilým dětem účastníků, [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného], kterou byly nezletilé děti svěřeny do péče žalobkyně, a žalovaný byl zavázán přispívat na výživu nezletilých dětí částkou 6 000 Kč měsíčně pro každého z nich. Starší syn [jméno] musí pravidelně navštěvovat logopedii a mladší [jméno] rehabilitace. Žalovaný se dle žalobkyně s dětmi stýká jen výjimečně a na jejich výchově se nikterak nepodílí. Žalobkyně dále tvrdila, že je v době podání žaloby na neplaceném volnu, které jí zaměstnavatel poskytl do 4 let věku mladšího dítěte, tedy do 25. 4. 2023. Po dobu neplaceného volna pobírá rodičovský příspěvek ve výši 5 700 Kč, přičemž s dětmi žije v rodinném domě, který má ve svém vlastnictví, kdy nese veškeré náklady na zajištění chodu a správy tohoto rodinného domu. Žalobkyně má ve svém vlastnictví dále bytovou jednotku, kterou pronajímá, přičemž zisk z pronájmu ve výši 10 800 Kč před zdaněním je zcela užit na náklady na bydlení. Tyto činí částku ve výši přibližně 9 200 Kč měsíčně, avšak vzhledem k současné situaci žalobkyně očekává razantní zvýšení této částky. Žalobkyně nemá možnost si vytvářet finanční rezervy a mimořádné výdaje je nucena řešit finanční výpomocí jejích rodičů. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný pracuje jako IT specialista pro [právnická osoba], a.s. Jeho hrubý měsíční příjem bez odměn činí částku ve výši cca 55 000 Kč. Žalovaný dle žalobkyně dále provozuje dvě celorepublikové specifické rádiové sítě v hodnotě cca 2 mil. Kč. Žalobkyně konstatovala, že žalovaný se od rodiny zcela distancoval, veškeré aktivity a rozvoj dětí zajišťuje pouze ona. Žalobkyně závěrem tvrdila, že žalovaný projevil předběžný souhlas s placením výživného, ale je ochoten tak činit jen na základě pravomocného soudního rozhodnutí soudu. Při jednání soudu dne 24. 11. 2022 žalobkyně tvrdila, že v mezidobí od podání žaloby uzavřela pracovní smlouvu, kdy vykonává práci na plný úvazek, neboť práci na částečný úvazek nenašla. Žalobkyně tvrdila, že opustila rodinný dům, neboť pro řadu rozporů se žalovaným nebylo možné další společné sdílení rodinného domu. Žalobkyně s dětmi se odstěhovala ke svým rodičům, avšak toto bydlení je provizorní a žalobkyně v současné době hledá nájemní bydlení v docházkové vzdálenosti od mateřské školky dětí. Žalobkyně neplatí platby za rodinný dům, tyto nově platí žalovaný.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil ve svém podání ze dne 19. 9. 2022 tak, že s návrhem nesouhlasil a navrhl, aby soud žalobu zamítl, případně aby stanovil takové výživné, které by bylo kompromisem v dané tíživé situaci, tj. maximálně na polovině požadované částky. Žalovaný tvrdil, že má vyživovací povinnost ke svým dvěma zletilým dětem, [jméno] a [obec], v celkové částce 15 000 Kč měsíčně a ke svým dvěma nezletilým dětem, [jméno] a [jméno], v celkové výši 12 000 Kč měsíčně. Žalovaný dále splácí spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč částkou 4 000 Kč měsíčně a půjčku ve výši 150 000 Kč měsíční částkou 2 909 Kč. Žalovaný si rovněž platí 3 000 Kč měsíčně na důchodové spoření a částku 2 000 Kč na exekuční náklady na výživné. Ke svým majetkovým poměrům žalovaný dále uvedl, že nevlastní žádný nemovitý majetek, neboť veškeré své nemovitosti převedl v roce 2019 před plánovanými operacemi na žalobkyni. K nemovitostem má zřízeno věcné břemeno doživotního užívání. Dále má možnost zdarma užívat chatu v [obec]. Žalovaný tvrdil, že nevlastní žádné motorové vozidlo, k soukromým účelům využívá vozidlo zaměstnavatele, se kterým má uzavřenou smlouvu k užívání vozidla. Žalobkyně vlastní osobní motorové vozidlo [značka automobilu], které jí žalovaný prodal v roce 2015, na základě tohoto prodeje se seznámili. Zdravotní stav žalovaného je dobrý, v důsledku výše uvedených operací má trvalé následky, kdy je veden jako osoba zdravotně znevýhodněná. Při jednání soudu dne 24. 11. 2022 žalovaný dále tvrdil, že od června 2022 platí SIPO k rodinnému domu, ve kterém bydlí, které bude od prosince 2022 činit částku 8 186 Kč. Od 1. 11. 2022 došlo ke zvýšení hrubé mzdy žalovaného na částku 59 500 Kč, žalovaný ale tvrdil, že zároveň došlo ke snížení čisté mzdy o 3 176 Kč, když přestal uplatňovat slevu na daních na obě děti, tuto slevu od 1. 10. 2022 uplatňuje žalobkyně.

3. Při jednání soudu ve věci dne 24. 11. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do výživného ve výši 5 000 Kč měsíčně, s čímž žalovaný souhlasil. Soud proto řízení co do této částky zastavil v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. (výrok I.).

4. Okresní soud v Olomouci provedl následující dokazování:

5. Z oddacího listu ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci řízení dne [datum] uzavřeli manželství v kostele sv. [jméno] a sv. [jméno] [příjmení] ve [anonymizováno] [obec].

6. Z rodného listu ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] se účastníkům v [obec] narodil syn [jméno] [celé jméno žalovaného].

7. Z rodného listu ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] se účastníkům v [obec] narodil syn [jméno] [celé jméno žalovaného].

8. Z Oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ÚP ČR – Krajská pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že s účinnosti od 1. 9. 2021 se žalobkyni snížil rodičovský příspěvek na [jméno] [celé jméno žalovaného] z částky 8 000 Kč na částku 5 700 Kč.

9. Z potvrzení zaměstnavatele o příjmech žalovaného ze dne 5. 9. 2022 soud zjistil, že v období od srpna 2021 do července 2022 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného částku 49 648 Kč.

10. Z rozhodnutí OSSZ Olomouc ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaný byl uznán osobou trvale zdravotně znevýhodněnou podle ust. § 67 odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

11. Z podstatného obsahu spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla schválena dohoda účastníků o úpravě poměrů k nezletilým dětem účastníků, [jméno] a [jméno] [příjmení], kterou byly nezletilé děti svěřeny do péče žalobkyně, a žalovaný byl zavázán přispívat na výživu nezletilých dětí částkou 6 000 Kč měsíčně pro každého z nich a rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žalovanému stanovena povinnost přispívat od [datum] na výživu [jméno] [celé jméno žalovaného] ([datum narození]) částkou 8 000 Kč měsíčně a na výživu [jméno] [celé jméno žalobkyně] ([datum narození]) částkou 7 000 Kč měsíčně.

12. Z pracovní smlouvy ze dne 3. 10. 2022 soud zjistil, že žalobkyně je od 3. 10. 2022 zaměstnána u [právnická osoba] s.r.o. jako administrátor velkoobchodních zakázek, a to na dobu určitou do 30. 9. 2023 se zkušební dobou 3 měsíce.

13. Ze mzdového výměru ze dne 3. 10. 2022 soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. stanovila žalobkyni základní hrubou mzdu ve výši 25 000 Kč s měsíční odměnou 0 – 2 000 Kč.

14. Ze soupisu příjmů a výdajů předloženého žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně kalkuluje s měsíčními příjmy její domácnosti ve výši cca 52 500 Kč, které zahrnují její mzdu, příjem z nájmu bytu, rodičovský příspěvek a výživné na nezletilé syny [jméno] a [jméno]. Žalobkyně rovněž kalkuluje s pravidelnými měsíčními nutnými výdaji ve výši 27 812 Kč.

15. Ze mzdového výměru zaměstnance ze dne 1. 1. 2021 soud zjistil, že s účinností od 1. 1. 2021 byla žalovanému stanovena základní měsíční mzda ve výši 50 500 Kč.

16. Ze mzdového výměru zaměstnance ze dne 1. 1. 2022 soud zjistil, že s účinností od 1. 1. 2022 byla žalovanému stanovena základní měsíční mzda ve výši 55 000 Kč.

17. Ze mzdového výměru zaměstnance ze dne 1. 11. 2022 soud zjistil, že s účinností od 1. 11. 2022 byla žalovanému stanovena základní měsíční mzda ve výši 59 500 Kč.

18. Během výpovědi na jednání soudu dne 24. 11. 2022 žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřeli manželství v srpnu 2020 poté, co spolu již 5 let předtím žili. V období covidu mezi nimi začaly vznikat spory a žalovaný se začal od rodiny distancovat a věnovat se více svým koníčkům a zájmům. V prosince 2021 si rozdělili společné hospodaření. Od doby, kdy požaduje výživné, tj. od září 2022 byla na mateřské dovolené, kdy pobírala rodičovský příspěvek 5 700 Kč a dále částku za nájem bytu ve výši 10 800 Kč před zdaněním. Následně žalovaný začal k jejím rukám hradit výživné na děti v celkové výši 12 000 Kč měsíčně. V rodinném domě bydlela s dětmi do srpna 2022, do té doby platila SIPO poplatky ve výši 7 500 Kč měsíčně. Od srpna 2022 bydlí v [obec] u rodičů na adrese [obec a číslo], kde má k dispozici dva pokoje a společně s rodiči užívají sociální zařízení, kuchyň a obývací pokoj. Rodičům přispívá na bydlení částkou 4 500 Kč, další náklady spojené s bydlením nemá, od 3. 10. 2022 nastoupila do zaměstnání. Žalobkyně dále uvedla, že se snaží zajistit jiné bydlení, protože soužití dětí s jejími rodiči v důchodovém věku není dobré, snaží se porozhlédnout v okolí, aby děti nemusely měnit školku. V současné době pro ni není reálný návrat domů. S ohledem na velký objem práce v současném zaměstnání jezdí do práce dříve a bere si práci domů, aby stihla vyzvednout děti ze školky, pracuje do noci doma. Uvažuje o skončení pracovního poměru ve zkušební době. V souvislosti se svým zdravotním stavem nemá žádné zvýšené náklady. Má vysokoškolské vzdělání, studovala právnickou fakultu, obor zaměřený na Evropskou unii.

19. Během výpovědi na jednání soudu dne 24. 11. 2022 žalovaný uvedl, že náklady spojené s rodinným domem platil od června 2022, kdy původně to bylo 7 050 Kč, poté se to měsíčně měnilo v rozsahu od 692 Kč až 7 050 Kč SIPO v plné výši nabíhá od 1. 12. 2022. V souvislosti se svým zdravotním stavem nemá žádné zvýšené náklady, ale v důsledku podstoupených operací je veden jako osoba zdravotně znevýhodněná. Má středoškolské vzdělání s maturitou, obor IT. Koníčky žalovaného jsou letectví, radiotechnika a práce ve spolku [anonymizováno]. V roce 2022 byl na dovolené v ČR, ze zdravotních důvodů nemůže využít leteckou dopravu.

20. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

21. Účastníci řízení uzavřeli manželství, toto manželství trvá, dosud nebyl podán návrh na rozvod manželství účastníků. Od prosince 2021 mají manželé oddělené domácnosti. Účastníci mají dvě nezletilé děti, které jsou v péči žalobkyně, do jejíchž rukou je manžel povinen přispívat na jejich výživné částkou celkem ve výši 12 000 Kč měsíčně. Žalobkyně vlastní rodinný dům a bytovou jednotku, žalovaný má k oběma nemovitostem zřízeno věcné břemeno doživotního užívání. Žalovaný bydlí v uvedeném rodinném domě, žalobkyně s dětmi bydlí přechodně u svých rodičů, bytovou jednotku žalobkyně pronajímá. Zjištěný průměrný měsíční výdělek žalovaného činí částku 49 648 Kč měsíčně, povinnost žalovaného platit výživné na nezaopatřené děti činí celkem částku 27 000 Kč měsíčně a výše poplatků na rodinný dům činí od 1. 12. 2022 částku 8 186 Kč. Žalobkyně pobírá rodičovský příspěvek ve výši 5 700 Kč měsíčně, z pronájmu bytu má příjem 10 800 Kč před zdaněním a od 3. 10. 2022 je zaměstnaná s měsíční hrubou mzdou ve výši 25 000 Kč. Žalobkyně má ve své péči dvě nezletilé děti účastníků, s nimiž bydlí přechodně u svých rodičů, kterým přispívá na bydlení částkou 4 500 Kč měsíčně.

22. Podle ust. § 687 odst. 2 o. z. manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

23. Podle ust. § 690 o. z. každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.

24. Podle ust. § 691 odst. 1 o. z. nemají-li manželé rodinnou domácnost, nese každý z nich náklady své domácnosti; to je nezbavuje povinnosti navzájem si pomáhat a podporovat se.

25. Podle ust. § 697 o. z. manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

26. Podle ust. § 913 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

27. Podle ust. § 921 o. z. Výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení.

28. Podle ust. § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

29. Pokud jde o právní hodnocení, bylo na základě provedených důkazů prokázáno, že žalobkyně sama pečuje o dvě nezletilé děti účastníků, přičemž žalovaný na tyto dvě nezletilé děti hradí k rukám žalobkyně pravidelné měsíční výživné. V období od podání žaloby do 2. 10. 2022 nebyla žalobkyně schopna najít vhodné zaměstnání a příjem její domácnosti činil pouze nájem z pronájmu bytu, rodičovský příspěvek na syna [jméno] a výživné na nezletilé děti, hrazené žalovaným. Soud přihlédl k odůvodněným potřebám žalobkyně, jakož i k možnostem a schopnostem žalovaného a pro období od 8. 9. 2022 do 2. 10. 2022 stanovil výživné v požadované výši 3 000 Kč měsíčně, když toto výživné považuje za výživné, které je žalovaný schopen žalobkyni platit. S ohledem na zvýšený příjem žalobkyně, která je od 3. 10. 2022 zaměstnaná s hrubou měsíční mzdou 25 000 Kč, dospěl soud k závěru, že výživné, které žalobkyni zajistí stejnou hmotnou a kulturní úroveň, jakou má žalovaný, činí částka 1 500 Kč měsíčně. Při stanovení výše výživného vzal soud v úvahu rovněž skutečnost, že žalobkyně sama pečuje o nezletilé děti účastníků. Přihlédl také k tomu, že žalobkyně se snaží zajistit si příjem, sama si aktivně našla zaměstnání a nesnaží se pouze využít možnosti placení výživného od manžela. Manželův příjem byl zjištěn jako dostatečný pro placení výživného manželky i s ohledem na skutečnosti zjištěné ohledně placení poplatků spojených s jeho bydlením, které měli postupně nabíhat až v průběhu roku 2022. Soud přihlédl i k vyživovacím povinnostem žalovaného, ale i přes tuto skutečnost dospěl k závěru, že je možno výživné manželky v částce 1 500 Kč měsíčně platit. Soud proto přiznal žalobkyni právo na výživné tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

30. S ohledem na to, že bylo rozhodováno o stanovení výživného s účinností od podání předmětné žaloby, byl stanoven dluh na výživném ve výši 5 392 Kč, který soud uložil zaplatit žalovanému jednorázově, když žalovaný netvrdil žádné skutečnosti, pro které by měl soud rozhodnout, že dluh má být plněn ve splátkách. Dluh na výživném byl vypočten jako součin stanoveného měsíčního výživného ve výši 3 000 Kč a poměrné části měsíců září a října od podání žaloby do 2. 10. 2022 (celkem 25 dnů) a dále jako součin stanoveného měsíčního výživného ve výši 1 500 Kč a poměrné části měsíce října od 3. 10. 2022 (29 dní) a celého měsíce listopadu.

31. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl s ohledem na skutečnost, že žalovaná je od 3. 10. 2022 zaměstnaná a její příjem se tak výrazně zvýšil (výrok III.).

32. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. Zpětvzetím žaloby co do částky 5 000 Kč měsíčně zavinila žalobkyně, že řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno nikoli pro chování žalovaného. S ohledem na poměr procesního úspěchu účastníků bylo v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

33. O povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek (výrok V.) rozhodl soud podle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když žalobkyně byla od zaplacení soudního poplatku osvobozena dle ust. § 11 odst. 2 písm. c) zákona o soudních poplatcích. Výše soudního poplatku je stanovena dle položky č. 7 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, když základem procentního poplatku je částka ve výši 92 500 Kč, která je vypočtena z výživného 3 000 Kč měsíčně za období od 8. 9. 2022 do 2. 10. 2022 (tedy částky 2 500 Kč) a výživného 1 500 Kč měsíčně za dobu od 3. 10. 2022 na dobu neurčitou, kdy základem procentního poplatku je pětinásobek ceny ročního plnění dle ust. § 6 odst. 3 zákona o soudních poplatcích (tedy částka 90 000 Kč).