17 C 105/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci žalobkyně: O.K. Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 1 zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 34 552 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 564 Kč s úrokem 27,28 % ročně z částky 28 564 Kč od 27. 1. 2024 do 26. 4. 2024, úrokem 14,75 % ročně z částky 28 564 Kč od 27. 4. 2024 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 564 Kč od 27. 1. 2024 do zaplacení, a dále částku 1 913 Kč, částku 300 Kč, částku 2 495 Kč a částku 1 280 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 793 Kč k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 11. 3. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 552 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 21. 7. 2023 uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku 27 500 Kč převedla na účet žalovaného dne 27. 7. 2023 a částku 2 500 Kč převedla zprostředkovateli jako provizi. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úroky. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 46 000 Kč a měla být splacena ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas a žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 26. 1. 2024. Žalobkyně zaslala žalovanému tři upomínky k úhradě a požaduje po žalovaném úhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou upomínku, tj. celkem 300 Kč. Ke dni zesplatnění úvěru činila zesplatněná jistina částku 27 027 Kč a dluh na splátkách částku 3 450 Kč sestávající z dlužných úroků ve výši 1 913 Kč a dluhu na jistině ve výši 1 537 Kč. Celková dlužná jistina tak činila 28 564 Kč, dluh na úrocích 1 913 Kč. Po zesplatnění žalovanému vznikla také povinnost zaplatit smluvní úrok 27,28 % ročně z neuhrazené jistiny ve výši 28 564 Kč ode dne následujícího po dni zesplatnění do úplného zaplacení, přičemž po 90-ti dnech po dni zesplatnění úvěru žalobkyně v souladu s ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru požaduje smluvní úrok ve výši rovné zákonnému úroku z prodlení, a to do zaplacení. Žalobkyně dále požadovala úhradu smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek v souladu s čl. IV. bod 2. písm. c) smlouvy o úvěru, a to za 5 splátek po 499 Kč, tj. celkem 2 495 Kč. Dále žalobkyně požadovala úhradu smluvní pokuty podle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to z částky 30 477 Kč od 27. 1. 2024 do 8. 3. 2024 ve výši 1 280 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas.

4. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:- z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně získala dne 18. 5. 2018 oprávnění (mimo jiné) k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení;- z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalobkyně je společností s ručením omezeným, s datem vzniku a zápisu 29. 11. 1995;- ze sdělení žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného informovala o tom, že jeho žádost o úvěr byla schválena, zbývá podepsat dokumenty přiložené v příloze odkazem a dále, že je nutno uhradit částku 1 Kč z účtu žalovaného na účet žalobkyně;- ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 7. 2023, úvěrových podmínek a Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi účastníky řízení, žalovaný v ní uvedl své osobní a kontaktní údaje, že byl svobodný, neměl žádnou vyživovací povinnost, bydlel u rodičů a na bydlení hradil 5 000 Kč měsíčně, že jeho měsíční příjem činil 26 474 Kč a že jeho zaměstnavatel byl , právnická osoba, Dále bylo zjištěno, že celková výše úvěru činila 30 000 Kč, roční úroková sazba 27,28 % a výše splátky 1 150 Kč měsíčně. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 46 000 Kč. Dále bylo sjednáno, že výše provize zprostředkovatele činila 2 500 Kč. V čl. IV. smlouvy si strany sjednaly důsledky porušení povinností stran smlouvy. Pod bodem 1. písm. d) bylo stanoveno právo žalobkyně zesplatnit úvěr, bude-li žalovaný v prodlení s úhradou splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce. Pod bodem 2. písm. a) – c) byla stanovena povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru (po zesplatnění) za každý den prodlení a smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení s úhradou měsíční splátky (do zesplatnění). Pod bodem 4. byla stanovena povinnost žalovaného, dostane-li se do prodlení, uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů, přičemž za každou odeslanou upomínku činil poplatek 100 Kč;- ze zprávy o úvěruschopnosti žalovaného ze dne 24. 7. 2023 včetně výplatních pásek bylo zjištěno, že žalovaný byl lustrován v insolvenčním rejstříku a CEE s negativním výsledkem, že měsíční příjem žalovaného činil 27 061 Kč, že měsíční výdaje žalovaného činily 5 000 Kč za bydlení a 894 Kč za splátky úvěrů. Údaje byly ověřeny a doloženy výplatní páskou za měsíce 5, 6/2023;- z výstupu z insolvenčního rejstříku, z výpisu z centrální evidence exekucí a z výpisu z registru platebních informací (REPI) ze dne 24. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný nebyl veden v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí ani v registru REPI;- z informace o jednotce a z prohlášení otce žalovaného ze dne 24. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný bydlel v bytě u rodičů a měsíčně na bydlení přispíval částkou 5 000 Kč;- z čestného prohlášení žalovaného ze dne 21. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil, že proti němu nebylo vedeno exekuční řízení, nebyl v úpadku ani hrozícím úpadku a na své (jiné) závazky hradil měsíčně částku 894 Kč. Dále, že měsíční výdaje na bydlení činily 5 000 Kč a měsíční příjem žalovaného činil 26 474 Kč;- z potvrzení o provedení transakce ze dne 25. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný zaslal na účet z žalobkyně verifikační platbu ve výši 1 Kč;- z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že žalovanému byla dne 27. 7. 2023 zaslána žalobkyní částka 27 500 Kč a téhož dne byla zaslána částka 2 500 na účet , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ;- z přehledu splátek a z bonity smlouvy bylo zjištěno, že úvěr měl být splacen ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč, že celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 46 000 Kč, že žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil dne 21. 8. 2023 splátku 1 150 Kč a dne 3. 11. 2023 splátku 2 299 Kč, dostal se do prodlení s úhradou splátky splatné dne 20. 11. 2023, 20. 12. 2023 a 20. 1. 2024, tedy částky 3 450 Kč (z toho dluh na jistině činil 1 537 Kč a dluh na úrocích činil celkem 1 913 Kč). Ke dni 26. 1. 2024 činila zesplatněná část jistiny částku 27 027 Kč a neuhrazený zůstatek úvěru činil 30 477 Kč;- z upomínek ze dne 25. 11. 2023 a 26. 12. 2023, přehledu odeslaných zásilek a čestného prohlášení , jméno FO, bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné splátky a byl upozorněn na možnost zesplatnění a povinnost hradit smluvené sankce;- z předžalobní výzvy ze dne 26. 1. 2024, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce žalovanému dopisem zaslaným dne 26. 1. 2024 oznámila zesplatnění úvěru ke dni 26. 1. 2024 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 30 477 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 495 Kč a upomínacích nákladů ve výši 300 Kč;- ze záznamu o vložení dokumentu do systému dne 21. 7. 2023 a 25. 7. 2023 soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění.

5. Na základě uvedených skutkových zjištění soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 21. 7. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 40 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 150 Kč. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 27,28 %. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 46 000 Kč. Výše provize zprostředkovatele činila 2 500 Kč. V čl. IV. smlouvy si strany sjednaly důsledky porušení povinností stran smlouvy. Pod bodem 1. písm. d) bylo stanoveno právo žalobkyně zesplatnit úvěr, bude-li žalovaný v prodlení s úhradou splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce. Pod bodem 2. písm. a) – c) byla stanovena povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru (po zesplatnění) za každý den prodlení a smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení s úhradou měsíční splátky (do zesplatnění). Pod bodem 4. byla stanovena povinnost žalovaného, dostane-li se do prodlení, uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů, přičemž za každou odeslanou upomínku činil poplatek 100 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným, které žalobkyně ověřila výplatními páskami, prohlášením otce žalovaného a informací o jednotce, a dále na základě lustrace žalovaného v insolvenčním rejstříku, CEE a REPI. Žalobkyně dne 27. 7. 2023 žalovanému poskytla úvěr ve výši 27 500 Kč a částku 2 500 Kč vyplatila jako provizi zprostředkovateli. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, žalobkyně jej proto opakovaně upomínala o úhradu dlužných splátek. Dopisem ze dne 26. 1. 2024 žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním prohlásila úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 30 477 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 495 Kč a upomínacích nákladů ve výši 300 Kč.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

8. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

9. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

13. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

14. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná.

17. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaný při uzavírání smlouvy o úvěru vystupoval jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedený smluvní vztah aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měla žalobkyně jako věřitel povinnost před uzavřením smlouvy o úvěru řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, tj. jeho schopnost úvěr splácet. Podle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy podle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Soud měl v řízení za prokázané, že žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobkyně soudu v řízení předložila zprávu o úvěruschopnosti žalovaného a čestné prohlášení žalovaného, z nichž vyplývá, že žalobkyně zjišťovala příjmy a výdaje žalovaného, které ověřila výplatními páskami, čestným prohlášením otce žalovaného o výdajích na bydlení, a dále že provedla také lustraci žalovaného ve veřejně dostupných rejstřících (IR, CEE, REPI). S ohledem na výše uvedená tvrzení žalobkyně, která žalovaný nijak nerozporoval, a předložené důkazy, soud uzavřel, že úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní posouzena řádně v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb.

18. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel podle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neplnil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4. 6. 2010, č. j. 75 Co 75/2010-83, a dále komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 569). Žalobkyně svou povinnost v řízení splnila, neboť tvrdila a prokázala, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru a že žalovanému poskytla částku 27 500 Kč (výše úvěru po odečtení provize zprostředkovateli). V řízení bylo dále na žalovaném, aby soudu tvrdil a prokázal, že žalobkyni na dluh uhradil více, než tvrdila žalobkyně, případně že dluh vůči žalobkyni zanikl jinak než splněním, nebo že dluh žalovaného nevznikl vůbec. Žalovaný však tuto svou povinnost v řízení nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 28 564 Kč představující dlužnou jistinu úvěru spolu s úrokem 27,28 % ročně z částky 28 564 Kč od 27. 1. 2024 do 26. 4. 2024, úrokem 14,75 % ročně z částky 28 564 Kč od 27. 4. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 27. 1. 2024 do zaplacení a dále částku 1 913 Kč představující dlužný smluvní úrok. Z důvodu prodlení žalovaného s plněním závazku ze smlouvy o úvěru vznikl žalobkyni také nárok na úhradu smluvních pokut podle čl. IV. bodu 2 smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 5 splátek, a proto má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 5 x 499 Kč, tj. 2 495 Kč. Po zesplatnění úvěru pak žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu za období od 27. 1. 2024 do 8. 3. 2024 ve výši 1 280 Kč, kterou soud shledal oprávněnou a smluvní pokutu v této výši žalobkyni přiznal. Nakonec žalobkyni vznikl i nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů za tři odeslané upomínky ve výši 3 x 100 Kč, tj. 300 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 9 793 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 383 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem v celkové výši 6 050 Kč za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) po 2 420 Kč podle § 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) a za 1 úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) po 1 210 Kč podle § 7, § 11 odst. 2 a. t., režijní paušál za 3 úkony právní služby ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) podle § 13 odst. 3 a. t. a nakonec 21% DPH odměny a náhrad ve výši 1 460 Kč. Místo plnění pak bylo stanoveno k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.