17 C 180/2026

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Kremzerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 11 261,73 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši částka za období od datum do datum, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou u Okresního soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalované zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, N-Times č. hodnota na základě, které poskytla žalované revolvingový úvěr s počátečním limitem ve výši částka. Žalovaná mohla poskytovaný úvěr čerpat opakovaně. Žalovaná však vyčerpala pouze jeho vázanou část ve výši částka, žádné další čerpání žalovaná neprovedla. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byl příslušný sazebník, přičemž podpisem smlouvy žalovaná výslovně potvrdila, že se se Sazebníkem seznámila. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splatit účelovou část úvěru ve výši částka spolu s úrokem ve výši 22,78 % ročně, a to v 24 měsíčních po částka splatných vždy k 15. dni v měsíci. První splátka byla splatná dne datum, dále se žalovaná zavázala platit poplatky v souladu se Sazebníkem. Žalovaná svou povinnost splácet úvěr neplnila řádně a včas a dostala se se splácením úvěrových splátek do prodlení. Žalovaná uhradila na úvěrovou pohledávku částku částka. V části 4 písm. (L) úvěrové smlouvy si žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně sjednali, že v případě prodlení žalované s řádnou úhradou splátky úvěru je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna po žalované požadovat podle části D) Sazebníku mimo jiné náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Podle části D) Sazebníku, který byl nedílnou součástí Smlouvy, se konkrétně jedná o (i) částku částka za 1. písemnou upomínku při prodlení se splátkou, (ii) částku částka za 2. písemnou upomínku při prodlení se splátkou a (iii) částku částka v případě ukončení Smlouvy ze strany právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu prodlení žalované trvajícího alespoň 3 měsíce. Podle části 5 bod 2. Smlouvy ve spojení s částí C) Sazebníku pak byla žalovaná rovněž povinna platit např. poplatek za měsíční výpis v papírové formě ve výši částka. V souvislosti s prodlením žalované s pátou splátkou splatnou ke dni datum byla žalované odeslána upomínka, a to v listopadu 2023, za kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované účtovala poplatek ve výši částka v souladu s částí 4 písm. (L) Smlouvy a částí D) Sazebníku. V souvislosti s prodlením žalované se sedmou splátkou splatnou ke dni datum byla žalované odeslána další upomínka, a to v lednu 2024, za kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované účtovala poplatek ve výši částka v souladu s částí 4 písm. (L) Smlouvy a částí D) Sazebníku. Při prodlení žalované s placením nejméně dvou splátek úvěru v dohodnutém termínu nebo jedné splátky po dobu trvající déle, než tři měsíce byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna od Smlouvy odstoupit a zároveň požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, případně dalšími peněžitými závazky. Vzhledem k tomu, že na úvěr nebylo plněno v souladu se smluvními ujednáními a žalovaná se dostala do prodlení minimálně s úhradou splátek splatných v prosinci 2023 až březnu 2024, využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva a od Smlouvy s účinností ke dni datum odstoupila, čímž se stal splatným celý nesplacený zůstatek úvěru včetně veškerého příslušenství. Za porušení povinnosti splácet úvěr řádně vedoucí k odstoupení od Smlouvy účtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalované smluvní pokutu ve výši částka podle části 4 písm. (L) Smlouvy a části D) Sazebníku. V případě prodlení žalované má pak žalobkyně nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení a úroků z úvěru z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni splatnosti zůstatku úvěru s příslušenstvím, do zaplacení. Úroky z úvěru se však žalobkyně rozhodla požadovat pouze do okamžiku odstoupení od Smlouvy. Žalovaná částka ve výši částka tak představuje dlužnou jistinu ve výši částka, dlužný poplatek za upomínku odeslanou žalované v lednu 2024 ve výši částka, dlužné poplatky za měsíční výpisy ve výši částka (5x částka za období listopad 2023 až březen 2024) a dlužné smluvní pokuty ve výši částka za porušení povinnosti splácet úvěr řádně vedoucí k odstoupení od Smlouvy. Žalobkyně dále požaduje příslušenství z dlužné jistiny, a to úrok ve výši částka odpovídající úroku ve výši 22,78 % ročně z částky částka od datum do datum a zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti, tedy ode dne datum, do zaplacení. Žalovaná po datu datum již ničeho neuhradila, dlužná jistina tedy přesně odpovídá dlužné jistině k datu odstoupení od Smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně v době uzavření smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované splácet poskytnutý úvěr s odbornou péči, na základě dostatečných informací získaných z dostupných databází, z vlastních systémů i od žalované a s vynaložením maximálního úsilí, když využila veškerých zdrojů o majetkové situaci žalované a žalované úvěr poskytl, když z provedených zjištění bylo zřejmé, že žalovaná bude schopna úvěr řádně splácet. Žalovaná uhradila celkem částka. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu formou předžalobní upomínky ze dne datum. Žalobkyně uzavřela dne datum smlouvu o postoupení pohledávek se společností právnická osoba. (právní předchůdkyně žalobkyně), na základě které byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.

2. V rámci podání ze dne datum žalobkyně doplnila k výzvě soudu svá skutková tvrzení ohledně prověřování úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně. Nejprve byla ověřena totožnost žadatele o úvěr, a to prostřednictvím dokladu totožnosti, který žadatel předloží. V případě žalované šlo o občanský průkaz č. hodnota platný do datum, zároveň byla ověřena platnost občanského průkazu v databázi neplatných dokladů s negativním výsledkem (tedy občanský průkaz nebyl označen jako neplatný). V rámci posuzování úvěruschopnosti byla provedena interní analýza příslušných klientských dat a jejich ověření a posouzení prošlo interními pravidly podle tzv. rozhodovacího stromu. Dále byly prověřeny veřejné a komerční registry či databáze shromažďující informace o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce žalovaného. Negativní výsledek posouzení z databází neumožňuje pokračování v procesu žádosti o poskytnutí úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně v době uzavření Smlouvy dále ověřovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a to vyhledáváním žalované v registru SOLUS; a získáním informací přímo od žalované – žalovaná při sjednání Smlouvy sdělila, že její hlavní čistý měsíční příjem z důchodu činí částka, její náklady na bydlení činí částka, je svobodná a nemá vyživovací povinnost. Měsíční splátka nového úvěru činila k datu uzavření Smlouvy částka, podle provedených zjištění nebyla žalovaná povinna hradit žádné další měsíční splátky úvěrů. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi příjmy žalované a jejími výdaji činil částka, dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že po odečtení nové měsíční splátky úvěru disponovala žalovaná dostatečně vysokou částkou pro zajištění svých veškerých základních potřeb. Dále žalobkyně v podání uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely Smlouvu, na jejímž základě bylo žalované umožněno opakovaně čerpat úvěr s počátečním disponibilním limitem ve výši částka. První čerpání ve výši částka bylo mezi stranami Smlouvy sjednáno s účelem úhrady kupní ceny zboží – telefon Samsung u společnosti právnická osoba („Obchodníka“). Uvedená kupní cena zboží byla proto na základě Smlouvy uhrazena ze strany COFIDIS přímo na účet Obchodníka č. č. účtu s variabilním symbolem odpovídajícím číslu Smlouvy dne datum. Uvedený účet má Obchodník registrován k platbě DPH. Další prostředky až do výše sjednaného limitu mohla žalovaná čerpat bez určení účelu, k dalšímu čerpání však ze strany žalované nedošlo. Žalovaná tedy úvěr čerpala pouze ve výši částka. Žalovaná měla podle Smlouvy (úvodní strana, část První čerpání a splácení úvěru) účelovou část poskytnutého úvěru spolu s úrokem ve výši 22,78 % ročně splatit ve 24 měsíčních splátkách po částka s tím, že splátky byly splatné vždy k 15. dni v měsíci. První splátka byla splatná dne datum. Žalovaná uhradila alespoň zčásti 6 splátek splatných od datum do datum, a to dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

4. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: - Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum a Sazebníku – revolvingový spotřebitelský úvěr N-TIMES, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru N-TIMES č. hodnota na základě, které poskytla žalované revolvingový úvěr s počátečním limitem ve výši částka. Žalovaná mohla poskytovaný úvěr čerpat opakovaně. První čerpání ve výši částka bylo mezi stranami Smlouvy sjednáno s účelem úhrady kupní ceny zboží – telefon Samsung u společnosti právnická osoba („Obchodníka“). Uvedená kupní cena zboží měla být proto na základě Smlouvy uhrazena ze strany právní předchůdkyně žalobkyně přímo na účet Obchodníka č. č. účtu s variabilním symbolem odpovídajícím číslu Smlouvy dne datum. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splatit účelovou část úvěru ve výši částka spolu s úrokem ve výši 22,78 % ročně, a to v 24 měsíčních po částka splatných vždy k 15. dni v měsíci. Roční úroková sazba činila 22,78 %, RPSN činila 22,8 %. První splátka byla splatná dne datum, dále se žalovaná zavázala platit poplatky v souladu se Sazebníkem, který byl nedílnou součástí smlouvy o úvěru, přičemž podpisem smlouvy žalovaná výslovně potvrdila, že se se Sazebníkem seznámila. V části 4 písm. (L) úvěrové smlouvy si žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně sjednali, že v případě prodlení žalovaného s řádnou úhradou splátky úvěru je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna po žalované požadovat podle části D) Sazebníku mimo jiné náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Podle části D) Sazebníku, který byl nedílnou součástí Smlouvy, se konkrétně jedná o (i) částku částka za 1. písemnou upomínku při prodlení se splátkou, (ii) částku částka za 2. písemnou upomínku při prodlení se splátkou a (iii) částku částka v případě ukončení Smlouvy ze strany právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu prodlení žalované trvajícího alespoň 3 měsíce. Podle části 5 bod 2. Smlouvy ve spojení s částí C) Sazebníku pak byla žalovaná rovněž povinna platit např. poplatek za měsíční výpis v papírové formě ve výši částka. Při prodlení žalované s placením nejméně dvou splátek úvěru v dohodnutém termínu nebo jedné splátky po dobu trvající déle než tři měsíce byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna od Smlouvy odstoupit a zároveň požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, případně dalšími peněžitými závazky. V případě prodlení žalované má pak žalobkyně nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení a úroků z úvěru z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni splatnosti zůstatku úvěru s příslušenstvím, do zaplacení. - Z odstoupení od smlouvy o úvěru a výzvy k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění ze dne datum a poštovního podacího archu, že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy č. hodnota v souladu se smlouvou z důvodu prodlení žalované s úhradou více než 2 úvěrových splátek nebo jedné úvěrové splátky po dobu delší než 3 měsíce a dluh žalovaná neuhradila ani přes předchozí výzvu, kdy jí byla poskytnuta lhůtu 30 dnů k úhradě dluhu. V odstoupení od smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalované sdělila, že odstoupení od smlouvy nabývá účinnosti okamžikem doručení, důsledkem je okamžitá splatnost celého úvěru, resp. všech dosud neuhrazených částek a dalších peněžitých závazků ze smlouvy. Odstoupení od smlouvy bylo žalované odesláno dne datum. - Z rozkladu plateb ze dne 8.l 7. 2025 soud zjistil, že žalovaná uhradila alespoň zčásti 6 splátek splatných od datum do datum, a to dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka, celkem tedy částku částka. - Z upomínky ze dne datum, že uvedeného dne žalobkyně vyhotovila upomínku pro žalovanou, v níž uvedla, že pohledávka včetně příslušenství činí ke dni datum částku částka a požádala žalovanou o úhradu nejpozději do datum s tím, že nedojde-li v této lhůtě ze strany žalované k její úhradě, bude žalobkyně situaci řešit zahájením soudního řízení. - Z kopie občanského průkazu č. hodnota, že tento patří žalované. - Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti smlouvy o úvěru č. hodnota, že totožnost klienta – žalované měla být ověřena občanským průkazem s identifikací na prodejně (na blízko), žalovaná byla lustrována v evidenci registru SOLUS, ostatní registry ověřovány nebyly (CEE, IS, registr CRIF, CRIBIS, registr NRKI), jako příjmy je uveden starobní či jiný důchod ve výši částka a mezi výdaji jsou uvedeny pouze náklady na bydlení – nájemné částka/měsíčně, v rámci kolonky ověření údajů s uvedením, že vždy přikládají zdroj, ze kterého byly zjištěny příjmy a výdaje, není nic zaškrtnuto. Údaje ověřovány nebyly. Následně právní předchůdkyně žalobkyně provedla pouhé odečtení neověřených částek příjmu a výdaje na bydlení a uzavřela, že rozdíl příjmů a výdajů činí částka, což při úvěrové splátce částka, vyhodnotila tak, že žalovaná je shledána úvěruschopnou. - Z oznámení o odchozí platbě, že dne datum byla ve prospěch účtu č. č. účtu, VS var. symbol, uhrazena částka částka, a to z účtu č. č. účtu. - Z listiny Údaje o subjektu DPH, že účet č. č. účtu náleží společnosti právnická osoba - Z předžalobní výzvy s podacím archem bylo zjištěno, že dne datum byla právním zástupcem žalobkyně vyhotovena předžalobní výzva, která byla žalované odeslána dne datum. - Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně Přílohy č. hodnota - Seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, že pohledávka za žalovanou byla touto smlouvou postoupena z původního věřitele, společnosti právnická osoba. IČ IČO na žalobkyni.

5. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru N-TIMES č. hodnota na základě, které poskytla žalované revolvingový úvěr s počátečním limitem ve výši částka. Žalovaná mohla poskytovaný úvěr čerpat opakovaně, avšak žalovaná vyčerpala pouze účelově vázanou část ve výši částka, kdy bylo mezi stranami Smlouvy sjednáno, že účelem bude úhrada kupní ceny zboží – telefon Samsung u společnosti právnická osoba („Obchodníka“). Uvedená kupní cena zboží byla na základě Smlouvy uhrazena ze strany právní předchůdkyně žalobkyně přímo na účet Obchodníka č. č. účtu s variabilním symbolem odpovídajícím číslu Smlouvy dne datum. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splatit účelovou část úvěru ve výši částka spolu s úrokem ve výši 22,78 % ročně, a to v 24 měsíčních po částka splatných vždy k 15. dni v měsíci. Roční úroková sazba činila 22,78 %, RPSN činila 22,8 %. První splátka byla splatná dne datum, dále se žalovaná zavázala platit poplatky v souladu se Sazebníkem, který byl nedílnou součástí smlouvy o úvěru, přičemž podpisem smlouvy žalovaná výslovně potvrdila, že se se Sazebníkem seznámila. Dle zprávy o posouzení úvěruschopnosti smlouvy o úvěru č. hodnota byla totožnost žalované ověřena občanským průkazem s identifikací na prodejně (na blízko), žalovaná byla lustrována v evidenci registru SOLUS, ostatní registry ověřovány nebyly (CEE, IS, registr CRIF, CRIBIS, registr NRKI), jako příjmy je uveden starobní či jiný důchod ve výši částka a mezi výdaji jsou uvedeny pouze náklady na bydlení – nájemné částka/měsíčně, v rámci kolonky ověření údajů s uvedením, že vždy přikládají zdroj, ze kterého byly zjištěny příjmy a výdaje, není nic zaškrtnuto. Údaje ověřovány nebyly. Následně právní předchůdkyně žalobkyně provedla pouhé odečtení neověřených částek příjmu a výdaje na bydlení a uzavřela, že rozdíl příjmů a výdajů činí částka, což při úvěrové splátce částka, vyhodnotila tak, že žalovaná je shledána úvěruschopnou. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem částku částka. Právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy o úvěru odstoupila dopisem ze dne datum, který byl žalované odeslán dne datum. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, že pohledávka za žalovanou byla postoupena z původního věřitele, společnosti právnická osoba. IČ IČO na žalobkyni. Dne datum byla právním zástupcem žalobkyně vyhotovena předžalobní výzva, která byla žalované odeslána dne datum.

6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

8. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

9. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

10. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

11. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona č. 257/2016 Sb.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle ust. 1812 odst. 1, 2 občanského zákoníku, lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se v neprospěch spotřebitele od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

17. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

18. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle ustanovení § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

20. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

21. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

23. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

24. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka.

25. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy její právní předchůdkyně provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

26. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby právní předchůdkyně žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

27. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řádně, když k posouzení úvěruschopnosti žalované předložila pouze zprávu o posouzení úvěruschopnost žalované, ve které je tvrzeno, že totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem s identifikací na prodejně (na blízko), žalovaná byla lustrována v evidenci registru SOLUS, ostatní registry ověřovány nebyly (CEE, IS, registr CRIF, CRIBIS, registr NRKI), jako příjmy je uveden starobní či jiný důchod ve výši částka a mezi výdaji jsou uvedeny pouze náklady na bydlení – nájemné částka/měsíčně, v rámci kolonky ověření údajů s uvedením, že vždy přikládají zdroj, ze kterého byly zjištěny příjmy a výdaje, není nic zaškrtnuto. Údaje ověřovány nebyly. Následně právní předchůdkyně žalobkyně provedla pouhé odečtení neověřených částek příjmu a výdaje na bydlení a uzavřela, že rozdíl příjmů a výdajů činí částka, což při úvěrové splátce částka, vyhodnotila tak, že žalovaná je shledána úvěruschopnou. Žalobkyně však kromě kopie občanského průkazu žalované, což svědčí pouze o tom, že si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalované, žádné jiné listiny prokazující aspoň údaje v této zprávě deklarované, tj. výše starobního či jiného důchodu a nákladů na bydlení – nájemné, soudu nepředložila, a to ani přes výzvu doručenou právnímu zástupci žalobkyně dne11. 6. 2026 s dostatečným předstihem před nařízeným jednáním, ani přes výzvu učiněnou přímo u jednání dne datum v souladu s ust. § 118a odst. 1 a 3 k doplnění skutkových tvrzení ve vztahu k prověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru a označení důkazů k jejich prokázání.

28. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované, tedy aby mohla učinit závěr o tom, že žalované po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohla věřiteli pravidelně splácet sjednané splátky úvěru. Žalobkyně tak důkazní břemeno o tom, že její právní předchůdkyně řádně a úplně posoudila před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované, v tomto řízení neunesla. Tato skutečnost tak zakládá absolutní dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 občanského zákoníku.

29. Tato skutečnost tak zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku.

30. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ust. § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Jak dovodil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. spisová značka, z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy.

31. Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud.

32. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok pouze na uhrazení dlužné jistiny, když s ohledem na neplatnost celé smlouvy nemohlo platně dojít ke sjednání úroků a poplatků. Soud tedy zavázal žalovanou k úhradě zbývající dlužné jistiny úvěru, tj. částky částka (částka – částka) , když v rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na účet společnosti právnická osoba zaslala v souladu s ujednáním v úvěrové smlouvě dle doložených listin celkem částku částka za mobilní telefon Samsung, zakoupený žalovanou a ze skutkových tvrzení žalobkyně i z provedených důkazů – rozkladu plateb vyplývá, že žalovaná na úvěr uhradila celkem částku částka. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

33. Ve zbývajícím rozsahu, a to co se týká částky částka a požadovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši částka za období od datum do datum, pak byla žaloba z důvodů, již výše uvedených, zamítnuta.

34. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalobou byla žalobkyní požadovaná částka částka + částka + částka (zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku, tj. za období od datum do datum částkou částka) = celkem tedy částka částka. Žalobkyni byla přiznána částka částka, což je úspěch 50,25 %, v ostatním byla žaloba zamítnuta, tj. částka + částka (kapitalizovaný úrok ve výši částka za období od datum do datum) + částka (zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku, tj. za období od datum do datum částkou částka) = částka, což činí úspěch žalované ve výši 49,75 %. Úspěch žalobkyně činí 0,5 % oproti úspěchu žalované, tedy v nepatrné části, za této situace soud tedy rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.