Okresní soud v Olomouci · Rozsudek

17 C 304/2023

č. j. 17 C 304/2023-116

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-02-05 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSOL:2024:17.C.304.2023.1

Citované zákony (18)

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 10 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 263,46 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 862,70 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 800 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, úrokem 16,9 % ročně z částky 9 000 Kč od 2. 6. 2023 do 26. 6. 2023 a úrokem 15 % ročně z částky 9 000 Kč od 27. 6. 2023 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení úroku 1,9 % ročně z částky 9 000 Kč od 27. 6. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 133,34 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., ve lhůtě do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 27. 9. 2023, doplněnou podáním doručeným soudu dne 18. 12. 2023, domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 263,46 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 862,70 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 800 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 9 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ [anonymizováno]“), uzavřel se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“), ve které se [anonymizováno] zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do limitu 9 000 Kč. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník [anonymizováno]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel úvěru splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získal při zpracovávání žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalovaný se v odst. 3.1 smlouvy zavázal čerpaný úvěr splácet a z vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru hradit úrok ve výši 16,90 % ročně. Úvěr a úroky měly být dle odst. 3.1 smlouvy spláceny formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 270 Kč vždy k 5. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaný se dále v odst. 4.2 smlouvy zavázal hradit cenu za využití účtu ve výši 50 Kč měsíčně, případně další poplatky dle Ceníku [anonymizováno]. V čl. 7 odst. 7. 3 smlouvy smluvní strany sjednaly povinnost žalovaného platit smluvní pokutu za porušení jeho povinnosti hradit řádně a včas splátky úvěru, a to ve výši uvedené v ceníku. Dle aktuálně platného Ceníku činily náklady spojené s prodlením 300 Kč za 10 dní prodlení. Žalovaný neuhradil splátky mj. za [číslo] a [číslo], bance tedy vznikl nárok na náklady spojené s prodlení ve výši 1 800 Kč. Dle odst. 2.3 smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky (úvěr) po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně. Žalovaný takto čerpal úvěr ve výši 9 000 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto ho ČS vyzvala k úhradě splátek po splatnosti do 25. 3. 2023 s upozorněním na zesplatnění. Žalovaný ve stanovené lhůtě dluh neuhradil, proto jej ČS ke dni 25. 3. 2023 zesplatnila, o čemž byl žalovaný písemně informován. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 5. 2023, a to s účinností ke dni 1. 6. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 20. 6. 2023. Pohledávka ke dni postoupení činila celkem 11 926,16 Kč a sestávala ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 9 000 Kč, úroku z úvěru do 1. 6. 2023 ve výši 862,70 Kč, úroku z prodlení do 1. 6. 2023 ve výši 263,46 Kč a poplatků ve výši 1 800 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky výzvou odeslanou dne 31. 8. 2023, dlužnou částku však neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil.

3. Vzhledem k tomu, že se v řízení vyskytoval cizí prvek daný státní příslušností žalovaného, který je státním příslušníkem Bulharské republiky, řešil soud primárně otázku vlastní pravomoci, příslušnosti a užití hmotného práva v projednávaném případu. Za situace, kdy Česká republika i Bulharsko jsou členy Evropské unie, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012. Podle ustanovení článku 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále také jen„ Nařízení“) nestanoví-li nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný má v působnosti Okresního soudu v Olomouci bydliště, soud dovozuje svou pravomoc a příslušnost předmětný spor projednat a rozhodnout. Soud případ posuzoval dle českého hmotného práva, neboť vzhledem k tomu, že ustanovení sjednaných mezinárodních smluv mezi Českou republikou a Bulharskem (zejména pak Smlouva mezi Českou republikou a Bulharskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech publikovaná pod [číslo] Sb.) otázku rozhodného práva neřeší, je nezbytné aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní vztahy, a to článek 4 odst. 4, dle kterého není-li možné určit rozhodné právo podle odstavce 1 nebo 2, řídí se smlouva právem země, s níž je nejúžeji spojena. Rozhodným právem, bude tak české právo hmotné, poněvadž žalobkyní tvrzené nároky vznikly na základě úvěrové smlouvy uzavřené dle českého práva, na území ČR a samotná změna v osobě věřitele nemá za následek změnu rozhodného práva, když taková skutečnost nevyplývá ostatně ani z vůle smluvních stran.

4. Soud z provedených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění: - z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je v tomto rejstříku zapsána od 16. 5. 2005; - z listiny posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že [anonymizováno] prověřila před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný uvedl příjem ve výši 13 866 Kč, nájemné ve výši 4 500 Kč. [příjmení] stanovila životní výdaje žalovaného na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci s interimními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 8 532 Kč. Zároveň banka při výpočtu disponibilního příjmu žalovaného stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. V tomto případě činil ukazatel splátkového zatížení 1,95 % po poskytnutí úvěru. [příjmení] splátkové zatížení činilo 270 Kč. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů žalovanému zbylo 13 596 Kč k pokrytí životních nákladů. Žalobkyně zároveň prověřila žalovaného v insolvenčním rejstříku, dále ověřila předchozí splátkovou morálku žalovaného z informací z CBCD, žalovaný neměl v době úvěrové žádosti žádné poskytnuté úvěry. Z historie v interní evidenci klientů ověřila, že žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace; -z potvrzení o příjmu ze dne 19. 11. 2020 bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného za poslední 3 měsíce, tj. [číslo] činil průměrně 13 866 Kč. Žalovaný byl zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou u zaměstnavatele [právnická osoba], [IČO] od 1. 1. 2020; - z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] u air bank bylo zjištěno, že v období 1. 7. 2020 – 31. 7. 2020 činil počáteční stav účtu 1 847,50 Kč, konečný zůstatek činil 1 247,29 Kč, v období 1. 9. 2020 – 30. 9. 2020 činil počáteční stav účtu 2 547,51 Kč, končený zůstatek činil 2 296,45 Kč, v období 1. 10. 2020 – 31. 10. 2020 činil počáteční stav účtu 2 296,45 Kč, konečný zůstatek činil 64,90 Kč; - ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 20. 11. 2020, včetně Všeobecných obchodních podmínek [anonymizováno] a ceníků, soud zjistil, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena dne 20. 11. 2020 smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které se [právnická osoba] zavázala v rámci produktu„ Peníze na klik – standard“ poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 9 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr a úroky splácet v rámci pravidelných měsíčních splátek ve výši 270 Kč, vždy v 5. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém byla uzavřena tato smlouva. S výjimkou ceny za využití účtu Peníze na klik – čerpání úvěru a případných dalších cen, u který se tak stran dohodly na odlišném způsobu splácení, byly v pravidelných měsíčních splátkách zahrnuty rovněž vyúčtované ceny související s úvěrem (odst. 3.1 smlouvy). Žalovaný se dále zavázal platit cenu za vedení splátkového účtu, ze kterého úvěr splácel a cenu za zřízení a provádění inkasa k tomuto účtu (odst. 4.2 smlouvy). Pro případ prodlení si strany smlouvy sjednaly nárok [anonymizováno] na zákonný úrok z prodlení a dále nárok účtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši a za podmínek uvedených v ceníku (odst. 7.3 smlouvy). Dle odst. 7.2 smlouvy byla ČS oprávněna v případě prodlení žalovaného se splněním jakéhokoli peněžitého nebo nepeněžitého dluhu vůči ČS oprávněna prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. V tomto případě byl žalovaný povinen zaplatit všechny dluhy z úvěru ve lhůtě a za podmínek dle výzvy [anonymizováno]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [anonymizováno] platné a účinné od 1. 1. 2014 a ceník ČS. Podle Ceníku ČS účinného dnem 20. 1. 2019 a ceníku [anonymizováno] účinného dnem 18. 10. 2020 náklady spojené s prodlením činí 300 Kč (za 10 dní prodlení). Tyto budou účtovány vždy k 10., 40. a 70. dni v prodlení ve výši 300, 900 a 900 Kč Cena za využití účtu Peníze na klik – čerpání úvěru činila 50 Kč; - z výpisu z úvěru – podkladů pro soudní jednání za období od 20. 11. 2020 do 1. 6. 2023 soud zjistil, jakým způsobem žalovaný průběžně úvěr čerpal a splácel, že naposledy úvěr čerpal dne 14. 12. 2022, kdy celková částka čerpaného úvěru dosáhla 9 000 Kč, úvěr řádně nesplácel, dne 29. 1. 2023 a následně dne 28. 2. 2023 mu byly vyúčtovány náklady spojené s prodlením ve výši 900 Kč. Ke dni 25. 3. 2023 pak došlo k zesplatnění celého dluhu a následuje rekapitulace skladby dlužné částky, tak jak ji žalobkyně uplatnila u soudu; - z výzvy k úhradě dlužné částky a výpovědi smlouvy ze dne 21. 2. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně dopisem ze dne 21. 2. 2023 adresovaným žalovanému upozorňoval žalovaného, že na jeho úvěrovém účtu Peníze na klik je ke dni 21. 2. 2023 dluh po splatnosti, proto jej vyzýval k úhradě dluhu ve výši 1 714 Kč nejpozději do 25. 3. 2023. Ve výzvě současně žalovaného upozornil, že pokud dlužnou částku v uvedeném termínu neuhradí, bude požadovat okamžité splacení celého úvěru, jehož výše ke dni 21. 2. 2023 činila 10 292 Kč. Žalovaného zároveň upozornil na možnost soudního vymáhání dlužné částky, dále na skutečnost, že celý úvěr bude úročen jak řádným úrokem, tak i úrokem z prodlení a že vypoví smlouvou, na jejímž základě byl uvedený úvěrový účet Peníze na klik zřízen; - z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně dopisem ze dne 25. 3. 2023 žalovanému oznamoval, že vzhledem k tomu, že nebyla uhrazena pohledávku na úvěrovém účtu na základě předchozí upomínky, je ode dne 25. 3. 2023 celá zbývající částka splatná, dále že úvěrová pohledávka je ode dne 26. 3. 2023 úročena souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení a že ke dni 25. 3. 2023 činí dlužná částka 11 424 Kč a tato každým dnem narůstá; - ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 5. 2023, včetně přílohy [číslo] – Seznamu pohledávek a přílohy [číslo] – Potvrzení o zaplacení kupní ceny a z Dohody o úplatě ze dne 31. 5. 2023, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 1.6. 2021, kdy byla uhrazena kupní cena postupovaných pohledávek; -z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2023, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem ze dne 19. 6. 2023, odeslaným dne 20. 6. 2023; - z předžalobní výzvy ze dne 30. 8. 2023, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému dne 31. 8. 2023 výzvu k úhradě dlužné částky nejpozději ve lhůtě do 14. 9. 2023.

5. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne 20. 11. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Na základě uvedené smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky (úvěr) až do výše sjednaného úvěrového limitu 9 000 Kč. Úroková sazba činila 16,90 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [anonymizováno] a Ceník [anonymizováno]. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně úvěr s úroky splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 270 Kč měsíčně, vždy v 5. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaný se dále zavázal hradit cenu za využití účtu ve výši 50 Kč měsíčně a další poplatky dle Ceníku [anonymizováno]. Pro případ prodlení si strany smlouvy sjednaly nárok ČS na zákonný úrok z prodlení a dále nárok účtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši uvedené v ceníku. Dle platného ceníku činily náklady spojené s prodlením 300 Kč za 10 dní v prodlení. Dle odst. 7.2 smlouvy byla ČS dále oprávněna v případě prodlení žalovaného se splněním jakéhokoli peněžitého dluhu prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. V tomto případě byl žalovaný povinen zaplatit všechny dluhy z úvěru ve lhůtě a za podmínek dle výzvy [anonymizováno]. Žalovaný úvěr čerpal až do limitu 9 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení s úhradou vyúčtovala mu ČS smluvní pokutu - náklady spojené s prodlením dne 29. 1. 2023 ve výši 900 Kč a dne 28. 2. 2023 ve výši 900 Kč. Protože žalovaný nehradil splátky řádně a včas, byl ČS vyzván k úhradě splátek po splatnosti do 25. 3. 2023 s upozorněním, že v případě neuhrazení dluhu ve stanoveném termínu se stane celý úvěr splatným. Žalovaný ve stanovené lhůtě dluh po splatnosti neuhradil, proto jej ČS ke dni 25. 3. 2023 zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 25. 3. 2023. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 5. 2023, a to s účinností ke dni 1. 6. 2023. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k 1. 6. 2023 celkem 11 926,16 Kč a sestávala ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 9 000 Kč, úroku z úvěru do 1. 6. 2023 ve výši 862,70 Kč, úroku z prodlení do 1. 6. 2023 ve výši 263,46 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 19. 6. 2023, odeslaným žalovanému dne 20. 6. 2023. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě žalobní pohledávky dopisem ze dne 30. 8. 203, odeslaným žalovanému dne 31. 8. 2023.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

8. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

9. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

10. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Podle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

16. Podle ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni počátku prodlení žalované, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

17. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je z převážné části důvodná.

18. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 5. 2023. Žalobkyně v řízení dále prokázala, že dne 20. 11. 2020 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným platnou smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového limitu 9 000 Kč. Žalovaný byl naproti tomu povinen úvěr spolu se sjednaným úrokem splácet v pravidelných měsíčních splátkách a hradit poplatky dle ceníku. Žalovaný čerpal úvěr ve výši 9 000 Kč. Následně však porušil svou smluvní povinnost, neboť splátky řádně a včas nehradil. Vzhledem k tomu, že žalobkyně svůj závazek ze smlouvy o úvěru splnila tím, že žalovanému umožnila čerpání úvěru v rámci sjednaného úvěrového rámce, a žalovaný svůj závazek ze smlouvy neplnil, tj. nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila. Zároveň žalobkyni vznikl v souladu se smlouvou nárok na smluvní pokutu v celkové výši 1 800 Kč. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 10 800 Kč představující dlužnou jistinu úvěru a smluvní pokutu spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 263,46 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 862,70 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 15 % ročně, z částky 10 800 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 9 000 Kč od 2. 6. 2023 do 26. 6. 2023 a ve výši 15 % ročně z částky 9 000 Kč od 27. 6. 2023 do zaplacení. U smluvního úroku soud stanovil jeho výši s ohledem na § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.

19. Žaloba poté byla zamítnuta v části smluvního úroku, který žalobkyně požadovala v rozporu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 143 odst. 3 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 5 133,34 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení neúspěšná toliko v nepatrném rozsahu (žaloba byla zamítnuta jen co do části příslušenství pohledávky), a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 800 Kč, sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (za převzetí a přípravu zastoupení, za předžalobní výzvu a za písemné podání nebo návrh ve věci samé) a z částky 1 540 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast u jednání dne 5. 2. 2024) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou k jednání soudu dne 5. 2. 2024 z [obec] do [obec] a zpět osobním automobilem Volkswagen Tiguan za 46 ujetých km náhrada v částce 341,27 Kč (38,70 Kč za litr paliva podle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l [číslo] km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 x 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 581,27 Kč ve výši 752,07 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní, místo plnění bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně. Za úkon – podání ze dne 15. 12. 2023 žalobkyni náhrada přiznána nebyla z důvodu, že uvedeným podáním žalobkyně pouze k výzvě soudu doplnila skutková tvrzení, jež absentovala v podané žalobě a byla nezbytná pro rozhodnutí projednávané věci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.