17 C 262/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 20 044 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 044 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 044 Kč od 18. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 603 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 15. 9. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 044 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 18. 9. 2019 žalovaný fyzicky napadl strážníka Městské policie příjmení jméno příjmení, datum narození v budově Základní školy ulice v obec a způsobil mu zranění tváře a levého ucha s vystavením pracovní neschopnosti od 18. 9. 2019 do 6. 10. 2019. Incident byl projednán v rámci trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. spisová značka. Žalobkyně odškodnila pracovní úraz poškozeného jméno příjmení pod č. pojistné události číslo, kdy z titulu pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání vyplatila žalobkyně pojistné plnění ve výši 20 044 Kč, z nějž částka 17 899 Kč byla plněna poškozenému jméno příjmení, zahrnující bolestné ve výši 5 500 Kč, ztrátu na výdělku po zdanění ve výši 12 099 Kč a poplatek lékaři za zpracování posudku ve výši 300 Kč, a částka 2 145 Kč byla planěna Finančnímu úřadu jako odvod daně z příjmu. Vzhledem k tomu, že újma způsobená jméno příjmení vznikla zaviněním žalovaného, svědčilo Statutárnímu městu obec právo postihu vůči žalovanému podle § 2917 občanského zákoníku. Výplatou pojistného plnění přešlo právo postihu na žalobkyni podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb. Žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky dopisem ze dne 18. 5. 2022 a následně byl i upomínán. Žalovaný však nijak nereagoval a ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobkyně neuznal. Žalovaný uvedl, že podle něj nebyla jeho vina jednoznačná a zavinění mohlo být přisuzováno i poškozenému stejnou měrou, přičemž odkazoval na výpovědi v trestním řízení.

3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) ze záznamu o úrazu podepsaného dne 20. 9. 2019 bylo zjištěno, že postižený zaměstnanec jméno příjmení, datum narození, byl v pracovním poměru u Statutárního města Olomouc, IČO, a jeho pracovní neschopnost trvala od 18. 9. 2019 do 6. 10. 2019. Úraz se stal dne 18. 9. 2019 v 07:58 hod., druhem zranění bylo naražení a povrchové zranění – oděrka, zraněnou částí těla byla tvář – čelist na levé straně a levé ucho. Zdrojem zranění byli lidé, zvířata nebo přírodní živly a příčinou zranění bylo nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele. U postiženého zaměstnance nebyla zjištěna přítomnost alkoholu ani jiných návykových látek. K úrazu došlo podle záznamu tak, že při ranním dohledu u přechodu pro chodce u ZŠ ulice byl str. jméno kontaktován učitelkou ZŠ, která požádala o pomoc s agresivní osobou v budově školy. Při zkontaktování této osoby došlo k napadení str. jméno a následně str. příjmení, který byl fyzicky napaden pěstí pravé ruky do levé poloviny obličeje, přičemž bylo zasaženo jeho levé ucho a čelist na levé straně tváře, čímž mu byla způsobena drobná oděrka. Následně byla přivolána PČR a str. příjmení byl sanitním vozem převezen do FN obec; -) z dopisu Statutárního města Olomouc ze dne 9. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyni (dříve pod označením právnická osoba) bylo zasláno odškodnění pracovního úrazu jméno příjmení; -) z potvrzení o ztrátě na výdělku ze dne 9. 12. 2019 bylo zjištěno, že poškozený byl jméno příjmení, datum narození, zařazen jako strážník. Poškozený byl odměňován měsíční mzdou, jeho pracovní doba byla nerovnoměrná. Úraz se stal dne 18. 9. 2019, šlo o pracovní úraz a poškozený nebyl odškodněn zaměstnavatelem. Odpracovaná doba poškozeného v kalendářním čtvrtletí před vznikem škody činila 408,5 hodin. Hrubá mzda poškozeného v uvedeném období činila 114 689 Kč, průměrný hrubý hodinový výdělek činil 280,76 Kč, průměrný hrubý denní výdělek činil 3 080 Kč. Poškozený byl neschopen práce od 18. 9. 2019 do 6. 10. 2019, celkem 19 dnů, z toho zameškaných pracovních dnů 13. Na náhradě mzdy bylo vyplaceno 10 814 Kč, na nemocenských dávkách 3 580 Kč. Ztráta na výdělku činila 14 244 Kč; -) ze souhlasu se zpracováním osobních údajů ze dne 6. 12. 2019 bylo zjištěno, že jméno příjmení, datum narození, udělil žalobkyni souhlas se zpracováním osobních údajů; -) z lékařské zprávy FN obec ze dne 18. 9. 2019 bylo zjištěno, že byla vystavena pacientu jméno příjmení, diagnóza byla – povrchní poranění vlasové části hlavy, anamnéza byla –„ dnes napaden v škole chlapem (který napadl i dalšího policistu), udeřen pěstí do levého ucha, dále odřenina frontálně vpravo. Na vše si pamatuje, v bezvědomí nebyl, nauzea 0, zvracení 0, následně mu hučelo v L uchu, bolí ho zevní ucho“. Doporučen byl klidový režim, dostatek tekutin, kontrola u praktika podle potřeby; -) z daňového dokladu č. anonymizováno číslo ze dne 3. 12. 2019 bylo zjištěno, že byl vystaven MUDr. příjmení, praktickým lékařem, jméno příjmení za zprávu pro komerční pojišťovnu, přičemž byla účtována částka 300 Kč; -) ze záznamu o úrazu podepsaného dne 8. 10. 2019 bylo zjištěno, že trvání pracovní neschopnosti jméno příjmení bylo od 18. 9. 2019 do 6. 10. 2019, tj. 19 dnů; -) z hodnocení bolestného žalobkyní bylo zjištěno, že se vztahovalo k úrazu ze dne 18. 9. 2019, poškozeným byl jméno příjmení, datum narození, poškození zdraví zahrnovalo otřes krční míchy a pohmoždění ušní krajiny vlevo a front. krajiny vlevo. Celkový počet bodů 100. Posudek zpracoval MUDr. příjmení, praktický lékař dne 3. 12. 2019; -) z výpisu lékařských zpráv jméno příjmení bylo zjištěno, že mu byla vystavena neschopenka dne 18. 9. 2019, která byla ukončena 6. 10. 2019; -) z likvidační zprávy škody na zdraví – daň ze dne 20. 12. 2019 bylo zjištěno, že pojištěným bylo Statutární město Olomouc, poškozeným jméno příjmení, jednalo se o zákonné pojištění pracovního úrazu a nemoci z povolání, vzniklá škoda činila 20 044 Kč a zahrnovala bolestné, ztrátu na výdělku a lékařský honorář. Spoluvina byla 0 %. Plnění ve výši 17 899 Kč bylo zasláno poškozenému a daň ve výši 2 145 Kč měla být zaslána Finančnímu úřadu; -) z dopisu Městské policie obec ze dne 2. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyni bylo sděleno, že ve věci pracovního úrazu str. příjmení ze dne 18. 9. 2019 je vedeno vyšetřování pro podezření ze spáchání trestného činu násilí proti úřední osobě pod číslo jednací; -) z dopisu PČR, územního odboru obec, 2. oddělení kriminality ze dne 3. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyni bylo sděleno, že ve věci fyzického napadení str. příjmení byl podán návrh na podání obžaloby a věc byla odeslána Okresnímu státnímu zastupitelství; -) z výpisu platby bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 27. 12. 2019 na účet č. bankovní účet částku 17 899 Kč; -) z položkového výpisu daní ze systému příjmení za období číslo bylo zjištěno, že dne 18. 9. 2019 byla vyplacena daň ve výši 2 145 Kč; -) z informací žalobkyně o výplatě pojistného plnění bylo zjištěno, že pojišťovna ukončila šetření pojistné události ze dne 18. 9. 2019, celkové plnění činilo 20 044 Kč, z toho 5 500 Kč jako náhrada bolestného, 12 099 Kč jako náhrada čisté ztráty na výdělku, 2 145 Kč jako daň zálohová a 300 Kč jako lékařský honorář. Pojistníkem bylo Statutární město Olomouc, poškozeným jméno příjmení; -) z uplatnění práva žalobkyně na náhradu ze dne 18. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 20 044 Kč do 17. 6. 2022; -) z upomínky žalobkyně ze dne 26. 7. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky do 9. 8. 2022; -) z dopisu žalobkyně ze dne 25. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalovanému opětovně zaslala upomínku formou obyčejné zásilky; -) z obsahu spisu vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 4 T 72/2020 bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 2. 12. 2021, č. j. číslo jednací, právní moc dne 21. 7. 2022, byl žalovaný mj. uznán vinným, že dne 18. 9. 2019 v obec na ulici ulice v budově ZŠ obec – část obce udeřil strážníka jméno příjmení pěstí pravé ruky do hlavy přes levé ucho a čelist a způsobil mu pohmožděninu pravé strany čela, bolestivost levého ucha a léčení v pracovní neschopnosti od 18. 9. 2019 do 6. 10. 2019, čímž spáchal zločin násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) trestního zákoníku a přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, že rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 21. 7. 2022, č. j. číslo jednací, byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen co do výroku o trestu, jinak zůstal nezměněn, a že usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2023 bylo dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 21. 7. 2022, č. j. číslo jednací, odmítnuto.

4. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný byl pravomocně uznán vinným tím, že dne 18. 9. 2019 v obec na ulici ulice v budově ZŠ obec – část obce udeřil strážníka jméno příjmení, datum narození, pěstí pravé ruky do hlavy přes levé ucho a čelist a způsobil mu pohmožděninu pravé strany čela, bolestivost levého ucha a léčení v pracovní neschopnosti od 18. 9. 2019 do 6. 10. 2019. jméno příjmení byl v pracovním poměru u Statutárního města Olomouc, IČO, na pozici strážník. jméno příjmení byl odměňován měsíční mzdou, jeho pracovní doba byla nerovnoměrná. Odpracovaná doba poškozeného v kalendářním čtvrtletí před vznikem škody činila 408,5 hodin. Hrubá mzda poškozeného v uvedeném období činila 114 689 Kč, průměrný hrubý hodinový výdělek činil 280,76 Kč, průměrný hrubý denní výdělek činil 3 080 Kč. Poškozený byl neschopen práce celkem 19 dnů, z toho zameškaných pracovních dnů bylo 13. Na náhradě mzdy bylo vyplaceno 10 814 Kč, na nemocenských dávkách 3 580 Kč. Hrubá ztráta na výdělku činila 14 244 Kč. Žalobkyně v hodnocení bolestného vztahujícímu se k úrazu jméno příjmení ze dne 18. 9. 2019 uvedla, že poškození zdraví zahrnovalo otřes krční míchy a pohmoždění ušní krajiny vlevo a front. krajiny vlevo. Celkový počet bodů činil 100. Posudek zpracoval MUDr. příjmení, praktický lékař. Žalobkyně po ukončení šetření pojistné události ze dne 18. 9. 2019, vyplatila pojistné plnění v celkové výši 20 044 Kč, z toho 5 500 Kč jako náhradu bolestného, 12 099 Kč jako náhradu čisté ztráty na výdělku, 2 145 Kč jako zálohovou daň a 300 Kč za lékařský honorář. Plnění ve výši 17 899 Kč bylo zasláno jméno příjmení jako poškozenému a daň ve výši 2 145 Kč byla zaslána Finančnímu úřadu. Žalobkyně dopisem ze dne 18. 5. 2022 vyzvala žalovaného k úhradě částky 20 044 Kč do 17. 6. 2022 a dopisem ze dne 26. 7. 2022 jej vyzvala opětovně k úhradě žalované částky, tentokrát do 9. 8. 2022.

5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

6. Podle § 269 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

7. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb. má zaměstnavatel právo, aby za něj pojišťovna příslušná podle § 1 (dále jen "pojišťovna") nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Nárok na náhradu škody z události, která by mohla být důvodem vzniku práva na plnění pojišťovny (dále jen "škodná událost"), musí být poprvé uplatněn zaměstnavatelem u pojišťovny v době trvání zákonného pojištění, s výjimkou případů, kdy poškozený má právo na plnění přímo vůči příslušné pojišťovně.

8. Podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., pokud pojišťovna nahradila za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná.

12. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl pravomocně uznán vinným tím, že dne 18. 9. 2019 způsobil jméno příjmení pracovní úraz (popsaný výše). Dále žalobkyně v řízení prokázala, že v souladu s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb. vyplatila za pojistníka Statutární město Olomouc, zaměstnavatele jméno příjmení, pojistné plnění v celkové výši 20 044 Kč, a to z důvodu výše uvedené pojistné události ze dne 18. 9. 2019, při které byl způsoben pracovní úraz jméno příjmení. Žalobkyně je proto v souladu s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb. oprávněna požadovat po žalovaném uhrazení škody, kterou za zaměstnavatele jméno příjmení nahradila. Škoda ve výši 20 044 Kč se přitom skládá z náhrady bolestného ve výši 5 500 Kč, náhrady čisté ztráty na výdělku ve výši 12 099 Kč, zálohové daně ve výši 2 145 Kč a náhrady za lékařský honorář ve výši 300 Kč. Žalovaný pak v řízení netvrdil ani neprokázal, že své povinnosti uhradit vzniklou škodu žalobkyni dostál. Žalovaný během celého řízení zaslal soudu pouze vyjádření, v němž namítal, že jeho vina nebyla jednoznačná a zavinění mohlo být přisuzováno i poškozenému stejnou měrou. S uvedenou námitkou se však již vypořádal soud prvního stupně i soud odvolací v trestním řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 4 T 72/2020. V souladu s § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánu o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal. Soud proto vycházel z pravomocného rozsudku, jímž byl žalovaný uznán vinným tím, že jméno příjmení způsobil výše popsaný pracovní úraz. Vzhledem k tomu, že se žalovaný s plněním svého závazku vůči žalobkyni ocitl v prodlení, neboť škodu nenahradil ani k výzvě žalobkyně, vzniklo žalobkyni rovněž právo na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty k zaplacení stanovené ve výzvě ze dne 18. 5. 2022 do zaplacení.

13. Pro nadbytečnost soud zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu výslechem jméno příjmení a obvodního lékaře, který jméno příjmení vystavil pracovní neschopnost, a znaleckým posudkem z oboru lékařství a chirurgie. Jak uvedeno v předchozím odstavci, soud při posuzování toho, zda žalovaný odpovídal za škodu, kterou žalobkyně nahradila, vycházel z pravomocného rozsudku vydaného v trestním řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka. Bylo by proto nadbytečné opakovat důkazy, které v tomto trestním řízení byly řádně provedeny.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 603 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení zahrnují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 003 Kč a náhradu nákladů nezastoupeného účastníka za dva úkony ve věci (sepis žaloby, zaslání předžalobní upomínky) ve výši 2 x 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.