17 C 193/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1 786 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 786 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 786 Kč od 2. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 11. 4. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 786 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 18. 8. 2020 kolem 23:00 v [obec] na ulici [ulice a číslo], fyzicky napadl svého syna [celé jméno žalovaného] a způsobil mu zranění, se kterým byl ošetřen ve Vojenské nemocnici [obec]. Žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví zdravotní výkony, léky, náklady na dopravu a prostředky zdravotnické techniky v částce 1 786 Kč. Odpovědnost žalovaného za uvedené poškození zdraví byla prokázána šetřením PČR. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nákladů léčení dopisem ze dne 4. 11. 2021, žalovaný však ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast na jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce.

3. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Usnesením Magistrátu města Olomouc, komise pro projednávání přestupků, ze dne 16. 11. 2020, byl odložen přestupek, kterého se měl dopustit žalovaný tím, že dne 18. 8. 2020 kolem 23:00 hod. v [obec] na ulici [ulice a číslo], fyzicky napadl svého syna [celé jméno žalovaného], kterého jednou udeřil pěstí do levého oka, čímž mu způsobil natažení krční páteře a hematom pod levým okem. Věc byla odložena z důvodu, že osoba postižená spácháním přestupku nedala k zahájení řízení souhlas. Žalobkyně vyúčtovala zdravotní péči svého pojištěnce [celé jméno žalovaného] ve Vojenské nemocnici [obec], poskytnutou z důvodu újmy na zdraví způsobené dne 18. 8. 2020, částkou 1 786,49 Kč. Žalobkyně dopisem ze dne 4. 11. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě částky 1 786 Kč do 15 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 16. 11. 2021.

5. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

6. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

7. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalobkyně v řízení prokázala, že na léčbu svého pojištěnce [celé jméno žalovaného] vynaložila částku 1 786 Kč. Újma na zdraví pojištěnce žalobkyně byla způsobena dne 18. 8. 2020, přičemž šetřením PČR bylo zjištěno, že újmu na zdraví měl pojištěnci žalobkyně způsobit svým protiprávním jednáním žalovaný. V řízení bylo dále na žalovaném, aby soudu tvrdil a prokázal, že žalobkyni žalovanou pohledávku uhradil, případně že jeho dluh vůči žalobkyni zanikl jinak, než splněním, nebo že nevznikl vůbec. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud proto vycházel ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů předložených žalobkyní a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 1 786 Kč představující vynaložené náklady na léčbu pojištěnce žalobkyně, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty k úhradě stanovené ve výzvě žalobkyně ze dne 4. 11. 2021, tj. ode dne 2. 12. 2021, do zaplacení. Lhůta k plnění byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 000 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří náhrada nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 2 x 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.