17 C 112/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Arnoštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného pro vyloučení věci z výkonu rozhodnutí

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal vyloučení vozidel , jméno FO, RZ , SPZ, , AUDI A6 Avant RZ , SPZ, , , jméno FO, , jméno FO, RZ , SPZ, , z exekuce vedené žalovaným jako soudním exekutorem pod sp. zn. , spisová značka, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce podal zdejšímu soudu dne , datum, žalobu o vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí ve smyslu § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu s odůvodněním, že dne , datum, zjistil, že v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem , Jméno žalovaného, pod sp. zn. , spisová značka, byly do soupisu zahrnuty movité věci: , jméno FO, RZ , SPZ, , AUDI A6 Avant RZ , SPZ, , , jméno FO, , jméno FO, RZ , SPZ, . Tyto movité věci však ke dni soupisu nepatřily povinnému , Jméno žalobkyně, ., nýbrž byly na základě platných kupních smluv prodány třetím osobám před vydáním exekučního příkazu. Přechod vlastnického práva nastal řádným uzavřením kupních smluv a předáním vozidel kupujícím. Přepis v registru vozidel není rozhodující pro určení vlastnického práva. Žalobce se proto domáhá, aby soud určil, že výše uvedené movité věci nepatří povinnému a byly neoprávněně zahrnuty do soupisu majetku v exekuci.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť není pasivně věcně legitimován.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o․ s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Soud učinil následující skutková zjištění, která jsou shodná se závěrem o skutkovém stavu:Z protokolu o úkonu provedeném v exekučním řízení soud zjistil, že žalovaný, jakožto soudní exekutor vede pod sp.zn. , spisová značka, exekuci, ve které jako oprávněná vystupuje , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČ: , IČO, a jako povinná vystupuje žalobkyně. V rámci této exekuce došlo k provedení soupisu movitých věcí na základě exekučního příkazu k prodeji movitých věcí.

5. Soud z dalších listinných důkazů pro nadbytečnost neučinil žádná skutková zjištění.

6. Podle ust. § 68 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekuční řád (dále jen e. ř.) ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen„ navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne.

7. Podle ust. § 68 odst. 2 e. ř. o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem.

8. Podle ust. § 68 odst. 4 e. ř. žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.

9. Podle ust. § 267 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.10. , právnická osoba, a právní praxe využívají termínu aktivní a pasivní legitimace. Aktivně legitimován k podání žaloby je obecně ten, který se domáhá ochrany svého práva, pasivně legitimován je ten, koho tíží povinnost naplnit toto právo. Není-li žalobce aktivně legitimován nebo žalovaný pasivně legitimován, je žaloba podána nedůvodně a soud ji musí zamítnout. V případě vylučovací žaloby je pak aktivně legitimována třetí osoba, která má k vylučované věci právo, pasivně legitimována je osoba oprávněná v rámci výkonu rozhodnutí nebo exekuce (vizte např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , nebo DRÁPAL, Ljubomír. § 267 [Vylučovací žaloba]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, , adresa, a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009, s. 2219, marg. č. , hodnota, .).Žaloba o vyloučení věci z exekuce vždy směřuje proti oprávněnému, tj. osobě k vymožení jejíž pohledávky se exekuce vede (§ 68 odst. 4 e. ř., § 267 o. s. ř.). Žalovaný není touto osobou oprávněnou, nýbrž soudním exekutorem, který byl vedením exekuce k vymožení pohledávky oprávněného pověřen. Žalovaný tak není ve věci pasivně věcně legitimován. Stejně tak není ani žalobce ve věci aktivně legitimován. K podání excindační žaloby podle § 267 je totiž aktivně věcně legitimována třetí osoba odlišná od oprávněného a povinného, jejíž věc, majetkové právo nebo jiná majetková hodnota byla postižena nařízením výkonu rozhodnutí, ačkoli má k postiženým majetkovým hodnotám vztah, který výkon rozhodnutí nepřipouští. Žalobkyně je však v exekučním řízení, v němž byly pojaty do soupisu předmětné věci, povinným. Není tak aktivně legitimována k podání vylučovací žaloby podle § 267 o.s.ř. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.). O nedostatku pasivní věcné legitimace soud účastníky přitom nepoučuje (např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2034/14 ze dne , datum, ).

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhláškou č. 254/2015 Sb. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení ve výši , částka, Tyto náklady představují paušální náhradu hotových výdajů za 1 úkon á , částka, dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (vyjádření k žalobě). DPH soud žalovanému nepřiznal, když pro takový postup jednak není opora v ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. a jednak paušální náhrada dle vyhl. č. 254/2015 Sb. nespadá pod předmět daně vymezený v ustanovení § 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

12. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).