16 C 55/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 15 870,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 751,09 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 14 336,10 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 514 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 336,10 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 23. 12. 2019 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] jejíž přílohu [číslo] tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru (dále jen„ smlouva“). Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru ve výši 17 184 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se žalovaný zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 37 184 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka pak připadala na den 23. 2. 2021. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas do dne sjednané splatnosti úvěru uhradil žalovaný částku 11 199,99 Kč, tedy částku, která odpovídá 4 měsíčním splátkám. Na jistinu úvěru byla započítána částka 5 663,90 Kč a na sjednané příslušenství pohledávky částka 5 536,09 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou částky 25 984,01 Kč (jistina 14 336,10 Kč, příslušenství 11 647,91 Kč). Splatnost celého úvěru nastala podle smlouvy ke dni 23. 2. 2021 a ode dne 24. 2. 2021 je tedy žalovaný v prodlení s úhradou zbývající části úvěru. Právnímu předchůdci žalobkyně tedy vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z nesplacené části jistiny úvěru a také na sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dne 19. 7. 2021 byla pohledávky postoupena na žalobkyni z původního věřitele smlouvou o postoupení pohledávky a původní věřitel o tomto informoval žalovaného dne 5. 8. 2021. Žalobkyně se tedy po žalovaném domáhá částky 28 751,09 Kč, která se skládá z nesplacené jistiny ve výši 14 336,10 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 985,29 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 848,19 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 298,76 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 2 515,67 Kč, postoupeného smluvního úroku za období od 24. 2. 2021 do 11. 6. 2021 ve výši 630,40 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 24. 2. 2021 do 11. 6. 2021 ve výši 346,72 Kč, účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojeného s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 533,96 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a svým postojem souhlasil stejně jako žalobce s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z žádosti o úvěr pro podnikatele soud zjistil, že žalovaný požádal právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, který bude splatný ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaný uvedl, že předmětem jeho podnikání jsou stavební práce, jeho měsíční příjem činí 30 000 Kč a jeho měsíční výdaje činí 5 000 Kč.

4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 23. 12. 2019 [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně jako věřitel uzavřel s žalovaným jako dlužníkem smlouvu o podnikatelském úvěru. Věřitel podle smlouvy poskytl dlužníkovi částku 20 000 Kč a celková dlužná částka činila 37 184 Kč. Dlužník se zavázal zaplatit částku ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Splatnost první splátky byla sjednána do 1 měsíce po podpisu smlouvy. Ve smlouvě byla mimo jiné sjednána smluvní pokuta pro případ, že dlužník nezaplatí jakoukoli splátku dle smlouvy včas ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným.

6. Z potvrzení o úhradě kupní ceny za postoupení pohledávek soud zjistil, že žalobkyně uhradila kupní cenu za postoupení pohledávek dle smlouvy ze dne 19. 7. 2021 dne 29. 7. 2021.

7. Z dopisu ze dne 5. 8. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.

8. Z podací archu České pošty na č. l. 64 bylo zjištěno, že tento dopis byl žalovanému odeslán dne 9. 8. 2021 na adresu [adresa žalovaného], tedy na adresu, kterou žalovaný uvedl ve smlouvě o podnikatelském úvěru ze dne 23. 12. 2019 jako adresu pro doručování.

9. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 22. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně dne 6. 9. 2021 zaslala žalovanému obyčejný dopis a dne 29. 9. 2021 na kontaktní adresu jel terénní pracovník věřitele za účelem kontaktování dlužníka.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 10. 2021 a z podacího archu České pošty na č. l. 63 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu, ve které jej vyzval k zaplacení částky 41 194,59 Kč a to nejpozději do 1. 11. 2021.

11. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 23. 12. 2019 smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě, které si od právní předchůdkyně žalobkyně půjčil částku 20 000 Kč. Podle smlouvy se žalovaný zavázal k vrácení jistiny a příslušenství v celkové výši 37 184 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze částku ve výši 11 199,99 Kč a dostal se tak do prodlení s úhradou částky 25 984,01 Kč (jistina 14 336,10 Kč, příslušenství 11 647,91 Kč). Splatnost celého úvěru nastala podle smlouvy ke dni 23. 2. 2021 a ode dne 24. 2. 2021 je tedy žalovaný v prodlení s úhradou zbývající části úvěru. Právnímu předchůdci žalobkyně tedy vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z nesplacené části jistiny úvěru a také na sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 došlo k postoupení pohledávky ze [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a.s na žalobkyni a toto bylo dlužníkovi oznámeno dopisem, který mu byl odeslán dne 9. 8. 2021.

12. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

13. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

14. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Podle ustanovení § 1879 a násl. o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

16. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdce žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s poplatky splatit. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnil a strany si dohodly, že v takovém případě je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty. Jelikož došlo k postoupení pohledávky a novým věřitelem se stala žalobkyně, nabyla tato taktéž příslušenství pohledávky a práva s pohledávkou spojená. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, a že poskytl žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Žalobkyně tedy požaduje kromě jistiny i plnění sjednané stranami pro případ prodlení - smluvní pokutu 1 533,96 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 24. 2. 2021 do 11. 6. 2021 ve výši 346,72 Kč. Žalobkyně totiž prokázala, že došlo k řádnému postoupení pohledávky, když dne 9. 8. 2021 bylo žalovanému postoupení pohledávky oznámeno. Bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 514 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 062 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 870,06 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.