16 C 42/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o 1 104 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 104 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 912 Kč od 4. 7. 2020 do 22. 10. 2020 a s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 1 104 Kč od 23. 10. 2020 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 1 104 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku na vodném, když žalovaná byla vlastníkem nemovitosti adresa na pozemku parcelní číslo v obci a katastrální uzemí, přičemž tato nemovitost byla připojena na veřejný vodovod ve správě žalobkyně. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 6. 2. 2017 smlouvu o dodávce vody číslo jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat pitnou vodu do nemovitosti žalované a závazek žalované za dodávky vody platit žalobkyni vodné. Žalobkyně v souladu s uzavřenou smlouvou dodávala do nemovitosti žalované v období od 18. 6. 2019 do 27. 7. 2020 pitnou vodu veřejným vodovodem ve správě žalobkyně, za což vystavila žalované dne 16. 6. 2020 fakturu číslo na částku 912 Kč splatnou dne 3. 7. 2020 a dne 5. 10. 2020 fakturu číslo na částku 192 Kč splatnou dne 22. 10. 2020. Žalovaná faktury neuhradila, a to ani po výzvě žalobkyně číslo zaslané žalované dne 27. 8. 2020 a číslo zaslané žalované dne 3. 11. 2020.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nerozporovala.

3. K jednání nařízenému na den datum se žalobkyně ani žalovaná nedostavily, soud tedy ve smyslu ustanovení § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 6. 2. 2017 smlouvu o dodávce vody číslo na základě které se žalobkyně zavázala dodávat pitnou vodu do nemovitosti žalované a žalovaná se zavázala platit za dodávky vody žalobkyni vodné. Žalobkyně dostála svého závazku, když v období od 18. 6. 2019 do 27. 7. 2020 dodávala do nemovitosti žalované pitnou vodu veřejným vodovodem ve správě žalobkyně. Výše ceny vodného byla dle uzavřené smlouvy o dodávce vody určena ceníkem žalobkyně. Množství dodané pitné vody bylo zjištěno v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb. Žalobkyně vystavila dne 16. 6. 2020 žalované fakturu číslo na částku 912 Kč splatnou dne 3. 7. 2020 a dne 5. 10. 2020 fakturu číslo na částku 192 Kč splatnou dne 22. 10. 2020. Žalovaná faktury neuhradila. Žalobkyně zaslala žalované dne 27. 8. 2020 výzvu číslo dne 3. 11. 2020 výzvu číslo k zaplacení dlužné částky, žalovaná však ani přes tuto skutečnost žalobkyni neuhradila ničeho.

6. Podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“), vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele.

7. Podle ustanovení § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích, pokud je k tomu vlastník zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.

8. Podle ustanovení § 8 odst. 13 zákona o vodovodech a kanalizacích, vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen„ vodné“), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

9. Podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, povinnost dodávky vody je splněna vtokem vody z vodovodu do vodovodní přípojky.

10. Podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů. Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastník zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.

11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Po provedeném dokazování s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná. V dané věci má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou platnou smlouvu o dodávce vody, na základě které žalobkyně v období od 18. 6. 2019 do 27. 7. 2020 dodávala do nemovitosti žalované pitnou vodu. Za tyto služby vystavila žalobkyně žalované faktury s datem splatnosti dne 3. 7. 2020 a 22. 10. 2020. Žalovaná nedostála své povinnosti, když žalobkyni vyfakturovanou částku neuhradila, a to ani po výzvách ze strany žalobkyně. Bylo tak na žalované, aby tvrdila a prokázala, že předmětný dluh žalobkyni uhradila nebo že dluh zanikl jinak. Žalovaná však byla v řízení zcela procesně pasivní a splnění povinností nad rámec tvrzení žalobkyně se jí tak prokázat nepodařilo. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedostála své synallagmatické povinnosti plynoucí z uzavřené smlouvy a neuhradila žalobkyni sjednané vodné za shora uvedené období, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou dlužnou částku ve výši 1 104 Kč. Soud žalobkyni rovněž přiznal právo na zákonný úrok z prodlení z částky 912 Kč za období od 4. 7. 2020 do 22. 10. 2020 a z částky 1 104 Kč za období od 23. 10. 2020 do zaplacení, když i tento nárok žalobkyně shledal v celém rozsahu důvodným.

14. Lhůtu k plnění stanovil soud jako obecnou třídenní pariční lhůtu v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.