17 C 168/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o výživné

I. Žaloba na snížení výživného stanoveného žalobkyni vůči žalované rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 11. 8. 2021, č. j. [číslo jednací] ve výši 5 200 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 7. 2023 na částku 2 000 Kč měsíčně, splatnou k rukám žalované vždy k 25. dni v měsíci, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 45 400 Kč k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 19. 6. 2023 domáhala snížení výživného, které je povinna hradit žalované, stanoveného naposled rozsudkem zdejšího soudu ze dne 11. 8. 2021, č. j. [číslo jednací], ve výši 5 200 Kč měsíčně, a to na částku 2 000 Kč měsíčně, počínaje 1. 7. 2023. Svou žalobu odůvodnila tím, že v době vynesení předchozího rozsudku měla příjem ve výši 26 600 Kč a minimální náklady na bydlení. Kromě výživného na žalovanou hradí ještě výživné nezl. dceři [jméno] ve výši 4 500 Kč měsíčně. V době podání této žaloby činil příjem žalobkyně cca 20 000 Kč, za bydlení v pronájmu hradila 11 000 Kč. Rovněž byla těhotná svobodná matka, na mateřskou dovolenou nastupovala v červenci 2023. Její příjmy se tedy snížily a měla i náklady spojené s těhotenstvím a porodem. Žalobkyně měla za to, že příjmy otce žalované byly vyšší než její, a navíc nehradil žádné výdaje na bydlení a měl by tak převzít větší podíl na výživném.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává.

3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 30. 6. 2022 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem a že předmětem nájmu byl byt 2+1. Nájemní smlouva byla uzavřena na období od 1. 7. 2022 do 1. 7. 2023. Celková výše nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu činila 10 276 Kč; -) z dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu bytu ze dne 22. 1. 2023 bylo zjištěno, že od 5. 1. 2023 celková výše nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu činila 11 076 Kč; -) ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 27. 6. 2023 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem a že předmětem nájmu byl byt 2+1. Nájemní smlouva byla uzavřena na období od 1. 7. 2023 do 1. 7. 2024. Celková výše nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu činila 11 076 Kč; -) z příjmových pokladních dokladů bylo zjištěno, že žalovaná uhradila nájemné za měsíce [číslo] 2022; -) z potvrzení o odchozí úhradě bylo zjištěno, že žalovaná uhradila nájemné za období od [číslo] do [číslo]; -) z výplatních pásek bylo zjištěno, čistá mzda žalované u spol. [anonymizováno] – [právnická osoba] v měsíci 06/ 2023 činila 17 521 Kč, v měsíci 05/ 2023 činila 21 874 Kč a v měsíci 04/ 2023 činila 18 919 Kč; -) z těhotenské průkazky žalované bylo zjištěno, že žalovaná byla těhotná s termínem porodu 15. 9. 2023; -) z žádosti žalované o peněžitou pomoc v mateřství ze dne 7. 7. 2023 bylo zjištěno, že na peněžitou pomoc v mateřství nastoupila dnem 21. 7. 2023; -) z potvrzení VUT v [obec], fakulty chemické, ze dne 20. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná v ak. roce 2022 2023 studovala 1. ročník prezenční formy studia bakalářského programu Chemie a chemické technologie; -) z výpisu z účtu [číslo] [bankovní účet] (účet otce žalované) bylo zjištěno, že z účtu byly prováděny platby na výdaje pro žalovanou. V prvním pololetí roku 2023 bylo hrazeno za kolejné v průměru 3 919 Kč měsíčně, za stravné v prvním pololetí roku 2023 pak celkem 2 200 Kč. V lednu 2023 bylo žalované zasláno kapesné v částce 5 000 Kč celkem, v únoru 2023 v částce 3 000 Kč celkem, a od března 2023 pak týdně částka 750 Kč. Dále byly hrazeny i jiné výdaje (oblečení, kultura); -) z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 bylo zjištěno, že základ daně u [jméno] [příjmení] činil 125 459 Kč; -) ze sdělení OSSZ Olomouc ze dne 8. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná pobírala denní dávku peněžité pomoci v mateřství ve výši 570 Kč; -) z výpisu z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne 6. 4. 2022 obdržela částku 750 000 Kč s popisem„ dohoda o maj vyp rozvod-výpl úsch“; -) z kupní smlouvy ze dne 14. 6. 2022 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalobkyní jako kupující, a že předmětem koupě byl pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 991 m2, v k. ú. [obec] u [obec], za kupní cenu 480 000 Kč; -) z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] není vlastníkem žádných nemovitostí; -) z výpisu z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] za období od 1. 1. 2022 do 20. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná prováděla převody plateb z/na spořící účet v řádech desítek tisíc korun, dále několikrát prováděla výběry vyšších částek v hotovosti, když za rok 2022 vybrala v hotovosti více jak 280 000 Kč, a od 1. 1. 2023 do 20. 9. 2023 vybrala v hotovosti více jak 158 000 Kč, z toho 150 000 Kč v květnu 2023. Dále bylo zjištěno, že pravidelně hradí výživné pro žalovanou a nezl. dceru [jméno] a nájemné. Žalované byla připisována mzda od [právnická osoba], naposledy dne 14. 8. 2023 ve výši 12 329 Kč. Dne 5. 9. 2023 jí byla připsána platba od ČSSZ ve výši 17 670 Kč, jako peněžitá pomoc v mateřství. [ulice] zůstatek na účtu činil 60 638,44 Kč, konečný zůstatek činil 15 978,86 Kč a obrat na účtu za výše uvedené období byl okolo 2 mil. Kč; -) ze sdělení VUT v [obec], fakulty chemické, ze dne 25. 9. 2023, bylo zjištěno, že žalovaná je v ak. roce 2023 [číslo] studentkou 2. ročníku prezenční formy studia bakalářského programu Chemie a chemické technologie, a že je ubytovaná na kolejích VUT; -) ze sdělení Magistrátu města Olomouce, odboru agendy řidičů a motorových vozidel ze dne 26. 9. 2023 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] není zapsán v Registru silničních vozidel jako provozovatel a vlastník vozidla; -) ze sdělení Airbank ze dne 27. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná má u Airbank běžný účet č. [bankovní účet] a spořící účet č. [bankovní účet]; -) z výpisu ze spořícího účtu žalobkyně č. [bankovní účet] za období od 1. 1. 2022 do 5. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná prováděla převody plateb z/na běžný účet v řádech desítek tisíc korun. [ulice] zůstatek na účtu činil 0 Kč, konečný zůstatek činil 7 643 Kč a obrat na účtu za výše uvedené období byl okolo 480 000 Kč.

4. Z obsahu spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne 5. 9. 2023, č. j. [číslo jednací], byl zamítnut návrh matky (v tomto řízení žalobkyně) na snížení výživného pro nezl. [jméno]. Rozsudek dosud nenabyl právní moci. V řízení pod sp. zn. [spisová značka] bylo v rámci dokazování dne 5. 9. 2023 zjištěno, že žalovaná studuje vysokou školu v [obec], za ubytování na kolejích hradí 5 000 Kč měsíčně, za jídlo min. 240 Kč denně. Nad rámec výživného žalobkyně žalované ničeho nepřispívá, jejich styk probíhá sporadicky. Žalovaná pobírá přídavek na dítě ve výši 1 580 Kč. K poměrům otce žalované bylo v řízení pod sp. zn. [spisová značka] zjištěno, že stále bydlí s oběma dcerami v domě svých rodičů, za bydlení nic neplatí. Je to kompenzováno tím, že rodiče někdy v roce 2022 otci snížili jeho příjem z práce v jejich společnosti. Otec žalované měl průměrný čistý měsíční příjem u [právnická osoba] s. r. o. v období od srpna 2021 do prosince 2021 ve výši 22 370 Kč, za rok 2022 šlo v prvním pololetí o příjem otce ve výši 23 919 Kč měsíčně čistého, k tomu v únoru 2022 obdržel v rámci ročního zúčtování daní částku 17 820 Kč jako daňový bonus na děti, ve druhém pololetí činil jeho příjem průměrně 17 497 Kč čistého měsíčně. Od ledna do května 2023 je příjem otce žalované od uvedené společnosti průměrně 18 121 Kč měsíčně čistého, k tomu v únoru 2023 v rámci ročního zúčtování daní získal částku 24 234 Kč jako daňový bonus na děti. Otec žalované je stále jediným společníkem a jediným jednatelem společnosti [právnická osoba], která měla za zdaňovací období 2021 základ daně ve výši 89 625 Kč, v období 2022 to bylo 113 736 Kč. Ke dni 31. 12. 2022 činil výsledek hospodaření zisk 117 018 Kč. Otec žalované si žádné peníze ze společnosti nevyplácí, nechává prostředky pro potřeby společnosti. Dále je otec žalované evidován jako osoba samostatně výdělečně činná, od října 2006 má živnostenské oprávnění s předmětem podnikání [anonymizováno], nástrojářství a Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Otec žalované již není vlastníkem nemovitostí – orné půdy, ostatní plochy a staveb bez čp/če, zemědělského stavení v [katastrální uzemí] na [anonymizováno] a v [katastrální uzemí], neboť je musel podle jeho sdělení prodat, aby mohl uhradit dluh, který mu vznikl v rámci vypořádání společného jmění manželů se žalobkyní. Dále bylo z obsahu spisu zjištěno, že rozsudkem ze dne 11. 8. 2021, č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně hradit žalované výživné ve výši 5 200 Kč měsíčně.

5. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je partnerem žalobkyně asi 2 roky. Svědek se žalobkyní bydlí od července 2023, hospodaří samostatně. Na bydlení jí přispívá 4 000 Kč měsíčně. Jídlo a výdaje spojené s těhotenstvím žalobkyně hradili střídavě. Svědek uvedl, že koupil kočárek asi za 3 000 Kč, nějaké oblečení a drobnosti. [ulice] příjem svědka je nepravidelný, protože je OSVČ, ale bývá to kolem 20 000 Kč. Jeho výdaje zahrnují splácení dluhu z půjčky ve výši 40 000 Kč, příspěvek žalobkyni na bydlení, výdaje za telefon a na věci spojené s prací. Svědek nevlastní žádné auto.

6. Návrh žalované na provedení důkazu výslechem jejího otce soud pro nadbytečnost zamítl, neboť poměry otce byly již zjištěny z obsahu spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka].

7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně je matkou žalované a naposledy jí byla stanovena vyživovací povinnost vůči žalované ze dne 11. 8. 2021, č. j. [číslo jednací], ve výši 5 200 Kč měsíčně. Žalobkyně výživné řádně hradí. Žalobkyně bydlí v nájmu, kdy od 1. 7. 2023 hradí nájemné, vč. úhrad spojených s užíváním bytu, ve výši 11 076 Kč. Od července 2023 s ní bydlí její partner, který žalobkyni přispívá měsíčně částkou 4 000 Kč. Žalobkyně dnem 21. 7. 2023 nastoupila na mateřskou dovolenou. Výše denní dávky peněžité pomoci v mateřství činí 570 Kč. Předtím byla žalobkyně zaměstnána u [právnická osoba], s.r.o., kdy její čistá měsíční mzda v měsíci 06/ 2023 činila 17 521 Kč, za měsíc 07/ 2023 jí byla připsána na účet mzda 12 329 Kč. Žalobkyně dne 6. 4. 2022 obdržela v rámci vypořádání SJM částku 750 000 Kč. Dne 14. 6. 2022 žalobkyně zakoupila pozemek parc. [číslo] zahradu, o výměře 911 m2, v k. ú. [obec] u [obec], za cenu 480 000 Kč, kterou aktuálně využívá k relaxaci. Žalobkyně má běžný a spořící účet u [příjmení] [příjmení], přičemž si mezi účty v období od 1. 1. 2022 posílala částky v řádech desítek tisíc korun. Z běžného účtu žalobkyně za rok 2022 vybrala v hotovosti více jak 280 000 Kč, a od 1. 1. 2023 do 20. 9. 2023 vybrala v hotovosti více jak 158 000 Kč, z toho 150 000 Kč v květnu 2023 [ulice] zůstatek na běžném účtu činil 60 638,44 Kč, konečný zůstatek činil 15 978,86 Kč a obrat na účtu za výše uvedené období byl okolo 2 mil. Kč. [ulice] zůstatek na spořícím účtu činil 0 Kč, konečný zůstatek činil 7 643 Kč a obrat na účtu za výše uvedené období byl okolo 480 000 Kč. Partner žalobkyně má příjem jako OSVČ, měsíčně okolo 20 000 Kč. [příjmení] příspěvek žalobkyni na bydlení hradí svůj dluh z půjčky, výdaje spojené s prací a na telefon. Se žalobkyní hospodaří odděleně. Nevlastní žádné nemovitosti ani vozidla. Žalovaná aktuálně studuje 2. ročník oboru Chemie a chemické technologie na Fakultě chemické VUT v [obec]. Studium započala v akademickém roce 2022 2023. Žalovaná je ubytovaná na kolejích školy, za něž hradil její otec v prvním pololetí roku 2023 v průměru 3 919 Kč měsíčně, za stravné v prvním pololetí roku 2023 uhradil otec žalované celkem 2 200 Kč. V lednu 2023 zaslal žalované její otec kapesné v částce 5 000 Kč celkem, v únoru 2023 částku 3 000 Kč celkem, od března 2023 pak týdně částku 750 Kč. Dále hradil i jiné výdaje (oblečení, kultura). Otec žalované bydlí se žalovanou a její sestrou v domě svých rodičů, za bydlení nic neplatí. U [právnická osoba] s. r. o. měl průměrný čistý měsíční příjem v období od srpna 2021 do prosince 2021 ve výši 22 370 Kč, za rok 2022 šlo v prvním pololetí o příjem otce ve výši 23 919 Kč měsíčně čistého, k tomu v únoru 2022 obdržel v rámci ročního zúčtování daní částku 17 820 Kč jako daňový bonus na děti, ve druhém pololetí činil jeho příjem průměrně 17 497 Kč čistého měsíčně. Od ledna do května 2023 je příjem otce žalované od uvedené společnosti průměrně 18 121 Kč měsíčně čistého, k tomu v únoru 2023 v rámci ročního zúčtování daní získal částku 24 234 Kč jako daňový bonus na děti. Otec žalované je stále jediným společníkem a jediným jednatelem společnosti [právnická osoba], která měla za zdaňovací období 2021 základ daně ve výši 89 625 Kč, v období 2022 to bylo 113 736 Kč. Ke dni 31. 12. 2022 činil výsledek hospodaření zisk 117 018 Kč.

8. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

9. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

10. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

11. Podle § 913 odst. 2 občanského zákoníku při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí. Přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

12. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

13. Základním a obecným předpokladem pro vznik a trvání vyživovací povinnosti je tzv. stav odkázanosti na výživu na straně oprávněného, tedy neschopnost samostatně uspokojovat všechny své potřeby. Kritérium neschopnosti sám se živit je třeba definovat tak, že oprávněný nedisponuje žádným vlastním příjmem, nebo disponuje příjmem tak nízkým, že nepostačuje krýt jeho potřeby, anebo výnosy z majetku, který mu patří (event. jej spravuje), nedostačují pro úhradu jeho osobních potřeb. Schopnost samostatně se živit znamená, že dítě je schopno samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to hmotné, kulturní a další, včetně bytové. Znamená to, že dítě má určitý trvalý příjem finančních prostředků, z něhož své potřeby hradí (srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. II. ÚS 2121/14).

14. V případě rozhodování obecných soudů o vyživovací povinnosti je třeba přihlížet i k věku dítěte. Jakkoliv platí, že dosažení zletilosti dítěte nemá pro trvání vyživovací povinnosti hmotněprávní význam, je odlišná situace u nezletilého dítěte, které je s ohledem na stupeň svého fyzického a psychického vývoje a i podle právní úpravy zcela či převážně odkázáno na svoje rodiče, a dítěte zletilého, u něhož lze očekávat, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo, nevyskytnou-li se samozřejmě okolnosti, které tomu zcela nebo částečně brání (srov. opět nález Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. II. ÚS 2121/14).

15. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalovaná aktuálně řádně studuje 2. ročník oboru Chemie a chemické technologie na Fakultě chemické VUT v [obec]. Studium započala v akademickém roce 2022 2023. Studium zletilého dítěte na střední, příp. vysoké, škole je obecně okolností, která dítěti brání, aby se živilo samo, resp. aby bylo schopno samostatně uspokojovat všechny své potřeby. Ohledně studia žalované pak nebylo zjištěno, ba ani tvrzeno, že by se jednalo o studium samoúčelné, kterým by se žalovaná pouze snažila tzv. prodloužit mládí. Lze dále předpokládat, že z důvodu studia vysoké školy se žalované zvýšily její výdaje, a to v souvislosti s ubytováním na kolejích VUT v [obec], stravováním v menze a dojížděním do školy. Zahájení studia vysoké školy bývá často důvodem pro podání návrhů na zvýšení výživného, neboť, jak je obecně známo, náklady na studium (které bývá často mimo bydliště dítěte) značně vzrostou. Za situace, kdy žalovaná tedy řádně studuje vysokou školu v prezenční formě, mimo místo jejího bydliště, nelze po žalované požadovat, aby se živila sama. Vyživovací povinnost vůči žalované tedy musí být zachována, což ostatně nesporovala žádná ze stran řízení.

16. Soud se dále zabýval tím, jaká je přiměřená výše výživného, která by spravedlivě reflektovala možnosti a schopnosti žalobkyně, jako osoby povinné hradit výživné, a odůvodněné potřeby žalované, jako osoby oprávněné. Žalobkyně v řízení svůj nárok na snížení výživného odůvodnila zejména tím, že v červenci 2023 nastoupila na mateřskou dovolenou, s tím, že termín porodu byl 15. 9. 2023, což mělo za následek snížení jejich příjmů. Soud připouští, že okolnost uvedená žalobkyní by obecně mohla být důvodem pro snížení výživného, neboť při nástupu na mateřskou, a následně rodičovskou dovolenou, dochází ke značnému poklesu příjmů. Soud byl nicméně povinen při posuzování možností a schopností žalobkyně přihlédnout i k dalším okolnostem týkajících se jejích poměrů (osobních, majetkových a finančních). Poté, co soud posoudil skutková zjištění ohledně poměrů žalobkyně jak jsou uvedeny výše (viz odst. 7), a to jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že stávající výše výživného, které je žalobkyně povinna hradit žalované, i nadále odpovídá možnostem a schopnostem žalobkyně a potřebám žalované. Žalobkyně od července 2023 začala bydlet se svým novým partnerem, otcem jejího novorozeného dítěte, v důsledku čehož jí klesly výdaje na bydlení. Partner žalobkyně sice žalobkyni podle jejího tvrzení přispívá pouze 4 000 Kč měsíčně, tedy méně než polovinu nájemného, to je nicméně věcí žalobkyně, jak se s partnerem dohodla. Soud má přitom za to, že partner, který vydělává okolo 20 000 Kč měsíčně, je schopen přispívat žalobkyni vyšší částkou, nadto za situace, kdy má se žalobkyní společné dítě. Dále pak žalobkyně obdržela před cca rokem a půl částku 750 000 Kč v rámci vypořádání SJM s bývalým manželem, otcem žalované. Je samozřejmé a pochopitelné, že žalobkyně musela investovat nějaké peníze za účelem obstarání si bydlení po rozvodu manželství, což i učinila, když si pronajala byt, v němž aktuálně s partnerem a jejich dítětem bydlí. [příjmení] obstarání bydlení pak žalobkyně využila peníze na koupi zahrady v k. ú. [obec] u [obec] za cenu 480 000 Kč, kterou aktuálně užívá rekreačně. Z výpisů účtů žalobkyně soud zjistil, že od 1. 1. 2022 žalobkyně převáděla ze svého běžného účtu na svůj spořící účet a naopak finanční částky v řádech desítek tisíc korun, několikrát takové finanční částky i vybírala v hotovosti. Obrat na běžném účtu žalobkyně byl za období od 01/ 2022 do 09/ 2023 okolo 2 mil. Kč. Žalobkyně uvedla, že hradila terénní úpravy zakoupené zahrady, aby se na ni dalo jezdit. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně disponovala vyšším obnosem peněz, i nad rámec obdrženého vypořádacího podílu ze SJM. Soud samozřejmě žalobkyni neupírá právo na to, aby si pořídila zahradu a činila na ní úpravy, nicméně má za to, že žalobkyně při nakládání (investicích) s penězi měla mít na zřeteli, že má dvě dcery, které dosud řádně studují a kterým je povinna hradit stanovené výživné. Ještě větší obezřetnosti pak měla žalobkyně dbát při nakládání s penězi za situace, kdy věděla, že čeká další dítě a bude muset nastoupit na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou. V řízení bylo však zjištěno, že žalobkyně např. v květnu 2023, tedy v době, kdy již musela vědět, že čeká další dítě, vybrala v hotovosti ze svého účtu 150 000 Kč, podle jejího tvrzení na úpravy zahrady. Nejednalo se tedy o nějaký nezbytný výdaj, např. na zajištění bytové potřeby. Soud tak s ohledem na výše uvedené okolnosti nakonec neshledal důvod pro snížení výživného, které je žalobkyně povinna hradit žalované, přestože došlo ke snížení příjmů žalobkyně, která aktuálně pobírá příspěvek 570 Kč denně (tj. cca 17 100 Kč měsíčně), a žalobu jako nedůvodnou zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Jelikož žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, byla v řízení plně procesně úspěšná žalovaná, které tak vůči žalobkyni přísluší náhrada nákladů řízení. Náklady řízení pak zahrnují odměnu za právní zastoupení za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 3. 7. 2023, účast u jednání dne 5. 9. 2023, doplnění tvrzení a důkazů ze dne 15. 9. 2023 a účast u jednání dne 1. 11. 2023) po 8 780 Kč tj. celkem 43 900 Kč, podle § 7, § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), když tarifní hodnota je tvořena pětinásobkem ročního plnění vypočteného z rozdílu mezi stávající výší výživného a požadovanou výší výživného (5 200 Kč – 2000 Kč = 3 200 Kč * 12 = 38 400 Kč * 5 = 192 000 Kč), a dále náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 3 a. t. za 5 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. celkem 1 500 Kč Náklady řízení v celkové výši 45 400 Kč, je žalobkyně povinna zaplatit v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecnou třídenní.

18. Za úkon„ vyjádření ze dne 19. 8. 2023“, jež si zástupce žalované vyčíslil v rámci nákladů řízení, soud náhradu žalované nepřiznal. Prvně soud podotýká, že datum úkonu je uvedeno chybně, neboť toto vyjádření (doplnění) došlo soudu dne 19. 9. 2023. Následně pak soud rozhodl o tom, že náhradu za tento úkon žalované nepřizná z důvodu, že podání je„ pouhým“ doplněním podání ze dne 15. 9. 2023, ve kterém zástupce žalované k výzvě soudu učiněné při jednání dne 5. 9. 2023 doplnil svá tvrzení a označil důkazy. Soud tak nepovažuje za spravedlivé, aby byla žalované přiznána náhrada za úkon, který jen doplňoval úkon již učiněný (za nějž náhrada přiznána byla). Nemůže jít k tíži žalobkyně, že žalovaná (její zástupce) neuvedla veškerá tvrzení v rámci jednoho úkonu a musela svůj úkon za čtyři dny ještě doplnit.