16 C 296/2019

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Libora Brokeše a přísedících Lucie Živcové a Evy Skřivánkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení pracovního poměru

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného ke dni [datum] učiněné přípisy žalovaného ze dne [datum] doručenými žalobkyni dne [datum] je neplatné.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 22 328 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu České republice náhradu nákladů řízení v částce 1 798 Kč, na účet účtárny Okresního soudu v Olomouci, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] domáhala určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru žalovaného s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovaným pracovní smlouvu na dobu určitou do [datum], na základě které žalovaný vykonával práci [anonymizováno] technika. Den nástupu do práce byl sjednán na [datum]. Mzda byla sjednána ve výši 20 000 Kč čistého za 168 hodin se splatností vždy k 15. dni následujícího kalendářního měsíce. Na základě pokynu k dočasnému přidělení zaměstnance ze dne [datum] se žalobkyně se žalovaným dohodli na podmínkách přidělení žalovaného k výkonu práce ke [právnická osoba] s. r. o. na dobu od [datum] do [datum]. Dodatkem k pracovní smlouvě ze dne [datum] se smluvní strany dohodly na prodloužení pracovní smlouvy do [datum]. Na základě pokynu k dočasnému přidělení zaměstnance ze dne [datum] se žalobkyně se žalovaným dohodli na podmínkách přidělení žalovaného k výkonu práce ke [právnická osoba] s. r. o. na dobu do [datum]. Žalovaný zaslal žalobkyni dne [datum] a [datum] okamžité zrušení pracovního poměru s tím, že rozvazuje pracovní poměr se žalobkyní ke dni [datum], přičemž jako důvod okamžitého zrušení pracovního poměru uvedl skutečnost, že ze strany žalobkyně nebyla žalovanému proplacena část mzdy za dobu od března 2019 do srpna 2019. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Pracovní poměr žalovaného však nemohl okamžitě skončit ke dni [datum], protože tohoto dne bylo okamžité zrušení pracovního poměru žalovaným teprve předáno do poštovní přepravy a doručeno žalobkyni bylo až dne [datum]. Důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru navíc nebyl naplněn, když s ohledem na skutečnost, že termín splatnosti mzdy byl sjednán k 15. dni následujícího pracovního měsíce a žalobkyně by musela být v prodlení se zaplacením mzdy delším než 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti a současně žalovaný by mohl okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dozvěděl, lze zkoumat řádné vyplacení mzdových nároků žalovaného pouze za období od května 2019 do června 2019. Žalovaný byl od okamžiku nástupu do práce přidělen k výkonu práce pro [právnická osoba] s. r. o. V průběhu února 2019 byla žalobkyně nucena odstoupit od rámcové dohody o dočasném přidělení zaměstnanců uzavřené se [právnická osoba] s. r. o. z důvodu prodlení společnosti s úhradou odměny za poskytnuté plnění a odvedenou práci a odmítání přidělovat práci zaměstnancům žalobkyně. Na straně žalobkyně vznikla překážka v práci, jelikož nebyla schopna přidělovat žalovanému práci z důvodu dočasného omezení poptávky po poskytovaných službách. V souladu s vnitřním předpisem žalobkyně a dohodou mezi žalobkyní a žalovaným příslušela po dobu překážky v práci na straně zaměstnavatele žalovanému náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku, tedy částka 12 000 Kč čistého měsíčně. Na žalovaného je nařízena řada exekucí a mzda žalovaného byla postižena exekučními příkazy několika exekutorů. Část mzdy proto nebyla vyplácena přímo k rukám žalovaného, ale musela být srážena ve prospěch vykonatelných pohledávek žalovaného. Přímo k rukám žalovaného byla počínaje březnem 2019 vyplácena nižší mzda. Žalobkyně žalovanému přesto v květnu 2019 vyplatila částku 22 274 Kč a v červnu 2019 částku 20 812 Kč. Žalovaný v rozhodných měsících obdržel dokonce více, než byla mzda sjednána v pracovní smlouvě, přičemž mzda mu byla vyplácena hotovostně formou záloh nebo prostřednictvím poštovních poukázek. Žalobkyně žalovanému vyplatila veškerou mzdu, na kterou měl podle pracovní smlouvy nárok. Pokud jde o tvrzení žalovaného, že pro žalobkyni vykonával práci spočívající ve vyhledávání a domlouvání pracovního uplatnění pro zaměstnance žalobkyně a byl od března 2019 znovu pracovně zařazen, tato tvrzení žalovaného nejsou pravdivá, když žalovaný pro žalobkyni jako zaměstnanec žádnou jinou činnost nevykonával. Žalobkyně považuje z výše uvedených důvodů okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného za neplatné.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobou uplatněný nárok žalobkyně zcela neuznává, žalobkyně mu dluží 50 % mzdy za období od března 2019 do července 2019 a celou mzdu za srpen 2019, kdy mu mzda vůbec nebyla vyplacena. Žalovaný se žalobkyní dne [datum] uzavřel pracovní smlouvu, ve které byla sjednána mzda ve výši 20 000 Kč čistého za 168 hodin, přičemž ústní dohodou uzavřenou při podpisu pracovní smlouvy byla mzda navýšena o dalších 5 000 Kč, celkem tedy mzda žalovaného činila 25 000 Kč čistého za 168 hodin. Dne [datum] byl podepsán dodatek k pracovní smlouvě, kterým byla pracovní smlouva prodloužena do [datum]. Dne [datum] byl z důvodu neshod mezi žalobkyní a [právnická osoba] s. r. o. stažen z výroby všechen personál a žalovaný byl od [datum] na 60 % průměrné mzdy, a to až do [datum], kdy byl pověřen vybudováním pobočky žalobkyně v [obec], která byla oficiálně otevřena dne [datum]. Dne [datum] žalovaný od žalobkyně obdržel zplnomocnění pro vyjednávání s úřady, vyhledávání nových zaměstnanců, uzavírání pracovních smluv, jednání s potencionálními zákazníky žalobkyně a získávání nových pracovních míst pro zaměstnance žalobkyně. Od [datum] byl žalovaný znovu v pracovním procesu jako obchodní zástupce žalobkyně, přičemž měl pobírat 100 % mzdy dle pracovní smlouvy. Mzda mu nebyla placena řádně a včas, když mu byly vypláceny pouze týdenní zálohy od 1 000 Kč do 8 000 Kč. Dne [datum] proto pro neustálé porušování pracovní smlouvy ze strany žalobkyně podal okamžité ukončení pracovního poměru, ve kterém uvedl datum odeslání, tj. [datum], ačkoli platné datum okamžitého ukončení pracovního poměru bylo až při jeho převzetí, tj. [datum], což však neomezuje platnost ukončení pracovního poměru, ale pouze jeho platnost posouvá.

3. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování, při kterém zjistil z výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum], že žalobkyně je společností s ručení omezeným zapsanou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C [číslo], jejímž předmětem podnikání je mj. zprostředkování zaměstnání podle § 60 odst. 1 zákona o zaměstnanosti ve formách zprostředkování podle § 14 odst. 1 písm. a), b), c) zákona o zaměstnanosti.

4. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] včetně dodatku ze dne [datum], že mezi žalobkyní jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem byla uzavřena pracovní smlouva, na základě které žalovaný vykonával práci [anonymizováno] technika. Den nástupu do práce byl sjednán na [datum] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Mzda žalovaného byla sjednána ve výši 20 000 Kč čistého za 168 hodin, přičemž ke mzdě mohou náležet fixní náhrady až do výše 3 000 Kč a výkonnostní odměna až do výše 8 000 Kč dle výsledků provedené práce. Splatnost mzdy byla sjednána k 15. dni následujícího kalendářního měsíce. Pracovní doba byla sjednána v délce 37,5 hodin týdně. Dodatkem k pracovní smlouvě byla pracovní smlouva prodloužena do [datum].

5. Z pokynů k dočasnému přidělení zaměstnance ze dne [datum] a [datum], že žalobkyně jako agentura práce a žalovaný jako zaměstnanec se dohodli na podmínkách dočasného přidělení žalovaného k výkonu práce u [právnická osoba] s. r. o. s místem výkonu práce v [obec] do [datum].

6. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum] včetně dodejek a sledování zásilek, že žalovaný dne [datum] a [datum] odeslal žalobkyni ve čtyřech vyhotoveních okamžité zrušení pracovního poměru ke dni [datum] s odůvodněním, že mu nebyla ze strany žalobkyně proplacena část mzdy za dobu od března 2019 do srpna 2019. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobkyni doručeno dne [datum].

7. Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum], že žalobkyně odstoupila od rámcové dohody o dočasném přidělení zaměstnanců uzavřené se [právnická osoba] s. r. o. z důvodu, že v lednu 2019 společnost nepřevzala od žalobkyně většinu objednaných zaměstnanců a nadále je v prodlení s úhradou dlužné částky za poskytnutá plnění a odvedenou práci za prosinec 2018.

8. Z vnitřní směrnice ohledně náhrady mzdy při překážce v práci na straně zaměstnavatele, že podle vnitropodnikové úpravy žalobkyně, pokud zaměstnanec nebude převeden na jinou pracovní pozici pokynem k dočasnému přidělení zaměstnance při vzniku překážky v práci na straně zaměstnavatele, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku.

9. Z osobního dotazníku žalovaného, že žalovaný uvedl, že nemá stanoveny žádné srážky ze mzdy.

10. Z výplatnic žalovaného, z poštovních poukázek, ze mzdových listů žalovaného, ze složek mzdy žalovaného a z dokladu o vložení hotovosti na účet, že podle výplatnice žalovaného za březen 2019 žalovanému náležela čistá mzda 12 447 Kč, žalovanému byla vyplacena poštovní poukázkou ze dne [datum] částka 4 000 Kč, poštovní poukázkou ze dne [datum] částka 3 000 Kč, poštovní poukázkou ze dne [datum] částka 7 000 Kč a poštovní poukázkou ze dne [datum] částka 7 000 Kč, za březen 2019 byla žalovanému vyplacena mzda v celkové výši 21 000 Kč. Podle výplatnice žalovaného za duben 2019 žalovanému náležela čistá mzda 13 837 Kč, žalovanému byla vyplacena poštovní poukázkou ze dne [datum] částka 5 000 Kč, poštovní poukázkou ze dne [datum] částka 3 000 Kč a převodem na účet č. [bankovní účet] částka 6 800 Kč, částka 4 938 Kč byla ze mzdy žalovaného sražena ve prospěch soudního exekutora, za duben 2019 byla žalovanému vyplacena mzda v celkové výši 19 738 Kč. Podle výplatnice žalovaného za květen 2019 žalovanému náležela čistá mzda 14 340 Kč, žalovanému byla vyplacena poštovní poukázkou ze dne [datum] částka 3 400 Kč, poštovní poukázkou ze dne [datum] částka 8 000 Kč, poštovní poukázkou ze dne [datum] částka 1 000 Kč a poštovní poukázkou ze dne [datum] částka 10 000 Kč, částka 5 274 Kč byla ze mzdy žalovaného sražena ve prospěch soudního exekutora, za květen 2019 byla žalovanému vyplacena mzda v celkové výši 27 674 Kč. Podle výplatnice žalovaného za červen 2019 žalovanému náležela čistá mzda 12 148 Kč, žalovanému byla vyplacena poštovní poukázkou ze dne [datum] částka 6 000 Kč a poštovní poukázkou ze dne [datum] částka 11 000 Kč, částka 3 812 Kč byla ze mzdy žalovaného sražena ve prospěch soudního exekutora, za červen 2019 byla žalovanému vyplacena mzda v celkové výši 20 812 Kč. Podle výplatnice žalovaného za červenec 2019 žalovanému náležela čistá mzda 14 010 Kč, žalovanému byla vyplacena poštovní poukázkou ze dne [datum] částka 3 500 Kč, poštovní poukázkou ze dne [datum] částku 1 000 Kč, poštovní poukázkou ze dne [datum] částka 5 000 Kč a poštovní poukázkou ze dne [datum] částka 5 500 Kč, částka 5 054 Kč byla ze mzdy žalovaného sražena ve prospěch soudního exekutora, za červenec 2019 byla žalovanému vyplacena mzda v celkové výši 20 054 Kč. Podle výplatnice žalovaného za srpen 2019 žalovanému náležela čistá mzda 16 188 Kč, žalovanému byla vyplacena poštovní poukázkou ze dne [datum] částka 1 000 Kč, poštovní poukázkou ze dne [datum] částka 1 000 Kč a poštovní poukázkou ze dne [datum] částka 11 000 Kč, částka 6 506 Kč byla ze mzdy žalovaného sražena ve prospěch soudního exekutora, za srpen 2019 byla žalovanému vyplacena mzda v celkové výši 19 506 Kč. Za období od března 2019 do srpna 2019 byla žalovanému vyplacena celková mzda 128 784 Kč.

11. Z měsíčního přehledu docházky žalovaného za období od prosince 2018 do ledna 2019 a z přehledu mezd žalovaného za období od října 2018 do února 2019, že žalovaný u [právnická osoba] s. r. o. odpracoval za říjen 2018 celkem 52,5 hodin, za listopad 2018 celkem 165 hodin, za prosinec 2018 celkem 156,25 hodin, za leden 2019 celkem 183,75 hodin a za únor 2019 celkem 110 hodin.

12. Z plné moci ze dne [datum] a z webových stránek žalobkyně, že žalobkyně jako zmocnitel udělila žalovanému jako zmocněnci plnou moc k jednání s úřady práce, inzerci, náboru vyhledávání nových zaměstnanců, uzavírání pracovních smluv, jednání s potencionálními zákazníky žalobkyně a získávání nových pracovních míst pro zaměstnance žalobkyně. Plná moc byla udělena na dobu určitou do [datum]. Na webových stránkách žalobkyně byl žalovaný uveden jako obchodní zástupce žalobkyně pro Moravu a Moravskoslezský kraj.

13. Z emailové komunikace ze dne [datum], že soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení] žalobkyni potvrdil, že mu byly přiřazeny srážky provedené žalobkyní ze mzdy žalovaného.

14. Z emailové komunikace ze dne [datum], že žalovaný opakovaně vyzýval žalobkyni k úhradě dlužných mezd a doložení dokladů.

15. Ze sdělení Policie České republiky ze dne [datum], že policejní orgán po provedeném prověřování dospěl k závěru, že ve věci vedené pod [číslo jednací] nebyly zjištěny žádné skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení, ani nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že byl spáchán přestupek, celá věc je v rovině pracovněprávního odvětví, na což dohlíží správní orgán, kterým je Státní úřad inspekce práce ve věci místně příslušný. Předmětná věc byla dne [datum] ukončena.

16. Z internetové diskuze, že žalovaný vyzval bývalé zaměstnance žalobkyně, aby se připojili k hromadnému trestnímu oznámení na žalobkyni.

17. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], že když u žalobkyně pracoval žalovaný, pracovala na pozici administrativního pracovníka a účetní. Nepodílela se na uzavření pracovní smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným. Když nastoupila na pozici účetní, žalovaný u žalobkyně již pracoval. Základní mzda byla zaměstnancům stanovena a o prémiích se rozhodovalo, pokud někdo vozil ostatní zaměstnance nebo jezdil do práce vlastním autem. O prémiích rozhodoval prokurista. Žalovaný pracoval u [právnická osoba] s. r. o. a poté pro žalobkyni v [obec], kde měl zajišťovat firmy, se kterými by spolupracovali. Měl svoje razítko a vizitky. Tehdy dostával mzdu 60 %, protože byl stále zaměstnán u [právnická osoba] s. r. o. Se žalovaným ohledně jeho mzdy komunikovala od května loňského roku. Žalovaný chtěl po majiteli zálohy, když tam nebyl, volal, aby ho urgovala a chtěl zaslat zálohy na poste restante. Poprvé žalovaného viděla v červenci 2019, když přijel na poradu. Žalovaný byl u jednání, kde se řešily počty osob, které měli zaměstnávat, sám na poradě nevystupoval, jen si zapisoval. Žalovaný od března 2019 odpracované hodiny nevykazoval, protože byl na 60 %. To, že měl pobírat 60 %, bylo uvedeno ve vnitropodnikové směrnici. Mzdovou účetní nedělala. Mzdy se začaly dělat až koncem června 2019, novou mzdovou účetní byla paní [jméno] [příjmení]. Žalovanému byly zasílány zálohy na mzdu a on si stěžoval, že se s tím nedá vyžít. Žalovaný si razítko a vizitky zajišťoval sám, pak na to dostal dodatečné povolení. Žalovaný zajistil maximálně čtyři zaměstnance, tři ani nenastoupili a další dostal výpověď, protože se opil a nenastoupil na směnu. Pokud jde o razítka a vizitky, žalovaný jí je poslal ke schválení, protože tam nebyl prokurista. Posílala mu razítko z kanceláře, aby věděl, jak to má vypadat. V průběhu září 2019 žalovanému poslala výplatnice. Žalovaný byl ve [obec] na poradě dvakrát a dvakrát od ní dostal cestovní náhradu v hotovosti. Dostala nájemní smlouvu, kde byl uveden žalovaný jako nájemce. Dostala od žalovaného seznam 50 firem, nicméně žádná z těchto firem nepotvrdila objednávku na zaměstnance. Ze strany žalovaného jí bylo sděleno, že má pojistku sjednanou, proto mu žádná částka nebyla strhávána. Zálohy posílala v pátek, někdy v sobotu, šlo o částky kolem 1 000 Kč, jednou to bylo 5 000 Kč a jednou dokonce 11 000 Kč, prostřednictvím pošty na poste restante. Výplata byla vyplácena stejným způsobem, složenkou přes poste restante. Výplata nebyla vyplácena převodem na účet. Takto se to posílalo od doby, kdy s ním komunikovala, posílalo se to složenkou. Pronájem kanceláře platil žalovaný a pak se mu to proplácelo, pak se s prokuristou domluvili, že se mu bude přispívat na kancelář a platilo se mu to z firemního účtu. V pracovní smlouvě byla vyjmenována konkrétní místa, na která může být zaměstnanec přidělen v rámci pracovní smlouvy. Zaměstnanec může být přidělen na jiné místo pouze pokynem k dočasnému přidělení. Pokud byla na plné moci vypsána oblast, kde měl žalovaný pracovat, tak se teoreticky může jednat o přidělení k místu výkonu práce. Žalovaný byl na stránkách žalobkyně uveden jako obchodní zástupce pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Žalovaného několikrát telefonicky i písemně upozorňovala na to, že ve firmě nefunguje mzdová účetní. Žalovaný byl přeplacen o 60 000 Kč. Složenky neposílala pouze ona, posílala je i kolegyně z vedlejší kanceláře. Za období od května 2019 dostával žalovaný mzdu výhradně prostřednictvím složenek.

18. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že se žalovaným spolupracoval v období od října 2018 do ledna 2019. Byl zaměstnancem žalobkyně. Nebyl přítomen jednání mezi žalobkyní a žalovaným ohledně uzavření pracovní smlouvy. Se žalovaným pracovali u [právnická osoba] s. r. o. Pracovní poměr u žalobkyně ukončil v červnu 2019, kdy dal výpověď, protože mu dlužili náhradu mzdy. Dlužnou mzdu mu nakonec doplatili. Pokud jde o ujednání o mzdě, bylo dohodnuto 20 000 Kč s tím, že po zkušební době dostane víc, ale víc nedostal. K trestnímu oznámení se připojil, protože ze žalobkyně peníze páčil. Výplatnice ve výplatních termínech nedostával. Mzdu dostával v hotovosti. Mzdu mu dlužili pět měsíců.

19. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že pracoval u žalobkyně jako zámečník a svářeč, žalovaný mu práci doporučil v kanceláři v [obec], dne [datum] nastoupil, dne [datum] odešel na pracovní neschopnost a ke dni [datum] dal výpověď, protože mu nezaplatili mzdu. Pracovní smlouvu dostal po týdnu, co tam pracoval, smlouvu s ním uzavíral pan [příjmení]. Bylo dohodnuto, že dostane mzdu ve výši 130 Kč čistého na hodinu. Žalobkyně mu nadále dluží mzdu za polovinu července a za srpen. Dále mu dluží nemocenskou, protože nepodala příslušné podklady a nedodala ani jeho insolvenčnímu správci podklady do insolvence.

20. Z nabídky volných pracovních míst podle data nástupu, z hlášenky volného pracovního místa, z emailové komunikace ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], z předběžné objednávky k dočasnému přidělení agenturních zaměstnanců ze dne [datum] a [datum], ze zrušení objednávky k dočasnému přidělení agenturních zaměstnanců ze dne [datum] a z objednávky na zapůjčené agenturní zaměstnance ze dne [datum], že žalovaný v období od dubna 2019 jednal s úřadem práce a s potencionálními zákazníky žalobkyně, přičemž vystupoval jako obchodní zástupce žalobkyně pro Moravu a Moravskoslezský kraj.

21. Ze smlouvy o nájmu ze dne [datum], ze souhlasu s podnájmem ze dne [datum] a ze smlouvy o podnájmu ze dne [datum], že mezi [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla uzavřena smlouva o nájmu, kterou pronajímatel pronajal nájemci část budovy číslo popisné [anonymizováno] na adrese [ulice a číslo] v [obec] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Nájemné bylo sjednáno ve výši 4 000 Kč měsíčně. Pronajímatel dal nájemci souhlas k uzavření podnájemní smlouvy, načež byla mezi žalovaným jako pronajímatelem a žalobkyní zastoupenou [jméno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] jako nájemcem uzavřena smlouva o podnájmu, kterou pronajímatel pronajal nájemci výše uvedenou nemovitost. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Nájemné bylo sjednáno ve výši 4 000 Kč měsíčně. Nájemní smlouva zůstala bez podpisů smluvních stran.

22. Z exekučních příkazů soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] č. j. [číslo jednací], [číslo jednací] a [číslo jednací], že soudní exekutor rozhodl o provedení exekuce srážkami ze mzdy žalovaného, na kterou má žalovaný nárok vůči žalobkyni k vymožení pohledávek oprávněného [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyni bylo přikázáno, aby po tom, kdy jí budou doručeny jednotlivé exekuční příkazy, prováděla ze mzdy žalovaného stanovené srážky ze mzdy do výše vymáhaných pohledávek a jejích příslušenství včetně nákladů oprávněných a nákladů exekuce a nevyplácela sražené částky žalovanému. 23. [právnická osoba] ze dne [datum] a z výpisu z účtu č. [bankovní účet], že majitelem tohoto účtu je [jméno] [příjmení], na účet byla dne [datum] připsána platba ve výši 6 800 Kč označená jménem [jméno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno].

24. Z četného prohlášení ze dne [datum] a SMS korespondence ze dne [datum], že prokurista žalobkyně [jméno] [jméno] [příjmení] Bären prohlásil, že mzdu žalovaného za duben 2019 ve výši 6 800 Kč žalovanému vyplatil převodem na účet č. [bankovní účet], který mu žalovaný sdělil v SMS zprávě s tím, že se jedná o účet jeho přítelkyně.

25. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně je agenturou práce, jejímž předmětem podnikání je mj. zprostředkování zaměstnání podle § 60 odst. 1 zákona o zaměstnanosti ve formách zprostředkování podle § 14 odst. 1 písm. a), b), c) zákona o zaměstnanosti. Mezi žalobkyní jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem byla dne [datum] uzavřena pracovní smlouva na dobu určitou do [datum], na základě které žalovaný vykonával práci [anonymizováno] technika. Den nástupu do práce byl sjednán na [datum]. Mzda byla sjednána ve výši 20 000 Kč čistého za 168 hodin se splatností vždy k 15. dni následujícího kalendářního měsíce. Dodatkem k pracovní smlouvě ze dne [datum] byla pracovní smlouva prodloužena do [datum]. Na základě pokynů k dočasnému přidělení zaměstnance ze dne [datum] a [datum] se žalobkyně se žalovaným dohodli na podmínkách přidělení žalovaného k výkonu práce ke [právnická osoba] s. r. o. na dobu od [datum] do [datum]. Dne [datum] žalobkyně odstoupila od rámcové dohody o dočasném přidělení zaměstnanců uzavřené se [právnická osoba] s. r. o. Na straně žalobkyně vznikla překážka v práci, jelikož nebyla schopna přidělovat žalovanému práci z důvodu dočasného omezení poptávky po poskytovaných službách. Podle vnitřní směrnice žalobkyně příslušela po dobu překážky v práci na straně zaměstnavatele žalovanému náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku, tedy částka 12 000 Kč čistého měsíčně. Žalovaný dne [datum] a [datum] odeslal žalobkyni ve čtyřech vyhotoveních okamžité zrušení pracovního poměru ke dni [datum] s odůvodněním, že mu nebyla ze strany žalobkyně proplacena část mzdy za dobu od března 2019 do srpna 2019, okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Žalobkyně vyplatila žalovanému za březen 2019 mzdu ve výši 21 000 Kč, za duben 2019 mzdu ve výši 19 738 Kč, za květen 2019 mzdu ve výši 27 674 Kč, za červen 2019 mzdu ve výši 20 812 Kč, za červenec 2019 mzdu ve výši 20 054 Kč a za srpen 2019 mzdu ve výši 19 506 Kč, za období od března 2019 do srpna 2019 byla žalovanému vyplacena celková mzda ve výši 128 784 Kč, přičemž část mzdy nebyla vyplácena přímo k rukám žalovaného, ale dle exekučních příkazů soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] byla srážena ve prospěch vykonatelných pohledávek věřitelů vůči žalovanému.

26. Žalovanému se dle názoru soudu nepodařilo prokázat, že by došlo k dohodě o změně pracovní smlouvy, na základě které by se žalovaná zavázala žalovanému platit mzdu ve výši 25 000 Kč. S ohledem k té skutečnosti, že se nedostavil k jednání dne [datum] bez omluvy, nemohl být ani poučen o splnění povinnosti tvrzení a důkazní a o následcích nesplnění těchto povinností.

27. Podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. (dále jen „zákoník práce“), zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.

28. Podle ustanovení § 141 odst. 1, 3 zákoníku práce, mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci období uvedeného v odstavci 1.

29. Podle ustanovení § 60 zákoníku práce, v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

30. Podle ustanovení § 72 zákoníku práce, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

31. Soud po vyhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech uzavírá, že žaloba žalobkyně je důvodná. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda žaloba o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru byla podána ve lhůtě uvedené v ustanovení § 72 zákoníku práce, tedy ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit, přičemž pro skončení pracovního poměru je rozhodující den, kdy bylo okamžité zrušení pracovního poměru předáno žalobkyni. Pracovní poměr žalovaného měl podle okamžitého zrušení pracovního poměru skončit ke dni [datum], kdy bylo okamžité zrušení doručeno žalobkyni. Žalobkyně následně podala žalobu dne [datum], tedy ve stanovené dvouměsíční prekluzivní lhůtě.

32. Dále se soud zabýval tím, zda byl naplněn důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru žalovaným dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, tedy že žalobkyně jako zaměstnavatel nevyplatila žalovanému jako zaměstnanci mzdu nebo jakoukoli její část do 15 dnů po uplynutí data její splatnosti. Žalovaný v okamžitém zrušení pracovního poměru tvrdil, že mu v období od března 2019 do srpna 2019 nebyla vyplacena mzda ve výši, na kterou měl dle pracovní smlouvy nárok, přičemž v pracovní smlouvě byla sjednána mzda žalovaného ve výši 20 000 Kč čistého měsíčně za 168 odpracovaných hodin, žalovaný v průběhu řízení tvrdil, že mzda byla ústní dohodou se žalobkyní navýšena o dalších 5 000 Kč, toto tvrzení se mu však v průběhu řízení nepodařilo dostatečně prokázat. Ode dne [datum], kdy žalobkyně odstoupila od rámcové dohody o dočasném přidělení zaměstnanců uzavřené se [právnická osoba] s. r. o., čímž na její straně vznikla překážka v práci, příslušela dle vnitřní směrnice žalobkyně žalovanému pouze náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku, tedy ve výši 12 000 Kč čistého měsíčně. Žalobkyně přesto vyplatila žalovanému za březen 2019 mzdu ve výši 21 000 Kč, za duben 2019 mzdu ve výši 19 738 Kč, za květen 2019 mzdu ve výši 27 674 Kč, za červen 2019 mzdu ve výši 20 812 Kč, za červenec 2019 mzdu ve výši 20 054 Kč a za srpen 2019 mzdu ve výši 19 506 Kč, přičemž část mzdy nebyla vyplácena přímo k rukám žalovaného, ale byla srážena ve prospěch vykonatelných pohledávek věřitelů žalovaného. Žalobkyně v rozhodném období, tj. od března 2019 do srpna 2019, vyplatila žalovanému mzdu ve výši 128 784 Kč, tedy dokonce více, než byla mzda sjednána v pracovní smlouvě, která by za rozhodné období činila 120 000 Kč. Žalobkyně přitom řádně dodržovala i dobu splatnosti mzdy sjednanou v pracovní smlouvě. Podle názoru soudu žalobkyně v rozhodném období žalovanému vyplatila veškerou mzdu v souladu s uzavřenou pracovní smlouvou a žalovaný neměl zákonný důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru. Soud proto vyhověl návrhu žalobkyně a výrokem I. tohoto rozsudku vyslovil neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného.

33. K tvrzení žalovaného, že od března 2019 vykonával pro žalobkyni práci obchodního zástupce a proto mu náležela mzda v plné výši dle pracovní smlouvy, tj. ve výši 20 000 Kč, nikoli pouze náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku, tj. ve výši 12 000 Kč, soud dodává, že tuto skutečnost nemá za prokázanou. Nicméně i v případě, že by soud připustil, že žalovaný měl v rozhodném období nárok na mzdu v plné výši dle pracovní smlouvy, která činí celkem 120 000 Kč, tato mzda mu byla řádně vyplacena, když za rozhodné období obdržel mzdu v celkové výši 128 784 Kč. Toto tvrzení žalovaného proto není pro rozhodnutí ve věci relevantní.

34. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovanému byla mzda vyplacena v celém rozsahu za období, které uvedl v okamžitém zrušení pracovního poměru a žaloba na vyslovení neplatnosti tohoto okamžitého zrušení pracovního poměru je tedy důvodná. Soud se již tedy nezabýval dalšími tvrzeními žalobkyně, které se měli týkat dalších důvodů neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 328 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za sepsání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 2 500 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 800 Kč ve výši 3 528 Kč.

36. Žalovaný je dále povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Olomouci náhradu nákladů vynaložených na svědečné dle § 139 odst. 1 o. s. ř. ve výši 1 798 Kč.