16 C 7/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro: výživné

I. Výživné na zletilou dceru [jméno], stanovené usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 22. 5. 2020, č. j. [číslo jednací], kterým byl schválen smír účastníků, ve výši 8 000 Kč měsíčně, se s účinností ode dne 1. 2. 2021 snižuje na částku 5 500 Kč měsíčně.

II. Žaloba žalobce, aby výživné na zletilou dceru [jméno], stanovené usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 22. 5. 2020, č. j. [číslo jednací], kterým byl schválen smír účastníků, ve výši 8 000 Kč měsíčně, bylo s účinností ode dne 1. 2. 2021 sníženo až na částku 2 000 Kč měsíčně, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 10 119,62 Kč, k rukám zástupkyně žalované, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhal snížení výživného na žalovanou, jako zletilou dceru. Tvrdil, že manželství s matkou žalované bylo uzavřeno dne [datum] a z manželství se narodily tři děti, z toho dcera [jméno] a syn jsou již plnoletí a dále se z manželství narodila nezletilá [jméno], [datum]. Manželství otce bylo rozvedeno. Ještě před rozvodem manželství rozhodl Okresní soud v Olomouci tak, že schválil dohodu rodičů, podle níž je nezletilá [jméno] svěřena do střídavé péče rodičů. Otci bylo stanoveno výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně s účinností od [datum] a matce bylo stanoveno výživné ve výši 1 000 Kč s účinností také od [datum]. Žalovaná podala návrh na stanovení výživného a na základě rozhodnutí Okresního soudu v Olomouci byl schválen smír, podle kterého bylo stanoveno žalobci vůči žalované výživné ve výši 8 000 Kč měsíčně, splatné vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Ke dni podání žaloby bylo výživné řádně placeno. V době rozhodování soudu byl otec, to je žalobce, zaměstnán jako obráběč kovů ve společnosti [právnická osoba], kde jeho průměrný čistý měsíční příjem činil 36 400 Kč. Jiný příjem otec neměl. V době rozhodování soudu otec platil náklady bydlení ve výši 6 000 Kč měsíčně a dále platil dceři [jméno] 460 Kč měsíčně pojistku a školní obědy a dále platí na nezletilou [jméno] výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně. Majetkové poměry žalované byly popsány v usnesení Okresního soudu v Olomouci, č. j. [číslo jednací]. Žalobci byla dne [datum] dána výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Pracovní poměr byl ukončen ke dni [datum] a žalobci bylo přiznáno a vyplaceno tříměsíční odstupné, které spolu s výplatou za poslední měsíc činilo 188 681 Kč. Žalobce má aktuálně náklady 6 000 Kč měsíčně na bydlení, 4 000 Kč měsíčně výživné na nezletilou dceru [jméno], 500 Kč platba životní pojistky otce, 500 Kč měsíčně telefon a kvůli nezletilé [jméno] a současnému distančnímu vzdělávání platí internet 470 Kč měsíčně. Kromě toho otec platí řádně výživné žalované ve výši 8 000 Kč Celkem tedy náklady otce, s výjimkou jeho osobní spotřeby, jeho výživy a výživy nezletilé [jméno] činí 9 470 Kč. Od 1. 10. 2020 je otec v evidenci úřadu práce, kde mu byla přiznána podpora ve výši 19 380 Kč po dobu prvních dvou měsíců, 17 222 Kč po dobu dalších dvou měsíců a 15 500 Kč měsíčně po zbývající podpůrčí dobu. Domáhá se tedy snížení výživného s účinností od 1. 2. 2021 na částku 2 000 Kč měsíčně. U závěrečného jednání pak uvedl, že by byl schopen platit 5 000 Kč měsíčně.

2. Žalovaná se k žalobě písemně vyjádřila, tvrdila, že žalobce ukončil pracovní poměr k datu [datum], kdy mu bylo vyplaceno odstupné ve výši 189 000 Kč, což představuje tříměsíční odstupné, což pokrývá celý rok 2020 v nezměněné výši z hlediska příjmů otce. V době podání vyjádření, dle tvrzení žalované, je otec dostatečně zajištěn podporou v nezaměstnanosti a z výše této podpory je schopen vyživovací povinnost vůči mé osobě plnit. Žaloba byla v tomto směru podána předčasně. Podle tvrzení žalované mohl žalobce pracovat u svého zaměstnavatele i nadále, když z důvodu chování žalobce a jeho přístupu plnění pracovních povinností přistoupil zaměstnavatel k ukončení pracovního poměru. Žalovaná dále tvrdila, že žalobce nemá náklady spojené s příspěvkem na bydlení pro svou matku, když si podle informací žalované hradí pouze jídlo. Pokud jde o nezletilou [jméno], žalobce obědy s ohledem na distanční výuku nehradí a nezletilá [jméno] je v současné době v plné péči matky. Žalobci navíc odpadla další vyživovací povinnost, a to k bratru žalované, který je již plně soběstačný. Žalovaná je studentkou posledního semestru třetího ročníku [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] a má podanou přihlášku na magisterské navazující studium v [obec] a v [obec]. Žalobce je dále vlastníkem tří motorových vozidel a podle svých slov vypořádací podíl ve výši 1,2 milionu Kč za prodej zaniklého SJM údajně daroval bratrovi žalované a má tedy za tohoto stavu právo požadovat vrácení daru.

3. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka], zejména z usnesení ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], že tímto usnesením byl schválen smír účastníků, a to žalované, v tomto řízení jako žalobkyně, proti žalovanému, v tomto řízení jako žalobci, kdy se žalobce zavázal na úplné vypořádání uplatněného nároku platit výživné ve výši 7 000 Kč měsíčně od [datum] do [datum] a dále výživné ve výši 8 000 Kč měsíčně od [datum] nadále, a to vždy k patnáctému dni příslušného kalendářního měsíce k rukám žalobkyně. Dále bylo stanoveno dlužné výživné v celkové částce 65 000 Kč, jakož i výživné, které dospěje do konce kalendářního měsíce, v němž toto rozhodnutí bude doručeno žalobci, se žalovaný zavázal zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč měsíčně až do úplného zaplacení dluhu. V té době byla žalovaná studentkou [anonymizována tři slova] v [obec], obor [anonymizováno] a [anonymizováno] práce, od [datum] souběžně studovala na [anonymizováno] [ulice] v [obec], obor [anonymizováno] a charitativní [anonymizováno], přičemž byla přechodně od [datum] do [datum] vedena jako studentka [příjmení] [jméno] [příjmení] ve [obec]. Žalobkyně bydlela společně s matkou a svojí sestrou a matka hradí veškeré náklady spojené s bydlením. Od června do září 2018 nehradil žalované ničeho, od října 2018 do listopadu 2019 žalobkyni platil částku 4 000 Kč měsíčně, od listopadu 2019 přispíval žalobkyni na její výživu částkou 5 000 Kč měsíčně. Dále byly zjištěny další vyživovací povinnosti žalovaného. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka], zejména z rozsudku ze dne [datum], který nabyl právní moci [datum], bylo prokázáno, že tímto rozsudkem byla schválena dohoda rodičů, kterým byla nezletilá [jméno] [celé jméno žalované] s účinností od [datum] odňata ze střídavé péče rodičů a svěřena do výlučné péče matky, [jméno] [celé jméno žalované]. Tímto se měnil rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 16. 12. 2019, č. j. [číslo jednací] ve výroku I. ve vztahu k úpravě péče. Byly zrušeny vyživovací povinnosti matky vůči nezletilé [jméno] a vyživovací povinnost otci byla s účinností od [datum] zvýšena na částku 4 500 Kč měsíčně. Pokud jde o matku, z odůvodnění bylo zjištěno, že žije ve společné domácnosti s nezletilou [jméno] a zletilou [jméno] s náklady ve výši 6 000 Kč měsíčně. Vykazovala příjmy z pracovního poměru v [anonymizována tři slova], [obec] – [část obce], ve výši 27 000 Kč čistého měsíčně. Otec žil v bytové jednotce své matky, kde hradí náklady na bydlení ve výši 6 000 Kč měsíčně. Pracovní poměr otce u [právnická osoba] [anonymizováno] byl ukončen výpovědí pro nadbytečnost ke dni 30. 9. 2020. Bylo mu přiznáno odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. V době od ledna do září 2020 činil příjem otce u této společnosti 37 800 Kč čistého měsíčně. V období od 1. 10. 2020 do 31. 5. 2021 byl otec evidován jako uchazeč o zaměstnání, kdy mu byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti do května 2021 v průměrné výši 17 744 Kč měsíčně. Od 1. 6. 2021 bude nadále otec zaměstnán na pozici [anonymizována dvě slova] ve společnosti [právnická osoba] s příjmy asi 21 500 Kč čistého měsíčně.

4. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne 29. 7. 2020 bylo prokázáno, že žalobci byla dána výpověď od zaměstnavatele [právnická osoba] pro nadbytečnost s tím, že žalovanému bylo vyplaceno odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Z pracovního posudku bývalého zaměstnavatele žalobce bylo zjištěno, že pracovní zkušenosti jsou dobré, zadané úkoly plnil, jak bylo požadováno, jeho vystupování v kolektivu bylo upřímné a adresné. Ze sdělení bývalého zaměstnavatele žalobce bylo prokázáno, jaké příjmy by dosahoval, pokud by nedošlo k ukončení pracovního poměru a zaměstnavatel nevidí reálnou možnost toho, že by ze strany žalobce mohlo dojít k obsazení stejné pozice, kterou zastával. Z rozhodnutí úřadu práce ze dne 14. 12. 2020 bylo prokázáno, že žalobci byla přiznána podpora v nezaměstnanosti ve výši 19 380 Kč po dobu prvních dvou měsíců, 17 222 Kč po dobu dalších dvou měsíců a 15 500 Kč měsíčně po zbývající podpůrčí dobu. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobcem dne 3. 5. 2021 pak bylo prokázáno, že byla uzavřena pracovní smlouva, kdy druh práce byl sjednán obsluha [anonymizováno] obráběcího [anonymizováno], den nástupu do práce 1. 6. 2021, místo výkonu práce [obec]. Ze mzdového výměru, jako součástí pracovní smlouvy, bylo prokázáno, že hrubá hodinová mzda činí 140 Kč a dále bylo uvedeno, jak je rozdělena, byly stanoveny příplatky a měsíční prémie.

5. Z potvrzení o studiu ze dne 5. 3. 2021 bylo prokázáno, že žalovaná studuje na [anonymizováno] – vyšší [anonymizováno] škole [anonymizováno] [obec] v denní formě studia v třetím ročníku. Potvrzení bylo vydáno pro období od 1. 9. 2020 do 30. 6. 2021. Z potvrzení o studiu [anonymizováno] [ulice] v [obec], [anonymizována tři slova] bylo prokázáno, že žalovaná studuje bakalářský studijní program formou prezenčního studia a je v akademickém roce 2020 2021 studentkou třetího ročníku prezenčního studia. Z rozhodnutí o přijetí ke studiu ze dne 21. 6. 2021 pak bylo prokázáno, že žalovaná byla přijata na [příjmení] [anonymizováno] v [obec] ke studiu v navazujícím magisterském studijním programu sociální práce.

6. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení pak bylo prokázáno, že má další vyživovací povinnost k nezletilé dceři. Bydlí ve [obec] o velikosti tři plus jedna, který vlastní matka, v bytě bydli s matkou. Na bydlení přispívá matce 6 000 Kč měsíčně. U bývalého zaměstnavatele skončil v září, dostal tříměsíční odstupné a podporu dostával až od ledna. Od 1. 6. 2021 nastoupil u nového zaměstnavatele. Má tři vozidla, vesměs stará. Mladší dcera u něho byla naposledy na celý týden minulý rok, jinak jezdí třeba na tři víkendy v měsíci.

7. Z výpovědi žalované jako účastnice řízení bylo zjištěno, že v době, kdy byla podána žaloba na snížení výživného, studovala na [anonymizováno] [ulice] a [anonymizována čtyři slova]. Obě školy ukončila, byla přijata na magisterské studium v [obec], ale podala si přihlášku na [příjmení] [anonymizováno] v [obec]. Při studiu musela platit školné 2 000 Kč za semestr, platila stravné ve školní jídelně. Měla náklady na studijní soustředění, učebnice a podobně, což činilo 3 000 Kč měsíčně. Zrovna v době, kdy jí otec přestal platit výživné, si musela půjčit, aby mohla zaplatit tisk bakalářské práce, musela si půjčit na přihlášky na vysokou, kdy jedna stojí 700 Kč. Dále má speciální dietu, takže bylo těžké se z 2 000 Kč uživit. Bydlí u matky, ale když byla pandemie, bydlela u přítele, je pro ni jednodušší být v [obec]. Na bydlení nic nepřispívala, ani matce, ani příteli. Má zvýšené náklady se zdravotním stavem, musí držet dietu. Zvýšené náklady činí 1 000 Kč až 1 500 Kč měsíčně. Matka jí posílá 2 000 Kč měsíčně od února nebo března 2021. Pracuje na brigádě, měsíčně si vydělá 1 000 Kč až 1 500 Kč.

8. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] bylo prokázáno, že je bývalou manželkou žalobce a matkou žalované. Mimo žalované má další vyživovací povinnost k dceři [jméno], která navštěvuje Základní školu v [obec]. U této bylo rozhodnuto o střídavé péči, tato se již nerealizuje na přání dcery. Žalovaná bydlí u ní v domě, náklady spojené s bydlením jsou 6 000 Kč měsíčně za elektřinu, vodu, plyn. Dceři posílá 2 000 Kč měsíčně, má alergii na laktózu a sóju a jsou s tím náklady kvůli dietě. Je zaměstnaná jako [anonymizována dvě slova] od [datum] s příjmem 24 000 Kč čistého. Nemá zvýšené náklady se zdravotním stavem, vlastní osobní automobil. Dceři platí pojistku 350 Kč měsíčně a dále splácí půjčku na dům 3 800 Kč měsíčně a žalobci platí výživné na dceru.

9. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: O výživném mezi účastníky bylo naposledy rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Olomouci, č. j. [číslo jednací], ze dne 22. 5. 2020, kterým byl schválen smír účastníků, kde se žalobce zavázal přispívat na výživu žalované částkou 8 000 Kč měsíčně. Od doby rozhodování pak došlo ke změně, když žalobci byla dána výpověď dne 29. 7. 2020, kdy s ním byl ukončen pracovní poměr pro nadbytečnost, bylo mu přiznáno a vyplaceno tříměsíční odstupné, a poté byl v evidenci úřadu práce. Žalobce pak dále nastoupil do zaměstnání, když uzavřel pracovní smlouvu u nového zaměstnavatele 3. 5. 2021, kdy by měl mít po přepočtu mzdu ve výši 24 000 Kč čistého měsíčně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se dále připravuje na své povolání, když bylo předloženo potvrzení o studiu, když studovala vyšší odbornou školu a vysokou školu v bakalářském programu a dále byla přijata ke studiu v navazujícím magisterském programu na [příjmení] [anonymizováno] v [obec]. V řízení po provedeném dokazování byly tedy zjištěny příjmy žalobce, náklady spojené s bydlením byly zjištěny, náklady žalované spojené se studiem, bylo zjištěno, že tato má zvýšené náklady se zdravotním stavem z její výpovědi a výpovědi její matky. Byly zjištěny z připojeného spisu a výpovědi matky i její příjmy.

10. Soud nepřihlížel k předloženým sdělením úřadu práce ohledně možnosti zaměstnání, když z dokazování vyplynulo, že žalobce v podstatě po ukončení evidence u úřadu práce si sám našel zaměstnání, do kterého nastoupil.

11. Dle § 910 zákona č. 89/2012 Sb., (dále jen o. z.), odst. 1, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

12. Dle § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

13. Dle § 913 odst. 1, o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

14. Dle § 921 odst. 1, o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

15. Na základě provedeného dokazování soud tedy posuzoval shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že výživné, o kterém bylo naposledy smírem uzavřeným mezi účastníky v řízení vedeném u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka], je možno k návrhu žalobce snížit. V řízení bylo podle názoru soudu prokázáno, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalované nadále trvá, když tato se řádným způsobem připravuje na své budoucí povolání. V řízení bylo prokázáno, že u žalobce došlo ke snížení příjmů za období jeho evidence u úřadu práce poté, kdy s ním byl rozvázán pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti. Dále i poté, kdy nastoupil do zaměstnání, oproti jeho původnímu příjmu došlo k určitému snížení. S ohledem tedy na možnosti a schopnosti žalovaného, i s přihlédnutím k tomu, že oproti poslednímu rozhodování došlo ke změně vyživovací povinnosti ve vztahu k nezletilé [jméno], kdy byla zrušena střídavá péče, nezletilá byla svěřena do výchovy matky a žalobci bylo stanoveno výživné ve výši 4 500 Kč měsíčně s účinností od [datum].

16. U otce byly tedy zjištěny příjmy z podpory v nezaměstnanosti pro rozhodné období od 14. 12. 2020 ve výši, kdy mu byla přiznána podpora ve výši 19 380 Kč po dobu prvních dvou měsíců, 17 222 Kč po dobu dalších dvou měsíců a 15 500 Kč měsíčně po zbývající podpůrčí dobu. Od 1. 6. 2021 pak nastoupil k novému zaměstnavateli, kde by měl mít příjem 24 000 Kč čistého. Otec má tedy další vyživovací povinnost k dceři [jméno], kde platí výživné ve výši 4 500 Kč měsíčně. Dále má náklady spojené s bydlením, kdy přispívá matce na výživu 6 000 Kč měsíčně. Nemá další vyživovací povinnost, když k této nebylo přihlíženo ani při schvalování smíru v řízení vedeném u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka].

17. Žalovaná se tedy nadále připravuje na své povolání s tím, že má zvýšené náklady v souvislosti se studiem, které stanovila částkou asi 3 000 Kč měsíčně. Dále má zvýšené náklady se svým zdravotním stavem na dietu, kdy uvedla, že byly ve výši 1 000 Kč až 1 500 Kč měsíčně. V rozhodném období bydlela buď u matky, kde za bydlení ničeho neplatila nebo u přítele, kterému na bydlení také nic nepřispívala, platila tam však například jídlo. Pokud jde o její příjmy, matka jí posílá 2 000 Kč měsíčně od února nebo března 2021, pracuje na brigádě jako [anonymizováno], kdy pracuje jako [anonymizována čtyři slova] a v průměru si měsíčně vydělala 1 000 Kč až 1 500 Kč. Pokud byla přijata na školu do [obec], bude mít další náklady spojené s dojížděním, s jízdným po [obec] a náklady na učebnice.

18. Matka má další vyživovací povinnost k dceři [jméno], když od doby rozhodné nebyla realizovaná střídavá péče, tedy od ledna 2021 a posléze bylo rozsudkem Okresního soudu v Olomouci, č. j. [spisová značka], rozhodnuto tak, že byla schválena dohoda rodičů, kdy byla zrušena střídavá péče a nezletilá dcera svěřena do péče matky a žalobci bylo stanoveno výživné s účinností od [datum] na částku 4 500 Kč. V tomto řízení byly také zjištěny příjmy matky ve výši 27 000 Kč čistého měsíčně. Matka přispívá dceři 2 000 Kč měsíčně od ledna nebo února roku 2021, bydlí v domě, kde má náklady spojené s bydlením ve výši 6 000 Kč měsíčně. V domě bydlí spolu s nezletilou [jméno], případně s žalovanou, které zajišťuje zdarma bydlení.

19. Soud tedy dospěl k závěru, že je možno částečně žalobci vyhovět a výživné s účinností od 1. 2. 2021 snížit, nikoliv však na částku 2 000 Kč měsíčně, jak požadoval žalobce, když tento ovšem sám návrh v závěrečném návrhu redukoval, když navrhoval naposledy u jednání částku 5 000 Kč měsíčně. Dle názoru soudu je žalobce schopen přispívat na výživu žalované částkou 5 500 Kč měsíčně, což činí 23 % z jeho příjmových činností, tedy z částky 24 000 Kč. Žalobce nemá mimo vyživovací povinnosti k nezletilé dceři žádné zvýšené nároky a je tedy schopen dle názoru soudu v takto snížené výši výživné platit. Ve zbytku, tedy pokud žalobce požadoval snížit výživné na částku 2 000 Kč, pak byla žaloba zamítnuta.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 119,62 Kč, přičemž tato částka představuje 16,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,33 % a úspěchu žalobce v rozsahu 41,67 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 18 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 360 000 Kč sestávající z částky 9 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 9 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 9 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 50 200 Kč ve výši 10 542 Kč.