17 C 249/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A . se sídlem Adresa žalobkyně A , PSČ 00 Anonymizováno , Anonymizováno republika, reg. č. Anonymizováno , podnikající na území České republiky prostřednictvím Jméno žalobkyně A ., organizační složka, IČO IČO žalobkyně B , sídlem Adresa žalobkyně B č. Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 50.177 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50.177 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7.469 Kč, úrokem 15 % ročně z částky 50.177 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50.177 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3.497,30 Kč a úroku ve výši 8,8 % ročně z částky 50.177 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 25.092 Kč k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 1. 11. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 50.177 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 27. 3. 2023 uzavřela se žalovaným smlouvu používání kreditní karty , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, , která byla smlouvou o úvěru a na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 50.000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Ve smlouvě byly sjednány smluvní úroky ve výši 23,8 % ročně z dosud nesplacené čerpané jistiny a ve výši 38,8 % ročně z nedovoleného přečerpání limitu a jistiny po splatnosti. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy, když neuhradil splátky za měsíce 09-11/2023, a žalobkyně proto vypověděla smlouvu, čímž se stal celý dluh ke dni 30. 11. 2023 splatný. Žalobkyně požadovala úhradu dlužné jistiny úvěru ve výši 50.177 Kč, neuhrazeného smluvního úroku kapitalizovaného za období od 27. 3. 2023 do 9. 10. 2024 ve výši 10.966,30 Kč, smluvního úroku ve výši 23,8 % ročně z částky 50.177 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 50.177 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez předchozí omluvy nedostavil.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:- ze smlouvy o vedení účtu u , Anonymizováno, ze dne 18. 7. 2019 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným a že smlouvou byl žalovanému zřízen a veden bankovní účet u žalobkyně;- ze žádosti o zřízení účtu č. , Anonymizováno, ze dne 18. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný požádal u žalobkyně o zřízení účtu;- z formuláře o změně osobních údajů soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění;- ze sazebníku bankovních poplatků žalobkyně soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění;- z výpisu z kreditní karty žalovaného bylo zjištěno, jak žalovaný čerpal úvěr prostřednictvím kreditní karty ve výši 67.228,12 Kč;- z výzvy ze dne 30. 11. 2024 a dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 4.312,26 Kč do 7 dnů od doručení výzvy s tím, že nebude-li částka uhrazena, je tato výzva i vypovězením smlouvy o používání kreditní karty;- z transakční historie účtu žalovaného od 6. 6. 2023 do 5. 9. 2024 bylo zjištěno, že ke dni 5. 3. 2024 zůstatek na účtu žalovaného č. , č. účtu, činil – 9.500 Kč- z žádosti o vydání kreditní karty bylo zjištěno, že žadatelem byl žalovaný, který uvedl v žádosti své osobní údaje, že byl ženatý, bydlel v pronájmu a vyživoval 2 osoby (děti). Dále uvedl, že je OSVČ, jeho měsíční příjem činil 90.000 Kč a měsíční náklady na bydlení činily 6.000 Kč. Žalovaný žádal o kreditní kartu s výší úvěrového limitu do 50.000 Kč a roční úrokovou sazbou 23,8 %;- z výzvy ze dne 10. 10. 2024 a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 69.521,44 Kč do 7 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla předžalobní upomínkou;- z výpisu z rejstříku podnikatelů byly zjištěny údaje žalobkyně;- z výpisu informací o žalovaném bylo zjištěno, že žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného;- ze smlouvy o používání kreditní karty č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 27. 3. 2023, vč. VOP, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž žalobkyně se zavázala vydat žalovanému kreditní kartu a poskytnout mu úvěr, který mohl čerpat opakovaně prostřednictvím provádění transakcí do výše úvěrového limitu, který byl sjednán ve výši 50.000 Kč. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou 23,8 % ročně. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím mobilní aplikace;- z úrokového lístku žalobkyně bylo zjištěno, že úroková sazba pro kreditní karty činila 23,8 % ročně.

4. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 18. 7. 2019 smlouvu o vedení účtu u mBank. Dne 27. 3. 2023 účastníci prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli smlouvu o používání kreditní karty č. , Anonymizováno, /2023, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta kreditní karta, prostřednictvím níž mohl čerpat úvěr až do výše 50.000 Kč. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou ve výši 23,8 % ročně. Smlouva o poskytnutí kreditní karty byla uzavřena na základě žádosti žalovaného, v níž uvedl své osobní údaje, že byl ženatý, bydlel v pronájmu, měl dvě vyživovací povinnosti, byl OSVČ, čistý měsíční příjem činil 90.000 Kč a náklady na bydlení činily 6.000 Kč. Ke dni 5. 3. 2024 zůstatek na účtu žalovaného č. , č. účtu, činil – 9.500 Kč. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal. Dopisem ze dne 30. 11. 2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 4.312,26 Kč s tím, že nebude-li částka zaplacena do 7 dnů, byla uvedená výzva současně i vypovězením smlouvy o poskytnutí kreditní karty. Před podáním žaloby, dopisem ze dne 10. 10. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

7. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

8. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

14. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru:V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat úvěr až do výše 50.000 Kč prostřednictvím kreditní karty. Jelikož žalobkyně v řízení prokázala uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru, bylo dále na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že čerpaný úvěr žalobkyni uhradil, případně že dluh zanikl jinak. Žalovaný však tuto svou povinnost v řízení nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou dlužnou jistinu úvěru ve výši 50.177 Kč. Dále bylo žalobkyni přiznáno příslušenství pohledávky, kterým jsou smluvní úroky a zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Smluvní úrok pak byl žalobkyni přiznán v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., tj. ve smluvené výši po dobu 90 dnů ode dne vzniku prodlení žalovaného (počítáno podle splatnosti úvěru dne 30. 11. 2023), a dále pak ve výši, která odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecnou třídenní.

15. Žaloba byla zamítnuta v části, v níž žalobkyně požadovala úhradu smluvního úroku v rozporu s výše uvedeným § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 25.092 Kč, neboť žalobkyně nebyla v řízení procesně úspěšná jen v nepatrné části (části příslušenství), a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V dané věci náklady žalobkyně zahrnují zaplacený soudní poplatek ve výši 2.509 Kč, odměnu advokáta ve výši 15.700 Kč podle § 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) za 5 úkonů právní služby (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzva, vyjádření ze dne 14. 11. 2024 a účast u jednání dne 17. 12. 2024) po 3.140 Kč, náhrada hotových výdajů ve výši 1 500 Kč za 5 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t., náhrada cestovného na cestě , adresa, a zpět ve výši 1.064 Kč (počet km – 148, sazba náhrady vozidla – 5,60 Kč, sazba za litr paliva – 38,70 Kč, průměrná spotřeba podle TP – 4,1 l/100 km), náhrada za promeškaný čas ve výši 400 Kč (4 x 100Kč za každou započatou půlhodinu) podle § 14 odst. 1 a 3 a. t. a 21 % DPH ve výši 3.919 Kč. Lhůtu soud stanovil jako obecnou třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., místo k plnění k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.