16 C 55/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 15 870,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 751,09 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 14 336,10 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 514 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u Okresního soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 336,10 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 23. 12. 2019 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba smlouvu o podnikatelském úvěru číslo jejíž přílohu číslo tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru (dále jen„ smlouva“). Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru ve výši 17 184 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se žalovaný zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 37 184 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka pak připadala na den 23. 2. 2021. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas do dne sjednané splatnosti úvěru uhradil žalovaný částku 11 199,99 Kč, tedy částku, která odpovídá 4 měsíčním splátkám. Na jistinu úvěru byla započítána částka 5 663,90 Kč a na sjednané příslušenství pohledávky částka 5 536,09 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou částky 25 984,01 Kč (jistina 14 336,10 Kč, příslušenství 11 647,91 Kč). Splatnost celého úvěru nastala podle smlouvy ke dni 23. 2. 2021 a ode dne 24. 2. 2021 je tedy žalovaný v prodlení s úhradou zbývající části úvěru. Právnímu předchůdci žalobkyně tedy vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z nesplacené části jistiny úvěru a také na sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dne 19. 7. 2021 byla pohledávky postoupena na žalobkyni z původního věřitele smlouvou o postoupení pohledávky a původní věřitel o tomto informoval žalovaného dne 5. 8. 2021. Žalobkyně se tedy po žalovaném domáhá částky 28 751,09 Kč, která se skládá z nesplacené jistiny ve výši 14 336,10 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 985,29 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 848,19 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 298,76 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 2 515,67 Kč, postoupeného smluvního úroku za období od 24. 2. 2021 do 11. 6. 2021 ve výši 630,40 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 24. 2. 2021 do 11. 6. 2021 ve výši 346,72 Kč, účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojeného s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 533,96 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a svým postojem souhlasil stejně jako žalobce s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z žádosti o úvěr pro podnikatele soud zjistil, že žalovaný požádal právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, který bude splatný ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaný uvedl, že předmětem jeho podnikání jsou stavební práce, jeho měsíční příjem činí 30 000 Kč a jeho měsíční výdaje činí 5 000 Kč.

4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 23. 12. 2019 číslo soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně jako věřitel uzavřel s žalovaným jako dlužníkem smlouvu o podnikatelském úvěru. Věřitel podle smlouvy poskytl dlužníkovi částku 20 000 Kč a celková dlužná částka činila 37 184 Kč. Dlužník se zavázal zaplatit částku ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Splatnost první splátky byla sjednána do 1 měsíce po podpisu smlouvy. Ve smlouvě byla mimo jiné sjednána smluvní pokuta pro případ, že dlužník nezaplatí jakoukoli splátku dle smlouvy včas ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 soud zjistil, že společnost právnická osoba postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným.

6. Z potvrzení o úhradě kupní ceny za postoupení pohledávek soud zjistil, že žalobkyně uhradila kupní cenu za postoupení pohledávek dle smlouvy ze dne 19. 7. 2021 dne 29. 7. 2021.

7. Z dopisu ze dne 5. 8. 2021 soud zjistil, že společnost právnická osoba oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.

8. Z podací archu České pošty na č. l. 64 bylo zjištěno, že tento dopis byl žalovanému odeslán dne 9. 8. 2021 na adresu adresa žalovaného, tedy na adresu, kterou žalovaný uvedl ve smlouvě o podnikatelském úvěru ze dne 23. 12. 2019 jako adresu pro doručování.

9. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 22. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně dne 6. 9. 2021 zaslala žalovanému obyčejný dopis a dne 29. 9. 2021 na kontaktní adresu jel terénní pracovník věřitele za účelem kontaktování dlužníka.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 10. 2021 a z podacího archu České pošty na č. l. 63 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne datum předžalobní výzvu, ve které jej vyzval k zaplacení částky 41 194,59 Kč a to nejpozději do 1. 11. 2021.

11. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 23. 12. 2019 smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě, které si od právní předchůdkyně žalobkyně půjčil částku 20 000 Kč. Podle smlouvy se žalovaný zavázal k vrácení jistiny a příslušenství v celkové výši 37 184 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze částku ve výši 11 199,99 Kč a dostal se tak do prodlení s úhradou částky 25 984,01 Kč (jistina 14 336,10 Kč, příslušenství 11 647,91 Kč). Splatnost celého úvěru nastala podle smlouvy ke dni 23. 2. 2021 a ode dne 24. 2. 2021 je tedy žalovaný v prodlení s úhradou zbývající části úvěru. Právnímu předchůdci žalobkyně tedy vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z nesplacené části jistiny úvěru a také na sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 došlo k postoupení pohledávky ze právnická osoba anonymizována dvě slova, a.s na žalobkyni a toto bylo dlužníkovi oznámeno dopisem, který mu byl odeslán dne 9. 8. 2021.

12. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

13. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

14. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Podle ustanovení § 1879 a násl. o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

16. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdce žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s poplatky splatit. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnil a strany si dohodly, že v takovém případě je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty. Jelikož došlo k postoupení pohledávky a novým věřitelem se stala žalobkyně, nabyla tato taktéž příslušenství pohledávky a práva s pohledávkou spojená. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, a že poskytl žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Žalobkyně tedy požaduje kromě jistiny i plnění sjednané stranami pro případ prodlení - smluvní pokutu 1 533,96 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 24. 2. 2021 do 11. 6. 2021 ve výši 346,72 Kč. Žalobkyně totiž prokázala, že došlo k řádnému postoupení pohledávky, když dne 9. 8. 2021 bylo žalovanému postoupení pohledávky oznámeno. Bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 514 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 062 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 870,06 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.