17 C 102/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Kremzerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o 22 924 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná způsobila s vozidlem , jméno FO, GLC, RZ: , SPZ, dne , datum, v době okolo 14:05 hodin v Olomouci v , adresa, na parkovišti Nákupního centra , adresa, dopravní nehodu, když při vyjíždění z parkovacího místa pro kolmé stání vozidla a odbočování vpravo nedodržela dostatečný boční odstup a poškodila vpravo zaparkované osobní vozidlo Peugeot 407, RZ: , SPZ, , ve vlastnictví paní , jméno FO, (dále jen "poškozený"). Žalovaná z místa nehody následně odjela, aniž by učinila opatření daná jí zákonem. Dechová zkouška na přítomnost alkoholu tedy nebyla z tohoto důvodu dle relace PČR o dopravní nehodě provedena. Za výše popsané jednání byla žalovaná shledána vinnou příkazem Magistrátu města Olomouce ze dne , datum, , č. j. SMOL/, č. účtu, /, Anonymizováno, /PDI/Wei, který nabyl právní moci a je vykonatelný. K vozidlu, kterým žalovaná způsobila dopravní nehodu, bylo u žalobkyně sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla sml. č. , hodnota, ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, kde žalovaná vystupuje na místě pojištěného. Na žalobkyni se následně obrátil poškozený se svým nárokem na výplatu pojistného plnění. Žalobkyně poškozenému vyplatila částku ve výši , částka, (tj. náklady na opravu poškozeného vozidla, stanoveno rozpočtem). Žalobkyně uplatnila vůči žalované svůj nárok na náhradu pojistného plnění ve výši , částka, , které za žalovanou plnila, na základě § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., jelikož žalovaná bez zřetele hodného důvodu opustila místo dopravní nehody. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána písemně k uhrazení dluhu výzvou ze dne , datum, , splatnost dle poskytnuté lhůty k plnění nastala ke dni , datum, . Ze strany žalované však k úhradě pohledávky nedošlo. Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně žalovanou vyzvala k plnění předžalobní upomínkou ze dne , datum, .

2. Žalovaná v rámci podaného odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že má za to, že předmětnou škodní událost ze dne , datum, , v souvislosti s níž vyplatila pojišťovna poškozené straně pojistné plnění za žalovanou, nelze aplikovat § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., neboť žalovaná místo dopravní nehody neopustila záměrně. Tvrdila, že si nevšimla, že při vyjíždění z parkovacího místa způsobila banální dopravní nehodu. Nevěděla, že k jakékoli nehodě došlo, proto byla postihnuta pouze za nedbalostní nezastavení vozidla. Dále tvrdila, že k uhrazení dluhu žalobkyní vyzvána nebyla, neboť byla vyrozuměna pouze přípisem žalobkyně ze dne , datum, o tom, že žalobkyně uhradila poškozené skutečně vzniklou újmu s tím, že bylo ukončeno šetření škody. Žalovaná dále namítala, že ke ztížení šetření pojišťovny nedošlo, neboť i pro případ, kdyby si žalovaná nehody všimla a zastavila by, nejednalo se o nehodu s povinnou účastí PČR, takže by účastníci vyplnili formulář o nehodě na základě toho by pojišťovna plnila – žádné šetření na místě by neproběhlo, tím spíš ze strany pojišťovny (či případné dechové zkoušce). Tvrdila, že ke vzniku regresního nároku je nutné, aby neodůvodněným porušením povinnosti byla zmařena nebo alespoň ztížena možnost řádného šetření pojistitele – za což rozhodně není považováno ujetí z místa nehody, o které osoba nevěděla.

3. Žalobkyně, v reakci na vyjádření žalované, v podání doručeném soudu dne , datum, uvedla, že žalovaná byla řádně vyzvána k zaplacení výzvou ze dne , datum, . Dále poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , spisová značka, . K tvrzení žalované, že si nevšimla srážky vozidel, pak uvedla, že v příkazu Magistrátu města Olomouce ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, /, Anonymizováno, /PDI/Wei, je správním orgánem konstatováno, že řidička si měla být nárazu vědoma, nezastavila však a neohledala místo střetu, z místa odjela, čímž ztížila mmj. možnost šetření pojistitele.

4. Žalobkyně ve svých podáních ze dne , datum, a , datum, uvedla, že mezi účastníky zůstává sporné, zda si žalovaná všimla nebo měla a mohla všimnout, že způsobila předmětnou dopravní nehodu, a dále rozsah škody vzniklé na zaparkovaném vozidle. Namítala, že z relace Policie ČR, pravomocného správního rozhodnutí a kamerového záznamu vyplývá objektivní závěr, že žalovaná si nárazu byla nebo měla být vědoma, přesto z vozidla nevystoupila, místo střetu neohledala a z místa nehody odjela, aniž by věc oznámila policii. Dovozovala proto oprávněnost regresního nároku podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. s tím, že žalovaná svým jednáním ztížila šetření pojistitele, přičemž v této souvislosti odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Rovněž označila za nedůvodnou obranu žalované, že nebyla povinna přivolat policii. Pokud jde o výši škody, žalobkyně tvrdila, že je prokázána fotodokumentací, kalkulací opravy, zápisem o poškození vozidla, zprávou technika, likvidační zprávou a správním rozhodnutím, z nichž podle jejího názoru vyplývá rozsah poškození i provedených oprav včetně jejich ocenění. Zdůraznila, že škodní událost posuzoval rovněž likvidátor pojistitele, který shledal rozsah oprav a jejich ocenění odpovídajícími, a že orientační odhad škody provedený policií na místě není určující pro zjištění její skutečné výše. K prokázání svých tvrzení navrhla provedení důkazu soudním a správním spisem a pro případ, že by soud nepovažoval dosavadní důkazní situaci za dostatečnou, navrhla vypracování znaleckého posudku k otázce, zda si žalovaná byla nebo měla být vědoma nárazu do zaparkovaného vozidla, a v jaké výši byla tímto nárazem způsobena škoda.

5. Závěrem žalobkyně odkázala na již dříve soudu předložený závěrečný návrh, včetně odkazů na judikaturu, správní spis a návrh na vypracování znaleckého posudku. Nad rámec uvedla, že žalovaná proti rozhodnutí správního orgánu nepodala žádný opravný prostředek, rozhodnutí tak nabylo právní moci, a proto považuje námitky žalované uplatněné v tomto řízení za účelové.

6. Závěrem právní zástupce žalované navrhl žalobu zamítnout, neboť podle výsledků dokazování nebylo prokázáno, že by žalovaná vědomě odjela od dopravní nehody nebo že by svým jednáním ztížila či znemožnila šetření pojistné události. Poukázal na to, že žalovaná o nehodě nevěděla, s policií spolupracovala, nijak neztěžovala vyšetřování a nelze z její pasivity ve správním řízení dovozovat uznání viny. Současně namítl, že nehoda byla policií šetřena až následující den, a navrhl proto žalobu jako nedůvodnou zamítnout a žalobkyni zavázat k náhradě nákladů řízení žalované7. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:Z relace o dopravní nehodě ČKP (č. l. 28-29) vč. fotodokumentace (č. l. 26-27) soud zjistil, že dne , datum, došlo k dodatečnému nahlášení dopravní nehody. Dle oznamovatelky, dne , datum, okolo 14:05 hod. v Olomouci na , adresa, , na parkovišti Nákupního centra , adresa, , řídila řidička , Jméno žalované, (žalovaná) osobní motorové vozidlo , jméno FO, , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , kdy při vyjíždění z parkovacího místa pro kolmé státní vozidla a odbočování vpravo nedodržela dostatečný boční odstup a poškodila vpravo zaparkované osobní vozidlo Peugeot 407, RZ: , SPZ, , které do vedlejšího místa odstavila , jméno FO, . V důsledku uvedeného došlo ke střetu pravé zadní části vozidla , jméno FO, -, jméno FO, a levé přední části zaparkovaného vozidla Peugeot 407. Ke zranění osob při dopravní nehodě nedošlo. Žalovaná z místa nehody odjela, aniž by učinila opatření daná jí zákonem, z uvedeného důvodu s ní nebyla provedena dechová zkouška na alkohol. Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla dosud zjištěna. K ustanovení vozidla , jméno FO, GLC došlo vyhodnocením záznamu bezpečnostních kamer uvedeného nákupního parku. K vozidlu, kterým žalovaná způsobila škodu, bylo u žalobkyně sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, č. dokladu pojištění , Anonymizováno, . Z fotodokumentace je zřejmé poškození levého předního nárazníku a levého předního blatníku osobního vozidla Peugeot RZ: , SPZ, .Z oznámení o likvidaci pojistné události č. , hodnota, (č. l. 11, č. l. 47) soud zjistil, že dopisem ze dne , datum, adresovaným žalované, žalobkyně žalovanou informovala o tom, že ukončila šetření pojistné události ze dne 5. 10. 0023 a že za poškození motorového vozidla poškozené , jméno FO, , SPZ , SPZ, stanovila v souladu s platnými právními předpisy výši skutečně vzniklé újmy a vyplatila poškozené pojistné plnění ve vši , částka, vč. DPH. Dále uvedla, že uplatní-li poškozený další nároky a prokáže-li jejich oprávněnost, bude o tomto žalovanou informovat.Z oznámení o likvidaci pojistné události č. , hodnota, (č. l. 25) soud zjistil, že dopisem ze dne , datum, adresovaným , jméno FO, , žalobkyně poškozené sdělila, že na základě hlášení škodné události a poškozenou uplatněných a doložených nároků v souladu s platnými právními předpisy stanovila výši skutečně vzniklé újmy (poškození motorového vozidla) ve výši , částka, vč. DPH a že výše uvedená náhrada jí byla zaslána na účet.Z oznámení škodní události ze dne , datum, (č. l. 33) soud zjistil, že poškozená , jméno FO, oznámila žalobkyni, že dne , datum, došlo ke škodní události, č. PU , Anonymizováno, , na , adresa, , kdy došlo k poškození vozidla Peugeot 407, SPZ , SPZ, , a to levého předního nárazníku, lišty předního nárazníku, levého předního blatníku, předního parkovacího senzoru, který způsobil aktuálně nefunkčnost celého parkovacího systému.Z potvrzení o účasti na dopravní nehodě (č. l. 11 verte-12, č. l. 35) soud zjistil, že uvedené potvrzení sepsala dne , datum, , právnická osoba, , Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje, Územní odbor , adresa, , Dopravní inspektorát , adresa, , která tuto dopravní nehodu šetří pod evidenčním číslem KRPM-, Anonymizováno, -2/, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, . K nehodě došlo dne , datum, 14:05, v Olomouci, , adresa, , parkovací plocha Nákupního parku , adresa, , na místní nebo účelové komunikaci. Na dopravní nehodě měla účast vozidla: 1) osobní automobil , jméno FO, GLC 220 D , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , VIN: , VIN kód, , mezinárodní pojistná karta vydaná ČSOB pojišťovnou, platí od , datum, do , datum, , popis poškození vozidla: kontrola pravé zádní části, odhadnutá škoda na vozidle 0 tis. Kč, 2) osobní automobil PEUGET 407, RZ , SPZ, , VIN: , VIN kód, , mezinárodní pojistná karta vydaná , právnická osoba, , platí od , datum, do , datum, , popis poškození vozidla: LP nárazník, LP blatník, odhadnutá škoda na vozidle je 10 tis. Kč.Z příkazu Magistrátu města Olomouce ze dne , datum, , č. j. SMOL/, č. účtu, /, Anonymizováno, /PDI/Wei (č. l. 12 verte-16, č. l. 36-39, součásti spisu Magistrátu města Olomouce č. j. S-, Anonymizováno, /, č. účtu, -, Anonymizováno, na č. l. 32-36) soud zjistil, že žalovaná byla uvedeným rozhodnutím uznána vinnou ze spáchání přestupků mimo jiné, tím že dne , datum, v cca 14:05 hodin v obci , adresa, , na parkovišti Nákupního parku , adresa, , se jako řidička osobního motorového vozidla tov. značky , jméno FO, -, jméno FO, , RZ: , SPZ, (dále též jen „, jméno FO, “), nechovala dostatečně ohleduplně a ukázněně, aby svým jednám neohrožovala majetek jiných osob, přičemž své chování nepřizpůsobila situaci v provozu na pozemních komunikacích, kdy při provádění jízdního úkonu vyjíždění z parkovacího místa pro kolmé stání vozidel a odbočování vpravo ve směru jízdy k , adresa, neodhadla vzdálenost od zde zaparkovaného stojícího osobního motorového vozidla tov. značky Peugeot 407, RZ: , SPZ, (dále též jen „Peugeot“), které u pobočky , právnická osoba, zaparkovala na místě pro kolmé stání vozidel řidička , jméno FO, ; a narazila pravou zadní částí vozidla , jméno FO, do levé přední části vozidla Peugeot a způsobila tak dopravní nehodu, při které nedošlo ke zranění osob, alkohol nebyl u řidičů zjišťován, vznikla hmotná škoda na jednotlivých zúčastněných vozidlech , jméno FO, a Peugeot ve výši zřejmě nepřevyšující , částka, , technická závada jako příčina vzniku dopravní nehody nebyla šetřením na místě zjištěna ani později uplatněna; a dále tím, že dne , datum, v cca 14:05 hodin v obci , adresa, na parkovišti Nákupního parku , adresa, , jako řidička vozidla , jméno FO, , která měla účast na dopravní nehodě, neprodleně nezastavila vozidlo , jméno FO, a s tímto vozidlem z místa dopravní nehody odjela. Tímto svým jednáním porušila ust. § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., ust. § 47 odst. 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., a dopustila se tak: z nedbalosti přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., z nedbalosti přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. i) bod 1. zákona č. 361/2000 Sb., za což jí byla správním orgánem uložena pokuta. Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí se podává, že správní orgán při rozhodování ve věci vycházel z přestupkového spisu Policie ČR. Významným důkazním prostředkem je videozáznam, který byl pořízen kamerou umístěnou v areálu nákupního parku. Správní orgán dále uvedl, že nárazu vozidla , jméno FO, do vozidla Peugeot si podezřelá řidička dle názoru správního orgánu při adekvátní míře pozornosti mohla být vědoma. Z videozáznamu dopravní nehody je otřes vozidel Peugeot v důsledku střetu dostatečně zřejmý. , adresa, obezřetnosti a opatrnosti měla podezřelou řidičku vést rovněž k tomu, aby se z důvodu bezpečnosti a obezřetnosti přesvědčila, zda nedošlo k hmotné škodě na nedaleko stojícím vozidle Peugeot, kolem kterého nebezpečně blízko projížděla. Na to však podezřelá dostatečně nedbala, a přesto, že věděla či evidentně mohla vědět, že ke střetu objektů došlo, jako řidička a účastnice dopravní nehody vozidlo , jméno FO, neprodleně nezastavila a pokračovala s ním dále v jízdě ve směru od předmětného místa. Správní orgán připomněl rovněž obecnou právní zásadu, že neznalost zákona neomlouvá, nelze tedy ani argumentovat nějakým případným úlekem. Povinnost zastavit vozidlo je dána zejména za účelem adekvátního řešení vzniklé dopravní nehody. Svým nesetrváním na místě dopravní nehody tak účastník dopravní nehody značně komplikuje řešení této dopravní nehody, její náležité objasnění, přičemž toto jednání může ohrozit oprávněné zájmy poškozeného vlastníka zúčastněného poškozeného vozidla Peugeot a obecně kázeň na pozemních komunikacích.Z předžalobní upomínky ze dne , datum, (č. l. 24) vč. podacího archu (č. l. 46) soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně v upomínce uvedla, že za žalovanou eviduje pohledávku po lhůtě splatnosti z titulu regresní náhrady pojistného plnění, když v souvislosti s nastalou škodní událostí ze dne , datum, bylo ze strany klienta (žalobkyně) na základě uzavřené pojistné smlouvy č. , hodnota, poškozenému vyplaceno pojistné plnění. Dále uvedla, že má pojistitel dle ust. § 10 odst. 1 písm. b), c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, právo na náhradu toho, co za žalovanou plnil. Žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky v celkové výši , částka, , sestávající z jistiny ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a poplatku spojeného s vymáháním pohledávky ve výši , částka, , do 15 dnů od odeslání této výzvy. Předžalobní výzva byla žalované zaslána prostřednictvím pošty dne , datum, .Z likvidační zprávy ze dne , datum, (č. l. 30) soud zjistil, že celková škoda z předmětné dopravní nehody a současně výše pojistného plnění k výplatě, č. PU , Anonymizováno, , ze dne 5. 10. 202, poškozené vozidlo Peugeot 407, RZ: , SPZ, , činí , částka, .Z podstatného obsahu spisu Magistrátu města Olomouce č. j. S-, Anonymizováno, /, č. účtu, -, Anonymizováno, , jehož součástí je originální spisová dokumentace předmětné dopravní nehody Policie ČR, Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje, Územní odbor , adresa, , Dopravní inspektorát , adresa, , soud zjistil že dne , datum, žalovaná řídila vozidlo , jméno FO, , Anonymizováno, , RZ: , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy při vyjíždění z parkovacího místa způsobila shora uvedenou dopravní nehodu, při které nedošlo ke zranění osob. Nehoda byla nahlášena dne , datum, . Uvedenou nehodou došlo k poškození zaparkovaného automobilu Peugeot 407, RZ: , SPZ, vlastníka , jméno FO, . Dle protokolu o nehodě v silničním provozu k dodatečnému nahlášení nehody došlo po kontrole záznamu kamery, kdy bylo dohledáno vozidlo, jehož řidička způsobila poškození zaparkovaného vozidla Peugeot 407. Ohledáním poškozeného vozidla bylo zjištěno viditelné poškození levé přední části vozidla, resp. otěry a deformace na předním nárazníku vlevo a na levém předním blatníku. Dodatečným ohledáním vozidla , jméno FO, bylo zjištěno viditelné poškození pravé zádní části. V rámci podaného vysvětlení dne , datum, žalovaná uvedla, že po odchodu z budovy , právnická osoba, vyjížděla z kolmého parkovacího místa směrem vpravo, při stáčení vpravo něco zaznamenala, měla za to, že jí v autě popadly krabice, tak tomu nevěnovala pozornost a jela dál, v místě bydliště pak zjistila poškození vozidla na pravé straně vzadu, nevěděla, jak má věc řešit, nemá s tím zkušenost. Se zaviněním dopravní nehody souhlasila. K věci šetření předmětné dopravní nehody byl Policií ČR zajištěn záznam bezpečnostní kamery , právnická osoba, Nákupního parku , adresa, . Součástí spisu je dále shora uvedený příkaz Magistrátu města Olomouce ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, /, Anonymizováno, /PDI/Wei, který nabyl právní moci , datum, .Z videozáznamu z místa dopravní nehody ze dne , datum, (součásti spisu Magistrátu města Olomouce č. j. S-, Anonymizováno, /, č. účtu, -, Anonymizováno, ) soud zjistil, že je zde zachycen průběh nehodového děje z levé strany, tedy příchod ženy (žalované) k vozidlu , jméno FO, , a dále výjezd tohoto vozidla vpravo z parkovacího místa pro kolmé stání vozidla, směrem za roh k , adresa, . Při stáčení vozidla , jméno FO, vpravo, okolo levé přední části zaparkovaného vozidla Peugeot, je viditelné zatřepání tohoto stojícího vozidla po kontaktu uvedených vozidel. Vozidlo , jméno FO, z parkovacího místa vyjíždělo plynule, na záznamu není vidět zastavení vozidla, přibrzdění, změna jízdní dráhy po střetu s vozidlem poškozené ani nic podobného. Vozidlo plynule vyjelo z parkovacího místa, zařadilo se na silnici po projetí vozidel a poté odbočilo na křižovatce vpravo, následně odjíždí ze záznamu.Z kalkulace opravy č. , hodnota, ze dne , datum, v systému Audatex vč. protokolu optimalizace dílů, (č. l. 40-42) soud zjistil, že náklady na opravu poškozeného vozidla Peugeot 407, RZ: , SPZ, byly kalkulovány ve výši , částka, včetně DPH, přičemž cena za náhradní díly činila , částka, , mzda za práci činila , částka, , cena za lakování , částka, a DPH , částka, . V protokolu optimalizace dílů jsou uvedeny: př. nárazník, ochr. lišta L př. nárazn., snímač P L PCS a sada držáků čidel př.Z poukazu (č. l. 43) soud zjistil, že , datum, byla poškozené , jméno FO, vyplacena z pojistné události č. , hodnota, na účet částka , částka, .Ze zápisu o poškození vozidla (č. l. 44) soud zjistil, že se jedná o zápis o poškození vozidla Peugeot 407, RZ: , SPZ, při dopravní nehodě dne , datum, 14:05, jsou zde uvedeny náhradní díly: př. nárazník, sada držáků čidel př., ochranná lišta L př. náraz., snímač P L PCS, lakování: př. nárazník (lak nového dílu K1R), ochr. lišta L př. nárazn. (lak nového dílu K1R), blatník P L (lak po opravě), dále práce. Ze zápisu se dále podává, že prohlídka vozidla byla provedena technikem dne , datum, a že stanovená výše újmy je , částka, .Z výzvy k zaplacení postihu ze dne , datum, adresované žalované (č. l. 45) soud zjistil, že žalobkyně žalované sdělovala, že provedla likvidaci pojistné události č. , hodnota, ze dne , datum, a poskytla poškozené , jméno FO, pojistné plnění ve výši , částka, . Dále uvedla, že z šetření pojistitele vyplývá, že viník dopravní nehody bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Současně žalovanou vyzývala k zaplacení postihu dle § 10 odst. 1, písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve výši , částka, do , datum, .Ze zprávy technika č. prohlídky , Anonymizováno, (č. l. 22-23) soud zjistil, že v této je obsaženo 24 fotografií poškozeného vozidla, dále kopie velkého technického průkazu a popis výbavy vozidla.Z pojistné smlouvy/návrhu (č. l. 31-32) vč. výpisu z účtu prokazujícího zaplacení pojistného (č. l. 34) soud zjistil, že žalobkyně se žalovanou jako pojistníkem (a současně jako vlastníkem a provozovatelem vozidla) uzavřela pojistnou smlouvu č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla , jméno FO, -, jméno FO, , VIN: , VIN kód, , smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění dnem , datum, . Pojistná smlouva byla uzavřena dne , datum, , kdy bylo pojistné připsáno na účet žalobkyně.Z výpovědi žalované soud zjistil, že den , datum, považovala za běžný pracovní den a na konkrétní průběh dne si již bezprostředně nevzpomínala. O předmětné dopravní nehodě se dozvěděla až s časovým odstupem při telefonickém kontaktu ze strany , právnická osoba, . Uvedla, že si nebyla vědoma toho, že by způsobila dopravní nehodu, a že při jízdě pouze zaznamenala neurčitý zvuk, který přičítala pohybu převážených krabic se zdravotnickým materiálem, jež běžně vozí v rámci své pracovní činnosti a které se jí během jízdy často přesouvají. Po telefonátu policie si vybavila, že obdobný zvuk při vyjíždění z parkovacího místa zaznamenala, nevěnovala mu však pozornost a nezastavila. Dále uvedla, že své vozidlo používá intenzivně k pracovním účelům, má na něm řadu běžných provozních oděrek a drobných poškození, kterým nepřikládá význam. Poškození vozidla zaznamenala až poté, co byla kontaktována policií, přičemž si je nespojovala s konkrétní dopravní nehodou. Po sdělení ze strany , právnická osoba, a následně pojišťovny nepopírala, že ke střetu vozidel došlo, se zaviněním dopravní nehody souhlasila a považovala věc za běžnou pojistnou událost, která bude vyřešena prostřednictvím sjednaného pojištění. Současně uvedla, že ji nenapadlo, že by měla sama dodatečně pořizovat dokumentaci nebo činit další úkony, neboť věc považovala za vyřešenou postupem policie a pojišťovny. Dále vypověděla, že teprve následně si za pomoci svého diáře ověřila, že se v rozhodný den skutečně v uvedené lokalitě nacházela.Z výpovědi svědka prap. , jméno FO, , příslušníka , právnická osoba, , který se podílel na šetření předmětné dopravní nehody, soud zjistil, že dopravní nehoda byla Policii ČR oznámena až následující den po jejím vzniku, poté co poškozená s pomocí zástupce správy nákupního centra dohledala prostřednictvím kamerového systému vozidlo, které se mělo na nehodě podílet. Policie následně provedla ohledání místa nehody a fotodokumentaci poškozeného vozidla. Vozidlo žalované bylo zjištěno dodatečně a bylo fotograficky zadokumentováno s časovým odstupem, bez přítomnosti žalované, přičemž svědek uvedl, že se jedná o standardní policejní postup. Žalovanou kontaktoval telefonicky přibližně po čtrnácti dnech od nehody. O obsahu hovoru bezprostředně po jeho skončení sepsal úřední záznam založený ve správním spise. Svědek potvrdil správnost obsahu tohoto úředního záznamu. Současně uvedl, že žalovaná s policií spolupracovala, poskytovala potřebnou součinnost, průběh prověřování nijak neztěžovala ani nemařila a z pohledu svědka neproběhlo v souvislosti s jejím jednáním nic nestandardního. Svědek dále uvedl, že celý postup šetření dopravní nehody probíhal standardním způsobem a nijak se nevymykal běžné praxi , právnická osoba, . K rozsahu poškození vozidla žalované si svědek s ohledem na časový odstup věc přesně nepamatoval, uvedl však, že vozidlo bylo fotografováno až s odstupem času a již nebylo ve stavu bezprostředně po nehodě.

8. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech podle § 132 o. s. ř. a učinil následující závěr o skutkovém stavu:Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná způsobila s vozidlem , jméno FO, -, jméno FO, , RZ: , SPZ, , dne , datum, v cca 14:05 hodin v obci , adresa, , na parkovišti Nákupního parku , adresa, , dopravní nehodu, když při vyjíždění z parkovacího místa pro kolmé stání vozidla a odbočování vpravo nedodržela dostatečný boční odstup a poškodila vpravo zaparkované osobní vozidlo Peugeot 407, RZ: , SPZ, , ve vlastnictví paní , jméno FO, . Při dopravní nehodě nedošlo ke zranění osob, alkohol nebyl u řidičů zjišťován, vznikla hmotná škoda na jednotlivých zúčastněných vozidlech , jméno FO, a Peugeot ve výši zřejmě nepřevyšující , částka, , technická závada jako příčina vzniku dopravní nehody nebyla šetřením na místě zjištěna ani později uplatněna. Za výše popsané jednání byla žalovaná pravomocně shledána vinnou příkazem Magistrátu města Olomouce ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, č. účtu, /, Anonymizováno, /PDI/Wei. K vozidlu, kterým žalovaná způsobila dopravní nehodu, bylo u žalobkyně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla sml. č. , hodnota, ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně v rámci pojistné události č. , hodnota, dne , datum, poškozené , jméno FO, vyplatila pojistné plnění ve výši , částka, , náklady na opravu poškozeného vozidla Peugeot 407, RZ , SPZ, . Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě žalované částky , částka, ve lhůtě do , datum, výzvou ze dne , datum, . Žalovaná však dlužnou částku neuhradila ani po předžalobní upomínce odeslané dne , datum, .Z relace o dopravní nehodě, fotodokumentace, správního spisu Magistrátu města Olomouce, videozáznamu z místa nehody a pravomocného příkazu Magistrátu města Olomouce má soud za prokázáno, že žalovaná sice dopravní nehodu zavinila, avšak po střetu plynule pokračovala ve vyjíždění z parkovacího místa, aniž by bylo patrné nějaké zaváhání, přibrzdění, zastavení vozidla, apod. které by svědčilo o tom, že žalovaná zaznamenala střet s vedle stojícím vozidlem. Žalovaná pokračovala plynule v jízdě, až vyjela na silnici, kde následně odbočila vpravo, kde odjela z dohledu videozáznamu.Současně z obsahu správního spisu, z výpovědi žalované, jakož i z výpovědi svědka prap. , jméno FO, nevyplynuly okolnosti nasvědčující tomu, že by žalovaná vědomě a cíleně usilovala o zatajení dopravní nehody nebo o zmaření jejího objasnění. Žalovaná od počátku tvrdila, že si střetu nebyla vědoma, respektive zaznamenala pouze neurčitý podnět, který přičítala pohybu převážených věcí ve vozidle a toto si vybavila až následně, když se jí prap. , jméno FO, cíleně teprve dne , datum, telefonicky dotazoval na okolnosti dopravní nehody již ze dne , datum, , tj. s časovým odstupem 12 dnů. Toto tvrzení není v rozporu s ostatními provedenými důkazy.Výpověď svědka prap. , jméno FO, soud hodnotí jako věcnou, logickou a nestrannou. Svědek jednoznačně uvedl, že žalovaná po svém kontaktování s policií poskytovala součinnost, neztěžovala průběh šetření a její postup nebyl z pohledu policie nijak nestandardní. Současně svědek nepotvrdil existenci jakýchkoliv obtíží při zjišťování průběhu nehody způsobených jednáním žalované.Ze skutkových zjištění vyplývá, že žalovaná poskytla , právnická osoba, potřebnou součinnost a průběh šetření nebyl jejím jednáním ztížen ani znemožněn.Za významnou soud považuje rovněž skutečnost, že samotná nehoda byla Policii ČR oznámena poškozenou až následující den po jejím vzniku tj. , datum, , přičemž vozidlo poškozené tak bylo dokumentováno až s časovým odstupem. Z provedeného dokazování nevyplývá, že případné omezení možností zjišťování skutkového stavu bylo způsobeno jednáním žalované, zdokumentování stavu vozidla poškozené bylo možné již v den dopravní nehody, tj. , datum, . Rovněž ani žalobkyni situace, kdy nehoda byla poškozenou nahlášena až den poté, co k ní došlo, nebránilo v tom, že žalobkyně uznala škodu na vozidle poškozené a tuto jí bez jakýchkoliv výhrad uhradila.Soud se dále zabýval i rozpory ve výpovědi žalované s obsahem úředního záznamu o podaného vysvětlení žalované ze dne , datum, . V rámci řízení bylo zjištěno, že podání vysvětlení proběhlo s odstupem 12 dnů od dopravní nehody, a to tak, že policista prap. , jméno FO, telefonicky kontaktoval žalovanou, oznámil jí, že způsobila dopravní nehodu a dotazoval se jí na podrobnosti, zda něco zaznamenala, apod. Z obsahu úředního záznamu, následného jednání žalované, z průběhu likvidace škodní události žalobkyní, výpovědi policisty i výpovědi samotné žalované vyplývá, že žalovaná se zaviněním dopravní nehody souhlasila a poté, co se o ní dozvěděla, poskytovala veškerou potřebnou součinnost, řádně spolupracovala. Úřední záznam o uskutečněném hovoru učinil policista bezprostředně po jeho proběhnutí, avšak co se týká zaznamenaného obsahu, nemohla žalovaná toto nijak ovlivnit. V rámci své výpovědi žalovaná uvedla, že až při hovoru s policistou si zpětně uvědomila, že při vyjíždění něco zaznamenala, avšak přičítala to pohybu krabic, které běžně ve vozidle vozí. Vzhledem ke skutečnosti, že tento úřední záznam a samotný hovor s žalovanou byl učiněn s časovým odstupem, žalovaná nemohla ovlivnit ani zkontrolovat obsah úředního záznamu vyhotoveném policistou, hodnotí soud ve vztahu k průběhu nehodového děje jako stěžejní podrobnou výpověď žalované učiněné při jednání, ve které žalovaná popsala podrobnosti i samotného telefonického dotazování se ze strany policisty. Z výpovědi policisty vyplynulo, že tento si konkrétní podrobnosti již nevybavoval, což soud považuje za pochopitelné vzhledem k tomu, že od doby telefonického hovoru již uplynula dlouhá doba a navíc sám policista uvedl, že hovor ničím nevybočoval, byl standardní, nebyl tedy důvod, aby policistovi utkvěl v paměti. Naopak u žalované soud považuje za pochopitelné, že si detaily telefonátu, jímž se dozví o tom, že byla účastna dopravní nehody a způsobila poškození na jiném vozidle, pamatuje podrobně. Není bez významu, že na výpověď žalované, bylo umožněno reagovat v rámci jednání i žalobkyni a tato sama mohla klást otázky. Soud tedy výpověď žalované i s ohledem na ostatní provedené důkazy (zejména videozáznam z místa nehody a výpověď policisty) hodnotí jako věrohodnou, od počátku konzistentní a odpovídající nehodovému ději.Soud tedy z provedených důkazů dovodil, že žalovaná z místa nehody odjela, aniž by nehodu zaznamenala.V projednávané věci nastala koncentrace řízení podle § 118b odst. 1 o. s. ř. skončením prvního jednání ve věci proběhlém dne , datum, , neboť předtím nebyla provedena příprava jednání podle § 114c o. s. ř. Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že soud účastníky při prvním jednání výslovně nepoučil o koncentraci řízení, neboť zákon spojuje neúčinnost omezení podle § 118b jen s případy výslovně uvedenými v § 118b odst. 3 o. s. ř., tedy zejména s absencí řádného poučení při přípravném jednání podle § 114c odst. 5 o. s. ř. nebo ve vztahu k novým účastníkům podle § 118b odst. 2 o. s. ř.; o takový případ se zde nejedná. K důkazním návrhům žalobkyně uplatněným až po koncentraci řízení, spočívajícím v návrhu na provedení znaleckého posudku k tomu, zda si žalovaná byla či měla být vědoma nárazu do zaparkovaného vozidla, a ke stanovení výše škody na zaparkovaném vozidle tímto nárazem způsobeným, proto soud nepřihlédl a tyto návrhy zamítl, jelikož nešlo o skutečnosti ani důkazy uvedené v § 118b odst. 1 o. s. ř. Nadto v části směřující k posouzení vědomosti žalované navržený znalecký posudek nesměřoval k objasnění odborné otázky ve smyslu § 127 odst. 1 o. s. ř., nýbrž k hodnocení skutkových okolností a k závěru, který přísluší soudu.

9. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.

10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Podle ustanovení § 135 o. s. ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

13. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, uvedl, že smyslem ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) ZPOPV je sankcionování chování pojištěného, který zapříčinil dopravní nehodu a který bez objektivní příčiny opustil místo, kde k ní došlo, přiznáním regresního nároku pojistiteli. Oproti právním normám upraveným § 10 odst. 1 písm. b) a e) ZPOPV, které rovněž reagují na porušení povinností pojištěného po dopravní nehodě, jež mohly mít vliv na možnost pojistitele zjistit příčiny dopravní nehody či naplnění podmínek pro vznik postižného nároku pojistitele, ovšem § 10 odst. 1 písm. c) ZPOPV upravuje situace, které na zjištění reálných okolností vzniku dopravní nehody vliv měly [uvedené vyplývá již ze samotného jazykového vyjádření zmíněných norem, neboť zatímco § 10 odst. 1 písm. b) a e) ZPOPV zmiňují také možnost „ztížení“ šetření pojistitele, úprava ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) ZPOPV operuje se „znemožněním“]. Opustí-li totiž pojištěný místo dopravní nehody, znemožňuje tím např. provedení dechové zkoušky za účelem zjištění přítomnosti alkoholu nebo omamných látek v jeho krvi bezprostředně po dopravní nehodě [tedy určení, zda byly naplněny podmínky pro vznik postižního nároku pojistitele podle § 10 odst. 1 písm. i) ZPOPV], zjištění technického stavu pojištěného vozidla bezprostředně po dopravní nehodě, apod. Na základě výše uvedeného tak Nejvyšší soud dospěl k tomu, že gramatický, historický i teleologický výklad ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) ZPOPV svědčí pro závěr, že opuštění místa dopravní nehody pojištěným bez zřetele hodného důvodu představuje nepřijatelné protiprávní chování, jež bez dalšího znemožňuje zjištění skutečné příčiny dopravní nehody, a které tak samo o sobě zakládá právo pojistitele požadovat po pojištěném to, co za něho plnil.

14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

15. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná byla řidičkou vozidla, které dopravní nehodu způsobilo, ani o tom, že žalobkyně vyplatila poškozené pojistné plnění ve výši , částka, . Spornou otázkou bylo, zda byly splněny podmínky regresního nároku žalobkyně podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb.

16. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něj plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Uvedené ustanovení představuje zvláštní sankční mechanismus, jehož účelem není postihnout každé porušení povinností účastníka dopravní nehody, ale pouze takové jednání, které má významný dopad na možnost objasnění jejích skutečných příčin a okolností.

17. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dovodil, že opuštění místa dopravní nehody bez zřetele hodného důvodu zpravidla samo o sobě znemožňuje zjištění skutečné příčiny dopravní nehody, a zakládá tak právo pojistitele na regres vůči pojištěnému. Nejvyšší soud současně zdůraznil, že smyslem tohoto ustanovení je postihnout situace, kdy jednání pojištěného objektivně brání nebo znemožňuje provedení důležitých šetření, typicky bezprostřední zjištění stavu řidiče, vozidla nebo okolností nehody. Tyto závěry je však nutno aplikovat vždy v kontextu konkrétních skutkových okolností jednotlivého případu, zejména s ohledem na to, zda lze jednání pojištěného vůbec podřadit pod pojem „opuštění místa dopravní nehody“ ve smyslu citovaného ustanovení.

18. Soud má za to, že pojem „opuštění místa dopravní nehody“ předpokládá existenci dopravní nehody, o níž se účastník dozví nebo o níž při zachování obvyklé míry pozornosti musí vědět, a následné vědomé pokračování v jízdě bez splnění zákonných povinností. Samotná skutečnost, že řidič po střetu vozidel nezastaví a pokračuje v jízdě, proto ještě bez dalšího neznamená, že naplnil znak „opuštění místa dopravní nehody“ ve smyslu § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., neníli prokázáno, že si byl vzniku dopravní nehody vědom. Opačný výklad by vedl k nepřiměřenému rozšíření odpovědnosti pojištěného i na případy, kdy řidič objektivně nemohl vnímat vznik dopravní nehody, a tím by neodpovídal smyslu a účelu citovaného ustanovení.

19. Soud přihlédl k pravomocnému rozhodnutí správního orgánu, kterým byla žalovaná uznána vinnou z přestupku podle zákona o silničním provozu. Ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud tímto rozhodnutím vázán v tom směru, že došlo ke spáchání přestupku a kdo jej spáchal. Tato vázanost se však nevztahuje na posouzení všech právně významných skutečností rozhodných pro vznik soukromoprávního regresního nároku, zejména pokud jde o naplnění podmínek podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. Závěr správního orgánu, že žalovaná mohla být nárazu vědoma, nemůže být bez dalšího ztotožněn s prokázáním vědomého opuštění místa dopravní nehody v občanskoprávním řízení, v němž nese žalobkyně důkazní břemeno ohledně všech předpokladů svého nároku. Pokud žalovaná namítala, že ve správním řízení byla uznána vinnou pouze z nedbalostních přestupků, tak tato skutečnost sama o sobě vznik regresního nároku nevylučuje, představuje však jednu z okolností, které soud hodnotil při posouzení toho, zda bylo v řízení před soudem prokázáno vědomé opuštění místa dopravní nehody ve smyslu ust. § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb.

20. Pokud žalovaná namítala, že ani v případě včasného zjištění dopravní nehody by nebyla dána povinnost přivolat , právnická osoba, a událost by byla řešena běžným způsobem mezi účastníky nehody, nepovažuje soud tuto otázku za rozhodnou pro posouzení věci.

21. Žalobkyně namítala, že z charakteru střetu zachyceného na videozáznamu a z mechaniky poškození vozidel se musela být žalovaná vzniku dopravní nehody vědoma. Soud se s touto argumentací neztotožnil. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná dopravní nehodu zavinila a že po střetu vozidel nezastavila, naopak plynule pokračovala v jízdě. Nebylo prokázáno, že by si byla vzniku dopravní nehody vědoma, že by bylo viditelné přibrzdění vozidla, jeho zastavení, či něco nestandardního. Žalovaná po celou dobu řízení konzistentně tvrdila, že zaznamenala pouze neurčitý podnět, který přičítala pohybu přepravovaných věcí ve vozidle a že si toto uvědomila až následně, kdy jí bylo policistou sděleno, že byla účastna na dopraní nehodě. Toto tvrzení nebylo provedenými důkazy vyvráceno. Z videozáznamu sice vyplývá, že ke kontaktu vozidel došlo a že došlo k otřesu zaparkovaného vozidla, z tohoto důkazu však nelze bez dalšího dovodit intenzitu vnímání tohoto střetu z pohledu řidiče vozidla žalované. Výpověď svědka – příslušníka , právnická osoba, – se vztahovala k průběhu následného šetření dopravní nehody a neprokazuje subjektivní vnímání žalované v okamžiku střetu. Naopak z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná po svém kontaktování s orgány veřejné moci poskytovala potřebnou součinnost a průběh šetření nijak neztěžovala.

22. Pokud tedy žalovaná namítala, že svým následným jednáním, poté co se dozvěděla o dopravní nehodě, neztížila ani nezmařila objasnění dopravní nehody, tak tuto soud s ohledem na výše uvedené považuje za důvodnou.

23. Žalobkyně dále argumentovala tím, že žalovaná minimálně měla zastavit a ověřit si příčinu zaznamenaného zvuku. Soud k tomuto uvádí, že tato okolnost byla již předmětem posouzení ve správním řízení, v jehož rámci byla žalovaná pravomocně uznána vinnou přestupkem. Pro posouzení existence regresního nároku žalobkyně však nebylo rozhodující samotné porušení povinností řidiče podle zákona o silničním provozu, ale splnění podmínek uvedených v § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., jejichž existenci žalobkyně podle názoru soudu v tomto řízení neprokázala.

24. Žalobkyně rovněž poukazovala na to, že odjezdem žalované z místa dopravní nehody nebylo možné bezprostředně provést další úkony související s objasněním dopravní nehody. Soud tuto argumentaci vzal v úvahu, nicméně s ohledem na skutkové okolnosti posuzované věci dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že žalovaná místo dopravní nehody opustila vědomě s úmyslem zamezit jejímu objasnění, ani že by následně odmítala poskytnout potřebnou součinnost.

25. Soud zdůrazňuje, že důkazní břemeno ohledně splnění podmínek uvedených v § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. nese žalobkyně. Žalobkyně v řízení neprokázala, že žalovaná věděla o vzniku dopravní nehody, a přesto místo opustila, ani že by její jednání vedlo ke znemožnění zjištění skutečné příčiny dopravní nehody ve smyslu citovaného ustanovení.

26. Za popsané situace soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno naplnění zákonných předpokladů regresního nároku žalobkyně podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. Skutečnost, že žalovaná porušila povinnosti řidiče stanovené právními předpisy a byla za to postižena ve správním řízení, sama o sobě nepostačuje pro vznik regresního nároku žalobkyně.

27. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř.. Soud žalované jako procesně zcela úspěšnému účastníku přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení proti ve věci zcela neúspěšné žalobkyni. Žalovaná tak má právo na náhradu nákladů řízení ve výši celkem v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (za přípravu a převzetí věci, podání a odůvodnění odporu, nahlížení do spisu dne , datum, , účast u jednání dne , datum, , nahlížení do spisu dne , datum, a účast u jednání dne , datum, ) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, , když právní zástupce žalované jako advokát je plátcem DPH. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní, a to ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. , adresa, plnění nákladů řízení je k rukám zástupkyně žalované dle § 149 o. s. ř.