17 C 31/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Kremzerovou ve věci manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky a manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela pro rozvod manželství

I. Manželství účastníků Jméno manželky, nar. Datum narození manželky, a Jméno manžela, nar. Datum narození manžela, uzavřené dne datum před Magistrátem města Olomouce, jak je zapsáno v knize manželství příslušného orgánu ve svazku Anonymizováno, ročník Anonymizováno, na straně/listu Anonymizováno, pod poř. č. hodnota, se rozvadí.

II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem soudu doručeným dne datum se manželka domáhala rozvodu manželství účastníků, které bylo uzavřeno dne datum před Magistrátem města Olomouce. Tvrdila, že manželka je občanem České republiky, žalovaný je občanem Turecka. Ze společného soužití se narodilo jedno nezletilé dítě, a to syn jméno FO, nar. datum. K okolnostem manželského soužití uvedla, že sňatek uzavřeli po kratší známosti. Všichni žili ve společné domácnosti na adrese adresa. Již po narození nezletilého se žalovaný a žalobkyně odcizili a nevedli společný rodinný život. Manželství je již delší dobu hluboce rozvrácené. Žijí odděleně od října 2024, kdy žalovaný opustil společnou domácnost a přestěhoval se na adresu adresa. Nežijí spolu intimně více jak půl roku, nehospodaří spolu a nejsou schopni se dohodnout na vypořádání majetku. Obnova manželství se nedá předpokládat.

2. K návrhu o rozvod manželství se manžel vyjádřil tím způsobem, že s rozvodem manželství souhlasí a k návrhu se připojil.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že ve věci je dána existence cizího prvku, spočívající ve státní příslušnosti manžela, který je dle potvrzení o provedené lustraci v ISZR příslušníkem Turecka, zabýval se soud otázkou své pravomoci a příslušnosti k projednání a rozhodnutí věci, jakož i otázkou práva rozhodného. Vzhledem k tomu, že mezi Českou republikou a Tureckem není uzavřena mezinárodní dohoda ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 91/2012 Sb., posuzoval soud pravomoc a příslušnost dle příslušných ustanovení zákona č. 91/2012 Sb. V daném sporu dovozuje níže podepsaný soud svou pravomoc a příslušnost ve smyslu ustanovení §§ 47, 49 a 50 zákona č. 91/2012 Sb. k projednání a rozhodnutí věci, přičemž rozhodným právem je právo české.

4. Po stránce skutkové má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před Magistrátem města Olomouce, toto právně trvá a je zapsáno v knize manželství příslušného orgánu, ve svazku Anonymizováno, ročník Anonymizováno, na straně/listu Anonymizováno, pod poř. č. hodnota. Ze vztahu účastníků se narodilo jedno nezletilé dítě, a to syn jméno FO, narozený datum, přičemž pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, byl nezletilý jméno FO svěřen pro dobu do i po rozvodu manželství rodičů do výlučné péče matky a otci bylo uloženo přispívat na jeho výživu částkou částka měsíčně. Současně soud rozhodl o úpravě styku nezletilého jméno FO s otcem. K okolnostem manželské rozluky má soud za prokázané, že účastníci spolu jako manželé nežijí od října 2024, kdy manžel opustil společnou domácnost a přestěhoval se na adresu adresa. Od uvedeného data společně nehospodaří, přičemž v mezidobí nedošlo k obnovení manželského soužití. Po stránce intimního soužití spolu nežijí více jak půl roku. Oba vyloučili možnost obnovy jejich manželského soužití. Jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Příčiny rozvratu jejich manželství shledávají v rozdílnosti povah osobnostních, kulturních a společenských rozdílech.

5. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

6. Podle ustanovení § 755 odst. 3 občanského zákoníku mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

7. Podle ustanovení § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

8. Podle ustanovení § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že jsou zde důvody, pro které lze dospět k závěru, že soužití účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. K okolnostem manželské rozluky má soud za prokázané, že účastníci spolu nežijí od října 2024, intimně déle jak 6 měsíců. Soud pak neshledal žádné okolnosti ve smyslu § 755 odst. 2 občanského zákoníku, které by zakazovaly rozvod manželství i přes skutečnost jeho rozvratu. Jde-li o příčiny rozvratu manželství, přihlédl soud i k tomu, co uváděli sami účastníci, a tyto tedy soud shledal v rozdílnosti povah osobnostních, kulturních a společenských rozdílech. S ohledem na uvedené tak soud žalobě vyhověl.

10. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. O vydání nového občanského průkazu jsou manželé povinni požádat do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jejich dosavadního průkazu (§ 11 písm. b) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech ve spojení s § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. tohoto zákona). Účastník, který je cizím státním příslušníkem, je povinen ohlásit změnu osobního stavu orgánu, který mu vydal doklad opravňující k pobytu na území, a to do tří pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala; a jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka ve lhůtě do patnácti pracovních dnů (§ 103 písm. e/ zákona č. 326/1999 Sb.). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení, popř. že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího.