17 C 208/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Daduovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 323 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 323 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu – České republice prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Sokolově dne 6. 9. 2021 domáhala po žalovaném úhrady 323 Kč. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uznal své dluhy vůči žalobkyni co do důvodu a celkové výše 323 Kč. Žalovaný však dosud ničeho žalobkyni neuhradil.

2. Okresní soud v Sokolově usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Olomouci jako soudu místně příslušnému.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.

4. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas.

5. Z provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný písemně uznal vůči žalobkyni co do důvodu a výše své dluhy, a to dne 17. 9. 2021 dluh ve výši 30 Kč, dne 24. 11. 2011 dluhy ve výši 30 Kč a 18 Kč, dne 31. 10. 2011 dluhy ve výši 30 Kč a 18 Kč, dne 5. 12. 2011 ve dluhy výši 30 Kč a 18 Kč, dne 25. 4. 2012 dluh ve výši 30 Kč, dne 22. 5. 2012 dluh ve výši 89 Kč a dne 6. 3. 2013 dluh ve výši 30 Kč.

6. Podle § 558 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného ke dni uznání dluhů žalovaným, uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen, věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.

7. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citovanou právní normu a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná.

8. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný písemně uznal své dluhy vůči žalobkyni co do důvodu a výše. Má se tedy za to, že dluhy v době uznání trvaly. Bylo dále na žalovaném, aby soudu v řízení tvrdil a prokázal, že svůj dluh v celkové výši 323 Kč žalobkyni (alespoň částečně) uhradil, případně že dluh zanikl jinak, než splněním, nebo že dluh nevznikl vůbec. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela procesně pasivní. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 323 Kč v obecné třídenní pariční lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 300 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří náhrada nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za jeden úkon – sepis žaloby. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.

10. Nakonec soud uložil žalovanému povinnost uhradit státu – České republice soudní poplatek v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a Sazebníkem poplatků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.