17 C 109/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 14 072,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 508 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 1 466,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 40,20 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 11 443,21 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 361 Kč, a dále částky 97,82 Kč.

III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 26. 4. 2024 a doplněnou podáním doručeným soudu dne 27. 5. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 072,05 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 24. 8. 2022 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně – společností , právnická osoba, . uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, ve které uvedl své údaje, číslo občanského průkazu, jakož i další údaje, příjmy, výdaje, zaměstnání. Dle údajů uvedených žalovaným mu měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 13 655 Kč. V takovém případě tak bylo možno dovodit, že žalovaný byl v takové finanční situaci, která mu umožnila splácet další závazky, a to i s ohledem na to, že výše měsíční splátky dle uzavřené smlouvy byla 1 992 Kč. Žalovanému tak mělo i po odečtení měsíčních splátek dotčeného úvěru, dle jeho tvrzených údajů, měsíčně zůstat cca 11 663 Kč, kterými mohl volně disponovat. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den 24. 10. 2023. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný uhradil částku ve výši 2 494 Kč, z níž na poskytnutou jistinu byla alokována částka 1 025,77 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 1 466,23 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 25 396 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 13 974,23 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 11 421,77 Kč. Závazek ze smlouvy nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 24. 10. 2023. Ode dne 25. 10. 2023 je tedy žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z neuhrazené jistiny a v souladu se 4. odstavcem 1. strany smlouvy i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném nesplacenou jistinu ve výši 13 974,23 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 443,21 Kč (tvořený součtem nesplaceného úroku 660,80 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 325 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 928,83 Kč, nespáleného inkasního poplatku 2 507,14 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 21,44 Kč, tedy 8 % ročně z jistiny ve výši 13 974,23 Kč za období od 25. 10. 2023 do 1. 11. 2023). Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 40,20 Kč za období od 25. 10. 2023 do 1. 11. 2023 z jistiny ve výši 13 974,23 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 361 Kč, (2 x odchozí dopis odchozí telefonický hovor 72 Kč, osobní návštěva 217 Kč) a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny pohledávky ve výši 13 974,23 Kč, a to za období od 25. 10. 2023 do 1. 11. 2023, ve výši 97,82 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 9. 4. 2024.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas.

4. Soud provedl předložené listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:- z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je v tomto rejstříku zapsána od 21. 12. 2010;- z žádosti o úvěr ze dne 24. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl číslo svého občanského průkazu, své osobní údaje, adresu trvalého pobytu a výběru, že je svobodný, bydlí v nájmu, má 1 vyživované dítě, nemá bankovní účet, má základní vzdělání, je zaměstnaný u zaměstnavatele , právnická osoba, ., , adresa, na dobu určitou do 31. 12. 2022 s měsíčním příjmem ve výši 37 719 Kč. Dále uvedl, že má měsíční výdaje na bydlení, energie 3 000 Kč a měsíční výdaje na dopravu, jídlo, osobní náklady 4 250 Kč a splátky ze mzdy, výživné 16 814 Kč, celkové měsíční výdaje 24 064 Kč. Příjmy byly doloženy výplatními páskami a pracovní smlouvou. Použitelný měsíční příjem činil 13 655 Kč;- z výplatní pásky 06/022 bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného činila 36 049 Kč, srážky celkem 14 526 Kč a částka k výplatě činila 21 523 Kč;- z výplatní pásky za 05/2022 bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného činila 38 640 Kč, srážky celkem 17 864 Kč a částka k výplatě činila 20 776 Kč;- z výplatní pásky za 04/2022 bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného činila 38 467 Kč, srážky celkem 18 051 Kč a částka k výplatě činila 20 416 Kč;- z Dohody o změně pracovní smlouvy bylo zjištěno, že pracovní poměr žalovaného u zaměstnavatele , právnická osoba, ., byl sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2022;- z oznámení o skončení exekuce č.j. , spisová značka, ze dne 8. 8. 2022 bylo zjištěno, že soudní exekutor , anonymizováno, úřad , adresa, , pověřená provedením exekuce Okresním soudem v Olomouci k vymožení povinnosti vyplvající z exekučního titulu, kterým je rozsudek Okresního soudu v Olomouci pod č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , pro oprávněného , anonymizováno, proti žalovanému jako povinnému, vydala oznámení o skončení exekuce, neboť vymáhaná povinnost včetně nákladů exekuce byla v plném rozsahu vymožena;- z usnesení o zrušení exekučního příkazu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo zjištěno, že soudní exekutor , anonymizováno, pověřený provedením exekuce k vymožení povinnosti vyplvající z exekučního titulu, kterým je rozsudek Okresního soudu v Olomouci pod č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , pro oprávněného , anonymizováno, proti žalovanému jako povinnému, uvedeným usnesením zrušil exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , kterým byla postižena mzda u plátce , právnická osoba, .;- z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že dne 24. 8. 2022 byla mezi , právnická osoba, . jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytl věřitel žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, jehož převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s částkou 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku ve výši 761 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, nákladech na vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč a inkasním poplatku ve výši 2 700 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal věřiteli uhradit částku 27 888 Kč ve 14ti měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % p. a. Dále bylo dohodnuto, že pokud žalovaný nezaplatí jakoukoli splátku dle smlouvy řádně a včas, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je v prodlení. Nedílnou součástí smlouvy byl Přehled splátek;-z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání bylo zjištěno, že v rámci mimosoudního vymáhání pohledávky za žalovaným žalobkyně realizovala odchozí telefonický hovor dne 11. 1. 2024 a 8. 3. 2024, a dále učinila cestu terénního pracovníka věřitele na adresu dlužníka dne 25. 3. 2024;- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023, včetně příloh a z potvrzení o zaplacení kupní ceny bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, byla postoupena na žalobkyni;- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 1. 2024 včetně poštovního podacího archu bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem ze dne 2. 1. 2024, odeslaným dne 3. 1. 2024;- z výzvy ze dne 5. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila dopis adresovaný žalovanému, ve kterém žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky ve výši 34 156,88 Kč ve lhůtě do 23. 2. 2024;- z předžalobní výzvy ze dne 9. 4. 2024, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne 10. 4. 2024 výzvu k úhradě dlužné částky nejpozději ve lhůtě do 19. 4. 2024.

5. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:Právní předchůdce žalobkyně, , právnická osoba, ., a žalovaný uzavřeli dne 24. 8. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl věřitel žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, jehož převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně prověřoval úvěruschopnost žalovaného na základě informací od žalovaného zaznamenaných v žádosti o úvěr ze dne 24. 8. 2022, v níž žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, má 1 vyživované dítě, nemá bankovní účet, má základní vzdělání, je zaměstnaný u zaměstnavatele , právnická osoba, ., , adresa, na dobu určitou do 31. 12. 2022 s měsíčním příjmem ve výši 37 719 Kč. Dále uvedl, že má měsíční výdaje na bydlení, energie 3 000 Kč a měsíční výdaje na dopravu, jídlo, osobní náklady 4 250 Kč a splátky ze mzdy, výživné 16 814 Kč, celkové měsíční výdaje 24 064 Kč. Tvrzenou majetkovou situaci si právní předchůdce žalobkyně ověřil z doložených výplatních pásek a z dohody o změně pracovní smlouvy, z oznámení o skončení exekuce a z usnesení o zrušení exekučního příkazu. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s částkou 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku ve výši 761 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, nákladech na vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč a inkasním poplatku ve výši 2 700 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal věřiteli uhradit částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % p. a. Dále bylo dohodnuto, že pokud žalovaný nezaplatí jakoukoli splátku dle smlouvy řádně a včas, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je v prodlení. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně zaslána výzva k úhradě dlužné částky.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném v době poskytnutí úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Podle § 1881 odst. 1 občanského zákoníku postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

16. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

17. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023. Žalobkyně v řízení prokázala, že právní předchůdce s žalovaným uzavřel dne 24. 8. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru a že žalovanému na základě uvedené smlouvy poskytl v hotovosti částku 15 000 Kč. Žalovaný při uzavření smlouvy o úvěru vystupoval jako spotřebitel, a je tedy nutné na smluvní vztah mezi účastníky aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy o úvěru. Poskytovatel úvěru je podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. povinen před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost úvěrovaného (spotřebitele) řádně splácet poskytnutý úvěr. Poskytovatel úvěru přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Po posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně svou povinnost stanovenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. nesplnil. Žalobkyně soudu sice předložila výplatní pásky žalovaného, dohodu o změně pracovní smlouvy, oznámení o skončení exekuce a usnesení o zrušení exekučního příkazu, nicméně soud má za to, že právní předchůdce žalobkyně na základě zjištěných údajů nevyhodnotil kredibilitu žalovaného řádně. Žalobkyně soudu neprokázala, že její právní předchůdce řádným způsobem ověřoval údaje o výdajích žalovaného, a to zejména náklady na bydlení, které měly být podle údajů žalovaného pouze 3 000 Kč měsíčně. Právní předchůdce žalobkyně mohl a měl provést (mimo jiné) lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích (SOLUS, BRKI, NRKI, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, aj.) Navíc dohoda o změně pracovní smlouvy, kterou žalovaný doložil, byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2022, úvěr však měl být splácen po dobu 14 měsíců, tedy déle než 1 rok, tudíž ani příjmy žalovaného nebyly po celou dobu splácení úvěru jisté. V dané situaci soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala splnění zákonné povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb.

18. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu neprokázala, že by před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru její právní předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, tj. schopnost žalovaného poskytnutý úvěr vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zjevně porušil svou povinnost stanovenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., v důsledku čehož je nutné posoudit smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou.

19. V souladu s § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je § 87 zákona č. 257/2016 Sb. speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.

20. Z provedených důkazů bylo v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl podle neplatné smlouvy žalovanému částku 15 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na svůj dluh uhradil částku 2 492 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že žalobkyni uhradil více. Zbývající jistina, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit tak činí částku 12 508 Kč.

21. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaný povinen jistinu úvěru vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Vzhledem k tomu, že soud nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalovaného, určil lhůtu pro vrácení jistiny úvěru žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

22. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru žalobkyně nemá nárok na úhradu smluvních úroků, smluvní pokuty, poplatků ani nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobkyni i s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 nemohou být přiznány ani úroky z prodlení. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.

23. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle úspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 27 053,54 (vč. příslušenství) a byla jí přiznána částka 12 508 Kč. Více procesně úspěšným byl tedy v řízení žalovaný. Jelikož žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.