16 C 34/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Libora Brokeše a přísedících Ctirada Nemravy a Alice Rampouchové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta 1 o zaplacení částky 157 859,88 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobce, aby mu žalovaná byla povinna zaplatit částku 157 859,88 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně od , datum, do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 133 950,02 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit státu České republice náhradu nákladů řízení na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, v částce 8 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, domáhal po žalované náhrady škody. Žalobce byl zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, , přičemž touto smlouvou založený pracovní poměr skončil dne , datum, , jak dokládá oznámení o neprodloužení pracovní smlouvy ze dne , datum, . Bohužel se však stal žalobci dne , datum, během výkonu práce v pracovní době, konkrétně při manipulaci s lisem, v místě pracoviště na adrese , adresa, PSČ , adresa, , pracovní úraz. Žalobce ucítil škubnutí v pravém rameni a následně prudkou bolest, což mu znemožnilo pokračovat v další práci. K tomuto se později přidalo pálení prstů a otok ruky. Žalobce o těchto skutečnostech ihned informoval svého kolegu, pana , jméno FO, , který ho po rozhovoru s nadřízeným zaměstnancem přesvědčil, aby vyčkal na nadřízeného, pana , jméno FO, , který ho doprovodil do Fakultní nemocnice v Olomouci. Bezprostředně po pracovní úrazu tedy žalobce podstoupil vyšetření ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Ve Fakultní nemocnici Olomouc bylo u žalobce po vyšetření diagnostikováno podvrtnutí a natažení ramenního kloubu, přičemž dodatečným vyšetřením magnetickou rezonancí bylo prokázáno také poranění chrupavky ramenního kloubu (SLAP léze I – IIA). Tento zdravotní stav žalobce byl nejprve řešen rehabilitací a po jejím neúspěchu artroskopickou operací dne , datum, . Předmětný úraz si vyžádal u žalobce trvání pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, , jak dokládá rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a přehled o dočasné pracovní neschopnosti. Pracovní úraz žalobce naneštěstí dle jeho informací nebyl žalovanou řádně zaevidován. Žalobce se v okamžiku, kdy mu to zdravotní stav dovolil, snažil se žalovanou o úrazu a následcích z toho vyplývající komunikovat, nicméně tato komunikace nebyla účelná. Žalobce se proto obrátil na žalovanou prostřednictvím právního zastoupení výzvou k plnění ze dne , datum, , ve které se žalobce domáhal všech svých zákonných nároků vyplývajících z úrazu, když se mu úraz stal při plnění zadané pracovní činnosti a došlo k němu nezávisle na jeho vůli krátkým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů. Žalovaná ani na tuto výzvu nikterak nereagovala. Žalobce tvrdil, že mu vznikl nárok na náhradu újmy vyplývající z předmětného pracovního úrazu. Požadoval bolestné ve výši 17 688 Kč a náklady posudku o stanovení bolestného ve výši 3 630 Kč. Žalobce se nacházel v důsledku pracovního úrazu v pracovní neschopnosti v období od , datum, do , datum, celkem , hodnota, pracovních dnů a 10 státních svátků, za které žalobci náleží náhrada mzdy, když zbylé státní svátky připadly na sobotu či neděli. Po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, byla žalobci vyplacena na dávkách nemocenského pojištění částka ve výši 209 330 Kč. Tuto skutečnost dokládá potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění, které jsou žalobcem přiloženy k této žalobě. Předpokládaný hrubý výdělek žalobce za období , datum, do , datum, činí 309 421,88 Kč, přičemž tato částka odpovídá součinu počtu pracovních dnů a státních svátků, kdy se žalobce nacházel v pracovní neschopnosti, tedy 287 dnům, a průměrné hrubé denní mzdy žalobce, tedy částce 1 078,13 Kč. Výše průměrné denní hrubé mzdy je odvozena z průměrné měsíční mzdy žalobce v rozhodném období, tedy v měsíci leden, únor a březen roku 2022. Pokud od předpokládaného hrubého výdělku žalobce, částky ve výši 309 421,88 Kč, se odečte částka ve výši 209 330 Kč, která již byla žalobci nahrazena na nemocenských dávkách, požadoval žalobce za období od , datum, do , datum, nárok na náhradu za ztrátu na výdělku v celkové výši 100 091,88 Kč. Žalobce za období od , datum, do nařízení rehabilitace , datum, , byl odkázán na pomoc své manželky, paní , jméno FO, , nar. , datum, , trvale bytem , adresa, . V důsledku tohoto žalobce požaduje náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví, o jeho osobu a domácnost, vzniklé poskytováním osobní péče a asistence ze strany jeho manželky, jelikož s ohledem na rekonvalescenci a stále přetrvávající bolesti došlo v případě žalobce ke značnému omezení schopnosti se o sebe postarat v běžných záležitostech po dobu léčení, kdy šlo zejména o pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, řešení životních situací, dále pomoc při osobní hygieně, pomoc s oblékáním a obouváním, zajištění a příprava stravy, dopravování a doprovázení k lékaři, zajišťování sepisu veškerých písemností aj. Dále byla nucena manželka převzít veškerou péči o domácnost a společné děti, což mělo v konečném důsledku velmi negativní vliv na jejich vztah. S ohledem na výše uvedené došlo ze strany manželky žalobce k daleko vyšší míře pomoci a péče nad rámec běžné rodinné solidarity, za níž náleží žalobci náhrada. Při stanovení výše nákladů spojených s péčí o zdraví, svou osobu a domácnost žalobce vycházel z judikatury a žalobce nebyl schopen v důsledku vlastní nemohoucnosti obstarávat péči o sebe a vyřizovat své záležitosti samostatně, v období od , datum, do , datum, , tedy do doby, kdy se žalobcův zdravotní stav zlepšil natolik, aby mohl podstoupit rehabilitace, v rozsahu 2 hodin denně. V období od , datum, do , datum, byla poskytnuta žalobci péče v celkovém rozsahu 135 dnů, kdy při analogické aplikaci vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, činí maximální výše úhrady za toto období 135 Kč za hodinu podle skutečně spotřebovaného času. Za dané období má tedy žalobce nárok na náhradu náklad ů spojených s péčí o jeho zdraví, osobu a domácnost ve výši 36 450 Kč (135 dnů, 2 hodiny péče denně, 135 Kč za hodinu péče). Žalobce tedy požaduje uhradit po žalované na náhradě nákladů spojených s péčí částku ve výši 36 450 Kč. Žalobci tedy vůči žalované vznikl nárok na náhradu újmy plynoucí z předmětného pracovního úrazu žalobce ve výši 157 859,88 Kč. Doposud žalovaná z těchto nároků žalobce žalobci ničeho neuhradila, a proto žalobci nezbývá než se obrátit s žalobou na soud.

2. Žalovaná se k žalobě písemně vyjádřila, nárok žalobce neuznávala. Žalobce byl na základě pracovní smlouvy uzavřené s žalovanou (pod tehdejší obchodní firmou SUEZ a.s.) ze dne , datum, zaměstnán u žalované, se sjednaným druhem práce manipulační dělník. Pracovní poměr skončil uplynutím doby, na kterou byl sjednán, ke dni , datum, . Žalovaná k tvrzením žalobce uvedeným v žalobě ohledně událostí ze dne , datum, tvrdila, že tato tvrzení neodpovídají skutečnému průběhu události. Dne , datum, se žalobce dostavil k výkonu práce na pracovišti žalované – , právnická osoba, ; v tomto provozu mj. dochází k objemové úpravě druhotných surovin. Žalobce dle pokynu nadřízeného zaměstnance měl , datum, lisoval olejové filtry. Tato činnost se provádí s použitím paketovacího lisu typu HSM 500.1 VL. Žalobce byl v místnosti, v níž je umístěn lis a kde měl lisování olejových filtrů provádět, od 8.00 h ráno zcela sám, cca v 9.15h vyšel z místnosti a přítomní zaměstnanci žalované , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, na něm nezávisle na sobě pozorovali značně neobvyklé chování. Neobvyklost chování žalobce spočívala v tom, že žalobce působil zcela dezorientovaně, kymácel se, měl červeně podlité oči a nijak nereagoval na pokusy o komunikaci. Za pomoci přítomných zaměstnanců byl žalobce doveden do kanceláře nadřízeného, mistra pana , právnická osoba, , kde byl tímto nadřízeným opětovně dotazován, zda se mu něco stalo nebo není nemocný, žalobce však na dotazy vůbec nereagoval a působil dezorientovaně. Nadřízený provedl orientační dechovou zkoušku na přítomnost alkoholu s negativním výsledkem. S ohledem na stav žalobce a okolnosti případu, kdy dle výše uvedených zaměstnanců – očitých svědků žalobce vycházel místnosti s lisem a v ruce měl sáček s látkou s výpary ředidla a zaměstnanci žalované měli důvodně za to, že jde o látku namočenou v ředidle za účelem navození vlivu návykové látky obsažené v ředidle, zde bylo podezření, že žalobce je pod vlivem návykových látek. Při následném ohledání místnosti s lisem ze strany zaměstnanců žalované bylo zjištěno, že se v místnosti nachází kanystr se zbytkem ředidla – s ředidlem se přitom v místnosti s lisem a při činnosti lisování olejových filtrů nic neprovádí, tento kanystr s ředidlem v místnosti před zahájením směny žalobce neměl být a také nebyl. Žalovaná také zjistila, že žalobce za celou dobu, kdy měl provádět lisování olejových filtrů, tj. od cca 8:00 hod do okamžiku opuštění místnosti, tj. cca 9:15 hod nevykonal žádnou práci. Žalobce byl bezprostředně poté správcem provozu panem , jméno FO, převezen na oddělení urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc za účelem provedení odborného lékařského vyšetření pro podezření, že žalobce pod vlivem omamných látek, ve smyslu § 2 písm. n) a § 20 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, v platném znění (dále jen „ZoZ“);(dále jen „odborné lékařské vyšetření“) popř. toxikologického vyšetření ve smyslu § 20 odst. 4 ZoZ, a to výlučně za tímto účelem. O žádném úrazu žalobce nadřízeného zaměstnance ani jiné zaměstnance neinformoval a za celou dobu od odchodu z místnosti s lisem, cestu do zařízení poskytovatele lékařských služeb – Fakultní nemocnice Olomouc za účelem provedení odborného lékařského vyšetření žalobce žádný úraz nezmínil, a to ani na základě opakovaných dotazů nadřízeného zaměstnance, žalobce byl plně informován a srozuměn s tím, že je vezen do lékařského zařízení za účelem provedení vyšetření na přítomnost návykových látek. Ve Fakultní nemocnici Olomouc, oddělení urgentní příjem bylo však provedení odborného lékařského vyšetření zaměstnanci nemocnice odmítnuto s odůvodněním, že žalovaná nemá uzavřenu smlouvu s Fakultní nemocnicí Olomouc, na základě které, by bylo upraveno poskytování služeb odborného lékařského vyšetření, resp. toxikologického vyšetření. Odmítnutí provedení odborného lékařského vyšetření je zaznamenáno v lékařské zprávě urgentní příjem-Fakultní nemocnice Olomouc, z , datum, . Žalobce nicméně v době, kdy pobýval na urgentním příjmu s přítomným ošetřujícím lékařem, uvedl, že má bolesti ramene a čekal na vyšetření; tomuto vyšetření již dále doprovázející zaměstnanec žalované , jméno FO, nebyl přítomen a ani s žalobcem na místě dále nečekal. O skutečnosti, že žalobce údajné zranění označil za pracovní úraz, se žalovaná dozvěděla až následující den, a to pouze z textu na e-neschopence - rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti č. , Anonymizováno, , kterou obdržela. Žalovaná bezprostředně po doručení e-neschopenky ze dne , datum, zaslala dne , datum, Okresní správě sociálního zabezpečení Olomouc sdělení, že věc není zaměstnavatelem vedena jako pracovní úraz. Žalobce žalované ani dne , datum, ani kdykoliv později žádný pracovní úraz neoznámil a neposkytl žádnou součinnost při objasňování příčin údajného pracovního úrazu. O údajném pracovním úrazu ani následně žalobce s žalovaným nijak nekomunikoval. První komunikace žalobce vůči žalované ohledně údajného pracovního úrazu ze dne , datum, proběhla až , datum, , kdy žalobce zaslal prostřednictvím svého právního zástupce výzvu k plnění ve vztahu k nárokům z údajného pracovního úrazu. To, že žalobce až následně začal tvrdit, že se mu stal úraz při manipulaci s lisem dne , datum, , považuje žalovaná za účelové tvrzení, které má v první řadě odvrátit pozornost od postihu žalobce v pracovněprávní rovině za porušení povinnosti žalobce, kdy dle mínění žalované byl žalobce pod vlivem návykových látek obsažených ve výparech z ředidla a kdy v rozporu s pracovní smlouvou nevykonal žádnou práci v době od okamžiku, kdy měl práci s lisem zahájit, do okamžiku opuštění místnosti s lisem v cca 9.15h. V další rovině je pak dané tvrzení žalobce o pracovním úrazu dle mínění žalované vedeno snahou o získání majetkového prospěchu z titulu uplatnění nároků z údajného pracovního úrazu. Žalovaná má za to, že pozdější tvrzení žalobce při vyšetření ve Fakultní nemocnici Olomouc o tom, že utrpěl pracovní úraz, mohlo být inspirováno až opakovanými dotazy zaměstnanců žalované na jeho zdravotní stav, resp. zda se žalobci nestal nějaký úraz. Žalovaná na druhou stranu nebyla jakkoliv, motivována k tomu, aby zcela odmítla existenci pracovního úrazu, pokud by k němu skutečně došlo, s ohledem na to, že případné uplatněné nároky by posuzovala a eventuálně jejich plnění realizovala pojišťovna Kooperativa a.s. z titulu zákonného pojištění žalované jako zaměstnavatele, popř. by pojišťovna odmítla zcela či zčásti uplatněnému nároku vyhovět. Žalovaná tak zcela rozporuje tvrzení žalobce, že dne , datum, utrpěl při výkonu práce tvrzený pracovní úraz ramene při práci s lisem. Žalobce nadto práci dne , datum, a za dobu od okamžiku, kdy měl v rámci směny vykonávat práci s lisem, tj. od 8:00 hod do opuštění místnosti s lisem v 9:15 hod žádnou práci nevykonával, práci s lisem ani nezahájil. Místnost s lisem opustil žalobce ve stavu, kdy měli zaměstnanci žalované důvodně za to, že žalobce byl pod vlivem návykových látek, konkrétně látek obsažených ve výparech z ředidla. Žalobce nadřízeného zaměstnance ani ostatní přítomné zaměstnance o údajném úrazu nijak neinformoval, ani tuto skutečnosti na základě opakovaných dotazů na svůj zdravotní stav či přímo na to, zda neutrpěl úraz, v žádném z těchto případů nepotvrdil, a to ani dne , datum, ani kdykoliv v následujících dnech či měsících. Z výše uvedených důvodů žalovaná neeviduje tvrzený úraz žalobce, který se měl stál dne , datum, , jako pracovní úraz. Nároky žalobce tak s ohledem na to, že nejde o pracovní úraz, žalovaná považovala za neodůvodněné.

3. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má zjištěno z pracovní smlouvy ze dne , datum, , že u žalobce uzavřel s žalovanou, pod dřívějším jejím jménem, pracovní smlouvu na dobu určitou do , datum, . Den nástupu do práce byl sjednán dne , datum, . , adresa, výkonu práce byla sjednána obec , adresa, a žalobce měl pracovat na pozici manipulační dělník. Z oznámení o neprodloužení pracovní smlouvy ze dne , datum, , když toto bylo doručeno žalobci , datum, , bylo zjištěno, že žalovaná jako zaměstnavatel oznamovala zaměstnanci to je žalobci, že se s ním nebude prodloužen pracovní poměr. Pracovní poměr měl tedy skončit dnem , datum, . Z popisu pracovní pozice a potvrzení o školení bezpečnosti práce bylo zjištěno, že žalovaný byl proškolen typ výkonu práce na obsluze předmětného lisu. Šlo o lis HSM 500-VL.

4. Z lékařských zpráv a primárního vyšetření bylo zjištěno, že dne , datum, , že žalobce uváděl, že v práci při manipulaci s lisem došlo ke škubnutí v rameni a má bolesti ramene, pocit pálení prstů a otoku ruky. Z diagnózy bylo zjištěno, že došlo k podvrtnutí a natažení ramenního kloubu. Z dalšího šetření pak vyplývá, že žalobce byl z tohoto důvodu v pracovní neschopnosti. Nejprve byla léčba rehabilitací a dále artroskopickou operací dne , datum, . V pracovní neschopnosti, jak bylo zjištěno z dokladů, byl v období od , datum, do , datum, . Ze znaleckého posudku číslo , hodnota, 56/2023 vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že tento stanovil bolestné na 45 bodů v celkové výši 17 680 Kč. Žalobce zaplatil za znalecký posudek částku 3 630 Kč, jak bylo zjištěno z potvrzení znalce ze dne , datum, .

5. Ze znaleckého posudku číslo , hodnota, 01/2025 zpracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, bylo zejména z jeho závěrů zjištěno, že vzhledem k tomu, že zdravotní dokumentace dokládá vznik potíží dne , datum, a je tedy jednoznačná časová souvislost, uváděl znalec, že považuje za spravedlivé uznat poškozenému, že pracovní činností a dne , datum, došlo k natažení pravého ramene. Vše ostatní je způsobeno obecným onemocněním, předchozí činností eventuálně úrazy. Pracovní činnost ze dne , datum, byla spouštěcím mechanismem vzniku bolestivosti a potíží s pravým ramenem, jejíž původ byl velmi pravděpodobně způsoben podráždění v oblasti subakromiální bursy (vznikem zánětu a nelze zcela vyloučit ani podráždění, které vzniklo v souvislosti s roztřepením (degenerativními změnami - labra v oblasti horní části glenoidu - v místě úponu dl. hl. šlachy bicepsu). Podvrtnutí a natažení ramenního kloubu, vzniklo jednorázově při pracovní činností, při provádění popsaných úkonů. Vše ostatní potíže ve zdravotní dokumentací žalobce popisované diagnózy, jsou neúrazové a byly velmi pravděpodobně přítomny již v době udávaného úrazu. Znalec dále uvedl, že pouze pracovní činností ze dne , datum, změny na rameni žalobce nevznikly. Velmi pravděpodobně byly v té době na pravém rameni již přítomny. Uvedl, že nález vznikl postupně, byl přítomen již v době úrazu dne , datum, a ukazuje na chronický postupný vznik potíží, a nejen na úrazový děj. Nelze učinit jednoznačný závěr, že příčinou zranění pravého ramene a ruky žalobce je jednorázové páčení, použití tlaku na páku při vypáčení břemene. Pokud jde o poškození ramene nelze mluvit o zranění ve smyslu jednorázového násilného působení, diagnóza vznikla spíše opakovaným švihem, postupně, chronicky. Znalec uvedl, že biologický charakter zkoumaného objektu vylučuje z povahy věci vyslovení absolutních závěrů.

6. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že je matkou žalobce. Asi před dvěma lety, byla u ní přítomna snacha, když jí volal žalobce, že se jí stal pracovní úraz a že ho tam nějak zdržují. Řekla mu, aby si sám zavolal záchranku. Pak jí volal sám za chvíli, kdy řekl, že ho jeho nadřízený veze do nemocnice. Poté jí sdělil, že žalovaná mu nechce tento napsat pracovní úraz. Poté asi před rokem a půl jela se žalobcem k jeho zaměstnavateli a byla přítomna jeho jednání, kdy chtěl nahlásit pracovní úraz, ale někdo z jeho nadřízených to odmítal s ním sepsat, kdo to bylo, nevěděla. Divila se, že s ním nikdo nechce úraz sepsat, když dříve pracovala jako mzdová účetní, personalistka a bylo vždy povinností zapsat pracovní úraz, i když se to nemuselo zaměstnavateli jako pracovní úraz jevit. Neprobírala s žalobcem, jak se mu pracovní úraz stal. Měl něco s ramenem. Něco mu operovali v rameni. Více jak rok byl v pracovní neschopnosti. Žalobce s ní nebydlí, bydlí s manželkou. Když jí žalobce volal, bylo to v dopoledních nebo ranních hodinách, ale v kolik to bylo přesně, si nepamatovala. Mezi prvním a druhým telefonátem uběhlo tak půl nebo tři čtvrtě hodiny. Nemá operátora, má Tesco Mobil kartu. Měla tuto kartu i v té době.

7. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že je manželka žalobce. Byla přítomna u minulého jednání před jednací síní a slyšela, že když svědci vycházeli, bavili se, jak to tam probíhalo, na co se ptali, konkrétně však neslyšela, o čem hovořili, protože pak začali šeptat. Pokud jde o pracovní úraz, který se měl stát manželovi, neví, který den to bylo, je to už dlouho. Ráno zavedla děti do školky a šla ke tchýni na kávu. Manžel volal tchýni, že se mu stal pracovní úraz, že ho bolí rameno a ruka, a tchýně mu radila, ať si zavolá sanitku. Toto neučinil, asi po tři čtvrtě hodině mu volali, a to již řekl, že ho vezou do nemocnice. Manžel přijel z nemocnice domů s tím, že tam má něco utržené, potom se to řešilo dál, řešila se rehabilitace, operace. Potom musela hodně manželovi pomáhat, např. i s hygienou. Musela se sama starat o děti, žalobce nebyl schopen nic těžšího zvednout. Byli omezeni i po intimní stránce. Takto o něho musela pečovat po celou dobu, kdy došlo k tomu úrazu, což bylo v květnu nebo v červnu a dále po celou dobu pracovní neschopnosti. V období od toho, kdy mělo dojít k pracovnímu úrazu do operace pro žalobce zajišťovala pomoc při oblékání, při hygieně, to znamená při koupání, při tom, když šel na záchod, protože jednou rukou se to moc nedalo zvládat. Nepomáhal jí při oblékání dětí, hygieně dětí a podobně. Po té operaci měl nějakou dobu ruku fixovanou, jakým způsobem, to si nepamatovala. Fixace byla asi 14 dní. Pak probíhaly rehabilitace, což bylo kousek od domova, jmenuje se to SHAPE. Když se vrátil po operaci, bylo to náročnější, musela ho oblékat. Rehabilitace byly také docela dlouhou dobu. Denně se žalobci věnovala asi hodinu až hodinu a půl při těch činnostech, které uvedla. U minulého jednání byla přítomna před jednací síní celou dobu, byla například na toaletě. Bylo tam 4 nebo 5 svědků, většinu času tam byli všichni svědci. Když manžel volal tchýni, že došlo k pracovnímu úrazu, bylo to v dopoledních hodinách, jak uvedla, odvedla děti do školky a šla ke tchýni. Kdy mu poté volali, volali mu z telefonu od tchýně. Myslí si, že jí v té době nevolal. Manžel dělal před úrazem thajský box. Manžel chodil na tréninky tak jednou, dvakrát týdně, byla také občas na tréninku. Manžel se neúčastnil závodů nebo soutěží thajského boxu před tím úrazem. Neví, kdy naposledy se účastnil tréninku před pracovním úrazem. Manžel se vrátil k thajskému boxu až teď poslední dobou, asi tři čtvrtě nebo půl roku.

8. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že žalobce zná, byl to jeho podřízený zaměstnanec. V současné době je zaměstnancem žalované, pracuje na pozici zástupce vedoucího provozního oddělení od května 2023 a předtím pracoval na pozici správce provozu. Žalobce byl jeho podřízeným, jeho přímým nadřízeným byl mistr pan , jméno FO, . Situace probíhala tak, že mu volal mistr žalobce, že se žalobce motá a že má podezření, že je pod vlivem drog, když předtím dělal zkoušku na alkohol, která byla negativní. Sdělil mu, že s žalobcem zajede do Fakultní nemocnice v Olomouci, kde bude proveden odběr na drogy. Šel se převléct stejně jako žalobce, žalobce s tímto postupem souhlasil a odjeli do Fakultní nemocnice v Olomouci. Vystáli frontu a sdělil sestře na příjmu, že požaduje provedení testů na drogy, tato však toto provést odmítla. Svědek na tom trval, když sděloval, že jako zaměstnavatel má tento právo zajištění tohoto odběru. Přesto to sestra neudělala, a žalobce oznámil, že má pracovní úraz. Volal potom panu , jméno FO, , zda žalobce nahlásil nějaký pracovní úraz, a ten sdělil, že ne. Při tom, když sestře oznámil, že požaduje test na drogy, žalobce sestře oznámil, že má pracovní úraz, a tato mu řekla, že musí počkat na ošetřujícího lékaře. Žalobce tam potom nechal a jel zpátky do práce. Tuto skutečnost pak nahlásil , jméno FO, , což je u jejich firmy osoba, která odpovídá za BOZP, a nahlásil to také svému nadřízeného panu , jméno FO, . Než žalobce odvezl do fakultní nemocnice, připadal mu, že je mimo. Nic dalšího pak již se žalobcem nebo v souvislosti s jeho pracovním úrazem neřešil. To, že došlo k pracovnímu úrazu, měl žalobce nahlásit panu , jméno FO, , svému nadřízenému, který je zároveň preventista BOZP pro jejich pobočku. O tom byl žalobce poučen. , právnická osoba, je , tituly před jménem, , jméno FO, . Nejeli tam, protože ta nedělá testy na drogy. Tato nemá také ordinační dobu pořád. Neví, v jakou dobu to bylo, ale proto volil cestu do fakultní , podezřelý výraz, . Připadalo mu to, že je to nejlepší volba. Komunikoval pouze se sestrou na příjmu. Nepamatoval si přesnou hodinu, kdy mu volal pan , jméno FO, , bylo to v dopoledních hodinách, spíše ráno. Myslí si, že to bude zapsáno i v nějakém protokolu, protože to šetřil Inspektorát bezpečnosti práce. Neví, v kolik hodin dorazili na příjem do Fakultní nemocnice , adresa, . Žalobce na něho působil, že je pod vlivem drog. Žalobce nekomunikoval, motal se a byl v obličeji červený. Fyzické potíže neměl. Nekomunikoval s ním, že se mu stal pracovní úraz. Neptal se ho, zda se mu stal pracovní úraz, protože k tomu neměl žádný důvod. Byl přítomen, když žalobce řekl sestře, že má pracovní úraz, svědkovi neřekl, že má pracovní úraz. Není zaměstnavatelem motivováni nehlásit pracovní úrazy. , jméno FO, nebyl přítomen situace s žalobcem.

9. Z výpovědi svědka , právnická osoba, , bylo zjištěno, že žalobce zná z bývalého zaměstnání u žalované. Byl tam zaměstnán jako svědek. U žalované pracoval od roku 2021 do března 2024, nejdříve jako manipulační dělník a poté jako vedoucí skladu nebezpečného odpadu. Pracovní poměr byl ukončen proto, že nedošlo k prodloužení smlouvy. Pracovní smlouvu měl uzavřenou na dobu určitou a nedošlo k prodloužení smlouvy. Neví o tom, že by u žalobce mělo dojít k pracovnímu úrazu, nebyl u toho přítomen. Byl přítomen toho, když žalobce byl určen k práci u něho ve skladu, kdy měl lisovat kovové filtry, několikrát přišel, nějak se motal. Bylo to oznámeno vedoucímu provozu, se kterým pak odjel do fakultní nemocnice. Nevěděl, že by došlo k nějakému pracovnímu úrazu u žalobce. Byli poučeni, že každé škrábnutí má být zapsáno do knihy pracovních úrazů. Žalobce byl odvezen do fakultní nemocnice, protože se motal a vypadal, že je od vlivem těkavých látek. Nic ohledně pracovního úrazu žalobce neřešil. Žalobce měl pracovat v místnosti, kde je umístěn lis, do kterého se vloží dvě stě litrový sud, ve kterém jsou olejové filtry. Sud vsune do lisu, zavřou se hydraulické dveře. Bočním ovladačem pustí lisovací hlavu, která sud zmáčkne do výšky 50 cm toho dvě stě litrového sudu. Otevřou se dveře, nechá se sud vykapat, protože jsou v něm zbytky motorových olejů, dá si to na ruční paletový vozík a odloží tento sud do nádoby k tomu určené. Bylo tam páčidlo, kterým se musel nadzvednout tento sud, který měl asi 40 nebo 50 kg, aby se ten sud dal na ližiny paletovacího vozíku. Žalobce byl na tuto činnost určen, svědek nevěděl, zda ji prováděl. Žalobce jsem na tu práci určil svědek po schválení vedoucím provozu, panem , jméno FO, . Nedokáže říct, jak dlouho tuto práci žalobce dělal. Byli na to zaučeni všichni, většinou tam dělal pan , jméno FO, . V tomto provozu se zpracovávaly i těkavé látky, barvy, laky a podobně, byly volně k dispozici. Nepozoroval na žalobci opilost nebo něco podobného. Těkavé látky byly přítomné v lisovací hale. Při lisování olejových filtrů neměl zaměstnanec pracovat s těkavými látkami. Záleželo na tom, jak se sud slisoval, některý měl např. 30 kg a šel naložit bez problémů, některý měl 50 kg a muselo se páčit páčidlem. Záleželo na tom, jak byl který sud naložen. Neví, kolik sudů slisoval žalobce ten den. Žalobce byl červený, v zadní kapce montérek měl hadru s acetonem nebo ředidlem, bylo to tam k dispozici, připraveno do spalovny. Nedokáže popsat, z čeho usuzuje, že byl pod vlivem. Aceton ani ředidlo se nepoužívá při činnosti lisování filtrů. To, jak se žalobce chová, asi oznámil panu , jméno FO, svědek. S žalobcem v tu chvíli nemluvil. Nevypadal, že by měl nějaké fyzické potíže, akorát byl pod vlivem nějaké těkavé látky. Krev tam nikde nebyla, nebo něco takového. Vychystání jednoho sudu trvá asi 5 minut, pokud tam bylo 20 sudů, je to asi 100 minut. Šlo o to z jiných nádob vybrat ocelové filtry a dát je do sudu, který se měl lisovat. Při této činnosti, když se to chystalo, by neměl být lis zapnutý. Vychystávání sudů provádí zaměstnanec, který pak provádí lisování. Nepamatoval si, zda to dělal žalobce ten den.

10. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , bylo zjištěno, že žalobce zná ze zaměstnání, je zaměstnán u žalované od roku 2015. Nejdříve jako mistr areálu a v současné době jako vedoucí provozu. Byl ve sledu nadřízených žalobce, jeho přímým nadřízeným byl pan , právnická osoba, . Nebyl přítomen, když se řešil odvoz žalobce do fakultní nemocnice. U toho incidentu vůbec nezasahoval a žalobce pak již nenastoupil do zaměstnání. Nebyl přítomen u situace, kdy byl přivolán pan , právnická osoba, k žalobci. Zaměstnavatel je nenutí k tomu, abych neuznávali pracovní úrazy. Druhý den byl přítomen toho, kdy mu pan , adresa, sděloval, jak to probíhalo ve fakultní nemocnici. Řešil s osobou, která má na starosti bezpečnost práce, jak mají postupovat. Tento provedl šetření, vyslechl svědky a řekl, že se postupovalo správně. Toto pak potvrdil i Inspektorát bezpečnosti práce, který následně prováděl kontrolu.

11. Z výpovědi svědka , jméno FO, , bylo zjištěno, že je zaměstnancem žalované, u této pracuje asi 3 roky na pozici dělník. Žalobce zná z práce. Také pracuje s předmětným lisem. Činnost spočívá v tom, že se naplní olejové filtry z vozidel do poloviny nádoby, tato se na vozíku dá k lisu a je nutno silou tuto nádobu zastrčit do prostoru lisu, pak se tlačítkem spustí lis, a to opakovaně. Počká se, až z filtrů vykape olej, sud se nasune na ližiny, otočí se vhodí se to do nádoby zvané kubíkovka. Sud s filtry je těžký 40 kg. V uvedený den viděl žalobce, jak odchází s mistrem. Říkali mu kolegové, že pan , adresa, jel se žalobcem do nemocnice. Měl jet se žalobcem na nějaké testy, vykládalo se o tom hned po podniku. Ráno v 06:00 nastupují všichni do práce, vypijí kávu a jdou všichni na dílnu. U žalobce pozoroval, že je nějaký unavený, asi v 08:00 nebo 09:00 hodin. Neviděl žalobce od šesti hodin od rána do té osmé nebo deváté hodiny, že by s lisem pracoval. Lis je slyšet. Neslyšel, že by pracoval s lisem. Nebyl nadřízený žalobce. Nepamatoval si, že by na pracovišti vznikl podobný úraz. Z nižší plochy do vyšší se nic nezvedá, je tam taková pumpa, která se pumpuje a kterou se zvedá vozík. Neviděl u žalobce žádný předmět, který do práce nepatří. Neviděl u něco sáček s ředidlem nebo něčím takovým. Dále se manipulace se sudem, kdy se pod něho musí dát páčidlo a vyzvednout nahoru, jde o manipulaci se břemenem asi 40 kg. Žalobce měl jet na testy, protože se kýval a mysleli si, že je opilý. Neměl pracovní úraz. Vůbec neviděl, že by se měl žalobci stát úraz, to se dozvěděli až potom. Nemluvil se žalobcem, než odcházel s panem , jméno FO, . Na žalobci nebylo nic neobvyklého, vypadal, jako kdyby měl vypité. Nevšiml si, že by měl nějaké změny na zevnějšku. Takto viděl žalobce poprvé. Nikdo mu neříkal, jak mám vypovídat. Neměli žádnou poradu, akorát mistři říkali, že májí říkat pravdu.

12. Z výpovědi svědka , jméno FO, , bylo zjištěno, že je zaměstnancem žalované, pracuje tam asi 9 let, jezdí na vysokozdvižném vozíku na nakladači. Žalobce zná z práce. Nepracuje s lisem, ale ví, jak se tam postupuje. Do lisu se dá sud s filtry, pak se zmáčkne hydraulika a sud se zase vydělá. Fyzicky se musí akorát zasunout do lisu a vytáhnout, dále se musí sud nadzvednout z určitých pacek pomocí páčidla. Nebyl přítomen jednání mezi zástupci zaměstnavatele a žalobcem. Dělám předáka na hale. Nevěděl, kdo zadával práci žalobci, asi mistr. V uvedený den, kdy mělo dojít k úrazu, žalobce vyšel z místnosti, kde je lis, a protože se choval divně, zavolal zaměstnanec žalované, který tam již nepracuje, , právnická osoba, , vedoucího, aby se na žalobce podíval. Viděl, že žalobce měl skleněné oči, pořád posmrkoval. Tak ho viděl již vícekrát. U toho, co dále probíhalo, když přišel vedoucí zaměstnanec, nebyl. Páčidlo, které se používá k uvolnění sudu, je dlouhé asi 1 m. Je u nich zaměstnán pan , jméno FO, , zda jednal se žalobcem v uvedený den, nevěděl. Neviděl u žalobce žádné předměty, které na pracoviště nepatří. Sáček s ředidlem určitě neviděl. Nevěděl, zda kapesník byl napuštěn s ředidlem. Minimálně třikrát u něho čouhající kapesník viděl, divil se, proč si neutřel nos, když měl nudli. Viděl ho víckrát, že měl skleněné oči, potahoval. S žalobcem se v den, kdy se mu měl stát pracovní úraz, nebavil. Za provádění protialkoholních testů zodpovídá mistr. Nikdy nehlásil podezření na zneužití alkoholových nebo jiných omamných látek. Před dnešním jednáním mu nikdo neříkal, jak má vypovídat, vypovídá pravdu.

13. Z výpovědi svědka , jméno FO, , bylo zjištěno, že, je u žalované zaměstnán jako dělník desátý rok. Žalobce zná z práce. Vztah k žalobci má jako ke kolegovi z práce. S žalovanou nevedu žádný spor. Nepracuje jako obsluha lisu na lisování olejových filtrů. Zabývám se přímo likvidací chemikálií. Je vyškolený i na lis. Postup je takový, že se naplní sud do jedné čtvrtiny filtry na olej z automobilů, tento sud se dá na paletový vozík, paletový vozík se pumpováním vyzvedne až k lisu, sud se strčí do prostoru lisu, zmáčkne se dvakrát až třikrát tlačítko, dále se sud vysune zpátky na paletový vozík a z paletového vozíku se sud hodí, přesune do kubíkovky. To je vyřezaná nádrž. Používá se tam někdy i páčidlo, když se sud na lisu zasekne, tak se páčidlem nadzvedne a vysune na paletový vozík. Lis se nachází v samostatné dílně mimo hlavní haly, když svědek má další samostatnou místnost, kde pracuje. Lis vydává velký hluk, takže ho slyší. Neví nic o tom, že by u žalobce mělo dojít k pracovnímu úrazu. Ví o tom, že žalobce měl mít test na alkohol a na drogy. Jednou viděl žalobce, jak přišel ke skříňce, začal do ní boxovat, bouchat hlavou, myslel si, že je pod vlivem něčeho, protože normálně by to člověk nedělal. Nedokážu říct datum, kdy to bylo. Prázdný sud před lisováním je na paletě a z palety se dává na paletový vozík tak, že se nakloní a posune se na paletový vozík. Sáček s ředidlem u něho neviděl. Pro svědka není těžké provádět páčidlem nadzvednutí sudu na lisu, je tam jeden trn a čtyři zarážky, aby se sud neposouval. Pro svědka není těžké sud nadzvednout z trnu.

14. Z výpovědi svědka , právnická osoba, , bylo zjištěno, že je zaměstnancem žalované asi od května 2018 jako mistr areálu. Žalobce zná z práce jako bývalého zaměstnance žalované. Byl nadřízeným žalobce. Zadával konkrétní práci žalobci. Rozděluje práci všem, co tam v areálu pracují v jeho úseku. Nevím nic o pracovním úrazu žalobce, pouze ví o tom, že mu pan , adresa, volal z fakultní nemocnice, že mu žalobce sděloval, že došlo k nějakému poškození zdraví žalobce. Řekl, mu, že o ničem neví, že mu nikdo nic nehlásil, ani žalobce nic neříkal. Neví, který den k tomu došlo, ale volal mu vedoucí úseku pan , adresa, , který byl taková svědkova pravá ruka, není už u nich zaměstnán, aby se přišel podívat na žalobce, že se chová divně. Přišel do místnosti, kde žalobce byl skloněný nad 200 litrovým sudem s filtry bez rukavic, když ho oslovil, tak se narovnal. Ptal se ho, co dělá. Byl mimo sebe, potácel se, špatně artikuloval, vrávoral a sdělil mu, že si umývá ruce ředidlem od oleje. Nato mu sdělil, že má mít rukavice, a požádal ho, aby šel se svědkem, že provedou dechovou zkoušku na alkohol. Odešel se svědkem do jeho kanceláře, kde svědek provedl zkoušku na alkohol, která byla negativní. Poslal žalobce zpátky na provoz. Oznámil to panu , tituly před jménem, , jméno FO, , vedoucímu, jeho přímému nadřízenému, který řekl, že žalobce odveze na zkoušku na drogy do fakultní nemocnice. Přivedl žalobce do administrativní budovy, kde se převlékl a čekal na pana , jméno FO, . Pak asi po hodině pan , adresa, volal. Žalobce zůstal na vyšetření s ramenem a od té doby ho svědek v podstatě neviděl. Pak mu bylo sděleno, že má žalobce údajně pracovní úraz. Ze strany zaměstnanců byl informován již dříve, že žalobce se choval divně, proto se rozhodl, že ho budu více kontrolovat, ale v takovém stavu, v jakém ho viděl, jak popsal, předtím nebyl. Zaměstnance požádal, aby mu případné podivné chování sdělili, těmto se moc nechtělo, ale argumentoval tím, že je tam velký pohyb, může dojít k pracovnímu úrazu. V areálu jsou 3 lisy. Lisy neběží současně. Ředidlo je na pracovišti volně dostupné. Jde o různé typy ředidel, které se sváží ze sběrných dvorů. Hadr, který mu dal žalobce do koše, dal do igelitu a vyhodil, protože to v kanceláři smrdělo. Druhý den mu pan , adresa, sdělil, že žalobce má pracovní úraz. Informoval svědka o tom, že to přišlo do datové schránky. Žalobce viděl v práci každý den. Zaměstnavatel platí zaměstnancům svědečné. Neví, proč to neplatí soud. Zaměstnavatel mi bude platit náhradu mzdy, že je dneska tady. Zaměstnavatel mu neřekl, jak má vypovídat. Ředidlo se nepoužívá při práci s lisem. Správně nemá být v té místnosti to ředidlo. Neviděl v místnosti, kde byl žalobce, žádnou nádobu s ředidlem. Lis podle svědka nebyl zapnutý, žalobce ten den nezačal ani lisovat. V místnosti se nachází slisované barely, které tam zůstávají, ale když se pracuje s lisem, tak se lis musí otevřít, zavřít, zapnout, ale lis nebyl ani otevřený. Lis má provozní deník. V deníku se zaznamenává počet hodin lisování. Tento den tam nebyl žádný záznam, hovoří o dni, kdy tam žalobce nachytal v tom stavu. Žalobce nehlásil žádné podrobnosti k pracovnímu úrazu, nehlásil nic.

15. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že je zaměstnanec Fakultní nemocnice v Olomouci, pracuje tam od září roku 2016 jako ortoped na ortopedické klinice. Na žalobce si nepamatoval. Zprávu si přečetl před jednáním, když tak učinil s ohledem na jméno žalobce. V této době pracoval i na traumatologii a na urgentním příjmu. Blíže se však k žalobci nedokáže vyjádřit. Nedokáže se vyjádřit, jak se žalobce choval, ani ve vztahu k jeho úrazu, pouze to, co je uvedeno ve zprávě. Denně vyšetřuje až 30 pacientů, je to delší dobu, proto si na to nepamatuji. Pokud by byl pacient pod vlivem drog, vždy to zapisuje do lékařské zprávy. Pokud je v jeho zprávě uvedeno, že vzhledem k diagnóze není indikace k provedení testu, pokud si pamatuje, žalobce měl poraněné rameno a toto poranění ho nevedlo k tomu, že bych měl takový test provést. Neví, proč tuto skutečnost uvedl, asi mu to připadalo potřebné vzhledem k diagnóze pacienta. Pokud jde o část NO, což je nynější onemocnění, zapsal jsem tam skutečnosti uvedené pacientem, pacientovi věříme, tyto nijak neprověřoval. V odstavci Klin, jde o klinické vyšetření, je tam popsané vyšetření pravého ramene, kde je v podstatě na dotyk rameno nebolestivé, má plnou hybnost, jsou bolestivé krajní polohy. Označení Neer a Hawkins jsou testy na subakromiální burzitidu, jsou pozitivní. , jméno FO, a Yocum jsou testy na poranění mozku mozkulu supraspinatus, jsou pozitivní, kdy to dále rozpisuji, s tím, že jsou pozitivní na musculus supraspinatus, to znamená infraspinatus a subscapularis jsou negativní. Dále podle zprávy tvrdí, že má dobrou svalovou sílu bez snížení svalové síly, manévry na dlouhou šlachu bicepsu jsou negativní a jsou negativní i manévry na akromioklavikulární skloubení. Neurocirkulační poměry jsou v normě, dále se vyjadřuje o zbytku dané horní končetiny, že má dobrou citlivost do konečků prstů a pozoruje otok ruky a zápěstí. Neví, jestli dokáže odpověď na dotaz, zda otok ruky a zápěstí souvisí s poraněním ramene, žalobce odesílal na další vyšetření, aby vyloučil trombózu. Neví, zda je schopen odpovědět na dotaz, jak je pacient při této diagnóze omezen na běžných funkcích v životě, když není soudní znalec. Pacient je s tímto nálezem pravděpodobně soběstačný. Poranění , adresa, je poranění labra v místě úkonu dlouhé hlavy bicepsu a labrum je chrupavčitý lem okolo kloubní jamky ramenního kloubu, který primárně zvyšuje hlavu, zabezpečuje stabilitu kloubu. Podle zprávy byl na rameni objektivní nález.

16. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , bylo zjištěno, že žalobce zná, je to její pacient. Je psychiatr se specializací na léčbu návykových látek ve Fakultní nemocnici , adresa, . Žalobce dlouhodobě léčí, s tím, že tento je v současné době na substituční léčbě na opiáty. Žalobce užívá lék, který obsahuje Buprenorfin, což je substituční látka, která se dává při závislosti na opiátech. Tady v tomto běhu, ve kterém je, tak to bylo před 12 lety a tu smlouvu musí dodržovat, to znamená, že nesmí užívat žádné jiné návykové látky, hlavně tu, kvůli které to dostává, tu, kvůli které vstoupil, to znamená opiáty, což kontrolujeme při každé návštěvě kontrolou moče na toxikologickém vyšetření na soudní lékařství ve Fakultní nemocnici Olomouc rozborem. Jsou tam potom i jiné věci, tzn. ohledně chování, docházky a další parametry, to, že se svědkyní musí konzultovat, jaké další léky užívá. Soudní lékařství, pokud by zjistilo jinou látku, než kterou by zaškrtla v žádance, by provedlo testy a zjistilo by užívání ředidla, případně alkoholu, když alkohol zaškrtáváme a tento se dělá vždy. Soudní lékařství by poznalo i například jiné léky, které pacient užívá, které nezatrhla. Toto dělají automaticky u jejich klientů, protože ji upozorní, že klient bere něco navíc. Toluen byl kdysi dávno, teď se s ním v naší praxi nesetkáváme. Navíc je to tak cítit, že by to poznali a nemusí se to ani odebírat. Po celou dobu, kdy je žalobce zařazen do programu, měl z počátku problémy s konopím, ale s opiáty ne, ani ne s ředidlem. U klientů testy z krve nedělají, je to drahé.

17. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav. Žalobce tvrdil, že dne , datum, došlo při pracovní činnosti k pracovnímu úrazu. Mělo dojít k poškození pravého ramene jeho natažení. Za provedeného dokazování zejména výslechů svědků zaměstnanců žalované však bylo prokázáno, že žalobou chce uvedeného dne pracovní činnost, kterou uváděl jako důvod vzniku pracovního úrazu vůbec neprováděl. V tomto směru je možno vycházet zejména z výpovědí svědek , jméno FO, , Anonymizováno, , který uvedl, že neviděl žalobce, že by pracoval s lisem. Lis je slyšet. Neslyšel, že by žalobce pracoval s lisem. Také svědek , právnická osoba, potvrdil, že lis má provozní deník a dne , datum, nebyl žádný záznam, že by žalobce lis používal. Dle názoru soudu tedy těmito tvrzeními jsou vyvrácena tvrzení žalobce, že mělo dne , datum, dojít k pracovnímu úrazu, když tento činnost, to je lisování na uvedeném lisu a neprováděl. Tuto skutečnost potvrzují také závěry znaleckého posudku vypracovaného znalcem v řízení, který uváděl že poškození ramene bylo přítomné již předtím, než mělo dojít k pracovnímu úrazu. Nelze tedy uzavřít, že by poškození zdraví došlo k pracovním úrazem dne , datum, . Žalobce byl primárně převezen do FN , adresa, , z důvodu provedení testu na omamné látky a teprve následně se nechal vyšetřit. Při tomto vyšetření uváděl, že došlo k pracovnímu úrazu. Z výpovědi svědků zaměstnanců žalobce bylo prokázáno, že žalobce o pracovním úraze před nimi nehovořil. Těmito výslechy je také vyvráceno tvrzení žalobce a svědkyň, a to mezky žalobce a jeho manželky, že žalovaná nechtěla předmětný pracovní úraz potvrdit.

18. Podle § 269 odst. 1, zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen z. p.), zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

19. Podle § 271k odst. 1, z. p., pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).

20. Ve vztahu k právnímu hodnocení soud posuzoval provedené dokazování na základě shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by se žalobci dne , datum, stal pracovní úraz. Soud zde vycházel ze skutečnosti vyplývající z výpovědí svědků zaměstnanců žalované, že žalobce poté, kdy měl provádět činnost lisování na uvedené lisu, když dle názoru soudu tyto činnosti vůbec neprováděl uvedený den. O pracovním úrazu vůbec předtím, než byl převezen do Fakultní nemocnice. Do Fakultní nemocnice v Olomouci byl převezen na základě jeho chování, které mělo být, jak vyplynulo z výpovědí svědků zmatené a žalobce měl být pod vlivem návykové látky. To, že nedošlo k pracovnímu úrazu vyplývá také ze znaleckého posudku, který byl vypracován v řízení, když znalec uvedl, že nelze učinit jednoznačný závěr, že příčinou zranění pravého ramene a ruky žalobce je jednorázové páčení, použití tlaku na páku nebo páčidlo při páčení břemene. Také z popisu vyplývajícího z lékařské zprávy Fakultní nemocnice Olomouc ze dne , datum, nevyplývá jakékoliv objektivně zjištěné zranění ramene. S ohledem na tento závěr tedy nejsou splněny předpoklady odpovědnosti žalované za vznik škodu pracovním úrazem. Nejsou důvodné nároky žalobce na bolestné a náklady posudku, ani na ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopností. Také nejsou důvodné náklady na péči o žalobcovu osobu zdraví a domácnost, které nemohl vykonávat v souvislosti s tvrzeným pracovním úrazem. Znaleckým posudek, který byl v řízení vypracováno a výpovědí svědků zaměstnanců žalobce tedy dle názoru soudu jednoznačně vyvrátili tvrzení žalobce ohledně vzniku pracovního úrazu, a proto soud návrh žalobce zamítl. Při tom přihlížel také k definici , právnická osoba, , jak je tato uvedená ve shora citovaném zákonném ustanovení. Má jít o poškození zdraví zaměstnance, ke kterému má dojít nezávisle na jeho vůli krátkým, náhlým a násilným působením zevních vlivů, při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím. Ze znaleckého posudku, který byl v řízení vypracován nebyl zjištěn žádný závěr, který by svědčil o tomu, že u žalobce došlo za těchto podmínek ke vzniku pracovního úrazu. Jak již bylo shora konstatováno znalec uvedl, že není možné jednoznačným způsobem určit, že k poškození ramene žalobce došlo úrazový děj jemu, který tvrdil žalobce. Naopak znalec uvedl, že poškození ramene bylo již v době, kdy žalobce tvrdil, že došlo k pracovnímu úrazu, bylo, jíž přítomno a vzniklo na základě obecného onemocnění. Dalším důvodem je také ta skutečnost, že žalobce neprokázal, že by uvedený den pracovní činnost, lisování v zaměstnání vůbec prováděl. Nebylo tedy prokázáno, že došlo k úrazovému ději, jak ho popisoval žalobce. Ze všech těchto důvodů je nárok žalobce na náhradu škody nedůvodný.

21. Soud dal žalobci možnost domluvit se se žalovanou, poté, kdy chtěl vzít žalobu zpět na otázce náhrady nákladů řízení. žalobce však této možnosti nevyužil.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 133 950,02 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 157 859,88 Kč sestávající z částky 7 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky 3 710 Kč za odvolání proti rozhodnutí, které není rozhodnutím ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. ze dne , datum, , z částky 7 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 7 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky 14 840 Kč (2 x 7 420 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 7 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 7 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 7 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, a z částky 7 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši 27 145,14 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 5 171,46 Kč za 506 ujetých km v částce 3 871,46 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 13 × 30 minut v částce 1 300 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 5 171,46 Kč za 506 ujetých km v částce 3 871,46 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 13 × 30 minut v částce 1 300 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 5 171,46 Kč za 506 ujetých km v částce 3 871,46 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 13 × 30 minut v částce 1 300 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 5 815,38 Kč za 506 ujetých km v částce 3 865,38 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 13 × 30 minut v částce 1 950 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 5 815,38 Kč za 506 ujetých km v částce 3 865,38 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 13 × 30 minut v částce 1 950 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 100 785,14 Kč ve výši 21 164,88 Kč. Dále přiznal částku 12 000 Kč za zaplacenou zálohu ze strany žalované na vyhotovení ZP. Naopak soud nepřiznal náhradu za písemné podání ze dne , datum, , když takové podání nebylo ve spise zjištěno. Dále nepřiznal náhradu za podání ze dne , datum, , když jde o vyjádření k důkazům a nejde tedy o účelně vynaložené náklady, když pro postupné vyjadřování k důkazům není dle názoru soudu žádný důvod a byly opakována tvrzení, která byla ze strany žalované podávána konstantně. Nebyly přiznány náklady za poradu s klientem ze dne , datum, , , datum, a dne , datum, , když nebylo nijak doloženo, že by tyto porady proběhly a k těmto poradám nebyl žádný důvod, když stanovisko žalované zůstalo konstantní po celou dobu řízení, stejně jako stanoviska žalobce. Rozhodně nebyl důvod pro poradu s klientem přesahující jednu hodinu.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení státu je pak odůvodněn ust. § 148 odst. 1, o. s. ř., když stát má podle výsledků řízení právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly. Neúspěšný žalobce je proto povinen zaplatit náhradu nákladů státu v částce 8 000 Kč, když tato částka činí náklady státu za zaplacenou část znalečného, kterou nepokryla záloha zaplacená ze strany žalované.