17 C 280/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 12 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 500 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 5. 1. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 17. 2. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 20. 2. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 28. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 452 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 3. 10. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 12 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že ve dnech 13. 12. 2021, 26. 12. 2021, 7. 2. 2022, 10. 2. 2022 a 18. 2. 2022 byl žalovaný převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt ve smyslu zákona č. 373/2011 Sb. Za tyto úkony vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši 5 x 2 500 Kč. Žalovaný uznal své dluhy co do důvodu a výše s povinností zaplatit je vždy do 8 dnů. Žalovaný však dlužné částky ve lhůtě splatnosti žalobkyni neuhradil. Žalovanému byly zaslány písemné výzvy k úhradě dluhu dne 7. 4. 2022 a 22. 6. 2022 Ani přes tuto skutečnost však žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas.

4. Soud na základě předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl ode dne 18. 2. 2022 od 11:04 hod. do dne 19. 2. 2022 do 07:42 hod., ode dne 10. 2. 2022 od 14:18 hod. do dne 11. 2. 2022 do 07:25 hod., ode dne 7. 2. 2022 od 21:03 hod. do dne 8. 2. 2022 do 07:52 hod., ode dne 26. 12. 2021 od 17:30 hod. do dne 27. 12. 2021 do 07:32 hod. a ode dne 13. 12. 2021 od 16:36 hod. do dne 14. 12. 2021 do 07:20 hod. z důvodu akutní intoxikace způsobené alkoholem umístěn v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému za každý z uvedených záchytů v záchytné stanici žalobkyně částku ve výši 2 500 Kč, která byla splatná do 8 dnů ode dne vystavení vyúčtování. Žalovaný svým podpisem vyúčtování za poskytnuté služby (záchyty) současně uznal své dluhy co do důvodu a v plné výši. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužných částek včetně zákonného úroku z prodlení dopisy ze dne 5. 4. 2022 a 20. 6. 2022, avšak bez úspěchu.

5. Podle § 89a odst. 1 až 4 násl. zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen„ zákon č. 373/2011“) protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen "záchytná služba") je zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Záchytná služba se poskytuje v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici (dále jen "záchytná stanice"). Záchytná stanice je zdravotnické zařízení. Záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací. Záchytnou službu zajišťuje na svém území kraj v samostatné působnosti.

6. Podle § 89e odst. 1 zákona číslo prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je v celém rozsahu důvodná.

10. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl celkem 5 x ve výše uvedených dnech hospitalizován v záchytné stanici žalobkyně, která mu za každý záchyt následně vyúčtovala částku 2 500 Kč. Žalovaný žalobní pohledávky žalobkyně co do důvodu a výše uznal, žalobkyně tedy vznik dluhů ani jejich výši v daném řízení prokazovat nemusela, a proto bylo na žalovaném, aby soudu v řízení tvrdil a prokázal, že dluhy splnil, příp. že jeho dluhy vůči žalobkyni zanikly jinak. Jelikož žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní, soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých dlužných částek, vždy ode dne následujícího po dni splatnosti vystavených vyúčtování za záchyty. Lhůtu k plnění soud stanovil jako obecnou třídenní v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 452 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále odměna advokáta za čtyři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, 2 x výzva k úhradě) po 200 Kč v celkové výši 800 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, dále 4 režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 2 452 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.