17 C 229/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Daduovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 12 680 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 680 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 680 Kč od 26. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu – České republice prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 29. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 680 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnila tím, že dne 6. 4. 2020 kolem 03:45 hod. ve [obec], v bytě na ulici [ulice a číslo], žalovaný fyzicky napadl pojištěnce žalobkyně [jméno] [příjmení], který byl poté převezen sanitkou do nemocnice v [obec] k ošetření, bez následné hospitalizace. Podle příkazu Městského úřadu Bruntál ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo] 2020, právní moc ke dni 27. 5. 2020, byl žalovaný za toto jednání uznán vinným. Žalobkyně v příčinné souvislosti s jednání žalovaného, které vedlo k poškození zdraví [jméno] [příjmení], uhradila poskytovatelům zdravotních služeb – Zdravotnické záchranné službě Moravskoslezského kraje, p. o., [IČO], a Sdruženému zdravotnickému zařízení [obec], p. o., [IČO], za zdravotní výkony a přepravu náklady v celkové výši 12 680 Kč. V souladu s § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má žalobkyně právo na náhradu vynaložených nákladů vůči žalovanému. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dopisy ze dne 7. 6. 2021 a 2. 8. 2021, zaslané na žalobkyni známou adresu žalovaného. Žalovaný si výzvy nepřevzal a ničeho žalobkyni dosud neuhradil.

2. Žalovaný se při nařízeném jednání, které se konalo prostřednictvím videokonference dne 15. 2. 2022, vyjádřil tak, že nechápe, proč by měl žalovanou částku hradit, neboť panu [příjmení] nic neudělal. Žalovaný jej pouze vyhodil z domu, ale ani se ho nedotkl, a pan [příjmení] si až poté sám zavolal sanitku. Dále uvedl, že mu od Městského úřadu v Bruntále nikdy nic nepřišlo, a to ani do zřízené datové schránky, ani na Městský úřad ve Šternberku, kde má nahlášený trvalý pobyt. Žalovaný soudu navrhl, aby žalobu zamítl, že ničeho hradit nebude, protože nic neudělal.

3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) z výpisu z OR bylo zjištěno, že žalobkyně je zdravotní pojišťovnou s datem vzniku a zápisu 29. 10. 1992; -) z dokladu o pojistném vztahu bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], RČ [číslo], je pojištěncem žalobkyně; -) z oznámení Policie České republiky ze dne 16. 4. 2020 bylo zjištěno, že Policie ČR oznámila žalobkyni, že [jméno] [příjmení], [datum narození], utrpěl dne 6. 4. 2020 v 03:45 v [obec], [ulice a číslo], zranění, u něhož je podezření, že bylo způsobeno jednáním známé osoby, spočívající v tom, že osoby nejprve popíjeli alkohol a po slovní rozepři byl [jméno] [příjmení] známou osobou fyzicky napaden tak, že byl odstrčen a hlavou narazil do zdi a následně pod ztrátou rovnováhy pan [příjmení] upadl na zem, kde měl být asi dvakrát udeřen pěstí do obličeje, a že pan [příjmení] byl ošetřen u chirurgické příjmové ambulanci v SZZ [obec]. Věc byla oznámena MěÚ [obec] k projednání; -) z příkazu MěÚ [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo] 2020, právní moc dne 27. 5. 2020, bylo zjištěno, že obviněný žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) a písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., když dne 6. 4. 2020 kolem 03:45 v bytě na ulici [ulice a číslo], [obec], strčil do [jméno] [příjmení] tak, že ten narazil do zdi a minimálně dvakrát jej udeřil pěstí do obličeje. Žalovanému byla uložena pokuta ve výši 2 000 Kč. Žalovaný byl poučen o možnosti podat proti příkazu odpor do 8 dnů ode dne jeho oznámení k MěÚ [obec], a dále, že příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Z kopie prohlášení v případě vrácení zásilky bylo zjištěno, že příkaz byl uložen u MěÚ [obec] od 6. 5. 2020 do 18. 5. 2020 a že zásilku nebylo možné vhodit do schránky, protože byla doručena do sídla MěÚ; -) z posudku ze dne 27. 4. 2021 bylo zjištěno, že výše vynaložených nákladů na hrazené služby u pojištěnce [jméno] [příjmení] činila 12 680,02 Kč; -) z výpisu nákladů na hrazené služby u pacienta [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že náklady vyšetření, péči a jízdu vozidlem ZZS dne 6. 4. 2020 činily celkem 12 680,02 Kč; -) z opisu přijatých faktur z KDF a výpisu z bankovních účtů bylo zjištěno, že žalobkyně učinila v dubnu 2020 platby na účet Sdruženého zdravotnického zařízení a Zdravotnické záchranné služby; -) z výzvy k zaplacení ze dne 7. 6. 2021 a opětovné výzvy ze dne 2. 8. 2021, včetně dodejek, bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní upomínán k úhradě částky 12 680 Kč, a že se výzvy nepodařilo žalovanému doručit z důvodu, že je na uvedené adrese neznámý, resp. nemá schránku.

4. Z úřední činnosti soud zjistil, že žalovaný má podle výpisu ISZR trvalou adresu [adresa žalovaného], a že od 21. 1. 2021 je ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Pardubice.

5. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl příkazem MěÚ [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo] 2020 pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, když dne 6. 4. 2020 kolem 03:45 v bytě na ulici [ulice a číslo], [obec], strčil do [jméno] [příjmení] tak, že ten narazil do zdi a minimálně dvakrát jej udeřil pěstí do obličeje. Žalovaný byl poučen o možnosti podat proti příkazu odpor do 8 dnů ode dne jeho oznámení k MěÚ [obec], a dále, že příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Příkaz byl uložen u MěÚ [obec], u kterého má žalovaný nahlášen trvalý pobyt, od 6. 5. 2020 do 18. 5. 2020 a poté byla zásilka vrácena. Náklady za hrazené služby, tj. za vyšetření [jméno] [příjmení] ve zdravotnickém zařízení a převoz sanitkou, činily celkem částku 12 680 Kč. [jméno] [příjmení] je pojištěncem žalobkyně, která uhradila zdravotnickému zařízení a záchranné službě platby za vyšetření a převoz. Žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě částky 12 680 Kč výzvami ze dne 7. 6. 2021 a 2. 8. 2021, které se však žalovanému nepodařilo doručit.

6. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

7. Podle § 55 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou poskytovatelé povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytli hrazené služby, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby. Oznamovací povinnost mají i orgány Policie České republiky, státní zastupitelství, obecní úřady nebo zvláštní orgány obcí projednávající přestupky podle zvláštního právního předpisu68 a soudy. Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní do 1 měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost oznamuje, o ní dozvěděl.

8. Podle § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

9. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná.

12. Žalobkyně v řízení prokázala, že uhradila zdravotnickému zařízení v [obec] a záchranné zdravotní službě náklady za vyšetření a převoz pojištěnce žalobkyně [jméno] [příjmení] dne 6. 4. 2020 v celkové výši 12 680 Kč. Dále bylo v řízení prokázáno, že převoz [jméno] [příjmení] a následné vyšetření ve zdravotnickém zařízení bylo provedeno z důvodu jeho zranění, které vzniklo následkem protiprávního jednání žalovaného. Ve smyslu výše uvedeného § 135 odst. 1 o. s. ř. byl soud vázán rozhodnutím příslušného orgánu, že byl spáchán přestupek. V daném případě se pak jednalo o pravomocný příkaz Městského úřadu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo] 2020, podle nějž byl žalovaný uznán vinným tím, že strčil do [jméno] [příjmení] tak, že ten narazil do zdi a minimálně dvakrát jej udeřil pěstí do obličeje, v důsledku čehož byl pak [jméno] [příjmení] ošetřen u chirurgické příjmové ambulance v SZZ [obec]. Ve smyslu § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. tak má žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného vůči svému pojištěnci. Námitku žalovaného, že o příkazu Městského úřadu nic nevěděl, že mu nebyl doručen do datové schránky a na Městském úřadě ve [obec] mu sdělili, že tam žádný„ dopis“ nemá, soud neshledal důvodnou. Soud se sice s odkazem na § 45 odst. 2 o. s. ř. ztotožňuje s názorem žalovaného, že mu mělo být doručováno do datové schránky, měl-li ji žalovaný v rozhodné době zřízenou. Nicméně v řízení bylo přiloženou kopií doručenky prokázáno, že písemnost (příkaz Městského úřadu v Bruntále) byla doručena na trvalou adresu žalovaného evidovanou v sídle Městského úřadu ve Šternberku, kde byla uložena od 6. 5. 2020 do 18. 5. 2020. Žalovaný přitom ke svému tvrzení, že mu bylo sděleno, že na úřadě nemá žádný„ dopis“, soudu neoznačil žádné důkazy. S ohledem na uvedené vycházel soud ze skutečnosti, že žalovanému byl příkaz Městského soudu v Bruntále doručen, žalovaný proti němu nepodal ve stanovené lhůtě odpor a příkaz tak nabyl právní moci. Jelikož, jak bylo již uvedeno výše, je soud vázán rozhodnutím o přestupku, nemohlo být soudem v tomto řízení (k námitce žalovaného) ani přezkoumáváno, zda se žalovaný protiprávního jednání vůči pojištěnci žalobkyně skutečně dopustil, či nikoli. Vzhledem k tomu, že v řízení tak bylo prokázáno, že zde byla příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalovaného, uvedeným v příkazu Městského úřadu v Bruntále ze dne 29. 4. 2020, a vynaloženými náklady na převoz a vyšetření pojištěnce žalobkyně [jméno] [příjmení], a že žalobkyně tyto náklady uhradila příslušnému zdravotnickému zařízení a záchranné zdravotnické službě, přiznal soud žalobkyni vůči žalovanému nárok na náhradu nákladů za hrazené služby v celkové výši 12 680 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou uvedených nákladů za hrazené služby, přiznal soud žalobkyni rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně zaslala žalovanému na žalobkyni známou adresu výzvu k plnění dne 10. 6. 2021, jelikož adresát nebyl zastižen, byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí dne 15. 6. 2021, fikce doručení nastala desátým dnem, tj. 25. 6. 2021. Žalovaný měl dlužnou částku uhradit do 30 dnů od doručení, tj. do 25. 7. 2021. Následujícím dnem se žalovaný dostal do prodlení.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 900 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří náhrada nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 3 x 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za tři úkony (sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění a účast na jednání dne 15. 2. 2022). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.

14. Nakonec soud rozhodl v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a Sazebníkem poplatků, o povinnosti žalovaného zaplatit státu – České republice prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.