17 C 200/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 7 865 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 865 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 25. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 934 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 10. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 350 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 1 515 Kč s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě žalovanému poskytla dne 25. 5. 2021 úvěr. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na webových stránkách žalobkyně webová adresa, kde se žalovaný zaregistroval a zažádal o poskytnutí úvěru. Žalovaný souhlasil s podmínkami smlouvy i s VOP, a dále vyplnil dotazník ohledně jeho finanční situace. Na základě smlouvy pak byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč. Úrok z úvěru činil 1 350 Kč. Termín splatnosti úvěru byl stanoven na den 24. 6. 2021. Žalovaný ničeho neuhradil. Pro případ prodlení žalovaného s vrácením úvěru si strany smlouvy sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu za období od 25. 6. 2021 do 22. 4. 2022 ve výši 1 515 Kč. Před podáním žaloby, dne 22. 4. 2022, žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila.

3. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

4. Soud učinil na základě provedených důkazů následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Úroková sazba činila 0 % v případě splnění podmínek„ první půjčka zdarma“, jinak 0,9 % z vypůjčené částky denně. Strany smlouvy si sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení žalovaného. Žalobkyně úvěr žalovanému poskytla dne 25. 5. 2021 převodem na bankovní účet žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 22. 4. 2022.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

7. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

8. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná.

12. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla částku 5 000 Kč, kterou byl žalovaný povinen vrátit spolu s úrokem ve výši 0,9 % denně (tj. 1 350 Kč) do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru. Ve smlouvě o úvěru si účastníci rovněž platně sjednali povinnost žalovaného uhradit žalobkyni smluvní pokutu v případě prodlení se splacením úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení prokázala uzavření platné smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, bylo dále na žalovaném, aby soudu tvrdil a prokázal, že předmětný dluh žalobkyni uhradil, příp. že dluh zanikl jinak. Žalovaný tuto svou povinnost však nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 6 350 Kč, sestávající z dlužné jistiny úvěru a dlužného úroku, včetně zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru ode dne následujícího po dni splatnosti závazku do zaplacení, a dále smluvní pokutu ve výši 1 515 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 6 934 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem v celkové výši 4 500 Kč za 3 úkony právní služby po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) podle § 7, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), režijní paušál v celkové výši 900 Kč (3 x 300 Kč) podle § 13 odst. 3 a. t. a nakonec 21% DPH z odměny a paušálu ve výši 1 134 Kč Místo plnění bylo stanoveno k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením §149 odst. 1 o. s. ř., lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.