16 C 42/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o 1 104 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 104 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 912 Kč od 4. 7. 2020 do 22. 10. 2020 a s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 1 104 Kč od 23. 10. 2020 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 1 104 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku na vodném, když žalovaná byla vlastníkem nemovitosti [adresa] na pozemku [parcelní číslo] v obci a [katastrální uzemí], přičemž tato nemovitost byla připojena na veřejný vodovod ve správě žalobkyně. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 6. 2. 2017 smlouvu o dodávce vody [číslo] jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat pitnou vodu do nemovitosti žalované a závazek žalované za dodávky vody platit žalobkyni vodné. Žalobkyně v souladu s uzavřenou smlouvou dodávala do nemovitosti žalované v období od 18. 6. 2019 do 27. 7. 2020 pitnou vodu veřejným vodovodem ve správě žalobkyně, za což vystavila žalované dne 16. 6. 2020 fakturu [číslo] na částku 912 Kč splatnou dne 3. 7. 2020 a dne 5. 10. 2020 fakturu [číslo] na částku 192 Kč splatnou dne 22. 10. 2020. Žalovaná faktury neuhradila, a to ani po výzvě žalobkyně [číslo] zaslané žalované dne 27. 8. 2020 a [číslo] zaslané žalované dne 3. 11. 2020.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nerozporovala.

3. K jednání nařízenému na den [datum] se žalobkyně ani žalovaná nedostavily, soud tedy ve smyslu ustanovení § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 6. 2. 2017 smlouvu o dodávce vody [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala dodávat pitnou vodu do nemovitosti žalované a žalovaná se zavázala platit za dodávky vody žalobkyni vodné. Žalobkyně dostála svého závazku, když v období od 18. 6. 2019 do 27. 7. 2020 dodávala do nemovitosti žalované pitnou vodu veřejným vodovodem ve správě žalobkyně. Výše ceny vodného byla dle uzavřené smlouvy o dodávce vody určena ceníkem žalobkyně. Množství dodané pitné vody bylo zjištěno v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb. Žalobkyně vystavila dne 16. 6. 2020 žalované fakturu [číslo] na částku 912 Kč splatnou dne 3. 7. 2020 a dne 5. 10. 2020 fakturu [číslo] na částku 192 Kč splatnou dne 22. 10. 2020. Žalovaná faktury neuhradila. Žalobkyně zaslala žalované dne 27. 8. 2020 výzvu [číslo] dne 3. 11. 2020 výzvu [číslo] k zaplacení dlužné částky, žalovaná však ani přes tuto skutečnost žalobkyni neuhradila ničeho.

6. Podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“), vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele.

7. Podle ustanovení § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích, pokud je k tomu vlastník zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.

8. Podle ustanovení § 8 odst. 13 zákona o vodovodech a kanalizacích, vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen„ vodné“), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

9. Podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, povinnost dodávky vody je splněna vtokem vody z vodovodu do vodovodní přípojky.

10. Podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů. Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastník zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.

11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Po provedeném dokazování s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná. V dané věci má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou platnou smlouvu o dodávce vody, na základě které žalobkyně v období od 18. 6. 2019 do 27. 7. 2020 dodávala do nemovitosti žalované pitnou vodu. Za tyto služby vystavila žalobkyně žalované faktury s datem splatnosti dne 3. 7. 2020 a 22. 10. 2020. Žalovaná nedostála své povinnosti, když žalobkyni vyfakturovanou částku neuhradila, a to ani po výzvách ze strany žalobkyně. Bylo tak na žalované, aby tvrdila a prokázala, že předmětný dluh žalobkyni uhradila nebo že dluh zanikl jinak. Žalovaná však byla v řízení zcela procesně pasivní a splnění povinností nad rámec tvrzení žalobkyně se jí tak prokázat nepodařilo. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedostála své synallagmatické povinnosti plynoucí z uzavřené smlouvy a neuhradila žalobkyni sjednané vodné za shora uvedené období, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou dlužnou částku ve výši 1 104 Kč. Soud žalobkyni rovněž přiznal právo na zákonný úrok z prodlení z částky 912 Kč za období od 4. 7. 2020 do 22. 10. 2020 a z částky 1 104 Kč za období od 23. 10. 2020 do zaplacení, když i tento nárok žalobkyně shledal v celém rozsahu důvodným.

14. Lhůtu k plnění stanovil soud jako obecnou třídenní pariční lhůtu v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.