17 C 159/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Daduovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 2 550 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 550 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 470,86 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 396,33 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 931,83 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 1 931,83 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D., a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 26. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 2 550 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřel se žalovanou dne 25. 10. 2015 smlouvu o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly rovněž Smluvní podmínky. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalované na základě informací požadovaných a získaných od žalované, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části„ dokumenty k ověření“. Na základě smlouvy o půjčce poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Dále si strany smlouvy sjednaly doplňkovou službu životního pojištění, za niž se žalovaná zavázala uhradit poplatek ve výši 290 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. Žalovaná od uzavření smlouvy o zápůjčce do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradila celkem částku 15 140 Kč, poslední platbu učinila dne 5. 11. 2019. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 1 931,83 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 618,17 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 396,33 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 470,86 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce.

3. Soud provedl předložené listinné důkazy a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřel se žalovanou dne 25. 10. 2015 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalované poskytl v hotovosti v den podpisu smlouvy částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku splácet v pravidelných týdenních splátkách spolu se sjednanými poplatky za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek, úrokem a poplatkem za zařazení do pojišťovacího programu. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala uhradit, činila 17 690 Kč. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce žalovaná vyplnila tzv. kartu zákazníka, ve které uvedla své osobní údaje, adresu trvalého pobytu, údaje o zaměstnavateli anonymizováno Spol. s.r.o., a nakonec své měsíční příjmy, které činily 14 200 Kč a výdaje, které činily 12 000 Kč, z toho 3 500 Kč za nájem, 7 000 Kč za výdaje domácnosti, 1 300 Kč za splátky půjček/alimenty a 200 Kč za výdaje na telefon. Žalovaná uvedla, že má aktivní půjčku u právnická osoba anonymizováno. Údaje měly být podle karty zákazníka ověřeny občanským průkazem žalované, výplatními páskami, pracovní smlouvou, nájemní smlouvou a SIPO. Obchodní zástupce právního předchůdce žalobkyně v kartě zákazníka rovněž zaškrtl schválení výsledku tzv. skóringu. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 uzavřené mezi právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, což bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným dne 7. 1. 2020. Zástupce žalobkyně zaslal žalované před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky.

4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

6. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

7. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná.

10. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou platnou smlouvu o půjčce. Jelikož žalovaná při uzavírání smlouvy o zápůjčce vystupovala jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedený smluvní vztah aplikovat ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 9 zákona č. 145/2010 Sb. měl právní předchůdce žalobkyně jako věřitel (zápůjčitel) povinnost před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele (výpůjčitele), tj. její schopnost zápůjčku splácet. Soud má v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutou půjčku prověřoval řádným způsobem. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z půjčky, měla žalobkyně jako věřitel podle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o půjčce, že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neplnil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4. 6. 2010, č. j. číslo jednací, a dále komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 569). Žalobkyně svou povinnost v řízení splnila, neboť tvrdila a prokázala, že se žalovanou uzavřela smlouvu o půjčce a že žalované poskytla částku 10 000 Kč. V řízení bylo dále na žalované, aby soudu tvrdila a prokázala, že žalobkyni na dluh uhradila více, než tvrdila žalobkyně, případně že dluh vůči žalobkyni zanikl jinak než splněním, nebo že dluh žalované nevznikl vůbec. Žalovaná však tuto svou povinnost v řízení nesplnila, neboť byla po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 2 550 Kč představující dlužnou jistinu půjčky a dlužný poplatek, spolu s příslušenstvím, které zahrnuje kapitalizovaný smluvní úrok, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a dále smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 7. 12. 2019 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem v celkové výši 600 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) po 200 Kč podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), režijní paušál v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 a. t. a 21% DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Za úkon – podání ze dne 20. 9. 2021 žalobkyni náhrada přiznána nebyla z důvodu, že uvedeným podáním žalobkyně pouze k výzvě soudu doplnila skutková tvrzení ohledně splnění povinnosti řádného prověření úvěruschopnosti žalované, jež absentovala v podané žalobě a byla nezbytná pro rozhodnutí projednávané věci. Místo plnění pak bylo stanoveno k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.